Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 80 záznamů.  začátekpředchozí61 - 70další  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Slavjanofilství a slavjanofilské paradigma v ruské filosofii 19. století.
Nykl, Hanuš ; Lášek, Jan Blahoslav (vedoucí práce)
Mgr. Hanuš NYKL, Ph.D. SLAVJANOFILSTVÍ A SLAVJANOFILSKÉ PARADIGMA V RUSKÉ FILOSOFII 19. STOLETÍ Abstrakt Rigorózní práce se zabývá postavením slavjanofilství v rámci ruské filosofie 19. století. Je v ní kriticky analyzován fenomén slavjanofilství a popsány hlavní motivy myšlení nejvýznamějších teoretiků hnutí A. Chomjakova a I. Kirejevského. Slavjanofilství charakterizuje jako specifické myšlenkové paradigma, které se opírá o tři základní motivy - představu organické celistvosti, náboženství jako základní faktor a autonomie entit. Ukazuje další vývoj tohoto paradigmatu v ruském myšlení 19. století na příkladu A. Grigorjeva, N. Strachova, N. Danilevského, K. Leonťjeva a V. Solovjova. Poukazuje na další existenci tohoto paradigmatu v dalším vývoji ruského myšlení
Ženské postavy v dílech I. A. Gončarova
Slobodová, Dana ; Nykl, Hanuš (vedoucí práce) ; Kosáková, Hana (oponent)
Práce se zaměřuje na hlavní ženské postavy v románech I. A. Gončarova Všední příběh, Oblomov a Strž. Cílem je analyzovat vzájemné vztahy mezi hrdinkami a dalšími postavami a prozkoumat, jak tyto vazby následně formují jejich charaktery. Ukazuje se, že těmto procesům je věnována přinejmenším stejná pozornost jako v případě mužských hrdinů (kteří jsou formálně hlavními postavami románů) a že jsou neméně zajímavé. Rovněž si lze povšimnout zdánlivě opakujících se schémat, která jsou však v jednotlivých případech různě pozměňována. Autor pokaždé přichází s trochu jiným, novým pojetím, a proto můžeme tvrdit, že přes zdánlivé vnější podobnosti je každá z Gončarovových ženských hrdinek jedinečná, stejně tak jako je jedinečné i prostředí, které ji utváří. Klíčová slova: literární postavy, ženské postavy, klasická ruská literatura, Ivan Gončarov, Všední příběh, Oblomov, Strž
Deportace Čečenců a Ingušů. Příspěvek k dějinám Kavkazu v druhé polovině 20. století
Kosejková, Hana ; Tumis, Stanislav (vedoucí práce) ; Nykl, Hanuš (oponent)
Diplomová práce "Deportace Čečenců a Ingušů. Příspěvek k dějinám Kavkazu ve druhé polovině 20. století" pojednává o násilném přesídlení těchto etnik v roce 1944 z jejich domoviny do střední Asie. Autorka uvádí příčiny deportace, popisuje samotný transport, životní podmínky na místech usídlení a následné uvolňování totalitního režimu až do rehabilitace a návratu na Kavkaz. V práci byly kromě odborné literatury použity i archivní materiály. Důležitou součást práce tvoří výpovědi pamětníků (oral history) shromažďované metodou "sněhové koule". Cílem práce bylo zhodnotit materiální, demografické i morální škody způsobené deportací a dokázat spojitost mezi ní a pozdějšími etnickými konflikty na Kavkaze, a také určit jakou roli hráli v realizaci deportační politiky a následné rehabilitaci jednotliví představitelé komunistické strany a sovětského státu v čele s Josifem Stalinem. Přesídlení zanechalo trauma v paměti přeživších i v druhé a třetí generaci a samotnému ruskému státu způsobilo v důsledku značné finanční ztráty a další problémy, s nimiž se vyrovnává dodnes.
Hudba a text v dílech Broniuse Kutavičiuse a Sigitase Gedy
Mikeš, Vítězslav ; Kusá, Mária (vedoucí práce) ; Nykl, Hanuš (oponent) ; Bruveris, Jonas (oponent)
Práce vychází z dlouholetého zájmu jejího autora o litevskou hudbu a zvláště o tvorbu Broniuse Kutavičiuse (*1932). Představuje pokus o interdisciplinární uchopení vztahu hudby a textu v dílech tohoto skladatele komponovaných na slova litevského básníka Sigitase Gedy (1943-2008). Problematikou tohoto vztahu v případě uvedených autorů se většinou zaobírala jen muzikologie, přičemž textovou složku pojednávala spíše okrajově. Na dlouholetý tvůrčí kontakt obou autorů (vzhledem k nemalému množství děl a k jistým specifikům tohoto kontaktu hovoříme o "fenoménu Bronius Kutavičius - Sigitas Geda") je v práci nahlíženo jako na významný mnohovrstevnatý jev litevské kultury druhé poloviny 20. století, a to z více perspektiv. Postupovali jsme od obecnějších kulturněhistorických otázek přes - více či méně schematické - pojednání o tvorbě každého z obou autorů zvlášť až k podrobnějším popisům vybraných Kutavičiusových vokálně- instrumentálních děl na Gedova slova. Vokálně-instrumentální hudbu lze označit za plně rozvinutý průnik dvou uměleckých druhů - hudby a literatury (plně rozvinutý proto, že obě umění operují v této interakci se zvukovým materiálem); zhudebněný verbální text se však primárně stává hudbou. Z tohoto důvodu je v práci akcentována osobnost skladatele a hudební kontext jeho tvorby. Bylo...
The concept of revolution in the work of N.A. Berdyaev
Belinson, Maria ; Nykl, Hanuš (vedoucí práce) ; Tumis, Stanislav (oponent)
Tato práce se věnuje studiu pojetí revoluce v díle ruského filosofa N.A. Berd'ajeva. Nejprve je načrtnuta celková charakteristika díla tohoto filosofa a zvláštní pozornost je věnována jeho stylu. Hlavním cílem práce je popsat Berd'ajevův vztah k samotnému pojmu revoluce z filo- sofického, sociologického a historiosofického pohledu a dát ho do souvislosti s historickými událostmi první čtvrtiny 20. století v Rusku. K tomu jsou použity Berd'ajevovy statě ve sbornících Problémy idealismu, Milníky (Věchy) a De profundis (Iz glubiny) a dále jeho práce Duchovní krize inteligence, Duchovní základy ruské revoluce a Filosofie nerovnosti.
Interpretační možnosti posledních čtyř her A. P. Čechova k reflexi filosofie Marca Aurelia u A. P. Čechova
Kálalová, Zuzana ; Ulbrechtová, Helena (vedoucí práce) ; Nykl, Hanuš (oponent)
Předmětem diplomové práce je reflexe spisu Hovory k sobě Marca Aurelia v posledních čtyřech dramatech A. P. Čechova, kterými jsou Racek, Strýček Váňa, Tři sestry a Višňový sad. Práce bere v potaz názory reflektující ovlivnění Čechova Marcem Aureliem a opírá se o skutečnost, že Čechov vlastnil exemplář Hovorů k sobě, který četl a opatřoval komentáři. Po přiblížení filosofických směrů stoicismu a platónismu, osobnosti Marca Aurelia a jeho filosofického spisu Hovory k sobě, A. P. Čechova jako umělce i myslitele se práce pokouší odpovědět na otázku, kde a v čem lze v sémantice posledních čtyř Čechovových her spatřit vliv myšlenek Marca Aurelia. Zaměřuje se přitom na pojmy kosmopolitismu a atomizace, práce a nečinnosti, dobra a zla, na ideje budoucnosti a smyslu života.
Name as the premise of philosophy. Panhuman roots of knowledge in a thought of P. Florensky.
Yudina, Maria ; Lášek, Jan Blahoslav (vedoucí práce) ; Nykl, Hanuš (oponent)
Diplomová práce se zaměřuje na chápání podstaty slova a jména v díle ruského filosofa, vědce a básníka P. Florenského (1882-1937). Problém slova, jména a symbolu byl pro P. Florenského, stejně jako pro další významné autory tzv. ruské nábožensko-filosofické renesenace, zváště pak V. F. Erna, S. N. Bulgakova a A. F. Loseva, centrálním pro celou jeho tvorbu. Skutečné poznání je podle Florenského možné pouze skrze slovo a symbol. S touto problematikou Florenskij rovněž spojoval otázky vztahu slova a věci, člověka a slova, sakrálního pojmenování atd. Tázání se po podstatě slova je tedy pro pochopení filosofie P. Florenského zcela zásadní. Cílem této diplomové práce je poukázat na základní rysy filosofického a teologického chápání jména a slova v tvorbě Pavla Florenského, rovněž pak definovat jeho teorii poznání, která z tohoto myšlení vychází.
Vybrané aspekty prozaické tvorby Ljudmily Ulické
Skálová, Jana ; Nykl, Hanuš (oponent) ; Ulbrechtová, Helena (vedoucí práce)
Bakalářská práce Vybrané aspekty prozaické tvorby Ljudmily Ulické se věnuje prozaické tvorbě současné ruské spisovatelky Ljudmily Ulické. V první části je popsán život a dílo této spisovatelky, ve druhé části historický kontext a literární tendence doby, tedy druhé púle dvacátého století. Ve třetí části jsou ve třech podkapitolách shrnuty kritické odkazy na její dílo především z ruského tisku. Ve čtvrté části je poté tento kritický materiál aplikován na vlastní rozbor čtyř povídek a komentáře.
Ruské romány Serváce Bonifáce Hellera
Bernstein, David ; Nykl, Hanuš (oponent) ; Svatoň, Vladimír (vedoucí práce)
Tématem této bakalářské práce je osobnost českého spisovatele a novináře konce devatenáctého a počátku dvacátého století Serváce Bonifáce Hellera. Nepostihuje autora v úplnosti, ale soustřeďuje se na jeho vztah k Rusku. Všímá si jeho cest do Ruska a zejména jeho románů, které jsou umístěny do ruského prostředí. Tuto oblast sleduje práce především proto, že ji vnímá jako cenný materiál, který ukazuje, jakým způsobem zobrazoval český spisovatel ruské prostředí, dokumentuje určitý způsob vnímání Ruska v českém kulturním klimatu. Práce se zabývá Hellerovými romány z ruského prostředí z hlediska literárně teoretického a podává obecnou charakteristiku těchto próz. V poslední části práce řeší otázku, zda mají Hellerovy romány ještě dnes co říci, mohou-li být něčím zajímavé pro dnešního čtenáře, mohou-li ho nějak obohatit.
Fjodor Girenok v kontextu ruské filozofie
Filová, Simona ; Nykl, Hanuš (oponent) ; Petříček, Miroslav (vedoucí práce)
Tato práce představuje a interpretuje pojetí patu, neopohanství, Ruska, jazyka a filozofie současného ruského filozofa Fjodora Girenoka a ukazuje Girenokovu pozici v rámci kontextu ruské filozofie a stručně též v kontextu evropské filozofie. Girenokovy analýzy patu a neopohanství přinášejí kritiku euroamerické civilizace, především jejího racionalismu a relativismu. Jistou alternativu hodnotám euroamerické civilizace spatřuje Girenok v cílené snaze vzdorovat dopadům globalizace světa, v přirnknutí k tradici, k dlouhodobě obývanému prostoru (domovu), v obezřetnému přístupu k jazyku, v hájení prostoru pro prožívání zkušenosti. Tato situace, jejíž připomínku nabízí podle Girenoka ruská filozofie, umožňuje právě skrze skutečně plné prožívání zkušenosti autentický lidský život. Prožívání zkušenosti předpokládá schopnost ztišit vlastní hlas, vlastní projev, tedy schopnost naslouchání a to je také klíčový moment pro uvědomění si své lidské situace v rámci větších celků, vnímání sebe sama jako součásti těchto celků. Girenok velmi působivým způsobem, jazykem na pomezí filozofie a literatury, aktualizuje tradici ruského myšlenÍ. Navazuje především na tradici slavjanofilskou a hésychastickou.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 80 záznamů.   začátekpředchozí61 - 70další  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.