|
|
Role sociálního pracovníka při práci s transgender komunitou
BÍLKOVÁ, Veronika
Bakalářská práce se zabývá životem transgender jedinců před coming outem a po něm. Zejména se zabývá přeměnou pohlaví, a to od Real life testu až po samotný chirurgický zákrok. Kromě životních etap se zde také můžeme dočíst o sociální práci a o tom, kde se sociální pracovník může setkat s transgender jedincem a jestli má, nebo by měl mít nějakou roli v přeměně. Ve výzkumné části lze najít rozhovor s transgender jedincem, který odpovídal na otázky. Tyto otázky se týkaly toho, zda je péče ze strany odborníků dostatečná a zda by se do multidisciplinárního týmu, měl přiřadit ještě sociální pracovník, popřípadě jak by mohl pomoci.
|
|
|
The Child Soldiers in International Law
Kollerová, Alexandra ; Bílková, Veronika (vedoucí práce) ; Bayerová, Monika (oponent)
Práva dieťaťa a zásady jeho ochrany sú i dnes aktuálnou témou, ktorá si získava stále väčší záujem verejnosti. Predkladaná práca, ako je už z jej názvu zrejmé, sa venuje fenoménu využívania detí ako detských vojakov v ozbrojených konfliktov. Ako cieľ som si vytýčila skúmať postavenie dieťaťa a jeho ochranu v oblasti ich účasti na ozbrojených konfliktoch, ktoré sú podľa môjho názoru problematické a hodné hlbšieho preskúmania. Oblasti skúmania prekladanej práce sú rozdelené v jednotlivých kapitolách, ktoré sa systematicky delia a sú vzájomné prepojené. Dôraz sa kladie na problematiku detských vojakov vo svete a jednotlivé medzinárodné inštrumenty, ktoré poskytujú ochranu takto zneužívaným deťom. Táto rigorózna práca sa zaoberá vzťahom medzinárodného humanitárneho práva a medzinárodných dohovorov v súvislosti s právami dieťaťa. Predkladaná práca sa delí na osem hlavných kapitol v rámci ktorých sa ďalej vnútorné člení na niekoľko podkapitol. Začiatok práce je venovaný účasťou detí na ozbrojených konfliktoch a následne kto pod pojem detskí vojak spadá. Dôležitým bodom, ktorý sa na začiatku práce rozoberá je aj rozdelenie ozbrojeného konfliktu na medzinárodný a vnútroštátny ozbrojený konflikt. Práca pokračuje skúmaním jednotlivých medzinárodných dokumentov, ktoré sa týkajú detských vojakov a ich...
|
|
|
Tokyo Tribunal and Its Contribution to International Criminal Law
Kasáš, Alex ; Bílková, Veronika (vedoucí práce) ; Lipovský, Milan (oponent)
5 Tokijský tribunál a jeho prínos pre medzinárodné trestné právo Abstrakt Cieľom mojej práce je posúdiť, či bol Tokijským tribunálom porušený princíp legality (nullum crimen, nulla poena sine lege) a posúdiť prínos Tribunálu pre medzinárodné trestné právo. Práca je rozčlenená do piatich kapitol. Prvé dve, Štatút a Obžaloba, sú prehľadom zriadenia a obsadenia Tribunálu, procesných pravidiel a žalobných bodov a osôb obžalovaných. Zvyšné tri kapitoly predstavujú kompiláciu právnej argumentácie so zameraním na argumenty ohľadne princípu legality: Zločiny podľa medzinárodného práva pred konaním povojnových tribunálov názorom medzinárodných právnych komisii, Rozsudok názorom tokijskej väčšiny a Menšinové stanoviská odlišným názorom menšinových sudcov. V Závere argumentujem, že zatiaľ čo princíp legality bol porušený, jeho dodržiavanie je otázkou voľby medzi doktrínami striktnej legality a materiálnej spravodlivosti a identifikujem potvrdenie Norimberského rozsudku, pojatie sprisahania ako samostatného zločinu podľa medzinárodného práva a rozšírenie rozsahu aplikácie doktríny zodpovednosti veliteľov ako prínos Tribunálu pre medzinárodné trestné právo. Kľúčové slová Tokijský tribunál, medzinárodné trestné právo, zločiny podľa medzinárodného práva .
|
|
|
International Terrorism and Challenges for International Law
Kobulská, Natália ; Bílková, Veronika (vedoucí práce) ; Ondřej, Jan (oponent)
Rigorózna práca je zameraná na pochopenie základných problémov medzinárodného terorizmu v kontexte medzinárodného práva. Medzi hlavné výzvy patrí prijatie univer- zálnej definície terorizmu, vyriešenie právneho statusu teroristov a ich práva a povinnosti najmä v súvislosti s ľudskými právami. Dôležité je určenie zodpovednosti štátu za tero- rizmus (problematika štátneho terorizmu a pričítateľnosti jeho konania), a to vo vzťahu k obyvateľstvu, zajatým teroristom i neštátnym aktérom. Poslední menovaní predstavujú viacero problémov pri reakcii na teroristické činy, a to pri legalite použitia sily voči nim vrátane práva na sebaobranu či použitia dronov na cielené zabíjanie. Je sporné, či je možné terorizmus podradiť pod existujúce inštitúty medzinárodného práva alebo predstavuje sa- mostatné konanie, ktoré je nutné regulovať oddelene od platných medzinárodných noriem. Kľúčové slová: terorizmus, ľudské práva, cielené zabíjanie, právo na sebaobranu, použitie sily, zodpovednosť štátu, neštátny aktér, teroristické úroky 11.9.2001
|
|
|
Legalita vojenského zásahu během občanské války v Libyi
Hambálek, Jiří ; Bílková, Veronika (vedoucí práce) ; Faix, Martin (oponent)
Shrnutí Cílem této práce bylo odpovědět na otázku, byl-li zásah NATO, provedený v rámci operace Unified Protector v průběhu občanské války v Libyi v roce 2011, v souladu s mezinárodním právem či nikoli. Za tímto účelem je práce rozdělena do tří částí. První část práce, tvořená kapitolami 1 - 5, je zaměřena na rozbor případů legálního použití síly v mezinárodních vztazích, tzn., případů sebeobrany a akcí Rady bezpečnosti podle kapitoly VII Charty OSN, značně kontroverzní koncept humanitární intervence a koncept R2P a roli oblastních dohod a organizací kolektivní bezpečnosti při udržování mezinárodního míru a bezpečnosti. Druhá část, tvořená kapitolou 6, obsahuje případovou studii, jejímž předmětem je občanská válka v Libyi v roce 2011. Tato kapitola se zabývá průběhem celého vnitrostátního konfliktu mezi libyjskou vládou, reprezentující autoritativní režim plukovníka Muammara Kaddáfího a povstalci, podporovanými vojenskými silami NATO a některými evropskými státy. Účelem této kapitoly je poskytnout ucelený a podrobný přehled jednotlivých vojenských operací obou stran konfliktu, rozbor rezolucí Rady bezpečnosti, věnovaných řešení tohoto konfliktu a dále též rozbor vojenského zásahu NATO v rámci operace Unified Protector. Třetí část této práce, reprezentovaná kapitolou 7, je věnována hodnocení legality...
|
|
| |
|
|
Právní postavení válečných zajatců
Zástěrová, Anna ; Bílková, Veronika (vedoucí práce) ; Ondřej, Jan (oponent)
1 Abstrakt Právní postavení válečných zajatců Diplomová práce "Právní postavení válečných zajatců" upravuje problematiku válečného zajetí v kontextu mezinárodního humanitárního práva (dále též jako "MHP"), resp. práva ženevského. V tematice válečného zajetí se střetává jak právní úprava MHP, tak řada dalších mezinárodně právních odvětví (obecné mezinárodní právo, mezinárodní trestní právo či mezinárodní právo lidských práv). Diplomová práce sleduje dva cíle: deskriptivní a analytický. Deskriptivním cílem je podat ucelený přehled o vývoji právní úpravy válečného zajetí a seznámit čtenáře s režimem válečného zajetí a zacházení s válečnými zajatci dle platných pramenů mezinárodního humanitárního práva. Analytickým cílem práce je nalezení odpovědi na výzkumnou otázku, kdo je kombatantem, resp. kdo má po upadnutí do moci nepřítele nárok na status válečného zajatce? Diplomová práce se skládá z úvodu, tří částí (dále členěných na kapitoly a podkapitoly) a závěru. Úvod představuje téma diplomové práce, sledované cíle včetně výzkumné otázky a nastiňuje samotnou strukturu textu. V první části diplomové práce je představena právní úprava válečného zajetí v kontextu mezinárodního humanitárního práva. V kapitole první je MHP definováno, dále je rozděleno na odvětví ženevského a haagského práva a zmíněn je vztah MHP k...
|
|
|
Imunity státních představitelů vůči cizí trestní jurisdikci
Kosík, Jiří ; Šturma, Pavel (vedoucí práce) ; Bílková, Veronika (oponent)
Předkládaná diplomová práce se zabývá imunitami státních představitelů, kterým ji přiznává mezinárodní právo, a to vůči cizí trestní jurisdikci. Cílem této práce je určit, zda vůbec, popřípadě v jakých případech, může vykonávat jeden suverénní stát svou trestní jurisdikci nad oficiálními představiteli jiného suverénního státu a současně zda, popřípadě v jakých případech, budou takoví představitelé chráněni vůči cizí trestní jurisdikci institutem mezinárodněprávní imunity. Hlavní osou práce je analýza současného aplikačního rozsahu imunit představitelů státu, které se podle svého původu, účelu a funkce dělí na imunity ratione personae a imunity ratione materiae, s ohledem na jejich aplikaci v rámci výkonu vnitrostátní trestní jurisdikce cizího státu. První kapitola práce se zabývá trestní jurisdikcí státu, převážně pak jurisdikcí extrateritoriální, která v některých případech umožňuje stíhat a postihnout cizího státního představitele jako pachatele TČ. Druhá kapitola zkoumá koncept individuální trestní odpovědnosti, její vznik, způsob jejího vyvození a případný trestní postih pachatele. Ve třetí kapitole práce představí institut imunity státních představitelů a jeho rozdělení v rámci dvou jejích odlišných typů, imunity osobní a imunity funkční. Dále práce představí specifika těchto imunit a...
|
|
|
Zakázané prostředky a způsoby vedení ozbrojených konfliktů
Mach, Rostislav ; Ondřej, Jan (vedoucí práce) ; Bílková, Veronika (oponent)
Zakázané prostředky a způsoby vedení ozbrojených konfliktů Cílem této diplomové práce je analýza stále častěji využívaných bezpilotních letounů v ozbrojených konfliktech v rámci mezinárodního humanitárního práva. Ačkoliv nápad využití letadel ovládaných na dálku není žádnou novinkou, došlo k jejich rozmachu až během posledních dvou desetiletí. Technologický pokrok, proměna charakteru ozbrojených konfliktů a idea války proti terorismu jsou ty hlavní příčiny, proč se bezpilotní letouny staly nepostradatelným válečným prostředkem ve výbavě všech světových armád. Ovšem stejně jako s každou technologickou novinkou i drony oprávněně vyvolávají otázky o jejich legalitě. Proto si tato práce klade za cíl posouzení, zda bezpilotní letouny představují zakázaný bojový prostředek nebo jestli způsob jakým jsou užívány, je v rozporu s normami mezinárodního humanitárního práva. Hlavní text diplomové práce je členěn do pěti hlavních kapitol. První kapitola představuje historický exkurz do vývoje a charakteristiky mezinárodního humanitárního práva. Je zde nastíněno jeho dělení na dvě základní větve, na právo ženevské a haagské a rovněž je zde vymezena jeho pozice v rámci mezinárodního práva veřejného a vzájemná interakce s mezinárodním právem lidských práv. Druhá část sestává z vymezení základních pojmů, s kterými...
|
|
|
Budoucnost odpovědnosti za ochranu po zkušenostech v Libyi a Sýrii
Komm, Tomáš ; Bílková, Veronika (vedoucí práce) ; Ondřej, Jan (oponent)
Tato práce se zabývá konceptem Odpovědnosti za ochranu (R2P) a zaměřuje se na otázku, jaké jsou vyhlídky konceptu po konfliktech Libyi a Sýrii. Koncept R2P vznikl v roce 2001 jako reakce na genocidu ve Rwandě a Srebrenici a snaží se přinést odpověď na otázku, jak reagovat na situaci, kdy na území suverénního státu dochází k páchání zločinů dle mezinárodního práva a stát není těmto zločinům schopen zabránit. Práce zkoumá první použití konceptu během zásahu vojsk NATO v Libyi a důvody, proč k jeho použití nedošlo v podobné situaci v Sýrii. Zabývá se rovněž debatou, která se o konceptu vedla na mezinárodní půdě po zkušenostech z těchto konfliktů a představuje návrhy, které se v této debatě objevily a které se snažily koncept dále posunout a upravit. Zabývá se tak brazilským návrhem Responsibility while protecting, otázkou přijetí kritérií zásahu dle R2P, tématem monitoringu a odpovědnosti zasahujícího, tzv. Responsibility not to veto a problematikou omezení užívání práva veta ze strany stálých členů RB OSN, otázkou zapojení Valného shromáždění OSN do rozhodování o R2P, problematikou prevence a tématem využití jednostranných opatření bez použití síly v rámci konceptu R2P. Právě jednostranná opatření bez použití síly přitom považuje autor za naději pro koncept, který podle jeho názoru před sebou jinak...
|
host ::
RSS.