|
|
Úroveň základních matematických dovedností aspirantů studia geografie bakalářského stupně
Hrubá, Kateřina ; Křížek, Marek (vedoucí práce) ; Rubešová, Jana (oponent)
Předkládaná diplomová práce se zabývá problematikou matematických dovedností. Na rozdíl od dosavadních šetření, která byla realizována v českém školství, se zaměřuje na vysokoškolské studenty. Konkrétně je pozornost zaměřena na aspiranty studia geografie bakalářského stupně Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Hlavním cílem této práce je stanovit, jaké matematické dovednosti dělají daným studentům největší problémy, jestli se mění v čase a zda dělají problémy nezávisle na skupině studentů, nebo má každá skupina studentů problémy s jinými matematickými dovednostmi. Pro naplnění cílů byly použity zápočtové testy z předmětu Matematická geografie. Vzhledem k tomu, že tento typ testů není běžně využíván ke zjišťování úrovně matematických dovedností, bylo nutné vytvořit vlastní metodiku hodnocení. Celkem bylo analyzováno 1920 zápočtových testů z šesti akademických let 2011/2012 až 2016/2017. Z výsledků vyplývá, že největší problém dělaly všem sledovaným skupinám studentů "převody jednotek", "použití vhodného vzorce ve správné podobě" a "počítání s úhly". Studentům oborů GeKa + FGG a UZ dělá problémy také "formulace slovní odpovědi či zdůvodnění". Nejmenší podíl chyb udělali všechny sledované skupiny dohromady při "vyjadřování neznámé ze vzorce", "dosazování do vzorce", "správném používání...
|
|
| |
|
| |
|
|
Interaktivní aplikace pro výuku tematického celku "Země jako vesmírné těleso"
Černík, Václav ; Křížek, Marek (vedoucí práce) ; Houfková, Jitka (oponent)
Interaktivní aplikace pro výuku tematického celku "Země jako vesmírné těleso" Abstrakt Práce se zabývá tvorbou interaktivní aplikace pro výuku tematického celku "Země jako vesmírné těleso" na gymnáziích. V teoretické části se obecně pojednává o digitálních technologiích ve výuce, výukových aplikacích a pedagogicko-psychologických aspektech problematiky. Tematický celek byl vymezen a analyzován s využitím kurikulárních dokumentů, učebnic a školních atlasů. Na základě analýzy byla vybrána dílčí témata, která byla následně zpracována ve výukové aplikaci formou jednotlivých učebních objektů. Bylo vytvořeno 8 učebních objektů ("Vzdálenosti a rozměry", "Oběžná dráha Země", "Roční období", "Sluneční čas", "Měsíční fáze", "Zatmění Slunce a Měsíce", "Oběh kolem barycentra", "Slapové jevy") a další 4 učební objekty byly převzaty ("Sluneční soustava", "Tvar Země - geoid", "Pásmový čas", "Budoucí zatmění"). Ke každému učebnímu objektu byl vytvořen teoretický úvod a dále byly navrženy metodické otázky a úkoly. Výsledná výuková aplikace bude dostupná na internetu jako webová aplikace, bez nutnosti instalace. Klíčová slova: výuková aplikace, interaktivita, výuka zeměpisu, sluneční soustava, Země, Měsíc
|
|
| |
|
|
Koncepce FG problematiky v současných českých učebnicích pro vyšší ročníky víceletých gymnázií: Stav a návrhy ke zlepšení
Lukášová, Vendula ; Křížek, Marek (vedoucí práce) ; Matoušková, Milada (oponent)
S učebnicí se v životě setká každý z nás, ačkoliv ne vždy to musí být učebnice kvalitní. Pro posuzování kvality učebnice slouží systém hodnocení, které je možné provádět. Tato práce se zabývá hodnocením fyzické geografie v učebnicích pro vyšší ročníky víceletých gymnázií. Cílem je zjistit v jakém stavu je koncepce fyzické geografie v učebnicích a navrhnout řešení pro zlepšení této situace. Práce posuzuje čtrnáct současných českých knih, využívaných při výuce (učebnice, souhrny k maturitě). Pro hodnocení jsou využity oficiální metody pedagogického výzkumu jako např. hodnocení obtížnosti textu či měření didaktické vybavenosti. Práce je doplněna porovnáním učebnic z různých koutů světa (Indie, USA) s učebnicemi českými. Na základě výsledků je možné stanovit jaká učebnice je vhodná k výuce fyzické geografie a jak by mohla vypadat ideální učebnice. Tato práce by mohla přinést učitelům zeměpisu jisté rady ohledně vybírání učebnic. Klíčové pojmy: hodnocení učebnic, fyzická geografie, učebnice pro vyšší ročníky gymnázií
|
|
|
Postavení a obsahová vybavenost fyzické geografie v současných českých učebnicích zeměpisu pro základní školy a nižší stupně gymnázií
Šťovíčková, Irena ; Křížek, Marek (vedoucí práce) ; Hanus, Martin (oponent)
Tato práce se zabývá zhodnocením stavu a postavením fyzické geografie z hlediska kvantity a kvality obsahu, grafiky a didaktické vybavenosti v současných českých učebnicích pro základní školy a nižší stupeň gymnázií. K řešení daného problému byla stanovena kritéria kterými byly učebnice posuzovány. Jednotlivými kritérii byly zkoumány kategorie: rozsah a míra dílčích oborů fyzické geografie, množství didaktických úloh, mezipředmětových vazeb, průřezových témat, grafických příloh a v neposlední řadě obsahová správnost pojmů a termínů. Na základě zjištěných údajů je možné u hodnocených učebnic říci, jak si tyto učebnice stojí z hlediska jednotlivých kategorií. Údaje byly zpracovány dle stanovených kritérií a zjištěná data pomocí jednoduchých popisných statistik. Výsledky této práce umožňují posouzení učebnic z mnoha různých pohledů. Z hlediska didaktické vybavenosti byly pozitivně hodnoceny učebnice nakladatelství Fraus (Červený J. a kol., 2007, 2009), naopak z hlediska množství pojmů to byly učebnice nakladatelství Prodos (Voženílek V., Demek J., 2007, 2013). Vytvořené řešení poskytuje vyučujícím přehled, jak si v různých kategoriích učebnice stojí a mohlo by přispět k rozhodnutí, která z učebnic se pro koncepci jejich výuky bude hodit nejlépe. Klíčová slova: fyzická geografie, učebnice zeměpisu pro...
|
|
|
Metodické přístupy konstrukce pracovních listů pro účely terénní výuky geomorfologie
Lorencová, Markéta ; Křížek, Marek (vedoucí práce) ; Romportl, Dušan (oponent)
Konstrukce pracovních listů pro účely terénní výuky geomorfologie Abstrakt Cílem této práce bylo zjistit, zda se při tvorbě pracovních listů s přírodovědnou tématikou dodržují určité postupy a vztahy a dále analyzovat potenciál Prahy pro terénní výuku z geomorfologie. K řešení bylo využito analýzy 101 pracovních listů s přírodovědnou tématikou, které byly hodnoceny na základě předem daných kategorií vycházejících z rešerše literatury. Data analýzy byla dále zpracovávána statistickými metodami. Rešerší literatury pak byly stanoveny geomorfologické zajímavosti nacházející se na území Prahy, které byly dále analyzovány z hlediska jejich potenciálu pro terénní výuku. Analýza pracovních listů poukázala na větší rozmanitost provedení u pracovních listů, které nebyly určeny pro použití při terénní výuce. Pracovní listy určené pro terénní výuku pak byly shledány více homogenními z hlediska jejich délky, počtu otázek a podílu jednotlivých složek plochy pracovního listu. Na území Prahy se nachází několik geomorfologicky zajímavých lokalit, které mají potenciál pro využití...
|
|
|
Geomorfologické znalosti v antice
Leglerová, Anna ; Křížek, Marek (vedoucí práce) ; Šefrna, Luděk (oponent)
V 7. století př. Kr. začala v antickém Řecku vznikat filosofie a docházelo k významnému rozvoji vědy. Přestože v té době geomorfologie jako samostatná věda ještě neexistovala, začaly se objevovat první vysvětlení a popis geomorfologických procesů a tvarů. Bakalářská práce seskupuje zmínky o geomorfologických fenoménech z děl antických filosofů, přírodovědců, dějepisců a dalších autorů. Snaží se poukázat na správné poznatky a vysvětlit příčiny chybných výkladů. Fenomény, kterými se učenci zabývali nejvíce, byly zemětřesení, vulkanismus a záplavy na Nilu, ke kterým každý rok docházelo. Dále si uvědomovali, že se zemský reliéf neustále vyvíjí, a dokázali ho využít během válečných tažení, v zemědělství nebo při zakládání měst. Byli schopni kriticky hodnotit názory svých předchůdců, a přestože se tehdejší chápání určitých geomorfologických jevů lišilo od dnešních vysvětlení, antická věda je důležitým obdobím pro vývoj nejen geomorfologie, ale i vědy obecně. Klíčová slova: geomorfologie, antika, Středomoří
|
|
|
Morfologie a aktivita vybraných lavinových drah v Hrubém Jeseníku a Králickém Sněžníku
Krause, David ; Křížek, Marek (vedoucí práce) ; Létal, Aleš (oponent)
Výskyt lavinových drah je běžný v alpínském prostředí, ale také v prostředí středohorském, jako jsou například Vysoké Sudety. Předkládaná diplomová práce je zaměřena na lavinové dráhy východních Vysokých Sudet. Byla provedena morfometrická analýza 8 lavinových drah za účelem zjištění jejich vlastností a statistického porovnání. Dendrogeomorfologická analýza a geomorfologické mapování bylo provedeno ve 2 vybraných drahách (Sněžná kotlina a Králický Sněžník) pro odvození četnosti jejich lavinové aktivity ve vztahu k morfologii. Výsledky ukazují výrazný rozdíl mezi dvěma skupinami lavinových drah východních Vysokých Sudet. Dráhy ve Sněžné kotlině a na Králickém Sněžníku jsou delší, užší a mají větší převýšení, než ostatní dráhy. Dendrogeomorfologická analýza ukazuje, že Sněžná kotlina je lavinově výrazně aktivnější, zejména po silné lavinové události v roce 2004. Ve Sněžné kotlině se nachází koryto s lavinovou modelací, pravděpodobně též v minulosti ovlivněné murami. Naopak dráha na Králickém Sněžníku je téměř neaktivní a nezahrnuje téměř žádné formy reliéfu s lavinovou genezí. Předkládaná diplomová práce je první studií zaměřující se ve východních Vysokých Sudetech na vztah aktivity a morfologie lavinových drah. Klíčová slova: sněhové laviny, morfometrie, dendrogeomorfologie, východní Vysoké Sudety,...
|
host ::
RSS.