|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Prostor etiky ve filosofii Egona Bondyho
Macháčková, Petra ; Zika, Richard (vedoucí práce) ; Holeček, Tomáš (oponent)
"Prostor etiky ve filosofii Egona Bondyho" je pojednáním a interpretací především Bondyho nesubstanční ontologie stran filosofické antropologie a etiky. V práci se ukazuje, že nesubstanční ontologie jako výklad skutečnosti, v němž není přítomen žádný transcendentní princip určující podobu a chod skutečnosti je pro člověka nesmírně podstatný. Člověku je otevřena perspektiva svobodného jednání a nalézání významu vlastní existence. Člověk je v Bondyho myšlení součástí ontologické reality, která se samopohybem vyvinula až do oblasti, kde je přítomná rozumovost. Nicméně člověk ještě není plně racionální bytostí, také není pouze biologickou bytostí, je přechodem k budoucí podobě člověka, jíž je postčlověk. Postčlověk si má pro sebe vytvořit takovou rovinu skutečnosti, kterou by se realizoval a která by jeho specifika do ostatní skutečnosti vypovídala, a tím je prostor etiky. Podoba etiky a prostoru etiky je pak pro tuto práci tím nejpodstatnějším.
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
The Humanist Virtuoso : počátky, idea a ilustrace experimentální filosofické antropologie v Traktátu o lidské přirozenosti Davida Huma
Kunca, Tomáš ; Benyovszky, Ladislav (vedoucí práce) ; Pinc, Zdeněk (oponent) ; Zika, Richard (oponent)
PhDr. Tomáš Kunca The Humanist Virtuoso: Počátky, idea a ilustrace experimentální filosofické antropologie v Traktátu o lidské přirozenosti Davida Huma UK FHS, Praha 2013 Předložená práce je prvním krokem na cestě představit Davida Huma jako "THE HUMANIST VIRTUOSO", tedy toho, kdo jako první zformuloval ideu experimentální filosofické antropologie na základech "vědy o lidské přirozenosti" a v Traktátu o lidské přirozenosti ji také realizoval. Předběžné a pracovní zdůvodnění relevance výkladu Huma jako nositele ideálu HUMANIST VIRTUOSO realizuje ve třech krocích, jednak prostřednictvím výkladu počátků Humovy filosofie, představení ideje Humovy "vědy o člověku" jakožto experimentální filosofické antropologie a ilustrací "provozu" této vědy při analýze vášní ve 2. knize Traktátu. Při výkladu počátků Humovy cesty k experimentální filosofické antropologii práce dokládá, že učinil již za studií zkušenost jak s britskou tradicí experimentální filosofie, tak s newtonovskou tradicí matematické filosofie a nepochybně byl vystaven i tlaku ideálu CHRISTIAN VIRTUOSO. Do podrobností předvádí souvislosti Dopisu lékaři jako prvního textu, kde je patrný obrat ke studiu lidské přirozenosti jako základu, na němž by měla stát celá morální filosofie (celek věd o člověku). Z dopisů předcházejích vydání Traktátu ukazuje,...
|
host ::
RSS.