|
|
Případ Achmatovová-Zoščenko
Bernardy, David ; Jonáková, Anna (vedoucí práce) ; Čeňková, Jana (oponent)
Bakalářská práce Případ Achmatovová-Zoščenko pojednává o československé reakci, kterou vyvolalo politicky nařízené zastavení leningradských literárních revuí Zvězda a Leningrad v Sovětském svazu v roce 1946. Práce mapuje následnou debatu v československých periodicích, jež probíhala ve dvou hlavních liniích. Jedna linie zásah podporovala, druhá jej naopak odsuzovala. Po komunistickém puči v únoru 1948 bylo jasné, že i československá kultura bude politicky následovat Sovětský svaz.
|
|
| |
|
|
Jana Černá jako představitelka poválečné bohémy a mediální reflexe její osobnosti
Horáčková, Lucie ; Čeňková, Jana (vedoucí práce) ; Jonáková, Anna (oponent)
Bakalářská práce na téma "Jana Černá jako představitelka poválečné bohémy a mediální reflexe její osobnosti" pojednává o této autorce, která se podílela na formování kulturního podzemí přelomu 40. a 50. let 20. století. Práce poukazuje na její význam pro "manifest" Doslov aneb Abdikace, sborník Židovská jména a dění kolem edice Půlnoc. Práce shromažďuje biografická data Jany Černé, podává přehled o její publikační tvorbě, interpretuje její knižní i časopisecké dílo. Značný prostor v práci je věnován současné mediální reflexi této osobnosti. Interpretován je způsob její prezentace v díle Egona Bondyho a v dokumentárním filmu Sie sass im Glashaus und warf mit Steinen. Osobnost Jany Černé mohou dokreslit i její blízcí: syn Martin Černý, bývalý manžel Ladislav Lipanský, přítel Ivo Vodseďálek či šéfredaktor Divokého vína Ludvík Hess.
|
|
|
Martin Petiška (Eduard Martin): Člověk, tvůrce, nakladatel
Kábrt, Jiří ; Halada, Jan (vedoucí práce) ; Čeňková, Jana (oponent)
Toto je první vydání bakalářské práce, která popisuje v detailu osobnost Martina Petišky, především činnost jeho nakladatelství Martin a poté jeho autorský příspěvek české kultuře dílem bohatým literární představivostí a hlubokomyslností, nebo v případech spotřebnější literatury (například nové příběhy Sherlocka Holmese), přinejmenším dobrou vůlí pobavit. Rozbor nakladatelství ukazuje jeho zajímavost a nezanedbatelný přínos pro českého čtenáře. Práce začíná rekapitulací rodinných kořenů, připomínkou nakladatelova otce, slavného spisovatele Eduarda Petišky, a méně známého strýce Františka Vinanta. Na dalších stránkách jsou uvedeny informace o osobě Martina Petišky - člověka (je zde uveden sled nejvýznamnějších životních událostí) - autora, kdy je v práci popsáno dílo nejenom prostým výčtem napsaných knih, ale také je hodnoceno z hlediska literárního i sociologického a nakladatele, kdy autor sleduje motivy pro vznik nakladatelství, jeho vývoj, organizační zázemí a detailně mapuje jeho produkci. Část práce je také věnována dalším zájmům Martina Petišky, které mají nepochybně vliv na jeho celkové intelektuální zázemí, jako například členství ve společnosti Rotary nebo přednášková činnost na Karlově Univerzitě v Praze. Přílohy práce se skládají ze dvou částí - seznamu knih vydaných nakladatelstvím...
|
|
|
Kritická reflexe románů Aleny Mornštajnové v českých médiích
Sedloňová, Nikola ; Čeňková, Jana (vedoucí práce) ; Malý, Radek (oponent)
Magisterská diplomová práce Kritická reflexe románů Aleny Mornštajnové v českých médiích analyzuje recenze a kritiky prvních čtyř románů této spisovatelky: Slepá mapa, Hotýlek, Hana a Tiché roky. Cílem práce je zjistit, jak dílo Aleny Mornštajnové vnímají profesionální literární kritici a recenzenti. Analýza zkoumá celkem 27 kritických textů z českých literárních časopisů a portálů (Host, Tvar, A2, iLiteratura.cz, Bubínek Revolveru) a také všeobecně zaměřených deníků, týdeníků a měsíčníků (Mladá fronta DNES, Právo, Deník N, Respekt, Týdeník Rozhlas, Literární noviny). Zkoumaným obdobím jsou léta 2013-2020, tedy od prvního vydaného románu dosud. V teoretické části se práce zabývá vymezením pojmů interpretace, hodnota uměleckého díla, kritika a recenze, rozhovor a dále představuje biografii Aleny Mornštajnové a některá literární periodika, jejichž kritické reflexe byly pro analýzu stěžejní. Praktická část práce se věnuje interpretaci jednotlivých románů a posléze analýze a hodnocení kritických reflexí. Zkoumány jsou nejen názory a závěry literárních kritiků a recenzentů, ale také úroveň a profesionalita jejich kritických textů. Součástí práce je rovněž rozhovor s Alenou Mornštajnovou na téma její tvorby a literární kritiky. Spisovatelka odpovídá na otázky o svém přístupu k literárním kritikám a...
|
|
|
Vzdělávání žáků českých základních škol během koronavirové epidemie - analýza mediálního rámcování
Čechová, Tereza ; Němcová Tejkalová, Alice (vedoucí práce) ; Čeňková, Jana (oponent)
aplikuje koncept mediálního rámcování na konkrétní příklad dvou českých online mediálních platforem. Analýza zkoumá, jakým způsobem zvolená média informovala o vzdělávání na českých základních školách v průběhu první vlny Entman. V teoretické části práce popisuji situaci, v jaké se české školství v březnu 2020 vinou pandemie koronaviru ocitlo. Vysvětluji, jak postupovala vláda a jaké důsledky uzavření škol mělo. Hlavní výzkumnou otázkou práce je, jaké aspekty situace v českém školství ve vymezeném období česká online média selektovala a zdůrazňovala. Cílem výzkumné části práce je zjistit, jaké rámce která média využívala a zda přístupu k
|
|
|
Profil nakladatelství Práh od jeho vzniku až po současnost
Vaňková, Michaela ; Halada, Jan (vedoucí práce) ; Čeňková, Jana (oponent)
Cílem bakalářské práce je představit české nakladatelství Práh, které je mezi dalšími středně velkými nakladatelstvími unikátní tím, že za ním nestojí žádný z velkých nakladatelských domů, naopak dlouho za jeho fungováním stál jediný člověk. Jelikož není možné od sebe oddělit osobu Martina Vopěnky, zakladatele Práhu, a samotné nakladatelství, je úvodní část první kapitoly věnována představení jeho osoby a práce nejenom jako zakladatele a majitele Práhu, ale především jako spisovatele. V další části první kapitoly se práce zabývá situací v oblasti nakladatelské činnosti krátce před a po vzniku Práhu, neboť nakladatelství vzniklo v roce 1991, dva roky po sametové revoluci, kdy v Československu velmi rychle vznikalo a zanikalo nepřeberné množství nakladatelů a nakladatelská činnost u nás procházela divokým obdobím. V dalších částech je již práce vyhrazena samotnému nakladatelství Práh, kdy nejprve popisuje okolnosti vzniku, první roky fungování a také současné fungování. Třetí kapitola práce se zabývá produkcí Práhu, představuje nejdříve edice a poté nejvýznamnější autory. Největší část práce je věnována zhodnocení toho, jak knihy vydané Práhem vnímají vybraná česká média a čtenáři. Práce také rozebírá postavení Práhu na českém knižním trhu a v závěrečné kapitole částečně seznamuje s edičním plánem...
|
|
|
Mediální ohlas trilogie Lichožrouti Pavla Šruta a Galiny Miklínové
Bočková, Jana ; Čeňková, Jana (vedoucí práce) ; Malý, Radek (oponent)
Bakalářská práce se zabývá analýzou mediálního ohlasu knižní trilogie Lichožrouti Pavla Šruta a Galiny Miklínové. Teoretická část se nejprve zaměřuje na definici pojmů literární kritika a autorská pohádka. Literární kritika je detailněji rozebrána v souvislosti s literární reflexí knih pro děti a mládež. Autorská pohádka je definována ve vztahu k Lichožroutům a jim podobným dílům. Součástí je i charakteristika zpracovávaných médií, která byla vybrána tak, aby poskytla co nejucelenější pohled na mediální ohlas knižní trilogie. K analýze tak byla použita kulturní periodika A2, Host, Tvar a Týdeník Rozhlas. Z denního tisku jsou zařazeny Hospodářské noviny, Lidové noviny a Mladá fronta DNES, jako zástupce zpravodajských webů Aktuálně.cz a Der Tagesspiegel. Součástí práce jsou také medailony obou autorů trilogie, Pavla Šruta a Galiny Miklínové, včetně charakteristiky jejich mnohaleté spolupráce. Závěrečná pasáž teoretické části je věnovaná přímo knižní sérii Lichožrouti. Praktická část bakalářské práce mapuje mediální přijetí knih ve zpracovávaných médiích. Analýza je rozdělena podle jednotlivých dílů trilogie a je detailněji zaměřena na literárně-kritické texty. Do práce je také zařazen rozhovor s ilustrátorkou knižní trilogie Galinou Miklínovou.
|
|
|
Profil časopisu: Psí víno a jeho proměny v čase
Akkadová, Natalie ; Malý, Radek (vedoucí práce) ; Čeňková, Jana (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá profilem literárního časopisu zaměřujícího se na poezii Psí víno a jeho proměnami v čase, a to v období od jeho založení (v roce 1997) až do ukončení vydávání jeho tištěné podoby. Práce je rozdělena na dvě hlavní části. V první části shrnuje literární a společenský kontext období ve kterém časopis vznikal a následně se vyvíjel. Druhá část se již věnuje samotnému periodiku, jehož vývoj popisuje podle jednotlivých osobností, jež se střídaly v jeho vedení, konkrétně jsou to Jaroslav Kovanda, Petr Štengl, Ondřej Buddeus, Ondřej Hanus a Olga Pek. K analýze je v práci vybráno dle záměru - pod různými šéfredaktory celkem osm čísel, která jsou hodnocena podle pěti kritérií - Úvodní slovo/Editorial, Rubriky, Autorský okruh, Zaměření poezie a Grafická úprava. U každého z šéfredaktorů je navíc připojen jeho krátký profil, popisující jeho literární kariéru. Práce pracuje s premisou, že na vývoj časopisu mají hlavní vliv především právě postavy šéfredaktorů a také literární a společenský dobový kontext. Obě tyto premisy se v závěru práce potvrzují - časopis s vlivem vedoucích postav a historického období zásadně mění svoji podobu. Práce je mimo hlavní část doplněna přílohami, z nichž dvě jsou rozhovory se dvěma bývalými šéfredaktory, konkrétně Olgou Pek a Ondřejem Buddeusem.
|
|
|
Mediální ohlas knih pro děti a mládež s tematikou stejnopohlavních párů v českém prostředí
Dlouhý, Jan ; Malý, Radek (vedoucí práce) ; Čeňková, Jana (oponent)
Bakalářská práce se věnuje mediálnímu ohlasu knih pro děti a mládež, ve kterých se objevuje téma stejnopohlavních párů. V teoretické části vymezuje literaturu pro děti a mládež, autorskou pohádku jako jeden z jejích žánrů, a soustředí se na současnou českou tvorbu pro děti a mládež. Zabývá se i zobrazením homosexuality v moderních českých literárních dílech. Praktická část práce představuje čtyři vybrané knihy, ve kterých se objevuje téma stejnopohlavních párů a podává profil jejich autorů, popřípadě překladatele, a nakladatelství, ve kterých v tuzemsku vyšly. Dále pak mapuje a následně analyzuje mediální ohlas těchto knih v českých masových médiích. Součástí bakalářské práce je rozhovor s Ondřejem Moravcem, autorem jedné z vybraných knih, věnující se vzniku jeho knihy a problematice zobrazování homosexuality ve tvorbě pro děti a mládež v Česku.
|
host ::
RSS.