|
|
Německý salafíjský džihádismus: radikalizační poselství v přednáškách německého džihádisty Denise Cusperta
Křížková, Hana ; Aslan, Emil (vedoucí práce) ; Hokovský, Radko (oponent)
Diplomová práce s názvem "Německý salafíjský džihádismus: radikalizační poselství v přednáškách německého džihádisty Denise Cusperta" se zabývá analýzou internetových videopřednášek Denise Cusperta - jedné z nejvýraznějších vůdčích osob německy mluvící džihádisticko-salafistické scény, a to z hlediska radikalizačního potenciálu, který je prostřednictvím těchto přednášek šířen. Cílem práce je nejprve identifikace základních radikalizačních vzorců relevantních pro daný výzkum, které se nacházejí v modelech radikalizace. V rámci analytické části poté budou tyto radikalizační kategorie aplikovány na argumentační strategie přítomné v přednáškách Denise Cusperta. Za účelem analýzy všech poselství bude použita kvalitativní obsahová analýza spolu s analýzou rámcovou. Rámcová analýza se jeví být v souvislosti se zaměřením práce vhodnou metodou, jelikož se s důrazem na strategické použití jazyka zabývá problematikou sdělení z hlediska jeho mobilizačního potenciálu. Tato metoda tedy může být dobrým ukazatelem toho, do jaké míry se prostřednictvím prohlášení daří oslovovat sympatizanty hnutí a přimět je k činům. Kromě analýzy radikalizačních poselství se práce zabývá rovněž i charakterem a dynamikou německého salafistického hnutí, zejména pak jeho džihádistickou podobou.
|
|
|
Profilování teroristů v Evropě mezi roky 2004 - 2017
Rygl, Kryštof ; Střítecký, Vít (vedoucí práce) ; Aslan, Emil (oponent)
Diplomová práce Profilování teroristů v Evropě mezi roky 2004 a 2017 Bc. Kryštof Rygl Terorismus nebyl nikdy tak brutální a neočekávaný, jako je tomu právě nyní v éře Islámského terorismu. Ten ve své dnešní podobě, kterou začal vnímat západní svět, odstartovala roce 2001 série útoků ve Spojených státech Amerických. Za těmito útoky stejně jako o 3 roky později při bombových útocích ve Španělském Madridu stála teroristická organizace Al-Kaida, v čele s Usáma bin Ládinem. Jejich roli a význam na pořádání teroristických útoků převzala v roce 2014 teroristická organizace Islámský stát, která ve svém dominantním významu existovala až do roku 2017. Problematikou islámského terorismu se dlouhodobě věnuje mnoho akademiků a vznikla široká paleta výzkumů, které se snaží tento fenomén vysvětlit ať už z perspektivy ideologie, možných příčin, motivace útočníků, způsobu provedení útoků, vlivu socioekonomických faktorů a mnoha dalších faktorů, které tento jev způsobují, umocňují, nebo jej naopak tlumí. Tato práce si dává za cíl propojit témata dosud vypracovaných výzkumů, tím, že vyselektuje několik relevantních kategorií, které mohou ovlivňovat profilaci osoby útočníka, nebo charakter útoku. Na základě doplnění těchto kategorií relevantními daty u každého teroristického útoku, který byl spáchán ve sledovaném...
|
|
|
Vztahy turecké Strany spravedlnosti a rozvoje s iráckou Kurdskou regionální vládou a syrskou Sjednocenou demokratickou stranou v letech 2011 až 2014
Gümplová, Anna ; Aslan, Emil (vedoucí práce) ; Horák, Slavomír (oponent)
Tato práce porovnává vztahy turecké vládnoucí Strany spravedlnosti a rozvoje (AKP) se syrskou Sjednocenou demokratickou stranou (PYD) a iráckou Kurdskou regionální vládou (KRG) mezi lety 2011 a 2014 na pozadí její politiky vůči kurdské menšině a přístupu ke Kurdské straně pracujících (PKK). AKP od svého nástupu k moci změnila přístup turecké vlády k řešení tzv. kurdské otázky a více se otevřela vyjednávání s PKK. Mírové procesy však provázely neustálé změny především v oficiálních postojích AKP. V roce 2011 AKP navázala užší, především ekonomické, styky s KRG. Toto pro obě strany výhodné partnerství se projevovalo i v jiných sférách například ve spolupráci v přístupu k PKK. V roce 2014 ale ukázalo i své limity, když Turecko KRG téměř vůbec nepomohlo vojensky v bojích proti ISIS. Přístup Turecka k syrské PYD byl od jejího založení nepřátelský, což se po vypuknutí syrské občanské války ještě více zhoršovalo, když PYD začala politicky i vojensky sílit. Práce popisuje rozdílné přístupy AKP ke KRG a PYD a zdůvodňuje je na pozadí problematiky kurdské otázky v Turecku.
|
|
|
Indonesia: Hotbed for Terrorist Activities?
Lim, Selynn Yan Ting ; Aslan, Emil (vedoucí práce) ; Karmazin, Aleš (oponent)
Selynn Yan Ting Lim Abstract The thesis endeavours to use the concept of relative deprivation to explain and account for the reasons behind the various manifestations of political and religious tension in Indonesia. From the most recent series of bombings in Surabaya in 2018, to the conflicts in the Maluku Islands back in 1999, it is undeniable that Indonesia is not immune to extremist activities or religious- political conflicts. The involvement of Political Entrepreneurs (PEs), such as giving a frame to people's perceived grievances, drive sentiments of being deprived in relative to other groups. Such feelings are especially made salient with the influence of social media. At the same time, the Indonesian government's advocacy of the wasatiyyah concept, which means middle-path Islam, appears to be its most effective tool in countering the trend of extremism in the society. However, such an interpretation of Islam is potentially at odds with the "right" form of Islam as practiced by the Muslims in Saudi Arabia. Faced with increasing pressure from Islamic hardliners in the society, the Indonesian state ideology - Pancasila - is under much threat as people are gradually becoming disillusioned with it.
|
|
| |
|
|
Dagestan as a possible destabilising element in the internal politics of the Russian Federation
Motúzová, Diana ; Horák, Slavomír (vedoucí práce) ; Aslan, Emil (oponent)
Bakalárska práca analyzuje situáciu v Dagestane a jej destabilizačný potenciál vplývajúci nielen na republiku a severokaukazský región, ale aj celú vnútornú politiku Ruskej federácie. Skúmanou oblasťou sú politické, sociálne, ekonomické a religiózne aspekty procesov v rámci dagestanskej spoločnosti. Cieľom práce je na základe analýzy spomenutých rovín zistiť, či sa Dagestan stáva neodvratným destabilizačným prvkom v domácej politickej konštelácii Ruska. V prvej kapitole je zanalyzovaná rola etnickej a religióznej identity a sociálneho konzervativizmu ako určitého možného konfliktného faktoru. V druhej časti sa práca zameriava na komparáciu politickej situácie v ére konsocializmu a v období po zavedení centralizačných reforiem. Tretia kapitola je venovaná islamskému radikalizovaniu spoločnosti, ako aj príčinám a dôsledkom tohto javu. Následne je práca zameraná na socioekonomické problémy a otázku regulácie pozemkových vzťahov v spoločnosti. Posledná kapitola skúma vplyv postojov federálneho centra aj etnicky ruskej populácie voči Dagestancom na bezpečnostnú situáciu v republike a jej postupné odcudzovanie od centra. V závere je zhrnutá analýza všetkých rovín a zosumarizovaná miera destabilizačnej dynamiky v republike.
|
|
|
Legitimizace popírání arménské genocidy zahraničními akademiky
Galstyan, Elen ; Kubátová, Hana (vedoucí práce) ; Aslan, Emil (oponent)
V této bakalářské práci se zaměřím na zahraniční akademiky, kteří popírají arménskou genocidu. Turecká vláda tyto akademiky finančně podporuje, a proto zastávají vůči arménské genocidě postoj této vlády. Je důležité seznámit se s událostmi z roku 1915, které jsou označovány jako genocida Arménů, a také postoj Turecka vůči této skutečnosti. Tyto události jsou téměř všemi mezinárodními organizacemi, jež se danou problematikou zabývají, označovány za genocidu. Tato práce také poukazuje na podobnost mezi popírači holocaustu a popírači arménské genocidy. Popírači arménské genocidy se sami označují za historické revizionisty. Tito akademici tak vzbuzují objektivnost a vědeckost své práce. Jejich práce tak vytváří nebezpečí změny historie, kdy by v konečné fázi byla genocida popíraná.
|
|
|
Náhorní Karabach: Etnopolitika a geopolitika konfliktu
Ditrych, Ondřej ; Aslan, Emil (vedoucí práce) ; Horák, Slavomír (oponent)
Předkládaná diplomová práce se věnuje vztahu mezi etnopolitikou (definovanou vznášením požadavku na politickou autonomii pro společenství vymezené na etnickém základě) a geopolitikou (stanovením a prosazováním mocí definovaného národního zájmu v prostoru) v jednom z nejvážnějších konfliktů v postsovětském prostoru - arménsko-ázerbájdžánského konfliktu o Náhorní Karabach. Struktura práce je dialektická. Nejprve vymezuje, jak bude používat pojmů jako konflikt, řešení konfliktu či bezpečnost. Poté umisťuje konflikt do prostorového kontextu, a to jak v jeho přírodní/materiální, tak duchovní/historické dimenzi. Pozornost je zaměřena jednak na zakotvení území do oblasti Jižního Kavkazu, jehož politiku již po staletí utvářejí střetávající se zájmy velmocí, jednak na detailní projekci sporného území - nejen samotného Náhorního Karabachu, ale rovněž sedmi přiléhajících okresů, jejichž celková rozloha je téměř dvojnásobná. Hlavní tezí této části je, že hodnota Náhorního Karabachu spočívá v rovině nikoliv materiální - soupeření o "vzácné zdroje" - ale především duchovní, neboť je stranami konfliktu vnímán jako "teritorializace národní paměti", konstitutivní pro místní etnické nacionalismy definované na základě vztahu vzájemné negace. Následně je představena chronologie tohoto svou podstatou zcela moderního konfliktu,...
|
|
|
Hizbulláh - Fenomén transformace teroristického hnutí v politickou stranu
Harmach, Daniel ; Střítecký, Vít (vedoucí práce) ; Aslan, Emil (oponent)
Předkládaná rigorózní práce sleduje politický vývoj šíitského hnutí Hizbulláh od jeho teroristických počátků v 80. letech, přes první poltické úspěchy na počátku let 90., až po vysoce aktuální současnost. Hizbulláh je příkladem naprosto fenomenální transformace v politicky silný subjekt s vlastní politickou stranou a mocí, která byla často v mnoha ohledech silnější, než-li moc vládní. Cílem práce je poukázat na dynamický proces transformace teroristického hnutí v politickou stranu. Ten je operacionalizován ve dvou rovinách. Proces vnější sleduje povahu libanonského politického systému transformaci Hizbulláhu povolující, vnitřní pak sleduje vývoj participace samotného Hizbulláhu. Proces transformace je líčen nejen v době klíčových parlamentních voleb v roce 1992, ale též v kontextu následného politického vývoje, který vyústil v získání dominantního postavení Hizbulláhu v libanonské vládě. Součástí textu je také zasazení Hizbulláhu do celkového kontextu šíitských fundamentalistických hnutí a autorovo nastínění možného dalšího jeho vývoje. Autor práce také věří, že závěry práce mohou obohatit celkový náhled na libanonský Hizbulláh a poskytnout tak alternativní obraz tohoto hnutí, odlišný od nepřesné prezentace Hizbulláhu v západním diskurzu.
|
|
|
Neo-Ottomanism in Turkish Foreign Policy and Changes during the Erdogan Era
Hurych, Vladimír ; Kučera, Tomáš (vedoucí práce) ; Aslan, Emil (oponent)
Neo-Ottomanism in Turkish Foreign Policy and Changes during the Erdoğan era Autor: Vladimír Hurych Abstrakt V listopadových volbách roku 2002 zaznamenala nově vzniklá Strana spravedlnosti a rozvoje (AKP) masivní volební vítězství, které významným způsobem přepsalo dosavadní převládající zahraničně politickou identitu země. Strana AKP založená na islámských hodnotách v čele s jejími leadery Recepem Tayyipem Erdoğanem, Abdullahem Gülem a Ahmetem Davutoğlu spustili rozsáhlou transformaci turecké společnosti a začali prosazovat hospodářské tržně orientované reformy a zdůrazňovali roli demokratických institucí a možného budoucího členství v Evropské unii. Nová vládní garnitura AKP také přímo změnila zahraničně politickou identitu - tzv. neoottomanismus. Tento koncept pramení v 90. letech ve snaze bývalého prezidenta Turguta Özala, který se již odvolával na historické, kulturní a náboženské dědictví Osmanské říše. S ohledem na měnící se domácí identitu, neoottomanismus vládnoucí strany sloužil jako ideologické vodítko pro postupnou změnu zahraničněpolitické identity s důrazem na islámský narativ a prostředky tzv. soft power. Práce analyzuje jak nová vláda AKP po roce 2002 redefinovala roli Turecka s ohledem na geopolitickou pozici země na Blízkém východě. Turecko upozorňuje na svůj význam a roli regionální...
|
host ::
RSS.