|
|
Female characters and roles in the German-Turkisch literature
Prášilová, Dana ; Weinberg, Manfred (vedoucí práce) ; Zbytovský, Štěpán (oponent)
Předmětem této bakalářské práce je literárněvědná analýza ženských postav a rolí ve vybraných textech německo-turecké literatury. Srovnání budou romány od Emine Sevgi Özdamarové a Selima Özdoğana. První kapitola se bude věnovat historicko-politickému vývoji migrace tzv. Gastarbeiterů ve Spolkové republice Německo. Dále se text bude věnovat pojmu migrantská literatura. V následující části práce budou blíže představeni autoři a jejích specifický styl psaní. Další kapitola se zabývá zobrazením postavení žen a jejich role v islámském světě. Při tom bude zohledněn historický, politický a náboženský vývoj islámské společnosti. Další část práce se věnuje zobrazení ženských postav ve vybraných románech. Závěr tvoří srovnání románů a shrnutí práce.
|
|
|
Honour and virtue in signo temporis. On examples of female figures in G. E. Lessings's, F. Hebbel's and A. Schnitzler's works.
Poláčková, Zuzana ; Zbytovský, Štěpán (vedoucí práce) ; Weinberg, Manfred (oponent)
Resumé Táto práca na základe troch textov z rôznych literárno-historických období pojednáva o cti a počestnosti v znamení času, tzn. pokúša sa priblížiť vývoj pojmov česť a počestnosť v určitom časovom rozhraní. Ako príklad osvietenského diela bola zvolaná tragédia Gottholda Ephraima Lessinga "Emilia Galotti". Ako reprezentant prvej polovice 19. storočia bola analyzovaná taktiež tragédia, a to od Friedricha Hebbla "Maria Magdalena". A prelom storočia zastupuje novela Arthura Schnitzlera "Fräulein Else". Vo všetkých troch dielach je výraznou charakteristikou hlavnej ženskej hrdinky jej rola dcéry. Dané hrdinky sa kvôli ohrozeniu cti a počestnosti dostávajú do situácií, ktoré riešia samovraždou (pričom u Emilie Galotti je to vražda na vlastnú žiadosť). K tomuto tragickému koncu postáv vo výraznej miere prispeli otcovia hrdiniek. V prvom prípade, teda v osvietenskej tragédii dcéra Emília žiada otca Odoarda, aby jej bodol dýku do hrude, keďže spáchať samovraždu by bolo smrteľným hriechom. Týmto zúfalým činom chcú obaja predísť hroziacej strate počestnosti Emílie, ktorá je v dobe osvietenstva integrálnou súčasťou človeka. V druhom prípade umiera vlastnou rukou tehotná Klára, ktorá o počestnosť prišla. V snahe zachrániť aspoň otcovu česť, ktorá v tej dobe znamenala asi toľko čo reputácia, nafinguje vlastnú smrť...
|
|
|
Homoeroticism and Autoeroticism in modern prose
Dlasková, Kateřina ; Zbytovský, Štěpán (vedoucí práce) ; Weinberg, Manfred (oponent)
Tato práce se ve své první části zabývá vymezením a charakteristikou období přelomu 19. a 20. století, na jejímž základě ukazuje změnu v pohledu na svět i na člověka a jeho psýché v souvislosti s novým chápáním sexuality. Ve své druhé části zpracovává téma homoerotiky v dobové sexuologii a jeho postavení v současné literární vědě, konkrétně v díle Thomase Manna. Poslední část práce je pak věnována rozborům tří literárních textů - "Smrt v Benátkách" Thomase Manna, "Zmatky chovance Törlesse" Roberta Musila a "Slečny Elsy" Arthura Schnitzlera -, které mají vysvětlit funkci "odchylné" sexuality, tedy homoerotiky a autoerotiky, v německy psané próze na přelomu 19. a 20. století.
|
|
|
Female Characters in Arthur Schnitzler's Works. Comparative Description, Analysis and Interpretation of Selected Texts.
Prajzlerová, Lenka ; Zbytovský, Štěpán (vedoucí práce) ; Tvrdík, Milan (oponent)
Následující práce se zabývá problematikou ztvárnění ženských postav v díle Arthura Schnitzlera. Východiskem interpretace je základní rozdělení literárních figur přelomu století na femme fatale, femme fragile a femme enfant. Na základě rozboru sedmi vybraných děl (Märchen, Liebelei, Reigen, Frau Berta Garlan, Fräulein Else, Traumnovelle, Therese. Chronik eines Frauenlebens) diskutuje ukotvení ženských charakterů v rámci narativní struktury. V závěru komentuje otázku typizace těchto figur a Schnitzlerovu tendenci zařazovat je do určených skupin.
|
|
|
Bourgeois and Artist in Robert Walser's Novels
Kopřivová, Simona ; Zbytovský, Štěpán (vedoucí práce) ; Weinberg, Manfred (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá tématem měšťanské a umělecké problematiky v berlínských románech Roberta Walsera. Materiálovou základnu tvoří romány Sourozenci Tannerovi, Pomocník a Jakob von Gunten. Úvodní kapitola formuluje předmět zkoumání a stanovuje cíle této práce. Kapitola druhá zasazuje titulní téma do historického a společenského kontextu německé jazykové oblasti přelomu 19. a 20. století, přičemž zohledňuje také vývoj ve Švýcarsku, ze kterého Robert Walser pocházel. Kapitola třetí se zabývá literaturou přelomu století, charakteristikou nejdůležitějších literárních směrů a v neposlední řadě také literárními tendencemi ve Švýcarsku. Jelikož se v případě měšťanské a umělecké problematiky jedná o fenomén hojně se vyskytující v literárních dílech přelomu 19. a 20. století, věnuje se čtvrtá kapitola Walserovým současníkům, kteří ve svých dílech tuto problematiku reflektovali. Pátá kapitola představuje osobnost Roberta Walsera a v souvislosti s titulní tématikou stručně odkazuje na krátkou prózu z berlínského období. Kapitola šestá až osmá je pak analýzou jednotlivých Walserových románů, jejichž srovnání následuje v kapitole deváté. Závěrečná kapitola pak shrnuje výsledky a postřehy této práce. Klíčová slova: Robert Walser, umělec, společnost, literatura přelomu století, Bildungsroman
|
|
|
The Characters of Children at the Work of Adalbert Stifter
Petrusová, Kateřina ; Tvrdík, Milan (vedoucí práce) ; Zbytovský, Štěpán (oponent)
Resumé Petrusová, Kateřina (2011): Postava dítěte u Adalberta Stiftera. Praha: Ústav germánských studií, Filozofická fakulta Univerzity Karlovy v Praze. Tato diplomová práce se zabývá rolí dítěte v díle Adalberta Stiftera, rakouského autora první poloviny 19. století, jehož rodištěm je jihočeská Horní Planá (Oberplan). Adalbert Stifter byl nejen spisovatelem, malířem, ale i pedagogem (působil jako školský inspektor v Horním Rakousku). Všechny tyto činnosti se společně se Stifterovými životními zkušenostmi a osobními problémy promítly do jeho literární tvorby. Zaměřuji se zde především na jeho tři díla: sbírky Studie (Studien), Pestré kameny (Bunte Steine) a román Pozdní léto (Der Nachsommer). Dětství se objevuje již v jeho raném díle, kde je považováno za etapu lidského vývoje (Menschenwerdung), v pozdějších povídkách, např. ve sbírce Bunte Steine stojí dětské postavy v popředí děje, vždy jsou však konfrontovány se světem dospělých, především potom se zákony všemocné přírody. Tento vztah je formulován v předmluvě sbírky v podobě tzv. laskavého zákona (das sanfte Gesetz). Celé pojetí dítěte je potom završeno výchovným románem Der Nachsommer, kde je podán komplexní obraz Stifterových myšlenek a procesu výchovy k ideálnímu člověku. Autor řeší ve svém díle nejen své osobní existenční otázky, kdy se často pomocí...
|
|
|
The representation of the nature in the chosen fairy tales from the collection Phantasus
Böhmová, Ellen ; Tvrdík, Milan (vedoucí práce) ; Zbytovský, Štěpán (oponent)
Ztvárnění přírody ve vybraných pohádkách ve sbírce Phantasus od Ludwiga Tiecka. Tato práce se zabývá ztvárněním přírody, která zaujímala v německé literatuře v období raného romantismu mimořádné postavení. Výchozím bodem této analýzy jsou vybrané tři pohádky ze sbírky Phantasus od Ludwiga Tiecka. Jedná se o dvě »přírodní pohádky« Der blonde Eckbert a Der Runenberg a jednu pozdější pohádku Die Elfen. Práce je rozdělena do dvou hlavních částí. První teoretická část představuje autora pohádek, pozadí vzniku sbírky Phantasus a některé myšlenkové směry a filozofie té doby zabývající se různými fenomény přírody. Druhá, stěžejní část, se zabývá konkrétní interpretací pohádek z hlediska různých způsobů znázornění a funkcí přírody. Následné výsledky budou analyzovány a na jejich základě budou specifikovány nejdůležitější funkce přírody a způsoby jejího literárního ztvárnění.
|
|
|
Depiction of children in folk and art fairy tales
Zálešáková, Eva ; Weinberg, Manfred (vedoucí práce) ; Zbytovský, Štěpán (oponent)
Tato práce se zabývá analýzou postav dětí ve vybraných lidových a uměleckých pohádkách německého romantismu 19. století. Na začátku bude vysvětlen pojem ,,pohádky", její dějiny a výzkum, následovat bude definice evropské lidové a umělecké pohádky a jejich srovnání. V další kapitole bude srovnávána postava dítěte z lidové pohádky ,,Marienkind" ze sbírky bratří Grimmů Kinder- und Hausmärchen s postavou dítěte z umělecké pohádky ,,Zwerg Nase" od Wilhelma Hauffa. Práce se přitom zaměří jak na vnější a vnitřní charakteristiku dítěte, tak na životní podmínky a rodinné konstelace, v nichž jsou děti zobrazovány. Vedle toho budou analyzovány morální představy, které jsou zprostředkovány jednáním. Důležitým předmětem zkoumání je ukázat rozdíly v zobrazování dětí v lidových a uměleckých pohádkách a tím dokázat, že umělecká pohádka je samostatný literární žánr.
|
|
| |
|
|
Cross-Border Bavarian-Czech cooperation projects since 1989 - development and perspectives
Skalický, Joana Marie ; Blahak, Boris (vedoucí práce) ; Zbytovský, Štěpán (oponent)
Předložená práce se zabývá vývojem bilaterálního vztahu mezi sousedskými zeměmi Bavorskem a Českou Republikou od roku 1989. S ohledem na pozitivní a intenzivní hospodářskou spolupráci obou zemí bude prozkoumáno, zda také v oblasti mezilidských vztahů lze zaznamenat odpovídající kladný vývoj. Zahrnuty budou jak oficiální vládní (biaterální dohody, mezinárodní smlouvy), tak i lokální iniciativy (jazykové a kulturní projekty a projekty vzájemného setkávání). Bude také představena práce vybraných mezikulturních organizací z bavorsko-českého pohraničí. V úvodu bude krátce nastíněna historie dlouhého sousedství, aby bylo možné lépe pochopit výchozí situaci roku 1989. Po výkladu ke kooperačním iniciativám následuje formulace možných perspektiv budoucí přeshraniční spolupráce mezi Bavorskem a Českou Republikou.
|
host ::
RSS.