|
|
Authority and apostasy: the Barcelona disputation in the context of thirteenth-century Jewish-Christian polemics
Žonca, Milan ; Boušek, Daniel (vedoucí práce) ; Lyčka, Milan (oponent)
The present work examines the Barcelona disputation of 1263 between Namanides and Friar Paul Christian in the context of Jewish-Christian thirteenth-century polemics. The text considers far-reaching changes in Christian "hermeneutical image" of a Jew in the course of the twelfth and thirteenth centuries, and attempts to connect them with the deteriorating situation of western Jewry in that period. Analyzing the Barcelona disputation itself, this work concentrates on two most distinctive traits of thirteenth-century polemics: the activity of apostates and questioning the legitimacy of Jewish post-biblical textual and communal authorities. Looking closely at the ways these questions were addressed by the participants, it is suggested that internal Jewish issues, such as the quest for correct interpretation of Talmudic aggadah or power struggles for authority influenced, through the mediation of apostates like Paul Christian, the polemical methodology and anti-Jewish imagery of medieval Christians in that period. It also suggests that Namanides, on the other hand, was in his polemical narrative not only refuting Christian claims, but trying to offer a commentary on contemporary Jewish questions as well.
|
|
|
Sehnsucht: úvod k romantické touze
Smolen, Štěpán ; Hošek, Pavel (vedoucí práce) ; Lyčka, Milan (oponent)
Předložená práce zkoumá zkušenost romantické touhy (Sehnsucht). Usiluje o její vymezení a důkladnou charakteristiku především na základě srovnávání širokého spektra textů evropské a částečně i severoamerické literatury 19. století. Dále za pomoci metody ideálních typů představuje spektrum možných přístupů k této touze v rámci romantismu. Závěrečná část je pak věnována religionisticky relevantním podobám kritiky Sehnsucht a též otázce různých, často zcela protikladných, způsobů uchopení studované zkušenosti v rámci křesťanství. Práce ukazuje praktické důsledky jednotlivých odpovědí na otázku vztahu mezi nekonečnou touhou a konečným světem, mezi přísliby zázračné Modré květiny a všedním dnem. Tyto odpovědi srovnává, a snaží se tak především o vytvoření přehledné mapy různých - příznivých i kritických - postojů k Sehnsucht.
|
|
|
God's name and taboo expressions in religious and profane language
Krankus, Martin ; Chlup, Radek (oponent) ; Lyčka, Milan (vedoucí práce)
Práca sa zaoberá pôvodom a úlohou jazykových prostriedkov označujúcich Boha, duchovné bytosti ako aj širšie spektrum slov súvisejúcich s náboženským jazykom jednak v náboženskom jazyku samom, ako aj v jazyku mimonáboženskom, profánnom. Skúma fenomén pravidiel a zákazov vyslovovania Božieho mena a tabuových výrazov, ako aj okolnosti ich porušovania a porovnáva prístupy rôznych vedeckých a teologických disciplín k tomuto problému.
|
|
|
Vysvobozený Tantalos: cesta od hladu k nasycení v díle Simony Weilové
Smolen, Štěpán ; Halík, Tomáš (oponent) ; Lyčka, Milan (vedoucí práce)
Předkládané práce se zabývá myšlením francouzské filosofky Simony Weilové (1909-1943). Na základě výkladu krátkého textu podobenství o Tantalovi obsaženého v autorčiných zápisnících hledá v kontextu jejího vlastního díla odpověď na otázku po možné cestě k hrdinovu vysvobození. V druhém plánu si exegeze zmíněného příběhu klade za cíl osvětlit základy náboženské metafyziky Simony Weilové a takto ukázat, v jakém smyslu se její úvahy nacházejí v dvojím průsečíku mezi křesťanstvím a ateismem, mezi křesťanstvím a náboženským univerzalismem.
|
|
|
Recepce teologie ikony v myšlenkovém kontextu sakrálního umění západu
Bucková, Jana ; Lyčka, Milan (vedoucí práce) ; Hlaváčková, Jana Hana (oponent)
Práce je ve své první polovině shrnutím problematiky vzniku a vývoje ikon, přičemž jde především o rekapitulaci historicko - teologicko filosofických souvislostí ikonoklastických sporů. Vlastním smyslem práce je polemika s předpoklady Leonida Uspenského, (významný představitel teologie ikony), které autor používá pro zdůvodnění nadřazenosti pravoslavného umění ve vztahu k umění Západu. Ve snaze nalézt příčiny rozdílů Východního a Západního umění, je připomenut historicko společenský vývoj Východu a Západu (hledisko sociologické, historické, ekonomické, politické), jímž jsou následně zdůvodněny i odlišnosti v oblasti uměleckohistorické. Práce logicky otevírá jak otázky týkající se ontologického statutu ikony, tak otázky týkající se podstaty a smyslu umění. Jednoznačné řešení ontologického statutu ikony je v práci představeno jako sporné, respektive je poukázáno na existující rozpor mezi myšlením Jana Damašského a pozdějších představitelů východního ikonodulství. Otázka podstaty a smyslu umění je v práci zodpovězena v kontextu myšlení předních evropských filozofů, I. Kanta a G. F. Hegela. Jejich závěry jsou v přímém protikladu k požadavkům, které na umění ikony vznáší pravoslaví. Stanoviska Leonida Uspenského jsou zhodnocena jako stanoviska ovlivněná ruským nacionálním cítěním, které od konce 19. století...
|
|
|
Sursum: posvátno v umění druhé vlny českého symbolismu
Jančíková, Kateřina ; Larvová, Hana (oponent) ; Lyčka, Milan (vedoucí práce)
Přelom devatenáctého a dvacátého století byl v Čechách obdobím vystřízlivění z nadšení racionalismem. Víra ve všemocný rozum se vytrácí a objevuje se touha po návratu k duchovnu, intuitivní složky vědění znovu nabývají důležitosti. Nastává obrat ke snu a fantasii. Velkou módou se stávají spiritistické seance, mystické a magické spolky. Vzrůstá zájem o orientální a pohanská náboženství, oživení zažívá i katolicismus. V prvním desetiletí dvacátého století vzniká skupina umělců, nazývaná Sursum,1 jejímž cílem bylo naplnit umění duchovním obsahem. Krom zaměření na duchovní tvorbu, neměli ovšem téměř nic společného. Jejich inspirační zdroje i víra byly odlišné. Nevytvořili proto vlastní svébytný umělecký styl, a jsou označováni za pozdní symbolisty, nebo také za druhou vlnu českého symbolismu. V této práci se snažím ukázat, jaké prostředky k zobrazení posvátna si zvolili a pomocí komparace ukázat nakolik byla jejich východiska odlišná. Vycházím přitom nejen z dobové kritiky, ale i zařazuji názor umělců samých a samozřejmě svůj vlastní. S výjimkou Jana Zrzavého, který se stal uznávaným českým malířem, zůstala jména ostatních členů Sursa veřejnosti téměř neznámá. Známi jsou též František Kobliha a Jan Konůpek, ale spíše pro svou grafickou tvorbu, než činnost související se Sursem. Poslední dobou se stal módním...
|
|
|
Postoje pravoslavných tradicionalistů k církevnímu kalendáři a pokusům o jeho úpravu
Kolář, Vojtěch ; Halík, Tomáš (oponent) ; Lyčka, Milan (vedoucí práce)
Práce pojednává o zbožné oddanosti a úctě, s níž konservativnější část pravoslavných křesťanů lpí na svém církevním kalendář. Sleduje jejich argumentaci v několika rovinách, počínaje historickým výkladem o vzniku kalendáře, kdy se zvlášť zaměřuje na úsilí o stanovení jednotného data Paschy, přes narušení liturgické jednoty křesťanstva v důsledku řehořské reformy v 16. století, až po 20. léta 20. století, kdy se ke změně tradičního kalendáře odhodlaly některé místní pravoslavné církve. Zabývá se námitkami tradicionalistů, již shledávají "nový styl" nevyhovujícím z hlediska církevních kánonů a neodpovídajícím duchu patristické tradice. Zvláštní pozornost bude věnovat narušení liturgického pořádku v důsledku zavedení nového kalendáře i ekumenickým ohledům, které stály v jeho pozadí. Práce se snaží postřehnout, o jaké chápání kalendáře se opírá oposice proti jeho změně, je-li žádoucí jeho astronomická přesnost, je-li nutným výrazem církevní jednoty právě kalendář a dotýká-li se hlouběji duchovního života Církve i jednotlivých věřících.
|
|
|
Interspiritualita
Koukal, Aleš ; Lyčka, Milan (oponent) ; Halík, Tomáš (vedoucí práce)
Tématem této práce je fenomén, který se skrývá pod termínem "interspiritualita." Jedná se o intenZÍvní formu vztahu mezi náboženstvími, který je motivován nábožensky a vede ke vzniku spirituality, u níž můžeme konstatovat jednotný charakter. Tato spiritualita se z jádra jedné náboženské tradice vztahuje k mystické zkušenosti příslušníků jiných náboženství. Fundamentálním předpokladem je zde jedinost posvátna, s nímž žádné z náboženství není v privilegovaném vztahu, a které se stejnou plností a intenzitou projevuje v rozličných mystických tradicích různých náboženství. Skrze sdílené porozumění tomuto vztahu se potom vytváří specifický typ náboženské sociality, který je iniciován jednotnou vizí spirituality. K této spiritualitě velmi často patří také některé jiné aspekty jako například silný důraz na komunitu, sociální angažovanost, ekologie nebo politická orientace kriticky se vymezující vůči problémům průmyslové modernity a globálního kapitalismu. Centrálním referenčním rámcem těchto podtémat však zůstává univerzalisticky pojatá spiritualita, která však nezůstává bez vazby ke konkrétní náboženské tradici. Jedná se tedy o spiritualitu, která stojí na okraji jak v rámci tradičních náboženství, tak i v rámci západní alternativní spirituality, která má často velmi individualistický charakter, v němž je veškeré...
|
|
|
Satmarští chasidé v Brooklynu
Jančíková, Kateřina ; Lyčka, Milan (vedoucí práce) ; Halík, Tomáš (oponent)
Hnutí chasidismu1 vzniklo ve východrú Evropě poloviny osmnáctého století. Přes odpor oficiálrúch rabínských kruhů se rychle rozšířilo, takže o století později zde byl chasidismus běžným způsobem života. O další století později byla většina chasidů zavražděna nacisty. Ti, kteří přežili, se rozhodli najít nový domov, kde by mohli žít způsobem, na jaký byli zvyklí. Mezi nimi byla i dynastie satmarských chasidů, která se usadila ve městě New York, USA. Tato práce se snaží odpovědět na otázku, do jaké míry byli úspěšrú. Jak žijí Satmaři v Brooklynu? Jak se jim podařilo zachovat si svou specifickou identitu navzdory každodenní interakci s okolím? Vytvářejí si totiž bariéry mezi sebou a vnějším světem, za účelem zachovám své kultury. Těmito bariérami mohou být sociálrú instituce jako např. škola, synagoga nebo rodina, ale i předpisy týkající se stravovárú nebo oděvu. I přes tyto bariéry dochází k interakci mezi komunitou a okolím. Budu se tedy zabývat popisem těchto bariér, stejně jako vztahy uvnitř komunity i interakci s okolím. Vycházet budu nejen ze sekundárrú literatury, ale také z osobrú zkušenosti s touto komunitou. Satmaři byli úspěšrú. Nejen, že našli nový domov, stali se dokonce největší chasidskou komunitou na světě. Pokud si cestu Satmarů představíme jako osu, pak na jejím počátku stojí Maďarsko a...
|
|
| |
host ::
RSS.