|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Conception of Dailiness
Jandová, Tereza ; Novotný, Karel (vedoucí práce) ; Sokol, Jan (oponent)
Pojetí každodennosti ve filosofii Emmanuela Levinase v dialogu s Martinem Heideggerem Pojetí každodennosti u Levinase nám ukazuje, že svět, s nímž jsme nejvíce obeznámeni a na nějž jsme nejvíce zvyklí, nemusí být pojímán jako neosobní a neplnohodnotný, ale právě naopak, že tato naše « přirozená » situace může zastávat důležitou úlohu pro pojetí člověka jako takového. Diskuze mezi Levinasem a Heideggerem ukazuje, že hlavní tíha Dasein zůstává uvnitř něj samého a právě z toho důvodu se každodennost snaží tuto tíhu « ulehčovat ». O co se oproti tomu snaží Levinas hned od samého počátku je přenést tuto tíhu mimo subjekt, do jeho závislosti, ale současně i odpovědnosti za druhého. Výsledkem je pak každodennost, která, ač charakterizovaná radostí, zůstává více « zatížena » než je tomu u Heideggera. Spolu s Levinasem tedy nemusíme hledat únik z každodennosti v hlubinách Dasein, abychom odkryli jeho základní struktury, tyto struktury totiž nacházíme v dialogu, v etickém vztahu s druhým člověkem, a to v samotném lůně každodennosti. La conception du quotidien dans la philosophie d'Emmanuel Lévinas en dialogue avec Martin Heidegger En décrivant le quotidien chez Lévinas, ma recherche tente de dévoiler que la « familiarité » avec le monde, ou encore le monde « habituel », ne doivent pas tre conçus comme impersonnels,...
|
|
| |
|
| |
|
|
Filosofická interpretace biblického konceptu stvoření podle Gn 1,1-2,3
Hanyš, Milan ; Sokol, Jan (vedoucí práce) ; Kružík, Josef (oponent)
Práce pojednává o konceptu stvoření v knize Genesis 1,1-2,4a jako o fundamentálním textu evropské kultury. V první části se zabývá výkladem vlastního textu a to v náležitém historickém a literárním kontextu. Zvláštní exegetická pozornost je zaměřena na motivy, které tvoří významnou součást evropské myšlenkové a duchovní tradice (creatio ex nihilo, stvoření slovem, imago dei, dobrota stvoření). V další části je pozornost zaměřena na ideové, filosofické, politické, etické a sociální implikace biblického konceptu stvoření. Text je nahlížen jako fundující text, který stojí v základu evropské civilizací vlastních konceptů rovnosti a lidských práv, pozitivní svobody, inkluzivního monoteismu a představy autonomie světa. Na závěr jsou představeny dvě soudobé a spřízněné filosofické interpretace konceptu stvoření (H. Jonas, J. Sokol).
|
|
| |
host ::
RSS.