Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 79 záznamů.  začátekpředchozí70 - 79  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Vztahy Československa a Spojených států v letech 1977-1981
Hrušková, Ivana ; Horčička, Václav (vedoucí práce) ; Koura, Jan (oponent)
Diplomová práce "Vztahy Československa a Spojených států v letech 1977 - 1981" sleduje povahu a vývoj bilaterálních vztahů těchto států především v období prezidentského mandátu Jimmyho Cartera. Charakterizuje zahraniční politiku Spojených států vůči komunistickým státům východní Evropy na přelomu 70. a 80. let 20. století a porovná ji se zahraniční politikou Nixonovy a Fordovy administrativy. Stručně práce pojednává o situaci panující ve Spojených státech koncem 70. let, o dopadech působení Carterovy administrativy na celkový vývoj vztahů mezi Spojenými státy a Sovětským svazem, a o vlivu změn na mezinárodním poli na relaci ČSSR - USA. Hlavní pozornost je věnována povaze československo-amerických vztahů, otázkám společného zájmu a třecím plochám mezi zeměmi. Sledovány jsou především vztahy politické a diplomatické, hospodářské a také kulturní. Analyzována je i Carterova iniciativa za dodržování lidských práv ve světě a naplňování helsinských závazků, která měla zásadní význam na další vývoj vztahů Spojených států se sovětským blokem. Klíčová slova: československo-americké vztahy, Spojené státy, Československo, Sovětský svaz, Jimmy Carter, Zbigniew Brzezinski, lidská práva, détente, politika diferenciace
Válka v Indočíně v období Nixonovy a Fordovy administrativy
Šulka, Petr ; Horčička, Václav (vedoucí práce) ; Koura, Jan (oponent)
Po roce 1968, který byl v dějinách války v Indočíně klíčový, se začala odvíjet nová fáze konfliktu. Spojené státy, pod vedením prezidenta Lyndona B. Johnsona po ofenzivě Tet a masivních domácích protestech definitivně ustoupily od cíle vojenského vítězství a změnily svoji strategii ve snahu co nejrychleji z konfliktu vybřednout. Johnsonem navázaná jednání s Vietnamskou demokratickou republikou v Paříži byla však jihovietnamským prezidentem Nguyenem Van Thieu soustavně negována. Až později se ukázalo, že se tak dělo v součinnosti s republikánským kandidátem na prezidenta Richardem M. Nixonem, který chtěl tímto zkompromitovat politiku demokratického prezidenta a sám usednout na jeho místo. Nixon, po svém nástupu do prezidentského úřadu, předpokládal, že jím obnovená jednání v Paříži budou jednoduchá a povedou k rychlému ukončení války. Brzy se však ukázalo, že to byl omyl. Severovietnamcům a komunistickým povstalcům v Jižním Vietnamu se podařilo díky sporům vyvolaným Thieuem v prodlevě mezi rozhory obnovit své síly a nebyli již ochotni ustoupit. Jednání zabředla do neplodných debat a sporů. Nixon a jeho nejbližší spolupracovník Henry Kissinger byli nuceni hledat jiná východiska. Na mezinárodní diplomatické scéně se Spojené státy pokusily vyjednávat se spojenci Hanoje - Sovětským svazem a Čínskou...
Britsko-americké vztahy v letech 1923-1929
Kyselka, Michal ; Horčička, Václav (vedoucí práce) ; Koura, Jan (oponent)
Tato bakalářská práce popisuje vývoj politiky Velké Británie a Spojených států amerických vůči problematice Německa v období administrativy prezidenta Calvina Coolidge. Soustředí se na analýzu této politiky, na její vývoj a v neposlední řadě také na její následky. Práce se zabývá především politickým aspektem přístupu obou zemí, kde byla do určité míry aktivnější Velká Británie. Nicméně ekonomické otázce je v ní také věnován prostor. Také s ohledem na fakt, že právě při řešení ekonomických problémů souvisejících s německou otázkou byla role Spojených států o poznání viditelnější. Chronologicky je v této práci popsáno měnící se postavení Německa v poválečném světě. Tento proces byl do velké míry zásluhou právě politiky Velké Británie a Spojených států, často společné. Autor se převážně soustředil na britský, respektive americký pohled na danou problematiku a pokusil se nastínit příčiny politiky, která hrála v daném období klíčovou úlohu.
Sociální aspekty ideologie Britské unie fašistů a německé NSDAP v komparativní perspektivě
Cinkajzl, Ondřej ; Kovář, Martin (vedoucí práce) ; Koura, Jan (oponent)
Tematicky se diplomová práce soustředí na komparaci různých podob fašistické ideologie v teoretických spisech členů Britské unie fašistů a NSDAP. Cílem práce je analyzovat revoluční vizi společnosti v dílech jednotlivých autorů a poukázat na různá pojetí projektu "nového člověka", koncepce státu a představ národa. Práce výrazně staví na současných teoretických přístupech ke studiu fašismu, jmenovitě na tzv. "novém konsenzu", jenž se prosadil zejména u anglosaských autorů. Využívá komparativních modelů fašismu formulovaných Stanleym Paynem, Rogerem Griffinem a Rogerem Eatwellem. Klíčová slova: Nacismus, fašismus, ideologie, revoluce, nový konsenzus, Roger Griffin, Stanley Payne, Roger Eatwell, Britská unie fašistů, NSDAP, Adolf Hitler, Gregor Strasser, Oswald Mosley, Alexander Raven Thomson
The Contribution to the Problems of Public Activities of the Student Movement in the United States of America in the 1960s
Hochmuth, Daniel ; Kovář, Martin (vedoucí práce) ; Koura, Jan (oponent)
Příspěvek k problematice veřejného působení studentských hnutí ve Spojených státech amerických v šedesátých letech dvacátého století (Abstrakt) Šedesátá léta byla v mnoha ohledech zlomovým obdobím v historii poválečného světa. V této době se odehrálo množství politických, jako i sociálních a kulturních turbulencí, které svět výrazným způsobem proměnily. Sociální hnutí (ke kterým studentské hnutí nepochybně patřilo) k těmto změnám v mnoha ohledech přispělo. Po "tichých padesátých letech", které se vyznačovaly absencí politické angažovanosti běžných občanů, přinesla šedesátá léta vlnu sociálních nepokojů a pozdvižení. Nejdřív hnutí za občanská práva, pak protiválečné a studentské hnutí, se pokusila změnit americkou společnost k lepšímu. Studenti se shromáždili kolem otázky vietnamské války a ta se stala jádrem jejich politické agendy - a to i přesto, že se účastnili mnoha dalších aktivit. Ty byly otázkou války zcela zastíněny. Ve snaze získat nové členy bylo studentské hnutí nuceno neustále udržovat pozornost médií, což ale bylo možné pouze prostřednictvím čím dál tím násilnějších akcí. Ty byly ale většinovou společností vnímány jednoznačně negativně a hnutí tudíž v konečném důsledku podporu veřejnosti ztratilo. Hnutí nakonec podlehlo vlastním, dlouho potlačovaným, problémům a rozpadlo se zevnitř. Frakce...
Zvláštní vztah? Britsko-americké vztahy v letech 1979-1990
Potůček, Ondřej ; Horčička, Václav (vedoucí práce) ; Koura, Jan (oponent)
Diplomová práce Zvláštní vztah? Britsko-americké vztahy v letech 1979-1990 pojednává o povaze vztahů mezi Velkou Británií a Spojenými státy s důrazem na období paralelního vládnutí Margaret Thatcherové a Ronalda Reagana. Snaží se zjistit, nakolik byl tento vztah opravdu výjimečný a jaká očekávání s ním obě strany spojovaly. Po stručné charakteristice vývoje zvláštního vztahu od konce druhé světové války se soustřeďuje především na zahraniční, politické, ekonomické i ideologické vazby mezi velmocemi a jejich politickými představiteli. Poukazuje nejen na základní podobnosti domácí a zahraniční politiky, ale i na tenze a konflikty doprovázející toto spojenectví. Stranou nezůstává ani celkový vliv zvláštního vztahu na vztahy s evropskými mocnostmi a Sovětským svazem. Identifikuje unikátnost vztahu jak ve spolupráci jaderné, obranné a zpravodajské, tak v ideologickém a politickém porozumění britské premiérky a amerického prezidenta.
Postoj F. D. Roosevelta k otevření druhé fronty
Calta, Jan ; Stellner, František (vedoucí práce) ; Koura, Jan (oponent)
Tato práce se zabývá problematikou britsko - amerického spojenectví v průběhu Druhé světové války a snahou spojenců provést masivní invazi v západní Evropě. Vše je nahlíženo především z perspektivy amerického prezidenta Roosevelta. V první části je analyzováno období americké neutrality před útokem na Pearl Harbor a snaha prezidenta Roosevelta připravit americkou společnost na vstup do války. Druhá část popisuje období od vstupu Spojených států do války do první spojenecké invaze v severní Africe. Pozornost je věnována především spojeneckým konferencím, kde se utvářela hlavní vojenská strategie. Zohledněn je také vliv amerického veřejného mínění na postoj prezidenta Roosevelta. Závěrečná část se zabývá obdobím od invaze v severní Africe po definitivní rozhodnutí o otevření druhé fronty na konferenci v Teheránu v prosinci 1943. V tomto období se již začala postupně projevovat převaha Spojených států v utváření spojenecké strategie.
Rakousko-německé vztahy v letech 1923- 1929
Strachotová, Silvie ; Horčička, Václav (vedoucí práce) ; Koura, Jan (oponent)
Tato práce se zabývá vztahy mezi Rakouskem a Německem v letech 1923-1929. Především se zaměřuje na vztah obou zemí k problematice anšlusu. Práce je rozdělena do čtyř částí. V první je definován pojem anšlus a rakouský národ. Druhá část je přehledem rakousko-německých vztahů v letech 1918-1922. Třetí část se věnuje rakousko- německým vztahům v letech 1923-1929 a snahám o uskutečnění anšlusu. Čtvrtá část se zabývá politickými stranami v Rakousku a jejich anšlusovým aktivitám. Klíčová slova Anšlus Rakousko-německé vztahy 1923-1929 Rakousko 1918-1929 CSP SDAP GDVP Versailleská mírová smlouva Mírová smlouva ze Saint-Germain Ženevské protokoly
Kyperská otázka v zahraniční politice Spojených států amerických v letech 1960-1974
Koura, Jan ; Nálevka, Vladimír (oponent) ; Kovář, Martin (vedoucí práce)
Ve své diplomové práci jsem hodnotil postoje zahraniční politiky Spojených států amerických k tzv. kyperské otázce v letech 1960-1974. Při analyzování amerických zahraničně-politických zájmů vůči východnímu Středomoří po druhé světové válce jsem zdůraznil strategický význam této oblasti v bezpečnostním systému Západu. Kypr, na jehož území vznikla v roce 1960 etnicky smíšená Kyperská republika, jsem představil jako determinanta řecko-tureckých vztahů a došel jsem k závěru, že za nejdůležitější faktor, který ovlivnil další vývoj ve východním Středomoří, je možno označit vstup Řecka a Turecka do Severoatlantické aliance v roce 1952. Domnívám se, že začlenění obou států do bezpečnostního systému Západu vedlo k poklesu bezpečnosti v dané oblasti a ke zvýšení odvěké rivality mezi Řeckem a Tureckem. Vztahy mezi těmito zeměmi od padesátých do sedmdesátých let jsem proto z bezpečnostního hlediska označil za velmi nestabilní. Vzájemná nevraživost a snaha každého státu o to, aby ten druhý nezískal ve vzájemném soupeření více, se nejvíce projevovala v otázce středomořského ostrova Kypru. Komparací odlišností amerického postupu vůči Řecku a Turecku jsem ukázal, že pro Spojené státy bylo v kontextu bezpečnostní nejistoty mezi Řeckem a Tureckem velmi obtížné udržovat dobré vztahy s oběma strategicky důležitými spojenci....
Kyperská otázka v zahraniční politice Spojených států amerických v letech 1960-1974
Koura, Jan ; Kovář, Martin (vedoucí práce) ; Nálevka, Vladimír (oponent)
Výsledek druhé světové války a poválečné uspořádání Evropy přisoudily východnímu Středomoří roli jednoho z nejstrategičtějších regionů v tehdejším bipolárním uspořádání. Spojené státy americké (USA) si dobře uvědomovaly geostrategický význam Řecka a Turecka, a proto v roce 1947 poskytly oběma státům v rámci tzv. Trumanovy doktríny finanční pomoc, aby Řecko a Turecko byly schopny zastavit další pronikání Sovětského svazu do oblasti. Klíčovými spojenci Západu se Řecko a Turecko staly po svém přistoupení k Severoatlantické alianci (NATO) v roce 1952; oba státy poté zaujaly důležitou roli v bezpečnostních strategiích nejen západní Evropy, ale i Spojených států, které v Řecku a Turecku rozmístily své jaderné zbraně a monitorovací zařízení. Spojené státy proto měly eminentní zájem na tom, aby v oblasti východního Středomoří panovala politická stabilita a aby se oba státy zřekly vzájemné nevraživosti, která již od 19. století ovlivňovala jejich vzájemné vztahy. Toto přání USA se ovšem nenaplnilo. Od padesátých let se situace ve východním Středomoří začala opět vyhrocovat a hlavním důvodem sváru mezi Řeckem a Tureckem byla tzv. kyperská otázka. Jisté uklidnění poměrů ve Středomoří měl přinést vznik samostatné Kyperské republiky v roce 1960, od něhož si Řekové i Turci slibovali vyřešení vzájemných problematických...

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 79 záznamů.   začátekpředchozí70 - 79  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.