|
|
Srovnání rané a pozdní tvorby Akutagawy Rjúnosukeho
Bedáňová, Veronika ; Tirala, Martin (vedoucí práce) ; Weber, Michael (oponent)
Anotace: Práce se zabývá srovnáním děl rané a pozdní tvorby Akutagawy Rjúnosukeho. Reprezentativním dílem raného období je povídka Džigokuhen (Obraz pekla) a zástupcem období pozdního je dílo Haguruma (Ozubená kola). Práce má za cíl sledovat a analyzovat proměnu rané tvorby, kdy autor nepoužíval pro svá díla autobiografické prvky, v tvorbu autobiografickou v pozdním období. Pro srovnání vycházím i z biografických knih o autorovi a literárních studií zahrnujících kapitoly o tvorbě Akutagawy. Práce se dále zabývá údělem umělce v pojetí Akutagawy Rjúnosukeho a mírou ovlivnění západními autory v jeho dílech
|
|
|
Proces asimilace západní hudby v moderním Japonsku
Tamaki, Šimon ; Weber, Michael (oponent) ; Labus, David (vedoucí práce)
Bakalářská práce se zabývá procesem přejímání západní hudby v Japonsku v období Meidži (1868-1912) a Taišó (1912-1926). V počáteční kapitole je shrnuta politická, společenská a kulturní situace v Japonsku v době prvního seznámení se západní hudbou v polovině 19. století. V dalších kapitolách jsou popsány druhy japonské hudby a proces, v jakém byla západní hudba postupně do japonské společnosti zaváděna zřizováním hudebních institucí a pomocí praktické i teoretické výuky. Ve čtvrté kapitole je popsána fáze integrace západní hudby do japonského kulturního prostředí v letech přelomu století a po I. světové válce. V závěru je proces integrace západní hudby do japonské společnosti ve sledovaném období periodizován a zhodnocen.
|
|
|
The Minamata disease
Bartal, Tomáš ; Weber, Michael (oponent) ; Sýkora, Jan (vedoucí práce)
V bakalárskej práci "Choroba Minamata" sa zaoberám rozborom incidentu zamorenia životného prostredia v meste Minamata a s ním súvisiaci zrod ochorenie zapríčineného otravou organickou ortuťou. Práca zhŕňa stručnú históriu spoločnosti Čisso i mesta a ich vzájomné prepojenie; popisuje udalosti, ktoré sa odohrali od objavu prvých pacientov - pátranie po príčine a zdroji choroby, dosvedčenie viny spoločnosti a jej prístup, riešenie problému a kompenzačné dohody a na záver stručne popisuje súčasný stav kauzy.
|
|
|
Giongo, gitaigo v prozaických dílech Mijazawy Kendžiho
Stachová, Pavlína ; Weber, Michael (oponent) ; Švarcová, Zdeňka (vedoucí práce)
Práce pojednává o onomatopoických slovech vyskytujících se v prozaických dílech Mijazawy Kendžiho. Nejprve je uvedena základní charakteristiku japonských onomatopoických slov a to jak z pohledu morfologického, tak také syntaktického a sémantického. V praktické části je pak použit korpus excerptů z prozaické sbírky Mléčná dráha. U jednotlivých onomatopoických slov je vysvětlen význam pomocí přímého překladu. Dále jsou u každého onomatopoického slova určny jeho syntaktické a sémantické kategorie. Jako zvláštní skupina je vydělena skupina onomatopoických slov typických pro dílo Mijazawy Kendžiho. U této skupiny je podrobně vysvětlen význam jednotlivých onomatopoických slov. Na závěr jasou analyzována onomatopoická slova vyskytující se v díle Mléčná dráha z pohledu syntaktického a sémantického. Pak následuje úvaha nad významem onomatopoických slov pro dílo Mijazawy Kendžiho.
|
|
|
Zrání literární postavy v raných dílech Óeho Kenzaburóa
Weber, Michael ; Tirala, Martin (oponent) ; Švarcová, Zdeňka (vedoucí práce)
V historii teorie literatury se objevily zásadní otázky týkající se výzkumu literatury. Problém zkoumání literatury lze nahlížet z několika úhlů podle toho, jak se po opodstatnění jejího výzkumu ptáme. Úhel pohledu zkoumání nám vymezují, stejně jako v jakékoli jiné oblasti lidského zájmu, tázací slova Proč? Co? a Jak?. Ptejme se tedy: proč literaturu zkoumat? A je možné ji zkoumat? Je-li to možné, je nutné ji zkoumat, když bychom ji mohli pouze číst a těšit se jí, jak argumentovaly skeptické směry v historii literární teorie? V Teorii literatury se dočteme, že "nelze postulovat žádný obecný zákon, který by naplňoval smysl zkoumání literatury: čím bude obecnější, tím se bude jevit abstraktnějším, a tudíž prázdnějším, a tím více nám bude unikat konkrétní předmět uměleckého díla." 1 Můžeme k problému čtení přistupovat jako k individuálnímu a tedy individuálně řešenému. Zabýváme-li se však zkoumáním literatury v širším významu, veřejně, či dokonce profesně, pak je nutné mít pro takové počínání důvod a spatřovat za výsledkem takové činnosti smysl. Určitý "zákon", čili definici formulovat, stanovit hranici vymezující naši činnost. Např. stačí, budeme-li se domnívat, že zkoumání samo o sobě pouze jako vyšší forma "čtení" má za výsledek kvalitativně vyšší formu interpretace. Interpretace "literárních světů" je...
|
host ::
RSS.