|
|
Život v jednom podniku. Elektropřístroj Písek. Průzkum české společnosti v období 60. - 80. let.
Schwubová, Martina ; Hlaváček, Jiří (vedoucí práce) ; Krátká, Lenka (oponent)
Cílem práce je prostřednictvím metody orální historie a za využití dalších archivních pramenů rekonstruovat každodenní život zaměstnanců podniku Elektropřístroj Písek. Jednotlivá období byla poznamenána, jak budováním socialistické společnosti, tak její konsolidací. Pomoc zemědělcům patronátem nad JZD vystřídala později družba se sovětským podnikem. Také pracovní a sociální podmínky zaměstnanců se v průběhu jednotlivých etap komunistického režimu měnily. Pro období 60. let je charakteristický určitý proces demokratizace a společenského uvolnění vrcholící v roce Pražského jara, které se v této souvislosti odrazilo v občanské iniciativě zaměstnanců, i v organizaci podniku a jeho ekonomiky. Srpnová invaze byla náhlým zlomem a následné období kon- solidace poměrů zcela potlačilo liberální tendence předchozího vývoje. Celé období završuje stagnace 80. let, pokusy o oživení ekonomiky po nástupu Michaila Gorbačova, revoluce roku 1989 a odstátnění podniku v rámci velké privatizace. Klíčová slova: průmyslový podnik, centrální plánování, normalizace, transformace, orální historie, každodennost
|
|
|
Buddhismus Diamantové cesty v České republice - historie a současnost
Středa, Milan ; Mücke, Pavel (vedoucí práce) ; Krátká, Lenka (oponent)
Diplomová práce "Buddhismus diamantové cesty v ČR - historie a současnost: sonda do života komunity v olomouckém regionu"se zaměřuje na poměrně nový sociální jev - vznik a vývoj meditačních center buddhismu Diamantové cesty v České republice. Za použití příkladu jedné z buddhistických komunit tohoto směru buddhismu, sdružené kolem meditačního centra v Olomouci, přispívá k poznání tohoto stylu buddhismu, jeho historii, současnosti a každodennosti. Zaměřuje se na vznik, fungování a činnost komunity. Práce používá k dosažení tohoto cíle dvou metod. První je zkoumání dostupných historických pramenů, jehož účelem je zasazení olomoucké komunity do světového, evropského a republikového kontextu buddhismu. Druhá je metoda orální historie, s jejíž pomocí získává přehled o dosud nepublikovaných údajích o organizaci, každodennosti, zvyklostech a činnosti komunity. Zjišťuje také, jaký význam a vliv má pravidelná účast na činnosti komunity a samotné praktikování tohoto stylu buddhismu na její členy, jejich názory a postoje ke světu a společnosti.
|
|
|
Sňatek v době normalizace: Příběhy žen, které se vdaly mezi lety 1970 a 1989
Rokosová, Alena ; Schindler-Wisten, Petra (vedoucí práce) ; Krátká, Lenka (oponent)
Cílem diplomové práce s názvem Sňatek v době normalizace: Příběhy žen, které se vdaly mezi lety 1970 a 1989, bylo popsat sňatečnost v Československu v období dvaceti let po sovětské okupaci, tedy době, které říkáme normalizace. A to v kontextu státní rodinné a populační politiky a snahy normalizačního režimu podporovat sňatečnost a porodnost. Práce popisuje opatření, která režim v 70. letech zavedl, i důvody, proč to udělal. Věnuje se i tomu, jaký vliv měla na demografické chování a čím bylo toto chování v době normalizace výjimečné a jedinečné. Práce vychází z toho, že svědectví pamětníků přispívá k poznání lidského aspektu dějin. Je založená na kvalitativním výzkumu zpracovaném pomocí orálněhistorických rozhovorů. Zachycuje zkušenosti šesti žen. Popisuje, co ovlivnilo jejich rozhodnutí uzavřít manželství, jaká byla ekonomická situace mladých rodin, i to, jak ženy vnímaly a využívaly právě státní podporu pro mladé rodiny. Tato práce má pomoci rozšířit obrázek o životě žen ve specifické době, které říkáme normalizace, i o době samotné. V době 70. a 80. let totiž vstupovali do manželství nejmladší snoubenci a v největší intenzitě v dosavadní historii naší země. Klíčová slova: Československo, normalizace, socialismus, orální historie, ženy, sňatky, sňatečnost
|
|
|
(Horo)lezectví v Českém ráji ve 2. polovině 20. století
Marková, Martina ; Vaňous, Jaroslav (vedoucí práce) ; Krátká, Lenka (oponent)
Lezení ve skalních městech Českého ráje začalo být ve větší míře provozováno již na konci 19. století. Poměrně specifické vlastnosti zdejšího pískovce lákaly již od počátku lezce z celé republiky i ze zahraničí. Po roce 1948 bylo mnoho místních horolezců, jejichž kvality byly neoddiskutovatelné, a to i v celorepublikovém měřítku, odkázáno pouze na lezení v oblastech tehdejšího Československa. Do roku 1989 mnozí nemohli vycestovat a dokázat tak své kvality i ve světě. Těch, kteří se zahraničních expedicí zúčastnili a mohli si splnit své sny, nebylo mnoho. Kontakt se zahraničím přinášel mj. i možnosti získávání nových informací, cestu k novým lezeckým pomůckám, stylům a vůbec vybavení všeobecně. V řadě případů takové možnosti chyběly a někteří horolezci si museli vypomáhat různě až do doby, než se na Západ dostali. Práce má za cíl, za použití metody orální historie a kvalitativní obsahové analýzy, nastínit obraz horolezectví v Českém ráji na pozadí limitů komunistického Československa. Jednotlivé kapitoly sledují vnímání horolezectví a jeho místní historie, vnímání omezených možností k vycestování a téma nedostatku lezeckého vybavení. Poslední kapitola sleduje proměnu horolezectví v daném regionu po roce 1989. Klíčová slova: horolezectví, lezení, Český ráj, Hruboskalsko, horolezecké spolky,...
|
|
|
Životní příběh Věry Skálové Selnerové
Šraier, Petr ; Mücke, Pavel (vedoucí práce) ; Krátká, Lenka (oponent)
1 Abstrakt Diplomová práce se zabývá životním příběhem herečky Věry Skálové Selnerové, která se narodila v roce 1921 v Praze. Dětství prožila v Ústí nad Labem, odkud musela v roce 1938 s rodinou utéci do Prahy. Zde se dostala k divadlu - k Andule Sedláčkové a později do Divadla Vlasty Buriana. Zahrála si také v několika filmech (Advokát chudých, Muži nestárnou, aj.). Po válce svou uměleckou kariéru přerušila a provdala se za generála Jaroslava Selnera, který bojoval na západní a východní frontě. Po únoru 1948 byla spolu s manželem perzekvována a odešla z Prahy. Živila se jako úřednice a učitelka. V 60. letech se vrátila do Prahy a začala pracovat pro Pragokoncert, odkud musel odejít po roce 1968 pro své politické názory. Její manžel zemřel v roce 1973. Po roce 1989 byli oba rehabilitováni. Předkládaná práce využívá orálně-historické rozhovory, archivní materiály a odbornou a memoárovou literaturu. Klíčová slova: Věra Skálová Selnerová, divadlo, film, Protektorát, komunismus, pronásledování, každodenní život. 1 Abstrakt Diplomová práce se zabývá životním příběhem herečky Věry Skálové Selnerové, která se narodila v roce 1921 v Praze. Dětství prožila v Ústí nad Labem, odkud musela v roce 1938 s rodinou utéci do Prahy. Zde se dostala k divadlu - k Andule Sedláčkové a později do Divadla Vlasty Buriana. Zahrála...
|
|
|
Nakladatelství ODEON - vstupní brána do světové literatury
Kozák, Vratislav ; Hlaváček, Jiří (vedoucí práce) ; Krátká, Lenka (oponent)
Cílem práce je analyzovat běžný den v nakladatelství Odeon v rámci období takzvané normalizace, a to na základě orálně historických rozhovorů s různými zaměstnanci Odeonu a jejich porovnáním s dostupnými prameny či jinými zdroji. Během výzkumu byla využita metoda orální historie. Odeon byl ve své době velmi důležitým nakladatelstvím pro rozvoj naší kultury a soustředil se převážně na překlady zahraniční literatury. Práce je rozdělena na dvě velké části. První část se zabývá nakladatelským procesem a všemi činnostmi s ním souvisejícími. Druhá část je zaměřena na vliv politiky na nakladatelství ve zvoleném období. Důraz je kladen na schvalování knih, cenzuru a jiná témata. Klíčová slova: nakladatelství Odeon - normalizace - orální historie - cenzura - zákaz publikovat.
|
|
|
Dokud nás laser nerozdělí - aneb tatéři a tatérky po roce 1989
Kopčanová, Eliška ; Hlaváček, Jiří (vedoucí práce) ; Krátká, Lenka (oponent)
Diplomová práce má za cíl zmapovat komunitu tatérů, kteří začali tetovat po roce 1989 nebo si otevřeli vlastní tetovací studio. Práce by měla vyplnit prázdné místo v historii tetování v České republice a zároveň by se měla pokusit objasnit, proč je dnes z tetování fenomén. Část práce je věnovaná historii tetování a jeho významu v různých historických obdobích na různých místech planety. Vzhledem k tomu, že v době před rokem 1989 bylo tetování vnímáno spíše negativně, jako společenské tabu, v existující literatuře i ostatních pramenech se toto téma neobjevuje buď vůbec, nebo jen sporadicky. Proto primárním zdrojem informací budou rozhovory s tatéry vedené metodou orální historie. Stěžejním tématem však bude vznik tetovacích studií a tetování, jeho význam pro narátory, jakož i vliv na osobní i společenský život zpovídaných.
|
|
|
Kam se poděla dělnická třída na Kladensku?
Šťáhlavský, Libor ; Hlaváček, Jiří (vedoucí práce) ; Krátká, Lenka (oponent)
Kladno bývalo jedním ze symbolů průmyslu v období před rokem 1989 s mnohaletou tradicí v těžbě uhlí a ve zpracování oceli. A tak celé Kladensko bylo po několik generací pracovně spojeno s těmito aktivitami ať už přímo v průmyslu samotném či odvětví služeb nezbytných pro provoz v dolech a ocelárnách. Počátek let devadesátých znamenal pro tuto oblast veliké rozčarování a nepochopení, hutnické a hornické provozy postupně ukončily svoji činnost a region se začal potýkat s doposud neznámým jevem, s nezaměstnaností. Tato diplomová práce se zabývá "osudem" tohoto regionu v období od 2. poloviny 20. století až po současnost. Metodou kvalitativního výzkumu ve formě orálně historických rozhovorů se snaží zmapovat životní příběhy jednotlivců spjatých s výše uvedenými změnami, jejich adaptaci na nové společenské okolnosti a názory na jejich život před a po roce 1989. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
"Pukl, hyjta ha muzika" aneb osobní vzpomínky členů chodských folklorních souborů nejen na národopisný festival Chodské slavnosti
Batková, Žaneta ; Krátká, Lenka (vedoucí práce) ; Franc, Martin (oponent)
Cílem diplomové práce je reflektovat osobní vzpomínky členů chodských folklorních souborů nejen na národopisný festival Chodské slavnosti v období od poloviny padesátých let do současnosti. Na jednu stranu je kladen důraz na komparaci vzpomínek na tento národopisný festival v období před a po roce 1989, na druhou stranu je věnována pozornost dílčím interpretačním okruhům, jako je cestování chodských folklorních souborů před rokem 1989 nebo téma hudební kariéry jednotlivých narátorů. Jsou zde sledovány proměny politické situace a její vliv na program slavností, případně jejich organizaci či vztahy místních folklorních souborů. Primární pramen diplomové práce tvoří rozhovory vedené metodou orální historie s bývalými i současnými členy lokálních folklorních skupin. Text se opírá také o archivní materiály, dobový tisk a memoárovou literaturu. Při reflexi vzpomínek na národopisný festival je sledována jak rovina historicko-politická, tak hudebně-společenská. Hlavním přínosem práce je proto prezentace tématu z rozličných úhlů pohledu. Klíčová slova: Chodské slavnosti, folklor, dudácká muzika, komunismus, cestování, orální historie
|
|
|
Insitní umění v Československu
Oberfalcer, Edvard ; Franc, Martin (vedoucí práce) ; Krátká, Lenka (oponent)
Diplomová práce "Insitní umění v Československu" pojednává o historickém a teoretickém vývoji insitního umění v Československu. V teoretické části je pozornost věnovaná vývoji teorie a terminologie insitního umění a jeho vztahu k jiným uměním. Pro komplexnost práce je reflektován historický vývoj ve světě a následně historie insitního umění v Československu. Hlavní část diplomové práce je zaměřená na dva projekty Slovenské národní galerie. Prvním je pořádání mezinárodní výstavy Trienále insitného umenia, která měla celkem tři ročníky a konala se v letech 1966 až 1972 v Bratislavě. Druhým projektem, který měli organizátoři trienále na starost, bylo vydávání Bulletinu INSITA, který je pro tuto práci stěžejním zdrojem informací. Součástí práce jsou také rozhovory s teoretičkou umění Katarínou Čiernou a sběratelem umění Pavlem Konečným, získané metodou orání historie, které cenným způsobem doplňují informace získané z literatury, archivních pramenů a dobového tisku. Klíčová slova: insitní umění, Trienále insitného umenia, Bulletin INSITA, Štefan Tkáč, naivní umění, Československo, Bratislava, Insitafilm
|
host ::
RSS.