|
|
Sporné otázky neposkytnutí pomoci v judikatuře českých soudů
Rymlová, Silvie ; Říha, Jiří (vedoucí práce) ; Vokoun, Rudolf (oponent)
Sporné otázky neposkytnutí pomoci v judikatuře českých soudů Hlavním tématem diplomové práce jsou trestné činy neposkytnutí pomoci a související judikatura soudů. Práce je rozdělena do dvou základních částí. První část se zabývá výkladem tří základních skutkových podstat trestných činů neposkytnutí pomoci v jejich společných znacích i rozdílů mezi nimi. První kapitola se ve svých podkapitolách zabývá problematickými otázkami, které s trestnými činy neposkytnutí pomoci souvisejí, konkrétně se jedná o okruh otázek obecné a zvláštní povinnosti konat, kdy trestné činy neposkytnutí pomoci stanovují pouze obecnou povinnost konat. Další je problematika pokusu pravých omisivních trestných činů a otázky související se souběhem trestných činů neposkytnutí pomoci s jinými trestnými činy. První kapitola dále vysvětluje nejdůležitější pojem, který má význam pro trestné činy neposkytnutí pomoci, a to pojem potřebná pomoc. V první části jsou mimo výše uvedené vysvětleny i další pojmy jako nebezpečí pro sebe nebo jiného, povinnost poskytnout pomoc z povahy svého zaměstnání, újma na zdraví, řidič dopravního prostředku nebo dopravní nehoda. Závěr první části se věnuje legislativním změnám týkajících se trestných činů neposkytnutí pomoci v českém (reps. dříve i československém) právu od roku 1950. Druhá část práce je...
|
|
|
Hlavní líčení
Myslivcová, Jana ; Říha, Jiří (vedoucí práce) ; Herczeg, Jiří (oponent)
Resumé Diplomová práce se věnuje hlavnímu líčení, jež je nejdůležitějším stadiem trestního řízení, ve kterém dochází k naplnění účelu trestního řízení, jímž je zjištění pachatele a jeho spravedlivé potrestání. Cílem této práce je tedy prezentovat průběh hlavního líčení a zvlášť rozvést právní úpravu těch institutů, které se mohou jevit problematické nebo jejich úprava ne zcela jednoznačná. Záměrem je rovněž přinést kritický náhled na některé instituty obsažené v právní úpravě či činící potíže v praxi a nastínit, jak by dané instituty měly být upraveny po rekodifikaci nebo de lege ferenda či jak jsou upraveny v zahraničí. Tato práce se skládá z pěti kapitol, které se člení na podkapitoly, je-li třeba kapitolu rozčlenit. První kapitola je věnována podstatě, účelu a právní úpravě hlavního líčení s obeznámením o chystané rekodifikaci trestního práva procesního, která by měla navazovat na nedávnou rekodifikaci trestního práva hmotného. V druhé kapitole je pojednáno o základních zásadách trestního řízení, které se uplatňují v hlavním líčení. Účelem třetí kapitoly je nastínit postup před samotným konáním hlavního líčení a který je nezbytné pro další výklad zmínit. Čtvrtá, nejobsáhlejší kapitola, je věnována již samotnému průběhu hlavního líčení od jeho zahájení po skončení dokazování. Poslední pátá kapitola je pak...
|
|
|
Dopravní kriminalita a její prevence
Pytlíková, Ivana ; Říha, Jiří (vedoucí práce) ; Vokoun, Rudolf (oponent)
Shrnutí: Doprava patří k lidstvu již od dávných dob, kdy bylo třeba přesouvat se za potravou a později za obchodem. Z počátku člověk spoléhal na vlastní nohy, později na koňskou sílu. Největší převrat přišel s vynálezem kola asi 3500 let př. n. l. Postupem času člověk kolo a později i konstrukci vozu zdokonaloval, až v 19. století vzniklo první vozidlo, které bylo poháněno vlastním pohonem. Tento první vůz byl postupně vylepšován až do dnešní podoby. Lze s nadsázkou tvrdit, že současně s dopravou vznikala i dopravní kriminalita. Téma dopravní kriminality jsem si vybrala proto, že si myslím, že jde o aktuální téma a doprava je běžnou součást našeho každodenního života. Hlavním cílem mé práce je analyzovat hlavní příčiny dopravní kriminality a upozornit na preventivní aktivity na národní i mezinárodní úrovni. Tato diplomová práce se skládá z pěti kapitol. První kapitola se zaměřuje a fenomenologii dopravní kriminality. Objasňuje pojem, upozorňuje na nejčastější trestné činy v dopravě a na zvláštnosti tohoto druhu kriminality. Druhá část se věnuje statistickým údajům, které jsou k dispozici zejména na internetových stránkách Ministerstva dopravy, Policie ČR a soudů. Třetí kapitola je věnována struktuře dopravní kriminality. Čtvrtá část upozorňuje na nejčastější příčinu dopravní kriminality, kterou je dopravní...
|
|
|
Dopravní kriminalita a její prevence
Lenner, Roman ; Herczeg, Jiří (vedoucí práce) ; Říha, Jiří (oponent)
Tématem této diplomové práce je dopravní kriminalita a její prevence. Zabývá stavem kriminality v silniční dopravě v České republice a možnostmi její prevence. Práce popisuje základní pojmy silničního práva a zabývá se popisem dopravních nehod, které jsou nejviditelnějším následkem trestných činů v dopravě, při kterých vznikají velké škody na životech, zdraví a majetku. Problémem dopravní nehodovosti je její nepředvídatelnost, žádný řidič nechce dobrovolně nabourat, nicméně často tomu svým chováním významně napomáhá. V textu je měněn dosavadní pohled na dopravní nehodovost, kde je nejčastější příčinou vzniku nehody porušení nějakého dopravního předpisu. Klíčovým faktorem je ale dle mého názoru nepozornost řidiče, bezohlednost k ostatním účastníkům a špatná technika jízdy. Toto tvrzení je dokazováno rozborem stávajících statistik nehodovosti a jejich porovnáním se skutečným chováním řidičů. V souvislosti s následky dopravních nehod je spojen největší počet trestných činů, jako jsou usmrcení, ublížení na zdraví nebo poškození cizí věci. Tyto trestné činy jsou páchány ve většině případu z nedbalosti. Druhou skupinu trestných činů tvoří trestné činy úmyslné, mezi které patří především ohrožení pod vlivem návykové látky a maření výkonu úředního rozhodnutí, spočívající především v řízení motorového vozidla bez...
|
|
|
Neoprávněné nakládání s osobními údaji
Jaroš, Ján ; Vokoun, Rudolf (vedoucí práce) ; Říha, Jiří (oponent)
Předkládaná rigorózní práce pojednává o neoprávněném nakládání s osobními údaji v českém trestním právu. Předmětem zkoumání je zejména výklad pojmů osobní údaj, zpracování osobních údajů, trestný čin, zásada subsidiarity trestní represe a dále také zkoumání dvou kolidujících práv, a to práva na ochranu informací (osobních údajů) a práva na informace. Komplikovanost a právní nejistota je způsobována především soudní praxí, která je při výkladu jednotlivých pojmů nejednotná, byť odborná literatura a veřejnost má na výklad tzv. "hraničních případů" názor jednotný. Novelizace zákonů, či už trestního zákoníku a souvisejících právních předpisů, ne vždy problematické oblasti řeší "ideálně", a proto ke sjednocování postupů, výkladů, přispívají také stanoviska vydávaná jak orgány činnými v trestním řízení, tak správními úřady. Rigorózní práce se zaměřuje také na aplikaci principu "ultima ratio", na který, při rozhodování, zda byl spáchán trestný čin nebo jen přestupek, by měl být brán zřetel. Nebyla-li skutková podstata trestného činu a ani přestupku naplněna, nabízí právní řád řadu prostředků, kterými lze závadný stav, spočívající v neoprávněném zpracování, napravit a dosáhnout přiměřeného zadostiučinění.
|
|
|
Problémy trestů u trestných činů v silniční dopravě
Klinovský, Karel ; Říha, Jiří (vedoucí práce) ; Krupička, Jiří (oponent)
Resumé Moje diplomová práce se zabývá problémy trestů u trestných činů v silniční dopravě. Jedná se o téma, které je v současnosti předmětem celospolečenského diskurzu, neboť relativně vysoký počet tragických dopravních nehod vyvolává potřebu nalézt možná řešení anomie na českých silnicích. Mezi taková možná řešení se řadí i proporcionální využití trestní represe. Cílem této práce je rozbor jednotlivých trestů, které připadají v úvahu u trestných činů v silniční dopravě, a jejich následné zhodnocení jak de lege lata, tak i de lege ferenda. V první části této práce nejprve obecně definuji jednotlivé druhy dopravy a jejich právní úpravu, neboť není možné zkoumat pouze část systému bez znalosti celku. Dále definuji trestný čin v silniční dopravě a řeším problém, které skutkové podstaty lze zařadit mezi trestné činy v silniční dopravě. Vycházím ze spíše restriktivního pojetí trestných činů v silniční dopravě, přičemž nad rámec restriktivního pojetí do mého výčtu přibyl trestný čin obecného ohrožení podle § 272 TZ a maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání podle § 337 TZ. Následně pak rozebírám jednotlivé skutkové podstaty trestných činů, dávám je do souvislosti s praxí a judikaturou. Ve druhé části se pak věnuji pachateli trestného činu v silniční dopravě. Specifikem této trestné činnosti je množství...
|
|
|
Účastenství
Müllerová, Denisa ; Říha, Jiří (vedoucí práce) ; Herczeg, Jiří (oponent)
Diplomová práce se zabývá teoretickými základy účastenství a právní úpravou účastenství v České republice. Zároveň se věnuje též právní úpravě účastenství ve Spolkové republice Německo a Rakouské republice. Problematika účastenství je velmi komplikovaná a existuje mnoho možností, jak k její úpravě přistupovat. Správná úprava je přitom důležitá pro naplnění základních funkcí trestního práva. Cílem diplomové práce bylo pojednat o základních přístupech k právní úpravě účastenství, shrnout jejich výhody a nevýhody a zhodnotit jejich použití v právních řádech vybraných států. Tato práce se skládá ze tří částí. První část se zabývá terminologií a dvěma základními modely právní úpravy účastenství - monistickým a dualistickým. Čtenáři se zde přibližují základní principy obou modelů a jejich výhody a nevýhody při praktickém užití. Ve druhé části se věnuji české právní úpravě a jejím problémům. Tato část je rozdělena do tří kapitol. V první kapitole pojednávám o podmínkách trestní odpovědnosti účastníků, ve druhé o jednotlivých formách účastenství a v poslední, třetí, pak o trestání účastenství. Třetí část je pak věnována stručnému představení právní úpravy účastenství ve Spolkové republice Německo a Rakouské republice a jejich srovnání s českou právní úpravou.
|
|
|
Účastenství v trestním právu
Pelc, Vladimír ; Jelínek, Jiří (vedoucí práce) ; Říha, Jiří (oponent)
1 Abstrakt Předkládaná rigorózní práce komplexním způsobem pojednává o institutu účastenství na trestném činu (dále též jen "účastenství") v českém trestním právu. Předmětem zkoumání je zejména výklad účastenství de lege lata, tj. platná právní úprava obsažená v zákoně č. 40/2009 Sb., trestní zákoník. V textu jsou obsaženy i četné návrhy de lege ferenda, což vyplývá z kritického přístupu k současné úpravě účastenství v našem právním řádu. Účastenství je tradičním, složitým tématem nauky trestního práva. Otázka trestní odpovědnosti za účastenství na trestném činu je jednou z nejsložitějších otázek trestněprávní teorie i praxe. Komplikovanost problémů vyplývá především ze skutečnosti, že pomocí tohoto institutu je trestním právem zapovídáno jednání, které zpravidla bezprostředně (přímo) nenaplňuje znaky skutkové podstaty trestného činu. Jednání účastníka je tedy nutné vždy určitým způsobem odvozovat od jednání pachatele (či spolupachatele), jež znaky skutkové podstaty vždy (alespoň zčásti) naplňuje. Obdobně pak lze říci, že v závislosti na konkrétních systémech účastenství se trestní odpovědnost účastníka více či méně odvíjí od trestní odpovědnosti hlavního pachatele. Práce je rozdělena do sedmi základních kapitol, které jsou dále členěny. Nejprve se zabýváme terminologickými otázkami. Odlišujeme tzv....
|
|
|
Trestný čin krádeže podle § 205 Trestního zákoníku
Šušák, Michal ; Říha, Jiří (vedoucí práce) ; Vanduchová, Marie (oponent)
Účelem práce je zkoumání trestného činu krádeže, jako typického a nejčastěji se vyskytujícího zástupce majetkových trestných činů. Smyslem mého zkoumání je nabídnout komplexní pohled na tuto obtížnou problematiku. Má studie se skládá ze čtyř hlavních částí, přičemž každá z nich se zabývá odlišnými aspekty tohoto tématu. První hlavní část uvozuje do problematiky a vymezuje základní cíle a obsah textu. Tato část též zahrnuje obecné úvahy o krádeži a o práci samotné. Druhá hlavní část představuje historický úvod do tématu. Je rozdělena do tří podřazených částí. První z nich popisuje nejstarší známé zmínky o krádeži ve světových dějinách, druhá analyzuje vývoj v římském právu a třetí se zabývá pojmem krádeže tak, jak se vyvíjel napříč dějinami českých zemí. Třetí hlavní část zkoumá příslušné české právní předpisy. Dělí se do dalších čtyř podřazených částí. V první a druhé z nich jsou uvedeny jednak povaha majetkových trestných činů a jednak zákonné definice trestného činu krádeže podle současného trestního zákoníku a podle jemu předcházejícího trestního zákona. V třetí z nich se pozornost zaměřuje na problémy následující vstup současné právní úpravy v účinnost, tedy komplikace způsobené formulací krádeže a jejich důsledků. Je uzavřena zmínkou o novelizaci právní úpravy a vysvětlením změn, které tato novelizace...
|
|
|
Trestní příkaz
Berková, Ivona ; Říha, Jiří (vedoucí práce) ; Vokoun, Rudolf (oponent)
Resumé Trestní příkaz je zjednodušenou formou odsuzujícího rozhodnutí v trestních věcech a představuje zkrácené písemné řízení. Samosoudce jej může vydat bez projednání věci v hlavním líčení, jestliže je skutkový stav spolehlivě prokázán opatřenými důkazy. Trestní příkaz má povahu odsuzujícího rozsudku. Je upraven především v ustanoveních § 314e až § 314g tr. řádu. Institut trestního příkazu je v aplikační praxi hojně užíván pro svou rychlost a hospodárnost. V roce 2012 rozhodli samosoudci v celé České republice trestním příkazem o 56,64 % obviněných v řízení před okresními (obvodními) soudy. Cílem této práce je provést podrobný rozbor institutu trestního příkazu. Práce je členěna do devíti kapitol. První z nich popisuje vývoj právní úpravy trestního příkazu od roku 1918. Druhá kapitola se věnuje vztahu trestního příkazu k základním zásadám trestního řízení. Třetí kapitola vymezuje trestní příkaz jako formu rozhodnutí v trestních věcech, popisuje procesní postup samosoudce, podmínky pro vydání trestního příkazu, tresty, které lze trestním příkazem uložit a postavení poškozeného. Čtvrtá kapitola rozebírá trestní příkaz jako zvláštní způsob řízení (tzv. odklon). Pátá kapitola se věnuje odporu proti trestnímu příkazu jako specifickému řádnému opravnému prostředku a zamýšlí se nad zvláštnostmi hlavního líčení...
|
host ::
RSS.