|
|
Použití LCA (life cycle assessment) v environmentálních vědách
Francová, Michaela ; Ettler, Vojtěch (vedoucí práce) ; Vítková, Martina (oponent)
Cílem této práce je co popsat analytickou metodu posuzování životního cyklu LCA (angl. Life Cycle Assessment) a na jednotlivých řešených studiích přiblížit její praktické využití zejména v odpadovém hospodářství. Jedním z hlavních účelů LCA studií je srovnávání alternativních produktů, tzv. komparativní studie. Metoda má čtyři fáze. V první se definuje cíl a rozsah studie, konkrétně co a proč je předmětem studie LCA, komu je určena, kde bude studie použita a k čemu a jasně se vymezuje hranice produktového systému. Druhou fází je inventarizace životního cyklu. V této fázi řešitelé sbírají všechna dostupná data o jednotlivých vstupech a výstupech produktového systému, která pak zpracovávají do inventarizační tabulky. Ve třetí fázi se pomocí indikátorů kategorií dopadu hodnotí dopad životního cyklu na předem stanovené kategorie dopadu. V poslední čtvrté fázi se provádí interpretace životního cyklu s ohledem na srozumitelnost pro zadavatele.
|
|
|
In vitro stanovení měď-chelatačních vlastností čistých látek izolovaných ze silymarinu
Vítková, Martina ; Karlíčková, Jana (vedoucí práce) ; Polášek, Miroslav (oponent)
Univerzita Karlova Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra farmaceutické botaniky Kandidát: Mgr. Martina Vítková Vedoucí: PharmDr. Jana Karlíčková, Ph.D. Konzultant: doc. Ing. Kateřina Valentová, Ph.D. Název rigorózní práce: In vitro stanovení měď-chelatačních vlastností čistých látek izolovaných ze silymarinu Měď patří mezi mikroelementy. Je důležitá v řadě enzymatických reakcí, ovlivňuje krvetvorbu, metabolizmus cukrů, tvorbu kostní hmoty a funkci nervového systému. Porucha homeostázy mědi v organismu vede k rozvoji Wilsonovy choroby, Menkesovy choroby, Alzheimerovy choroby nebo prionovému onemocnění. Chelatační činidla váží na sebe nadbytečnou měď z tkání při chelataci. Předmětem této rigorózní práce bylo in vitro stanovení účinnosti chelatace měďnatých a měďných iontů u vybraných čistých látek získaných ze silymarinu a některých sulfátů vznikajících jako metabolity v organismu. Testování bylo provedeno dvěma spektrofotometrickými metodami - pomocí hematoxylinu (k orientačnímu zjištění, zda je testovaná látka schopná chelatovat měď) a bathokuproinu (představuje více kompetitivní podmínky pro chelataci mědi) při různých hodnotách pH. U hematoxylinové metody chelatovaly měďnaté a měďné ionty všechny testované látky. U bathokuproinové metody vykázaly nejvyšší chelatační účinek...
|
|
|
Kvalita života a vývoj nutričního stavu pacientů na domácí parenterální výživě
Vítková, Martina ; Křížová, Jarmila (vedoucí práce) ; Trachta, Pavel (oponent)
Bakalářská práce se zabývá hodnocením kvality života a vývojem nutričního stavu pacientů na domácí parenterální výživě. V teoretické části jsou shrnuty obecné informace o vyšetření pacienta při vstupu do nemocnice, indikaci, dělení, složení a komplikacích parenterální výživy a také stručný přehled základních poznatků o aplikaci parenterální výživy v domácím prostředí. Nejčastěji ji pacientům doporučujeme se syndromem krátkého střeva, ileu nebo onkologických onemocnění. Hlavním očekávaným přínosem DPV je možnost pacienta setrvávat v domácím prostředí, nikoliv v nemocnici. I když tento způsob podávání stravy zahrnuje mnoho komplikací, pořád má pacient šanci na relativně normální život. Pro vyhodnocení praktické části práce, jsou stanoveny dva cíle. Prvním cílem je posoudit kvalitu života pacientů na DPV, určit, zda se jejich kvalita života změnila a jak. Druhým cílem je popsat změnu nutričního stavu u pacientů na domácí parenterální výživě. Těchto cílů bylo dosaženo pomocí výzkumných otázek zaměřených na zjištění vlastního pocitu pacienta, zdravotních komplikací, schopnosti pohybové aktivity a začlenění se do pracovního života, změny stravovacích návyku a hmotnosti. Ve srovnání s léčbou v nemocnici se obecně kvalita života těchto pacientů zlepšila, hmotnost pacientů se postupně stabilizuje, mají...
|
|
|
Podíl lokálního tisku na budování a podpoře sounáležitosti s územním celkem
Vojíková Vítková, Martina ; Štoll, Martin (vedoucí práce) ; Köpplová, Barbara (oponent)
Tato bakalářská práce pojednává o vlivu lokálního tisku na vytváření lokální identity, a to na příkladu měsíčníku Městské části Praha 17. Konkrétně tedy zkoumá, jakým způsobem a čím konkrétně časopis Řepská sedmnáctka podporuje sounáležitost občanů, čtenářů tohoto měsíčníku, s pražskou městskou částí Praha 17 Řepy. Práce analyzuje obsah časopisu Řepská sedmnáctka v desetiletém období od dubna 2007 do prosince 2017. Analýza je kvantitativní i kvalitativní, zabývá se rozsahem a obsahem jednotlivých rubrik a zkoumá, zda příspěvky zdůrazňují pozitiva života v Řepích. Součástí práce je i zpracování dotazníkového šetření uskutečněného mezi občany Řep, kteří jsou zároveň čtenáři časopisu Řepská sedmnáctka. Dotazník mapuje mediální chování čtenářů a jejich názory na časopis. Cílem obsahové analýzy i dotazníkového šetření je zjistit, zda časopis u svých čtenářů posiluje vědomí příslušnosti k Městské části Praha 17 a zda přispívá k budování pozitivního vztahu čtenářů k místu, kde žijí. Závěry práce jsou komparací výsledků obsahové analýzy a dotazníkového šetření.
|
|
| |
|
|
Biologická aktivita vybraných drog tradiční čínské medicíny
Vítková, Martina ; Vytlačilová, Jitka (vedoucí práce) ; Opletal, Lubomír (oponent)
Univerzita Karlova Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra farmaceutické botaniky a ekologie Kandidát: Martina Vítková Školitel: RNDr. Jitka Vytlačilová, Ph.D. Název diplomové práce: Biologická aktivita vybraných drog tradiční čínské medicíny Předmětem této diplomové práce bylo připravit vodné extrakty pěti vybraných drog z tradiční čínské medicíny a zabývat se jejich biologickými účinky. Konkrétně šlo o Magnoliae officinalis cortex, Houttuyniae herba, Paeoniae radix alba, Psoraleae fructus a Typhae pollen. Tyto drogy mají vysoký potenciál k používání v naší medicíně díky jejich blahodárným účinkům na lidský organismus. Teoretická část obsahuje popis jednotlivých drog a jejich terapeutických účinků. Jsou zde také popsány metody testování toxicity. V experimentální části je popsán průběh testu akutní toxicity použitých drog na modelovém organismu Artemia salina. Jako výstupní údaj byla použita hodnota LC50. Testování pomocí Artemia salina prokázalo nízkou toxicitu testovaných drog. U Magnoliae officinalis cortex byla naměřena LC50 0,6613 mg/ml, u Psoraleae fructus 1,777mg/ml, u Houttuyniae herba 4,079 mg/ml a u Typhae pollen 4,34 mg/ml. U Paeoniae radix alba nebyla naměřena žádná toxicita ani při nejvyšší měřené koncentraci, tedy při 15 mg/ml. Klíčová slova: Magnoliae officinalis cortex,...
|
|
|
Vyluhovatelnost ze strusek a popílků z metalurgie niklu (Niquelandia a Barro Alto, Brazílie)
Kvapil, Jindřich ; Ettler, Vojtěch (vedoucí práce) ; Vítková, Martina (oponent)
Struska a popílek studované v této diplomové práci představují odpady vznikající během metalurgických procesů při zpracovávání lateritických Ni-rud pocházejících z ložisek v oblasti Niquelândie a Barro Alto v Brazílii. Strusky jsou ukládány na haldy a popílky na odkaliště, kde jsou vystaveny atmosférickým vlivům. Takto uložené odpady mohou uvolňovat do prostředí významná množství potenciálně toxických prvků. Tato práce studuje stabilitu strusky a popílku pomocí pH- statického loužícího experimentu. Popílek z čištění spalin při kalcinaci rudy je nabohacen Ni (25 g/kg), Co (489 mg/kg) a Zn (462 mg/kg). Struska naopak vykazuje vyšší koncentrace Cr (7580 mg/kg). Zatímco struska je z mineralogického hlediska složena zejména z pyroxenu, olivínu a skla, popílek se jevil jako materiál mineralogicky složitější; byl identifikován vrstevnatý silikát odpovídající částečně dehydratovanému lizarditu, olivín, pyroxen, spinel, hmota SiO2, sklo a částice bohaté uhlíkem. Nejvyšší obsahy uvolněných prvků byly pozorovány v kyselých podmínkách. Při pH 3 byly zjištěny u popílku následující vyluhovatelnosti kontaminantů: až 5,42 g/kg Ni, 112 mg/kg Co a 4,3 mg/kg Zn. V případě strusky se uvolnilo podstatně méně Ni (47,9 mg/kg), ale v porovnání s popílkem podstatně více Cr (až 25,6 mg/kg). Směrem do alkalických podmínek...
|
|
|
Biodostupnost arzenu v důlních haldách na Kaňku u Kutné Hory
Raus, Karel ; Drahota, Petr (vedoucí práce) ; Vítková, Martina (oponent)
Předešlé studie ukazují, že relativní biodostupnost arzenu (RBA) v důlních odpadech je téměř vždy nižší než 100%. V odebraných vzorcích prachů ze silnic, půd a hald na Kaňku u Kutné Hory se obsahy arzenu pohybovaly mezi 87 a 15500 mg.kg-1 , přičemž biodosažitelné množství As získané metodou SBRC-G bylo výrazně nižší (6-795 mg.kg-1 ). Zásadním faktorem ovlivňujícím biodosažitelnost As je pH vzorku a rozpustnost minerálních fází, které jsou v daném prostředí stabilní. Ačkoliv byly nejvyšší koncentrace arzenu nalezeny u vzorků hald s kyselým pH (9250-15500 mg.kg-1 ), procentuální biodosažitelnost As byla nejnižší (5,1 ± 1,3%) vlivem přítomnosti málo rozpustných As sulfidů a Fe- arzeničnanů. V neutrálním prostředí dochází k alteraci těchto fází a následně ke zvýšení procentuální biodosažitelnosti arzenu u vzorků půd (8,2 ± 2,6%) a prachů (7,5 ± 2,6%). Z mineralogické a chemické analýzy vzorků vyplývá, že hlavním zdrojem znečištění arzenem na Kaňku jsou historické haldy. Zohledněním biodostupnosti při posuzování míry znečištění dané lokality lze získat přesnější představu o závažnosti rizik, avšak přepočet biodosažitelnosti arzenu na RBA je stále problematický.
|
|
|
Environmental characteristics of mineral waste from metallurgy
Vítková, Martina ; Ettler, Vojtěch (vedoucí práce) ; Bollinger, Jean-Claude (oponent) ; Dijkstra, Joris J (oponent)
Předmětem zkoumání byly metalurgické odpady z Cu-Co hutí z oblasti zambijského Copperbeltu a jejich mineralogické a geochemické charakteristiky. Pro identifikaci primárních a sekundárních fází metalurgických strusek a prachů byla použita řada instrumentálních analytických metod (XRD, SEM/EDS, EPMA, TEM/EDS). Dále byla provedena série loužících experimentů (pH-statický test CEN/TS 14997, vsádkový test EN 12457) v kombinaci s geochemickým modelováním. Testování bylo zaměřeno zejména na loužící charakteristiky potenciálních kontaminantů v závislosti na pH. Byl posouzen také vliv přípravy vzorku na vyluhovatelnost kovů ze strusky s ohledem na zmenšení velikosti částic, které je požadováno ve standardizovaných loužících protokolech. Bylo provedeno posouzení environmentálních a zdravotních rizik vzorků prachu. Hlavními nositeli kovů ve studovaných struskách byly sulfidy Cu (bornit, digenit, chalkozín), sulfidy Co (kobaltpentlandit), slitiny a intermetalické fáze s Co. Měď a kobalt byly detekovány také v silikátech a spinelech, v jejichž struktuře zastupují Fe nebo Mg, a ve skle. Přítomnost sekundárních fází, které byly pozorovány na povrchu vzorků strusek, ukazuje na reaktivitu strusek při jejich kontaktu s vodou/atmosférou. Výsledky mineralogického studia také ukázaly, že v odůvodněných případech je...
|
|
|
Stabilita sorbentu na bázi amorfního oxidu Mn v závislosti na pH
Tomášová, Zdeňka ; Ettler, Vojtěch (vedoucí práce) ; Vítková, Martina (oponent)
Vlivem činnosti člověka dochází ke kontaminaci půd toxickými kovy a polokovy, které představují riziko pro člověka a složky životního prostředí. Jednou z dekontaminačních technik je chemická stabilizace, např. za pomoci oxidů Fe, Al a Mn. Oxidy Mn vykazují řadu vlastností, díky nimž mohou být dobrými sorbenty toxických kovů, jako jsou například nízký bod nulového náboje, struktura umožňující snadnou sorpci iontů a velký specifický povrch. Cílem této práce je výzkum stability syntetického amorfního oxidu manganu (AOM) v závislosti na pH pomocí pH-statického loužícího testu. Výsledky ukazují, že při loužícím testu byl do roztoku významně uvolňován Mn, s rostoucím pH klesala koncentrace Mn v roztoku, při pH 3 byla naměřena koncentrace 34 100 mg/l, při pH 8 pak pouze 90 mg/l. Byla pozorována zřetelná závislost úbytku hmotnosti pevné fáze na pH, při pH 3 došlo k hmotnostnímu úbytku 98,4 %, při pH 8 byla hmotnostní ztráta 11,2 %. Na povrchu AOM byly pomocí skenovací elektronové mikroskopie pozorovány novotvořené krystaly rodochrozitu (MnCO 3), který kontroloval mobilitu Mn při pH > 5. Výsledky ukazují, že použití AOM pro dekontaminaci půd kontaminovaných kovy a polokovy by mohlo být vhodné řešení pro půdy s neutrálním či vyšším pH, naopak pro kyselé půdy se jeví aplikace AOM jako nevhodná. Powered by TCPDF...
|
host ::
RSS.