|
|
Ochrana osobních údajů
Šolc, Martin ; Millerová, Ivana (oponent) ; Kopecký, Martin (oponent)
Tato rigorózní práce pojednává o ochraně osobních údajů. Jde o problematiku týkající se každého z nás, čímž se osobní údaje a jejich ochrana stávají velice významným právním fenoménem. Práce vedle části úvodní, kde je popsán pojem osobního údaje a smysl jeho ochrany, obsahuje i pojednání o mezinárodněprávním historickém vývoji ochrany osobních údajů a též o jejím ústavněprávním zakotvení. Největší část práce je věnována zákonu o ochraně osobních údajů a jeho právní úpravě ochrany osobních údajů, jež je zároveň hlavním formálním pramenem její úpravy. Na to navazuje poslední část práce zabývající se ochranou osobních údajů podle vybraných zvláštních zákonů. Práce se snaží o komplexní a zevrubný rozbor ochrany osobních údajů z hlediska obecně závazných právních předpisů, o identifikování všech slabých stránek právní úpravy ochrany osobních údajů, stejně jako o její přehledné a logické podání způsobilé rovněž pro použití právními laiky.
|
|
|
Právo na informace
Strava, Ondřej ; Korbel, František (vedoucí práce) ; Millerová, Ivana (oponent)
Resumé Práce se zabývá otázkou definování pojmu práva na informace. Rozsáhlá a dlouhá veřejná debata o různých institutech práva na informace pokračuje v České republice i ve světě, a proto se autor rozhodl pátrat po kořenech tohoto práva, jeho jak restriktivní, tak extenzivním rozsahu, a po jeho řídicích principech. Výsledky takového výzkumu by měly být užitečné při interpretaci a aplikaci příslušných právních předpisů a sloužit jako pomůcka ku správnému pochopení společenského a právního významu práva na informace. Úvod textu je věnován stručnému vysvětlení pojmu práva na informace, jeho současnému kontextu v České republice a popisu důvodů pro vznik práce. První po úvodu následující část textu popisuje pojem práva na informace, jeho historický vývoj, filosofické, politické právní základy a soudobý význam. Následující kapitola se zabývá materiálními prameny práva, tedy důvody a smyslem jeho existence. Vysvětluje, jaký je běžně uznávaný rozsah práva a jeho liberální a konzervativní tendence sahající od událostí dneška do ještě více informační budoucnosti. Je rozebrán konflikt tohoto práva s dalšími zájmy moderní společnosti a demonstrativně jsou vyjmenovány jeho rozličné formální prameny. Poslední kapitola zkoumá univerzálně uznávané principy práva na informace. To je popsáno jako základní lidské právo a...
|
|
|
Právo na informace dle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím
Houšková, Ivana ; Handrlica, Jakub (oponent) ; Millerová, Ivana (oponent)
v českém jazyce Právo na informace dle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím Cílem práce je zhodnotit dřívějšího a současného stavu InfZ a jeho aplikace především obcemi, kraji a příspěvkovými organizacemi územních samosprávných celků a zamyslet se nad plánovanými a žádoucími změnami právní úpravy a nad tím, co je hlavní překážkou bezproblémové aplikace InfZ. Hlavním závěrem práce je, že povinné subjekty a žadatelé o informace mají rozdílné zájmy a budoucí novelizace InfZ by se měly zaměřit na řešení problémů, na kterých se obě tyto skupiny shodnou. Mezi tyto problémy patří zejména terminologie InfZ, neprovázanost či nejasná provázanost InfZ a dalších zákonů, nejasnosti v procesu InfZ a nepřehlednost povinně zveřejňovaných informací.
|
|
|
Řízení o správních deliktech právnických osob
Hyldebrant, Pavel ; Prášková, Helena (vedoucí práce) ; Millerová, Ivana (oponent)
Mezi odbornou veřejností probíhala v minulých letech bouřlivá debata týkající se trestání právnických osob, která vyvrcholila přijetím zákona o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim. Tím však nebyla vyřešena veškerá problematika právní úpravy deliktů páchaných právnickými osobami. Stále aktuální, byť ne urgentní, zůstává otázka reformy správního trestání. Současné právní úpravě je vyčítána řada nedostatků, zejména její mezerovitost a nekomplexnost, kterou je až dosud nutno řešit aplikací těch právních norem, jejichž primární uplatnění leží jinde a které nepomýšlejí na všechny zvláštnosti správního trestání právnických osob. Přestože nejčastěji se diskutuje o hmotněprávní problematice, pozornost si zaslouží i otázky řízení o správních deliktech právnických osob. Svou práci jsem rozdělil do čtyř částí. První část stručně nastiňuje historický vývoj řízení o správních deliktech právnických osob. Druhá část podává stručný přehled současného stavu právní úpravy, zejména pramenů práva. Třetí část pojednává o obecných právních zásadách, kterými je řízení o správních deliktech právnických osob ovládáno, s důrazem na právo na spravedlivý proces zakotvené v Úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod. Čtvrtá část se pak týká vlastního průběhu řízení o správním deliktu právnické osoby,...
|
|
|
Veřejnoprávní aspekty nakládání s komunálním majetkem
Chmelík, Václav ; Kopecký, Martin (vedoucí práce) ; Millerová, Ivana (oponent)
Resumé Diplomová práce na téma Veřejnoprávní aspekty nakládání s komunálním majetkem zpracovává téma hospodaření a nakládání s majetkem územních samosprávných celků, tedy obcí a krajů. Územní samosprávné celky jsou veřejnoprávní korporace, které mohou mít vlastní majetek a hospodaří podle vlastního rozpočtu. Hospodaření a nakládání s vlastním majetkem představuje jednu z nejdůležitějších činností, které jsou územním samosprávným celkům svěřeny. Cílem práce je zaměřit se na vybrané stěžejní aspekty tohoto hospodaření a nakládání. Text práce je rozdělen celkem do tří částí. První dvě části jsou zaměřeny na vymezení základních pojmů a principů, které jsou pro samotný proces nakládání s komunálním majetkem, který je popsán v části třetí, nezbytné. První část práce je věnována ústavnímu a zákonnému vymezení územních samosprávných celků především z pohledu územních samosprávných celků jako subjektů vlastnického práva. Taktéž je definován pojem komunální majetek, a to včetně jeho možného třídění. Druhá část práce se zabývá především specifickými povinnostmi, které se na územní samosprávné celky jako subjekty veřejného vlastnictví vztahují. Jedná se o povinnosti, které určují způsob, kterým územní samosprávné celky mohou svůj majetek využívat. Třetí a nejrozsáhlejší část se jako stěžejní část práce podrobně zabývá...
|
|
|
Řízení o správních deliktech právnických osob
Totzauer, Aleš ; Prášková, Helena (vedoucí práce) ; Millerová, Ivana (oponent)
Resumé Diplomová práce je zaměřena na řízení o správních deliktech právnických osob v prvním stupni, a to především na zvláštnosti vyplývající z povahy řízení, jehož předmětem je trestní obvinění ve smyslu čl. 6 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod, a osoby obviněného, kterým je fiktivní právnická osoba. Diplomová práce je členěna do osmi kapitol. V první kapitole se věnuje odlišnostem správních deliktů a deliktů soudních, jejich klasifikací a podřazením pod pojem "trestní obvinění" dle čl. 6 Úmluvy, jak jej vykládá Evropský soud pro lidská práva a ostatně i vnitrostátní soudy. Druhá kapitola je věnována základním zásadám, a to nejprve zásadám činnosti správních orgánů a dále zásadám správního řízení, které jsou vždy vyloženy ve světle řízení o správním deliktu právnické osoby, případně je upozorňováno na jejich vhodné či potřebné modifikace, na závěr této kapitoly je pojednáno o některých zásadách vlastním trestnímu právu procesnímu (případně právu přestupkovému), které je však nutné i přes jejich absenci ve správním řádu aplikovat i v řízeních o správních deliktech právnických osob. Třetí kapitola je věnována subjektům řízení, tedy správním orgánům, jejich příslušnosti, úředním osobám a jejich vyloučení a dále účastníkům řízení, způsobilosti být účastníkem, procesním nástupnictví, procesní...
|
|
|
e-Government
Vyškovský, Pavel ; Korbel, František (vedoucí práce) ; Millerová, Ivana (oponent)
Cílem práce je provedení studie teoretického vymezení eGovernmentu v České republice a jeho následnou komparaci se skutečným fungováním v praxi. Smyslem nebylo pouze opisovat teoretické koncepty přístupu k elektronizaci veřejné správy, ale ukázat skutečné problémy, které jsou s rozvojem eGovernmentu spojeny, a které nejsou dle mého názoru v žádné odborné literatuře popsány. V první části byl obecně vymezen pojem eGovernmentu a různé pohledy na něj. Rovněž byl stručně popsán vývoj v České republice, jeho současné legislativní a institucionální zabezpečení. Ve druhé části byly deskribovány jednotlivé aktuální prvky eGovernentu. Třetí část práce pak na základě znalostí, které jsem získal během své praxe u soudu a Ministerstva spravedlnosti ČR, byla vedena snahou o popis skutečné praxe a důsledků zavádění eGovernmentu. Cílem bylo popsat, jak jsou základní, legislativně upravené části eGovernmentu, využívány v justici, a co justice učinila či činí nad rámec zákonných povinností, a dále vzájemnou provázanost jednotlivých prvků eGovernmentu. Čtvrtá část obsahuje zejména upozornění, že nelze jednoduše konstatovat, že eGovernment v České republice trpí základními nedostatky a nelze jej využívat, nebo naopak, že vše funguje naprosto bez problémů. Celý problém elektronizace veřejné správy je nesmírně složitý,...
|
|
|
Abstraktní akty veřejné správy v ČR
Batfalský, Lukáš ; Millerová, Ivana (vedoucí práce) ; Korbel, František (oponent)
Tato práce se zabývá problematikou vydávání právních předpisů územních samosprávných celků od jejich vzniku po jejich případné zrušení Ústavním soudem. Práce je rozvržena do sedmi kapitol, které se člení na podkapitoly a dále. První kapitola popisuje základní pojmy, se kterými se v práci pracuje a s touto prací souvisí. Jedná se například o vysvětlení pojmu abstraktní akt a popis toho, jaké abstraktní akty se vyskytují na našem území. Dále o vymezení a rozdělení veřejné správy, vysvětlení pojmu samospráva a toho, jak se dělí, co je to obecně závazná vyhláška a nařízení, jaký je mezi nimi rozdíl a objasnění dalších základních pojmů důležitých pro tuto práci. Následující dvě kapitoly pojednávají o procesu vzniku obecně závazných vyhlášek obcí a krajů a totéž u nařízení obcí a krajů. Jsou zde popsány náležitosti a struktura obecně závazných vyhlášek a nařízení obcí a krajů. Dále jejich přijímající orgán, kdo může daný právní předpis navrhnout, jejich schválení. Nakonec je v této kapitole popsána platnost a účinnost obecně závazných vyhlášek a nařízení. Čtvrtá kapitola se zabývá působností obecně závazných vyhlášek. Vymezuje, ve kterých oblastech můžou obce či kraje vydat obecně závaznou vyhlášku a dále, které zákony umožňují vydat krajům a obcím obecně závaznou vyhlášku nad rámec jejich stanovené...
|
|
|
Data retention - ukládání provozních a lokalizačních údajů
Jirovský, Lukáš ; Korbel, František (vedoucí práce) ; Millerová, Ivana (oponent)
DP - Lukáš Jirovský, Data retention, 2015 Abstrakt Diplomová práce popisuje problematiku data retention - ukládání provozních a lokalizačních údajů v prostředí telekomunikačních poskytovatelů. Obsahuje historii vývoje, odlišení od souvisejících témat, střetu s právem na soukromí včetně rozhodnutí českého Ústavního soudu a Soudního dvora Evropské unie spolu s další související judikaturou, shrnutí české i evropské právní úpravy, postup při vydávání dat jednotlivcům i státním orgánům a statistiky dopadů data retention na objasněnost trestné činnosti.
|
|
|
Právo na informace
Stárek, Jan ; Korbel, František (vedoucí práce) ; Millerová, Ivana (oponent)
Shrnutí Úvodní pasáž předkládané diplomové práce pojednává o obecných termínech, které jsou následně podrobněji rozvedeny. Čtenáři přináší určitý vhled do projednávané problematiky. Dále se zde hovoří o legislativní úpravě popisované problematiky a to od úrovně mezinárodní přes ústavní až po zákonnou. Zároveň v základním obrysu nastiňuje historický vývoj práva na informace, předně jeho zrod na území České republiky a jeho konečnou konkretizaci v obecném zákoně. Nastíněny jsou zde i zajímavé skutečnosti při jejich procesu přijímání. Ve druhé části diplomové práce se autor zaměřuje na legislativní vývoj Zákona o svobodném přístupu k informacím. Tento vývoj je popsán chronologicky od nejstarších změn informačního zákona po ty nejstarší. Nejvýznamnějším změnám zákona je věnován tomu odpovídající rozsah. Méně významným změnám, které mají spíše legislativně technický charakter, je oproti tomu věnovaná marginální část této kapitoly. Celou touto částí diplomové práce se také prolíná judikatura správních soudů a soudu ústavního, která v průběhu času velkou měrou přispěla k upřesnění výkladu informačního zákona v České republice a pomohla definovat některé pojmy, u kterých zákonodárce opomněl stanovit legislativní definici. Závěrečná kapitola věnována ve své větší části úvahám de lege ferenda a hodnocení...
|
host ::
RSS.