|
|
Kvalita života seniora po úmrtí životního partnera
JANEČKOVÁ, Hana
Bakalářská práce se zabývá kvalitou života po úmrtí životního partnera. Práce je rozdělena na část teoretickou a část empirickou. Teoretická část bakalářské práce se zabývá pojmy, které souvisejí s tématem bakalářské práce. První kapitola popisuje stáří jako životní etapu, změny, které jsou se stářím spojeny a potřeby, které se ve stáří objevují. Druhá kapitola je zaměřena na kvalitu života, její hodnocení a dimenze. Třetí kapitola je zaměřena na úmrtí životního partnera a aspekty ztráty. Ve čtvrté kapitole je popisován proces truchlení a determinanty truchlení. Poslední pátá kapitola je zaměřena na podporu a pomoc pozůstalým a jsou zde popsány neformální a formalizované způsoby pomoci. Cílem práce bylo zjistit, s jakými problémy se senioři po ztrátě životního partnera potýkají a jakými způsoby je možno jim pomoci. Cíl práce spočívá v zodpovězení stanovených výzkumných otázek. První výzkumná otázka je zaměřena na to, zda existuje genderový rozdíl mezi oblastmi života, které smrt partnera ovlivní. Druhá výzkumná otázka zkoumá, zda se senior dokáže vyrovnat se ztrátou životní partnera, dostane-li se mu vhodných a individuálně cílených způsobů pomoci. V empirické části bakalářské práce je využita metoda kvalitativního výzkumu formou narativního rozhovoru. Výzkumný soubor je tvořen 6 komunikačními partnery, jejichž životní partner zemřel. Výsledky jsou analyzovány pomocí otevřeného kódování. Z výzkumů vyplývá, že oblasti života, do kterých smrt partnera zasáhne, se u mužů a žen příliš neliší. Jak muži, tak i ženy se po úmrtí životního partnera potýkají především se zhoršením zdravotního stavu. Častým problémem je rovněž omezený kontakt se sociálním okolím. Co se týče způsobů pomoci, které seniorům v této těžké životní sociální situaci pomáhají, jedná se především o neformální pomoc ze strany rodiny a formalizovanou pomoc v souvislosti se zhoršením zdravotního stavu, tedy pomoc lékařskou.
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Využití sociálního divadla v sociální práci
Šindelková, Marie ; Křížová, Eva (vedoucí práce) ; Janečková, Hana (oponent)
V následujícím textu se zamýšlím nad možnými způsoby využití sociálního divadla v sociální práci. Zkoumání souvislostí mezi těmito obory předchází stručné představení, spíše naznačení, vybraných pojmů teorie sociální práce a divadla. Pevnější oporu představují uvedené definice. Hlavním cílem práce je základní rozdělení forem sociálního divadla a zmapování jeho současného stavu v České republice. Sociální divadlo jako samostatný systém není zatím v české odborné literatuře definováno. Porovnáváním zahraničních zdrojů a tuzemskou literaturou užívané terminologie s využitím poznatků o postupech protagonistů byla vytvořena struktura tak, aby mohli být uvedeni hlavní zástupci, tvůrci a organizátoři vždy ve vztahu ke konkrétní formě. Na základě takto vytvořené mapy současného stavu sociálního divadla u nás s využitím definic a naznačených teoretických pojmů je nabídnuta odpověď na otázku, zda je divadlo účinným nástrojem sociální práce, v jakých sférách se využívá s největším prospěchem a jaké jsou jeho specifické přínosy z hlediska hodnot a cílů sociální práce. Klíčová slova sociální práce, komunitní práce, antiopresivní přístupy, kreativita, sociální divadlo, Divadlo utlačovaných, divadelní tvorba ve specifických skupinách, komunitní divadlo
|
|
|
Smysl života seniorů trvale upoutaných na lůžko
Benetková, Andrea ; Baštecká, Bohumila (vedoucí práce) ; Janečková, Hana (oponent)
Předkládaná diplomová práce nese název Smysl života seniorů trvale upoutaných na lůžko. Autorka si klade několik cílů: vymezit pojem smysl života, kvalita života, stárnutí a stáří; zjistit biologické, psychické, sociální a spirituální změny ve stáří; zmapovat sociální a zdravotní služby, které mohou využít senioři upoutaní na lůžko; a dále zjistit, jak vnímají domov senioři v domácím prostředí a v instituci. Diplomová práce je rozdělena na část teoretickou a část výzkumnou. V teoretické části je v prvních třech kapitolách vymezen smysl života zejména v souvislosti s kategoriemi hodnot definovaných V. E. Franklem, stárnutí a stáří a prostředí pro závěr života: domov versus instituce. Ve čtvrté kapitole, která je výzkumnou částí, autorka provedla kvalitativní výzkum formou analýzy dat z rozhovorů se seniory upoutanými na lůžko. Výzkum zahrnuje šest respondentů, tři respondenty žijící v domácím prostředí a tři respondenty žijící v domově pro seniory. Cílem výzkumu bylo zjistit, zda senioři trvale upoutaní na lůžko vnímají smysl života, popřípadě v čem. Výsledky jsou shrnuty v závěru práce.
|
|
|
Pastorační práce v zařízeních Diakonie ČCE - pobytových službách pro seniory
Kazmířová, Jitka ; Beneš, Ladislav (vedoucí práce) ; Janečková, Hana (oponent)
Tato práce se zabývá pastorační péčí v zařízeních Diakonie českobratrské církve evangelické se zaměřením na pobytová zařízení pro seniory. Přináší pohled do vlastní organizace Diakonie ČCE, věnuje se její historii a organizační kultuře, shrnuje současné poznatky o stáří. Pozornost je věnována komunikaci se seniory, pobytovým zařízením pro seniory a zejména spirituálním potřebám ve stáří. Praktickou část práce tvoří výsledky kvalitativního výzkumu provedeného mezi pastoračními pracovníky, kteří působí v domovech pro seniory DČCE. Výzkum se zabývá nabídkou pastorační péče v domovech, specifickými otázkami v rámci individuální pastorace seniorů, osobností pastoračního pracovníka.
|
|
|
Senioři s demencí a Psychobiografický model prof. Erwina Böhma
Tulachová, Jolana ; Janečková, Hana (vedoucí práce) ; Čížková, Hana (oponent)
Tato bakalářská se zaměřuje na téma seniorů s demencí a na Psychobiografický model péče Erwina Böhma. Práce je rozdělena do tří teoretických kapitol a jedné praktické zabývající se teoretickým náhledem, jak probíhá příjem klienta do neziskové organizace, která spolupracuje s výše uvedeným modelem. V prvních kapitolách seznamuji čtenářem s pojmy stárnutí a stáří a jejich úskalí. Druhá kapitola navazuje objasněním pojmů demence a Alzheimerova choroba, na které se tato bakalářská práce zaměřuje. Nalézají se zde různá rozdělení, vysvětlení a možnosti terapií těchto diagnóz. Třetí kapitola se cíleně zaměřuje na model Erwina Böhma a objasňuje jeho princip péče. Poslední kapitola se věnuje neziskové organizaci Domov Sue Ryder, z.ú. a seznamuji zde čtenáře s dvěma rozdílnými druhy příjmů klienta do organizace.
|
|
|
Postoje členů ČCE k aktuálním společensko-morálním otázkám
Lavický, Jan ; Halama, Jindřich (vedoucí práce) ; Janečková, Hana (oponent)
Ve své diplomové práci se zabývám pěti společensko-morálními tématy a zkoumám, jak se k nim staví Českobratrská církev evangelická. Tato témata jsou: 1) Manželství a rodina 2) Homosexualita 3) Soužití s etnickými menšinami 4) "Spor o bolševika" (vztah církve ke komunismu v jeho předrevoluční a současné podobě) 5) Uprchlíci a imigranti. První část této práce se zaměřuje na oficiální stanoviska synodu a synodní rady. Také rozebírá diskusi, která k přijetí těchto stanovisek vedla. Na tuto popisnou část navazuje sociologický průzkum, který zjišťuje postoje k výše uvedeným tématům mezi členy ČCE. Záměrem dotazníkového šetření je zjistit, do jaké míry se jejich názory shodují se stanovisky synodů a prohlášeními Synodní rady (byla-li v dané otázce vydána). Závěrečná část je věnována vyhodnocení získaných dat. Celkovým záměrem práce je zjistit, v jakých otázkách se členové ČCE shodnou a v čem jsme naopak církev názorově individualizovaná. Klíčová slova Českobratrská církev evangelická, sociální etika, sociologický průzkum, morální postoje
|
|
|
Case manager jako koordinátor kvalitní a efektivní dlouhodobé domácí péče o seniora.
Bláhová, Václava ; Janečková, Hana (vedoucí práce) ; Lejsal, Matěj (oponent)
Diplomová práce se zabývá možnostmi dlouhodobé péče a podporou oblasti zdravotně sociální péče směřující k setrvání seniora s disabilitou v jeho přirozeném sociálním prostředí - v komunitě. Teoretická část se věnuje demografickým predikcím, které zakládají nutnost věnovat pozornost dlouhodobé péči poskytované seniorům. Zabývá se definicemi stáří a stárnutí z pohledu sociální gerontologie, potřebami seniorů a jejich saturací. Definuje základní zákonný rámec dané problematiky. Obsahuje souhrn současného stavu dlouhodobé péče v České republice a ve vybraných zemích. Popisuje zdravotně sociální systémy vybraných evropských států, které již pracují s koordinací péče těchto systémů a znají pozici koordinátora. Charakterizuje vliv a možnosti jednotlivých aktérů dlouhodobé péče s cílem identifikovat možného koordinátora v našich podmínkách, a to subjekty, kterými jsou nelékařští zdravotničtí pracovníci, lékaři, komunitní sestry, zdravotně sociální pracovníci, sociální pracovníci, Obecní a Krajské úřady, Úřady práce ČR, Ministerstvo práce a sociálních věcí, Ministerstvo zdravotnictví, nestátní neziskové organizace a neformální pečující. Popisuje case management a hledá příklady jeho uplatnění v jiných oblastech, kterými jsou sociálně právní ochrana dětí a podpora osob s duševním onemocněním. Věnuje se též...
|
host ::
RSS.