|
|
Svatý stolec a fašistická Itálie na cestě k vyřešení římské otázky ve 20. letech 20. století
Dvořáčková, Petra ; Šmíd, Marek (vedoucí práce) ; Petráček, Tomáš (oponent)
Ve své diplomové práci nazvané "Svatý stolec a fašistická Itálie na cestě k vyřešení římské otázky ve 20. letech 20. století" se autorka zabývá vztahem mezi Svatým stolcem a fašistickou Itálií v období let 1922-1929. Analyzuje vývoj a proměny tohoto vztahu od nástupu Benita Mussoliniho k moci až po přijetí Lateránských smluv. Autorka se zároveň zaměřuje i na politicko-náboženské okolnosti, které tento vztah ovlivňovaly, např. smrt socialistického poslance Giacoma Matteottiho v roce 1924 v kontextu tehdejšího vývoje Itálie. Práce bude vycházet především ze studia vydaných pramenů (edice, noviny) a z odborné cizojazyčné literatury.
|
|
|
Církevní politika KSČ a státu v severovýchodních Čechách v letech 1948-1960
Kafka, Jan ; Kubín, Petr (vedoucí práce) ; Šmíd, Marek (oponent) ; Cuhra, Jaroslav (oponent)
Jan Kafka: Církevní politika KSČ a státu v severovýchodních Čechách v letech 1948-1960 Zkrácená anotace v českém jazyce Předkládaná práce sleduje vývoj a formy církevní politiky státu v rámci regionu severovýchodní Čechy. Analyzuje roli jednotlivých státních institucí a bezpečnostních složek, pozornost věnuje zejména roli pracovníků církevních oddělení národních výborů (tzv. církevních tajemníků). Práce dále zkoumá reakci jednotlivých církví na státní politiku a popisuje, jaké strategie a postoje zaujímali církevní představitelé (např. katolický biskup Mořic Pícha), duchovní, řeholníci a řeholnice. Sledován je i vliv státní politiky na vztahy mezi církvemi.
|
|
|
Smrt cara Mikuláše II. a její odraz v soudobém českém prostředí
Nováková, Veronika Kateřina ; Čechura, Jaroslav (vedoucí práce) ; Šmíd, Marek (oponent)
Hlavním cílem bakalářské práce Smrt cara Mikuláše II. a její odraz v soudobém českém prostředí je vytvořit ucelený obraz smrti rodiny posledního ruského cara a jejího promítnutí v tehdejším Československu. Text chronologicky líčí život a vládu Mikuláše II., ale s podrobnějším zaměřením na vraždu všech rodinných příslušníků v červenci 1918. Poslední chvíle carského režimu a jejího panovníka uvádí do kontextu se soudobým českým prostředím. Reflektuje odraz carovy smrti a nástupu nového režimu v českých tiscích, kulturním i politickém životě.
|
|
|
Vztah Svatého stolce a Francie na počátku 20. století
Myslilová, Tereza ; Šmíd, Marek (vedoucí práce) ; Petráček, Tomáš (oponent)
- čj Diplomová práce se bude zabývat vývojem a proměnou diplomatických styků mezi Francií a Svatým stolcem na počátku 20. století. Autorka se zaměří na předpoklady rozluky mezi oběma zmiňovanými zeměmi, jež nastala po přijetí zákona o odluce církve od státu v prosinci 1905, jenž zapříčinil vyloučení církve z politického dění v zemi. Cílem její práce bude analýza, popis a interpretace proměn vztahů mezi oběma zeměmi v letech 1904/1905-1921 včetně obnovení diplomatických styků a stabilizace vztahů po dlouhé a dramatické roztržce, jež nebyla dosud v soudobé české církevní historiografii zpracována.
|
|
|
Československo v představách Edvarda Beneše na Pařížské mírové konferenci v letech 1918-1919
Samková, Marcela ; Šmíd, Marek (vedoucí práce) ; Beneš, Zdeněk (oponent)
Práce se zabývá proměnami podoby poválečného Československa na Pařížské mírové konferenci v letech 1918-1919 se zaměřením na osobnost ministra zahraničí E. Beneše a popisem či interpretací jeho představ, jež byly konfrontovány s realitou politických elit tehdejší doby a názory dobového tisku. Cílem diplomové práce je analýza Benešových snah v souvislosti s vytvářením poválečného Československa, jeho zahraničním ukotvením, mezinárodními garancemi a vazbami, jeho hranicemi a vztahy k sousedním státům apod., jejichž finální podobu sice známe, avšak nejsme již seznámeni s jejich alternativními proudy a představami, jež se nakonec na Pařížské mírové konferenci neprosadily.
|
|
| |
|
|
Masarykové: otec Tomáš Garrigue a syn Jan (1918-1925)
Fadrná, Veronika ; Šmíd, Marek (vedoucí práce) ; Beneš, Zdeněk (oponent)
Předkládaná bakalářská práce Masarykové: otec Tomáš Garrigue a syn Jan (1918 - 1925) se zabývá analýzou a interpretací vztahu mezi otcem a synem od zvolení T. G. Masaryka prezidentem Československa až do období krátce po smrti Masarykovy manželky Charlotty, kdy se stal Jan Masaryk vyslancem v Londýně. Cílem práce je zhodnocení dynamického období po první světové válce a představení osobních i pracovních vztahů obou mužů, kteří vstupují do vrcholné politiky mladého státu. T. G. Masaryk se v roce 1918 stává prezidentem, Jan Masaryk zhruba v téže době diplomatem mladého státu, chargé d'affaires ve Washingtonu a osobním tajemníkem ministra zahraničí E. Beneše, zůstávají však stále otcem a synem.
|
|
|
Postoj prezidenta Václava Havla k rozdělení Československa v letech 1992/1993
Doležalová, Kateřina ; Šmíd, Marek (vedoucí práce) ; Beneš, Zdeněk (oponent)
Bakalářská práce se zabývá postojem Václava Havla k hlavním událostem 90. let 20. století, zejména pak k rozdělení Československa, v kontextu událostí let 1989 až 1993. V práci je kladen důraz především na události po listopadu 1989, vznik opozičního hnutí, Občanského fóra, díky kterému se Václav Havel dostal do popředí. Postupem času se z Václava Havla stala významná osobnost, která byla mluvčím celé společnosti. Poté, co byl Václav Havel zvolen prezidentem, se zasloužil o přechod k demokratickému systému vlády. V práci je dále popsán proces změny názvu státu, který se ukázal být jako jeden z mnoha těžko řešitelných sporů mezi Čechy a Slováky podobně jako spor ohledně kompetenčního zákona a smlouvy mezi Českou a Slovenskou republikou, který je v této práci také rozebrán. Dále jsou v práci důsledně popsány parlamentní volby z června 1992, jejichž výsledek vedl až k rozdělení Československa a volba prezidenta republiky, konaná počátkem července 1992, včetně rozsáhlého počtu ohlasů z dobových novin.
|
|
|
Vývoj československých válečných plánů v souvislosti s výstavbou opevnění
Kulas, Jan ; Šmíd, Marek (vedoucí práce) ; Beneš, Zdeněk (oponent)
Vývoj československých válečných plánů v souvislosti s výstavbou opevnění Anotace: Na československých válečných plánech měli do roku 1925 hlavní podíl členové zahraničních vojenských misí (nejprve italské a především francouzské), proto vznikaly v souladu s širší francouzskou strategií pro střední Evropu. Po roce 1925, kdy se náčelníkem hlavního štábu stal generál J. Syrový, už byly československé válečné plány dílem československých důstojníků. Ve dvacátých letech bylo v souladu s československou zahraniční politikou za hlavního československého nepřítele považováno Maďarsko. Růst revizionistických a revanšistických tendencí v Německu a nástup nacismu přiměl československé plánovače obrátit pozornost k Německu. Rozdíly ve vojenských možnostech Československa a Německa vedly k rozhodnutí o vybudování stálého opevnění, stále více defenzivnímu charakteru obrany v československých válečných plánech a k přijetí koncepce ústupu vojska východním směrem na Slovensko. Klíčová slova: pevnostní opevnění, Československo, vojenství, první Československá republika
|
|
|
Proměna obrazu emigrantství v časopise Dikobraz mezi roky 1947-1971
Spáčilová, Petra ; Beneš, Zdeněk (vedoucí práce) ; Šmíd, Marek (oponent)
Proměna obrazu emigrantství v časopise Dikobraz mezi roky 1947-1971 Anotace Na historickém podkladě chci ve své práci zjistit, jaké podmínky nutily československé občany k emigraci a jaký byl jejich život za železnou oponou. Na tomto základě poté rozeberu jejich obraz v satirickém týdeníku Dikobraz. Svojí prací chci zjistit, jaký názor si podle tohoto média měl běžný čtenář o emigrantech /exulantech a životu v západních zemích udělat. Klíčová slova emigrace, exil, dikobraz, propaganda, historie
|
host ::
RSS.