|
|
PAU vázané na velikostně segregovaný aerosol v městském ovzduší.
Bendl, Jan ; Hovorka, Jan (vedoucí práce) ; Mikuška, Pavel (oponent)
Cílem práce bylo stanovit 13 zdravotně rizikových PAU (fenantren, antracen, fluoranten, pyren, benzo(a)antracen, chrysen, benzo(b)fluoranten, benzo(k)fluoranten, benzo(a)pyren, dibenzo(a,h)antracen, benzo(g,h,i)perylen, ideno(1,2,3-cd)perylen a koronen; k-PAU označeny červeně) v jednotlivých frakcích velikostně segregovaného aerosolu v městském ovzduší Ostravy (2012, 2014) a Mladé Boleslavi (2013), a to při nízkých teplotách v zimním období, a experimentálně ověřit, zda dochází k vzorkovacímu artefaktu, tzn. kvantifikovat PAU v plynné fázi. K velikostní separaci částic byl použit vysokoobjemový kaskádní impaktor Hi-Vol BGI 900. PAU byly stanoveny metodou HPLC- FLD/PDA. V Ostravě v zimě 2012 při inverzi (až -25 řC) byly stanoveny průměrné koncentrace 13 PAU v aerosolu ve výši 432 ng.m-3 ; ve frakci 10 - 1 µm 119 ng.m-3 , 1 - 0,5 µm 185 ng.m-3 , 0,5 - 0,17 µm 91 ng.m-3 , ve frakci < 0,17 µm 37 ng.m-3 a ve formě plynné min. 40 ng.m-3 . Při nejnepříznivějším dni 2. 2. 2012 (-18,6 řC) dosáhl 24 hodinový průměr 13 PAU 890 ng.m-3 , suma karcinogenních PAU 237 ng.m-3 a benzo(a)pyrenu 32,3 ng.m-3 . Byl zaznamenán nerovnoměrný a odlišný vývoj poklesu koncentrací PAU po inverzi ve frakci 1 - 10 µm 2,8krát, 0,5 - 1 µm 4,2 krát, 0,5 - 0,17 µm 4krát a pro < 0,17 µm až 7,6krát. V Mladé Boleslavi v zimě 2013 byly...
|
|
|
Vliv lokálních topenišť na PM10 v městském ovzduší
Píšová, Martina ; Hovorka, Jan (vedoucí práce) ; Škrabalová, Lenka (oponent)
Tato práce hodnotí prostorovou variabilitu koncentrací PM10 na území Mladé Boleslavi, Kosmonos a malé obce Plazy v průběhu jednoho měsíce v zimním období v roce 2013. Pomocí síťového měření jsme se snažili zjistit, jestli se ve městě nachází lokální zdroje znečištění, nebo zda jsou škodlivé látky přenášeny z okolí do města. K měření byla použita sada 9 přenosných laserových nefelometrů DustTrak (8520, TSI), které byly umístěny na střechách škol. Souběžně byly beta-prachoměrem měřeny kontinuálně koncentrace PM10, dále pak byly sledovány základní meteorologické parametry (teplota, vlhkost, rychlost a směr větru). Všechny zmíněné parametry byly kontinuálně měřeny v pětiminutových intervalech. Dále byla při pochůzce městem měřena osobní expozice, byla porovnána s expozicí stacionárních monitorů a na závěr byly její rozdíly kvantifikovány. V Mladé Boleslavi a v Kosmonosech se dá pozorovat shodný trend koncentrací PM10 na všech vybraných lokalitách ve městě. Odlišný trend koncentrací PM10 měla obec Plazy, kde byly vyšší a častější maxima, zejména ve večerních hodinách. Hlavní příčinou zvýšené zátěže PM10 ve městě je automobilová doprava a lokální topeniště přispívající k městskému pozadí. Výsledky dále ukazují, že nejvyšší koncentrace PM10 byly zjištěny ve dnech s nízkou rychlostí větru, kvůli zhoršeným...
|
|
|
Charakteristika aerosolových částic ve vnitřním prostředí různých typů knihoven a archivů
Mašková, Ludmila ; Smolík, Jiří (vedoucí práce) ; Hovorka, Jan (oponent) ; Barták, Martin (oponent)
Aerosol je jedním z hlavních polutantů vnějšího i vnitřního prostředí. Částice představují pro umělecká díla nebezpečí v podobě zašpinění a chemické degradace, která závisí na velikosti částic a jejich chemickém složení. Tato práce zahrnuje monitorování kvality vnitřního a vnějšího ovzduší v pěti archivech v ČR reprezentovaných různým venkovním prostředím: Zlatá Koruna (malá obec), Třeboň (malé město), Teplice (průmyslová oblast) a dva archivy (Národní knihovna - NK a Národní archiv - NA) v Praze (velké město s dopravním zatížením). NK v Praze a archivy na Zlaté Koruně, v Třeboni a v Teplicích jsou přirozeně ventilované, zatímco NA v Praze je vybaven ventilačním a filtračním systémem. Měření byla provedena v průběhu čtyř intenzivních kampaní v různých ročních obdobích na každé z lokalit a zahrnovala zjištění početní a hmotnostní koncentrace, velikostní distribuce a chemického složení částic. Doplňková měření byla provedena ve dvou muzeích, depozitáři a kostele. Cílem této studie je zjistit koncentrace, zdroje a chemické složení částic ve vnitřním prostředí a stanovit vztah mezi vnitřním a vnějším prostředím. Výsledky ukázaly, že koncentrace částic v NA v Praze byly relativně stabilní a nízké (okolo 102 částic/cm3 ), ale koncentrace hrubých částic zde byly zvýšeny návštěvníky a pracovníky. Časový...
|
|
|
Stanovení charakteristiky atmosférického aerosolu s vysokým časovým rozlišením za účelem identifikace jeho zdrojů
Pokorná, Petra ; Hovorka, Jan (vedoucí práce) ; Havránek, Vladimír (oponent) ; Schwarz, Jaroslav (oponent)
Efektivní řízení kvality ovzduší v oblastech zatížených nadměrným znečištěním je možné za předpokladu kvalitního kontinuálního monitoringu se správně navrženou monitorovací sítí a cíleného měření, které poskytuje informace potřebné k identifikaci zdrojů znečištění. Cílem disertační práce bylo získat a využít data hmotnostní koncentrace, časové a prostorové variability, elementárního složení, OC/EC a velikostní distribuce karcinogenních polycyklických aromatických uhlovodíků vybraných velikostních frakcí atmosférického aerosolu s vysokým časovým rozlišením pro stanovení jeho zdrojů. Odběry vzorků a měření byly provedeny v rámci krátkodobých zimních a letních kampaní v obci Březno u Chomutova, v městském obvodu Ostrava - Radvanice a Bartovice a v Mladé Boleslavi v letech 2008 - 2010, 2012 a 2013. Stanovili jsme hmotnostní koncentraci velikostních frakcí PM10, PM1-10, PM1,15-10 a PM0,15-1,15 a jejich vzájemný podíl. Z podílu jednotlivých velikostních frakcí vyplývá důležitost identifikace zdrojů jemné frakce atmosférického aerosolu (PM0.15-1.15) se zaměřením na frakci PM0.34-1.15. Vyšetřili jsme sezonní a prostorovou variabilitu velikostních frakcí PM10, PM2,5, PM1 a PM1-10. Na základě šetření jsme získali data podrobné charakteristiky aerosolu s vysokým časovým rozlišením, reprezentativní pro danou...
|
|
|
What is a connection between atmospheric aerosols, meteorological parameters and gaseous pollutants?
Slezáčková Zíková, Naděžda ; Ždímal, Vladimír (vedoucí práce) ; Hovorka, Jan (oponent) ; Sedlák, Pavel (oponent)
Název práce: Jak souvisí vlastnosti atmosférických aerosolů s meteorologickými veličinami a koncentracemi plynných polutantů? Autor: RNDr. Naděžda Slezáčková Zíková Katedra: Katedra meteorologie a ochrany ovzduší Vedoucí disertační práce: Ing. Vladimír Ždímal, Dr. Laboratoř chemie a fyziky aerosolů, Ústav chemických procesů Akademie věd ČR, v.v.i. Abstrakt: Pětiletá řada měření koncentrací amosférického aerosolu (AA) na poza- d'ové stanici Košetice byla porovnána s meteorologickými záznamy a koncentrace- mi plynných polutantů. Bylo popsáno jak měření, tak zpracování aerosolových dat, a naměřená časová rada AA byla statisticky popsána. Dlouhodobé měření AA je nutné z důvodu velké časové proměnlivosti koncentrací AA s výrazným ročním chodem, který je ovlivněn především dvěma jevy. Od dubna do září jsou celkové koncentrace řízeny hlavně vznikem nových částic v atmosféře tzv. nukleacemi, zatímco od října do března ovlivňuje koncentrace AA dálkový trans- port a/nebo lokální znečištění. Z toho důvodu je nutné vlivy meteorologických parametrů a plynných polutantů na AA popisovat odděleně v jednotlivých ročních obdobích. Závislost AA na meteorologických parametrech a koncentracích plyn- ných...
|
|
|
Experimentální stanovení personální expozice PM10 na vybraných pracovištích povrchového lomu na hnědé uhlí
Basslerová, Barbora ; Hovorka, Jan (vedoucí práce) ; Hůnová, Iva (oponent)
Práce porovnává experimentálně zjištěné hodnoty PM1, PM2,5, respirabilní frakce a PM10 mezi kabinou řidiče a venkovním ochozem kolesového rýpadla v hnědouhelném lomu Doly Nástup Tušimice v období od 16. 3. do 23. 3. 2015. Pro měření koncentrací jednotlivých frakcí byly použity přenosné laserové nefelometry. Ve venkovním prostředí byla potvrzena převaha hrubého aerosolu, která z celkové doby měření představovala 82 %. Frakce PM10 převažovala ve venkovním prostředí a měnila se v průběhu dne, v závislosti na vykonávané činnosti pracovníka. Vliv na koncentraci PM10 měl pravidelný úklid zametáním v úsecích přesypů. V kabině řidiče byly zjištěny výkyvy koncentrací PM1 vlivem pobytu kuřáků na tomto pracovišti. Z těchto příčin dochází k rozdílům koncentrací mezi jednotlivými pracovními směnami. Současně byla monitorována teplota vzduchu a relativní vlhkost vzduchu v obou typech pracovního prostředí. V kabině řidiče teplota vzduchu dosahovala průměrně hodnot mimo optimální rozsah doporučený pro pracovní prostředí. Práce dále zjišťuje personální expozici řidiče kolesového rýpadla, která se pro celkovou koncentraci pohybuje pod limitem. Potenciálně zdravotně rizikovějšími se jeví menší frakce. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Bezpečnostní aspekty nanoaerosolů v pracovním prostředí
Skřehotová, Marcela ; Hovorka, Jan (oponent)
Lidé jsou exponováni nanoaerosolům od nepaměti, avšak nově vyráběné nanomateriály přinášejí rizika, na která nejsme zdaleka připraveni. Ačkoli se jedná o relativně nové materiály a technologie, již dnes jsou u některých z nich prokázány jejich závažné zdravotní důsledky. Zabývat se proto otázkami ochrany lidského zdraví před jejich nežádoucími účinky je velmi potřebné. Předkládaná práce shrnuje vybrané bezpečnostní aspekty související s expozicí nanoaerosolům na pracovištích, kterým je v současnosti věnována velká pozornost. Práce tak představuje komentované výsledky autorčiny dosavadní odborné práce s odkazem na příslušnou publikační činnost.
|
|
|
Kvalita ovzduší ve školách
Hromádka, Jiří ; Braniš, Martin (vedoucí práce) ; Hovorka, Jan (oponent)
(CZE) Diplomová práce popisuje kvalitu ovzduší ve školách, hlavní faktory, které ji ovlivňují, a na základě provedené longitudinální studie navrhuje možná řešení vedoucí ke zlepšení situace. Opírá se o literární rešerši odborné literatury, na jejímž základě pak byla provedena longitudinální studie v ZŠ Kladská, Praha, Česká Republika. Ačkoliv je kvalitě vnitřního prostředí věnována stále větší pozornost v odborné literatuře, jedná se v drtivé většině o krátkodobé studie, kde chybí komplexní pohled na danou problematiku. Školní budova byla vybrána, protože děti patří mezi jednu z rizikových skupin z hlediska zdravotních dopadů způsobených špatnou kvalitou prostředí a zároveň tráví ve škole podstatnou část dne. Důležitými faktory ovlivňujícími zdraví a komfort obyvatel všech vnitřních prostor jsou teplota, relativní vlhkost, koncentrace aerosolových částic a oxidu uhličitého, které byly měřeny v rámci provedené studie. V průběhu celého školního roku bylo provedeno 8 týdenních měřících kampaní s cílem maximálně postihnout variabilitu sledovaných faktorů v rámci vyučovacího dne, roční doby, venkovní situace či v rámci různých učeben ve školní budově. Koncentrace aerosolových částic (PM10) nepřekročila limit daný vyhláškou, přičemž průměrné hodnoty byly ve většině kampaní nižší než 70µg.m-3 , přičemž...
|
|
|
Přístupy ke kvantifikaci horizontální depozice síry a dusíku z mlhy a námrazy
Šrédlová, Kamila ; Hůnová, Iva (vedoucí práce) ; Hovorka, Jan (oponent)
Cílem této bakalářské práce je shrnout metodické přístupy ke kvantifikaci horizontální depozice síry a dusíku z mlhy a námrazy formou rešerše odborné literatury dostupné na toto téma. Atmosférická depozice představuje soubor procesů, kterými jsou znečišťující látky přenášeny z ovzduší na zemský povrch, čímž přispívá k samočištění atmosféry. Zároveň tak však představuje vstup těchto látek do dalších složek životního prostředí. Atmosférická depozice se dělí na složku suchou, probíhající za nepřítomnosti srážek, a mokrou, odehrávající se během srážkových událostí. Mokrá depozice je dále dělena na vertikální (déšť, sníh, kroupy) a horizontální (mlha, námraza, jinovatka). Běžným postupem získání celkové depozice je v dnešní době součet její suché a vertikální mokré složky. Ukazuje se však, že takto získané údaje jsou významným podhodnocením skutečné celkové atmosférické depozice (např. Hůnová et al., 2011) a při nezahrnutí horizontální depozice tak ve skutečnosti neznáme celkové zatížení životního prostředí. Význam horizontální depozice roste s nadmořskou výškou (Lange et al., 2003). Významnou skutečností je také to, že horizontální srážky bývají více mineralizované a zůstávají delší dobu v kontaktu s vegetací. Problémem jsou zatím velké nejasnosti v hodnotách horizontální atmosférické depozice v různých...
|
|
| |
host ::
RSS.