|
|
Český a československý krimi seriál - analýza seriálu Malý pitaval z velkého města a Případy 1. oddělení
Pavlisová, Michaela ; Bednařík, Petr (vedoucí práce) ; Růžička, Daniel (oponent)
Diplomová práce se zabývá kriminálními seriály Malý pitaval z velkého města a Případy 1. oddělení, jejich analýzou a vzájemnou komparací. Zaměřuje se především na výstavbu děje, výběr zobrazovaných kriminálních činů, zobrazení práce kriminalistů a charakteristiku prostředí a postav. Jejím cílem je také na příkladu vybraných seriálů zjistit, jak se československé a české kriminální seriály v průběhu let proměnily. Dále zkoumá také ohlasy ve vybraných médiích v době premiéry obou seriálů a divácké recenze na internetovém serveru csfd.cz. V případě Malého pitavalu z velkého města se zaměřuje také na reflexi v médiích v období repríz po roce 2000. Teoretická část představuje základní televizní principy, zejména serialitu, televizní kriminální drama jako samostatný žánr a také shrnuje vývoj televizních seriálů v českém prostředí a vznik krimiseriálů.
|
|
|
Zapomenutá propaganda. Analýza dokumentárního seriálu Kronika našeho života
Pružinová, Kristýna ; Štoll, Martin (vedoucí práce) ; Růžička, Daniel (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá kvalitativní analýzou vybraných dílů dokumentárního seriálu Kronika našeho života, jehož čtyřicet dílů bylo premiérově uvedeno na prvním kanálu Československé televize od března do června roku 1985. Kvůli značnému rozsahu všech dílů seriálu mapuje tato práce pouze deset z nich - a to o letech 1945, 1948, 1953, 1956, 1964, 1968, 1969, 1977, 1982 a 1984. Cílem analýzy je zjistit, jaké propagandistické techniky se v seriálu, který se dá považovat za největší propagandistický počin televizní publicistiky té doby, objevovaly a jak se jejich užívání v jednotlivých dílech odlišovalo. Analýza vychází z typologie devíti propagandistických technik amerického sociologa Alfreda McClung Leeho. Práce se poté zabývá i analýzou dobových periodik pro zmapování tehdejšího mediálního ohlasu v době vysílání seriálu. Konkrétně se zaměřuje na Týdeník Československá televize a poté tři deníky - Rudé právo, Lidovou demokracii a Svobodné slovo. Jako doplňující výzkumná metoda slouží také rozhovor s režisérem a scenáristou Miloslavem Kučerou, který se v minulosti analýzou Kroniky našeho života zabýval. Teoretická část této práce se zabývá teorií propagandy jako takové, poté specifiky audiovizuální propagandy, situací v Československé televizi v polovině 80. let a posléze mapuje okolnosti...
|
|
|
Obraz společnosti a propaganda v normalizačním seriálu Žena za pultem
Blehová, Michaela ; Bednařík, Petr (vedoucí práce) ; Růžička, Daniel (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá především srovnáním zobrazení společnosti a propagandou v normalizačním seriálu Žena za pultem. Dále se zabývá tím, jaké byly reakce na seriál v médiích po jeho premiéře a jak se liší od reakcí po opětovném vysílání v roce 2002. Úvodní část obsahuje základní informace o seriálu, o okolnostech jeho vzniku, o autorech a hereckém obsazení. V následující teoretické kapitole je popsán děj v jednotlivých epizodách seriálu. Ve třetí části je již porovnáváno, jak fungovala seriálová prodejna a jak fungovala ve skutečnosti. Zde jsou uvedeny i reakce prodavaček ze skutečných obchodů. Porovnán je také sortiment, který byl v dostání v seriálu a který byl k dostání v obchodech daném období ve skutečnosti. Zde bylo využito také výpovědí herců ze seriálu. Dále je analyzována role ženy jako matky a zaměstnankyně, zde byla k porovnávání využita především sociologická literatura. Následuje podkapitola o tom, jak seriálové postavy trávily volný čas a jak využívali kulturních možností, opět je seriálové zobrazení porovnáváno s realitou. Další podkapitola se zabývá penzisty a jejich potřebou dalšího výdělku, jsou zde porovnány finanční poměry seriálových a skutečných penzistů. V poslední podkapitole jsou analyzovány prvky propagandy, které se v seriálu objevily a zmíněná je i část...
|
|
|
Populární hudba v televizní zábavě 90.let na území ČR
Zdychová, Šárka ; Kruml, Milan (vedoucí práce) ; Růžička, Daniel (oponent)
Diplomová práce "Populární hudba v televizní zábavě 90. let na území ČR" se zabývá především vývojem hudebních pořadů v tomto období, konkrétně sleduje vývoj hitparád Medúza a Eso. O období 90. let lze mluvit jako o vrcholu tohoto typu pořadů, které byly nedílnou součástí televizní zábavy. V souvislosti s jejich vývojem práce pojednává také o historii těchto hudebních pořadů před rokem 1989 i s dobovým kontextem. Komplexnost tématu utváří také teoretický základ, ve kterém práce pojednává o pojmech populární kultura, masová a spotřební kultura nebo globalizace. S vývojem hudebních pořadů právě pojem globalizace úzce souvisí. Globalizace prochází všemi základními složkami tvorby těchto pořadů, a to hudbou i samotným televizním prostředím, a je právě možným důsledkem poklesu popularity televizních hitparád v současné době. Klíčová slova Televizní zábava, populární hudba, formát v TV, hudební pořad, hitparáda
|
|
|
Plynová chromatografie v bioplynových technologiích se zaměřením na analýzu plynu
Růžička, Daniel
Plynová chromatografie je jednou z nejmodernějších a nejpoužívanějších metod v analytické chemii. Její variabilita ji předurčuje k využití v mnoha oborech ke stanovení obsahů mnoha různých chemických látek. Užití plynové chromatografie (laboratorní i terénní) je v případě bioplynových technologií stále nedoceněno. Cílem práce je seznámení posluchačů s možnostmi plynové chromatografie pro potřeby bioplynových technologií, se základy metodických postupů pro jednotlivé typy analýz (rešeršně) s následnou analýzou vybraných látek z bioplynových technologií (prakticky). Cílem práce je osvojení si základních dovedností plynové chromatografie a možnost samostatné obsluhy přístroje. Práce je vhodná pro studenty nechemických oborů. Praktická část je obzvlášť náročná na přesnost a čistotu.
|
|
|
Matka - televizní seriál, který se nepovedl. Využití ideologie a propagandy v dramatické tvorbě
Gregorová, Gabriela ; Suk, Pavel (vedoucí práce) ; Růžička, Daniel (oponent)
- seriál Matka Tématem diplomové práce je zakódování ideologického sdělení v normalizačních seriálech Československé televize, konkrétně v seriálu Matka. Televizní devítidílná sága byla natočena v roce 1975 u příležitosti XV. sjezdu Komunistické strany Československa, který byl naplánovaný na duben 1976. Většina normalizačních seriálů měla jedno společné - prostřednictvím příběhu obyčejných lidí, s nimiž se mohli diváci snadno identifikovat, předávaly divákům postoje, výklad dějin či systém pravidel prizmatem vládnoucí strany. Teoretická část sestává z objasnění pojmů ideologie a propaganda, dále je reflektována historie Československé televize a jejího významu jako jednoho z nejmocnějších nástrojů propagandy v období normalizace. Vzhledem k faktu, že velmi účinné byly v tomto směru divácky velmi oblíbené televizní seriály, jsou v teoretické části analyzovány jejich podstata i tematické zaměření v kontextu společenského klimatu. Použitou metodologií pro identifikaci a interpretaci zabudovaného ideologického sdělení v seriálu je kvalitativní obsahová analýza, konkrétně diskurzivní analýza vybraných dějových zápletek, a to podle Jamese Paula Geeho a Normana Clougha s cílem popsat jednotlivá sdělení divákům. Seriál Matka se vysílal pouze jednou, po svém prvním uvedení na televizní obrazovky se už nikdy...
|
|
|
Mediální obraz seriálu Most! ve vybraných českých médiích
Vondrák, Jaroslav ; Vlasák, Zbyněk (vedoucí práce) ; Růžička, Daniel (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá mediálním obrazem seriálu Most!. Divácky jde o jeden z nejúspěšnějších projektů České televize a také zájem médií o něj byl velký. Seriál byl výjimečný vysokou sledovaností, ale hlavně tématy, která prezentoval, jako například xenofobie, rasismus nebo problematika změny pohlaví. Děj se odehrává v severočeském městě Most. V práci bude stručně představen seriál samotný, jeho děj, tvůrci a herci. Hlavní část práce ale tvoří kvantitativní a kvalitativní obsahová analýza vybraných médií. Cílem kvantitativní obsahové analýzy je získat data o tom, jak média o seriálu psala, jak často a v jakém rozsahu, jakým tématům se média v souvislosti se seriálem nejčastěji věnovala a podobně. Cílem kvalitativní obsahové analýzy je detailněji analyzovat vybrané texty. Součástí práce je také vyjádření tvůrce seriálu.
|
|
|
Současné způsoby tvorby vysílacího schématu veřejnoprávních a komerčních televizí
Jandečka, Václav ; Růžička, Daniel (vedoucí práce) ; Štoll, Martin (oponent)
Primárním cílem bakalářské práce je komparace programového schématu programu ČT1, jakožto média veřejné služby a TV Prima, jako televize komerční a následný rozbor metod využívaných při jejich tvorbě. Sekundárním cílem je determinace okolností vzniku nové vlastní tvorby televize a její následná integrace do programových schémat obou televizí. První část bakalářské práce vysvětluje hlavní pojmy úzce spojené s rozebíraným tématem. Mezi ně se řadí: duální systém vysílání, televize veřejné služby, televize komerční, televizní sledovanost, cílová skupina, mediální publikum, subkultura, prime time, reklama, výroba pořadů a vysílací schéma. Účelem navazující části je stručný popis jednotlivých televizí a podrobnější rozbor vybraných charakteristik dané televize. Těmito vybranými pojmy jsou pro účely bakalářské práce - mediální publikum, sledovanost a televizní programové schéma, které mají za úkol přiblížení přístupu jednotlivých televizí ke stavbě jejich programových schémat. Praktická část je rozdělena do třech částí, z nichž první je věnována kvantitativní obsahové analýze, jejíž pomocí je možné odpovědět na předem stanovené výzkumné otázky. Doplněním této části je rozbor metod využívaných při tvorbě programových schémat a udání praktických příkladů. Druhá část je věnována dotazníkovému šetření, jehož...
|
|
|
Lokální produkce jako budoucnost pro Netflix? Srovnání obchodní strategie při vstupu do vybraných evropských zemí
Carhounová, Kristýna ; Kruml, Milan (vedoucí práce) ; Růžička, Daniel (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá současným fenoménem audiovizuálního obsahu na vyžádání a strategií vstupu streamingové společnosti Netflix na evropský trh s ohledem na jeho globální expanzí. V úvodních kapitolách je pro práci nezbytné vysvětlit rozmach služeb videa on demand (VoD) v kontextu televizní historie a jejich pozici vůči tradičnímu lineárnímu vysílání. Následně je představena dramaturgická linie a programová nabídka portálu, která je bezpochybně konkurenční výhodou Netflixu. V této souvislosti jsou pak zmíněni největší konkurenti Netflixu a jejich přístup k původnímu obsahu. Dále jsou zmíněny výzvy, kterým Netflix čelí při jeho mezinárodní expanzi, včetně nutnosti lokalizace a tvorby vlastní produkce při vstupu do nových trhů. Následně je analyzován evropský trh jako celek s ohledem na specifika v regionu a klíčové kroky, které bylo nezbytné podniknout pro úspěšné zavedení Netflixu na kontinentu. V neposlední řadě práce zkoumá pozici a vývojové tendence Netflixu v oblasti původní tvorby na vybraných třech evropských trzích - Norsko, Francie a Česká republika. Netflix je v této části porovnán s ostatními konkurenty VoD na těchto trzích i ze strany zavedených hráčů jako jsou televizní stanice a telekomunikační společnosti. Na závěr jsou představeny možné předpoklady dalšího vývoje služeb...
|
|
|
Mediální obraz Státní bezpečnosti v denících Rudé právo a Svobodné slovo (listopad 1989 - červen 1990)
Vávra, Martin ; Železný, Jakub (vedoucí práce) ; Růžička, Daniel (oponent)
Bakalářská práce "Mediální obraz Státní bezpečnosti v denících Rudé právo a Svobodné slovo (listopad 1989 - červen 1990)" se zabývá mediálním obrazem Státní bezpečnosti (StB) v období několika měsíců po událostech 17. listopadu 1989, kdy v Československu probíhala změna vládnoucího režimu. Analyzovanými deníky jsou Rudé právo a Svobodné slovo. Výběr periodik jsem podřídil jejich politické orientaci. Rudé právo "list Ústředního výboru Komunistické strany Československa" je deníkem oficiálně zastupujícím vládnoucí režim. Svobodné slovo, které začalo v listopadu 1989 otiskovat první necenzurované informace a je označováno za "hlavní deník" Sametové revoluce, jsem vybral jako jeho protipól. Práce je rozdělena do čtyř kapitol. První kapitola se zabývá Státní bezpečností, její historií, organizační strukturou, metodami a způsoby její práce v roce 1989. Druhá kapitola představuje vybrané deníky Rudé právo a Svobodné slovo. Třetí kapitola se věnuje metodologii celé práce a závěrečná kapitola obsahuje vlastní výzkum vybraných deníků provedený formou kvantitativní obsahové analýzy.
|
host ::
RSS.