|
|
Vliv věku a jiných faktorů na poměr estrogenových ku progesteronovým receptorům (ER/PR) u karcinomu prsu
Hanáková, Tereza ; Hochmann, Jiří (vedoucí práce) ; Klemera, Petr (oponent)
1. Souhrn Tereza Hanáková Vliv věku a jiných faktorů na poměr estrogenových ku progesteronovým receptorům (ER/PR) u karcinomu prsu Rigorózní práce Univerzita Karlova v Praze, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Farmacie V rigorózní práci jsme se zabývali využitím poměru ER/PR u pacientek s diagnózou karcinomu prsu a snažili se poukázat na jeho důležitost pro zpřesnění diagnostiky tohoto onemocnění. S pomocí metod využívajících sousední překrývající se mediány jsme porovnávali křivky v grafech pardubické, náchodské a hradecké nemocnice. Všímali jsme si shodných jevů či naopak odlišností a abnormalit v těchto grafech a snažili se vysvětlit příčiny těchto skutečností. Je důležité určit optimální hodnotu ER/PR, jelikož extrémní zvýšení zlomku zhoršuje prognózu stejně jako příliš nízký poměr ER/PR (způsobený zejména snížením ER) a stanovit hranici nebezpečně nízkého anebo vysokého poměru. Zlomek ER/PR by měl zobrazovat nástup menopauzy výrazněji než ER samotné, neboť při snížené tvorbě estradiolu se nejenže zvyšuje koncentrace ER a tím i hodnota celého zlomku, ale ta se navíc zvyšuje současným poklesem PR ve jmenovateli. Naopak při podání estradiolu nebo při jeho vnitronádorové tvorbě se artificiálně snižuje ER a zároveň zvyšuje PR a hodnota zlomku tímto klesá. Důležité je přemýšlet o vlivu různých faktorů na...
|
|
|
Tvorba ovariálních hormonů v nádorech prsu
Štambergová, Hana ; Dršata, Jaroslav (oponent) ; Hochmann, Jiří (vedoucí práce)
1 SOUHRN Karcinomem prsu onemocní každoročně na celém světě na milion žen. Přibližně 60 - 80 % těchto nádorů vykazuje pozitivitu pro hormonální receptory, tedy odpovídají na stimulaci estrogeny, které působí jako kokarcinogeny. Incidence rakoviny mléčné žlázy stoupá s věkem, většina nových případů této choroby se diagnostikuje v postmenopauzálním období, kdy je ovariální tvorba estrogenů utlumena. U postmenopauzálních pacientek se stává významným faktorem stimulace růstu tumoru lokální produkce estrogenů. V rámci této diplomové práce jsme vypracovali přehled enzymů, které se účastní intratumorální tvorby estrogenů resp. estradiolu, na jehož biosyntéze se podílí zejména aromatáza, jednotlivé typy 17β-hydroxysteroid dehydrogenázy a steroidní sulfatáza. U jednotlivých enzymů jsme uvedli jak biochemické a biologické vlastnosti tak i jejich zapojení do procesu karcinogeneze prsu a jejich využití jako potencionálního cíle farmakoterapie. Do přehledu jsme zařadili také informace o skupině enzymů z podrodiny AKR1C, jejichž studiem (účast na metabolismu xenobiotik nesoucích karbonylovou skupinu) se na naší fakultě zabývá katedra biochemických věd (prof. Wsól). AKR1C3 (= 17β-hydroxysteroid dehydrogenáza typ 5) je schopna tvořit estradiol přímo v nádoru prsu a zároveň může inaktivovat cytostatikum doxorubicin a...
|
|
|
Vliv věku a jiných faktorů na cytosolovou koncentraci steroidních receptorů u karcinomu prsu
Hanáková, Tereza ; Filip, Stanislav (oponent) ; Hochmann, Jiří (vedoucí práce)
1 Souhrn Tereza Hanáková Vliv věku a jiných faktorů na cytosolovou koncentraci steroidních receptorů u karcinomu prsu Diplomová práce Univerzita Karlova v Praze, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Farmacie V diplomové práci jsme statisticky zpracovávali cytosolové výsledky estrogenových a progesteronových receptorů (ER a PR) u pacientek s diagnózou nádoru prsu získané z hradecké a pardubické laboratoře. Pomocí různých metod hodnocení věkové závislosti koncentrací ER a PR jsme porovnávali hodnoty ER a PR u premenopauzálních a postmenopauzálních pacientek. Používali jsme především metody využívající výpočty velkého počtu mediánů sousedních překrývajících se skupin pacientek. Nejprve jsme (v tabulce programu Excel) seřadili výsledky podle věku pacientek a vytvořili jsme skupiny pro výpočet mediánů z pacientek ve vzájemném sousedství. Tyto skupiny byly konstituovány pomocí podobnosti věku pacientek, nebo naopak tak, aby měly stejný počet pacientek - jejichž věk byl také podobný, ale ne konstantně. Věkové rozdíly v těchto skupinách byly větší v takovém věku, ve kterém byla nízká frekvence vzniku těchto nádorů. Všímali jsme si v jednotlivých grafech shodných věkových nárůstů či poklesů a také odlišností pacientek z různých měst a tyto naše výsledky jsme porovnávali s literaturou. Cílem bylo také prokázat...
|
|
|
Hodnocení mezilaboratorní variability vyšetření receptorových markerů karcinomu prsu
Pešinová, Šárka ; Doležel, Martin (oponent) ; Hochmann, Jiří (vedoucí práce)
Univerzita Karlova v Praze Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra biologických věd Kandidát: Bc. Šárka Pešinová Školitel: MUDr. Jiří Hochman, CSc. Název diplomové práce: Hodnocení mezilaboratorní variability vyšetření receptorových markerů karcinomu prsu V diplomové práci jsme se zaměřili na problematiku rakoviny prsu. Zvolili jsme bioanalytický přístup k estrogenovým a progesteronovým receptorům (ER a PR). Tyto receptory jsou důležité pro rozhodování o způsobu léčby. Praktickou část jsme rozdělili do dvou částí. V jedné jsme se pokoušeli statisticky posoudit citlivost metod různých laboratoří. V druhé jsme s nimi porovnávali zpracované výsledky, které jsme obdrželi z pardubické nemocnice. V rámci praktické části byly zpracovány a rozčleněny údaje o ER a PR z různé odborné literatury. Zaměřili jsme se na závislost počtu ER (+) nebo PR (+) pacientek na roku vydání studie. Zaznamenali jsme v některých případech i statisticky významně vzrůstající citlivost vyšetření u ER - na základě zvyšujícího se počtu pozitivních pacientek. Dalším našim cílem bylo porovnat statistické výsledky pardubické imunohistochemické laboratoře v námi sestrojených grafech z hlediska rozhraní pozitivity. Snažili jsme se posoudit jaké rozhraní pozitivity, by bylo vhodné, aby se pardubická laboratoř přiblížila ke starým...
|
|
|
HER2/neu a další markery v nádorech prsu
Celbová, Lenka ; Doležel, Martin (oponent) ; Hochmann, Jiří (vedoucí práce)
1. SOUHRN Autor: Bc. Lenka Celbová Školitel: MUDr. Jiří Hochmann, CSc. Název práce: HER-2/neu a další markery v nádorech prsu Diplomová práce Katedra biologických a lékařských věd Univerzita Karlova v Praze, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Studijní program: Zdravotnická bioanalytika Cílem této diplomové práce bylo přinést přehled nádorového markeru HER-2/neu z hlediska jeho aktivace, laboratorního stanovení, vztahu k hormonálním receptorům, úloze v tumorigenezi karcinomu prsu a dále jeho prognostického významu a vztahu k léčbě rakoviny prsu. V klinické části této rešeršní práce byla řešena především prognostická a prediktivní hodnota HER-2/neu. V mnoha pracích byla potvrzena špatná prognóza HER-2/neu pozitivní rakoviny prsu. V této souvislosti byl v literatuře řešen význam stanovení extracelulární domény HER-2/neu v séru. Bylo prokázáno, že toto sledování je vhodné k monitorování onemocnění u pacientek s HER-2/neu pozitivními karcinomy a má i prediktivní význam pro léčbu trastuzumabem. Další problematikou řešenou v této práci je exprese HER-2/neu de novo. Námi nalezené dvě studie potvrzují názor, že amplifikace HER-2/neu de novo může vzniknout v kterémkoliv stádiu rakoviny prsu. V souvislosti s nadměrnou expresí HER-2/neu je některými autory popisován pokles exprese estrogenových a progesteronových...
|
|
|
Diabetes mellitus 1.typu: patogeneze a pokroky v terapii
Andrýsová, Jana ; Hochmann, Jiří (oponent) ; Semecký, Vladimír (vedoucí práce)
Diabetes mellitus 1. typu je autoimunitní onemocnění vznikající na podkladě destrukce inzulín produkujících B-buněk pankreatu a vedoucí k absolutnímu nedostatku inzulínu. Jde o onemocnění multifaktoriální, na jehož vzniku se podílí interakce genetické výbavy jedince a vlivů prostředí. Je to celoživotní onemocnění, které je obvykle diagnostikováno v dětství, ale může se vyskytnout v jakémkoliv věku. Diabetes je charakterizován hlavně hyperglykémií. Mezi další klasické příznaky patří polyurie, polydipsie a hubnutí. Může vyústit v dlouhodobé komplikace jako jsou nefropatie, retinopatie, neuropatie a cévní onemocnění. Cíle léčby diabetických pacientů směřují k minimalizaci rizika dlouhodobých komplikací pomocí kontroly glykémie, krevního tlaku a lipidů. Diabetes mellitus 1. typu je léčen substitucí inzulínu - obvykle injekční formou nebo inzulínovou pumpou. Nedílnou součástí léčby je zapojení pacienta do léčebného procesu, jeho edukace, častý selfmonitoring, dieta a fyzická aktivita. Práce pojednává o současném pohledu na léčbu diabetu a na léčbu kontinuální infuzi inzulínu (inzulínovou pumpou) a porovnává léčbu pomocí inzulínové pumpy s intenzifikovaným inzulínovým režimem. Výsledkem této práce je, že léčba inzulínovou pumpou vede ke zlepšení kompenzace diabetu a zlepšení kvality života diabetiků.
|
|
|
Vliv kontraceptiv a hormonální substituční terapie na receptory pohlavních steroidních hormonů
Krasulová, Hana ; Tošner, Jindřich (oponent) ; Hochmann, Jiří (vedoucí práce)
Tato diplomová práce objasňuje problematiku hladin estrogenových a progesteronových receptorů (ER a PR) v normální prsní tkáni a tkáni nádorové a interpretuje jejich změny. Cílem naší práce bylo vyhledat publikace, které se zabývají možností falešné pozitivity nádorů prsu a objasňují za jak dlouho po terapii kontraceptivy a hormonální substituční terapií můžeme očekávat relevantní výsledky hladin receptorů a jaké můžeme očekávat koncentrace hormonů v séru. V první řadě jsme sepsali přehled antikoncepce a hormonální terapie. Zaměřili jsme se na fyziologické koncentrace estradiolu a progesteronu v séru a jejich možné ovlivnění antikoncepcí a hormonální substituční terapií. Zjistili jsme, že nyní většina kontraceptiv obsahuje takové dávky ethinylestradiolu, které dosahují v séru podobných koncentrací jako při fyziologickém stavu. U žen v postmenopauze dochází ke snížení hladiny estradiolu oproti premenopauzálnímu stavu. Dávky ethinylestradiolu v substituční terapii jsou podstatně vyšší než u antikoncepce. Hledali jsme vztah mezi hladinami ER a PR a jejich možném ovlivnění antikoncepcí nebo hormonální substituční terapií. Česká literatura tuto otázku bohužel neřeší, proto jsme informace vyhledali především ze zahraničních studií. V jedné ze studií jsme zjistili, že u žen v postmenopauze dochází ke...
|
|
|
Epidemiologický vývoj léčby benigní hyperplazie prostaty
Němečková, Eva ; Hochmann, Jiří (oponent) ; Semecký, Vladimír (vedoucí práce)
Cíl práce: Práce měla za cíl sledovat vývoj terapie benigní hyperplazie prostaty (BHP) v České republice. V druhé části měla za úkol shrnout přehled registrovaných alfablokátorů a finasteridů v České republice v letech 1997 až 2008. V poslední části měla stanovit finanční náklady transuretrální resekce prostaty (TURP), transvezikální prostatektomie (TVPE) a roční léčby tamsulosinem ve Slovenské republice, v Polsku, ve Spolkové republice Německo, v Rakousku a ve Spojených státech amerických. Metody: V první části byla použita data z Urologické kliniky Fakultní nemocnice v Hradci Králové za období 1997 až 2007. Sledoval se nárůst počtu pacientů, medikamentózní léčby a pokles chirurgických výkonů TURP a TVPE. Ke stanovení finančních nákladů v zahraničí byly zdroji dat zahraniční kliniky a odborné články. Výsledky: Na Urologické klinice vzrostl počet pacientů s BHP z 1624 v roce 2003 na 2140 v r. 2007. Ročně bylo průměrně předepsáno 2491 receptů a průměrný počet návštěv na 1 pacienta s BHP byl 2,12. Na klinice se prováděla více TURP. Procentuální zastoupení TURP k počtu operovaných pacientů s BPH pokleslo z 11,76 % na 5,47 % v letech 2003 až 2007. U TVPE byl pokles z 1,24 % v r. 2006 na 0,56 % v r. 2007. Počet registrovaných alfablokátorů vzrost z 5 na 54, finasteridů z 1 na 24 od r. 1997 do r. 2008....
|
|
|
Úloha oxidu dusnatého v patofyziologii vybraných poruch centrálního nervového systému
Bartošková, Iva ; Herink, Josef (vedoucí práce) ; Hochmann, Jiří (oponent)
Oxid dusnatý (NO) je jednou z nejvýznamnějších signálních molekul zapojených do četných buněčných dějů. Enzym zodpovědný za tvorbu NO je syntáza oxidu dusnatého (NOS). Byly popsány tři izoformy NOS. Dvě z nich jsou konstitutivní a funkčně závislé na přítomnosti iontů vápníku a calmodulinu (nNOS a eNOS), činnost iNOS je na koncentraci vápníku nezávislá. NO hraje roli při morfogenezi mozku, reguluje synaptickou plasticitu, výbojovou aktivitu neuronů, výdej neurotransmiterů i hormonů. Způsobuje lokální vazodilataci. Může iniciovat neurotoxickou kaskádu, podílí se na řadě neurodegenerativních onemocnění mozku. V některých případech má naopak neuroprotektivní vliv. Je považován za jeden z mediátorů bolesti. NO se podílí na řadě závažných onemocnění jako např. cerebrální ischemii, Alzheimerově chorobě, Parkinsonově chorobě, roztroušené skleróze, schizofrenii a migréně. Migrena je definovana jako ataky pulsujici bolesti hlavy trvajici obvykle 4-72 hodin, většinou doprovazene nauzeou a zvracenim. Pacienti s bolestí hlavy představují v ordinacích praktických lékařů a následně i neurologů velmi často řešený problém.
|
|
| |
host ::
RSS.