|
|
Exorcismus v synoptických evangeliích
Lupačová, Viktorie ; Melmuk, Petr (vedoucí práce) ; Beneš, Jiří (oponent)
Práce se věnuje pochopení Ježíšových exorcismů v synoptických evangeliích. Na příkladu několika Ježíšových autentických výroků je ilustrováno Ježíšovo pochopení vlastní exorcistické činnosti jako eschatologické a soterilogické události. Exorcismy jsou v jeho pojetí manifestací Božího království, které se událo v jeho příchodu a činech. Zároveň mají Ježíšovy exorcismy moc člověka fyzicky i duševně osvobodit. Na základě rozboru jednotlivých perikop synoptických evangelií je ilustrován posun ve vnímání exorcismů, který nastal u autorů tří synoptických evangelií. Ti důraz z eschatologického a soteriologického pozadí exorcismů přenesli na jejich misijní význam pro raně křesťanskou obec.
|
|
| |
|
|
Píseň písní, překlad a interpretace
Folajtárová, Iva ; Beneš, Jiří (vedoucí práce) ; Melmuk, Petr (oponent)
Těžiště této diplomové práce je především v mém vlastním překladu a interpretaci Písně písní. Je mi blízký naturalistický výklad, skrze nějž vnímám Píseň jako milostnou báseň. Neomezuji se však pouze na rovinu erotiky. Chápu jakýkoliv lidský vztah "já-ty" transcendentně. Proto se snažím začlenit jak naturalistický, tak alegorický výklad do jednoho celku.
|
|
| |
|
|
Vztah Bůh - Izrael v Tenaku
Viktořík, Lukáš ; Beneš, Jiří (vedoucí práce) ; Melmuk, Petr (oponent)
Tato práce se zakládá na četbě literatury, ale je pro ni též důletitá původní hebrejská předloha. V práci jsou texty používány v tom významu, jaký získaly v rámci kánonu, ale často je upozorňováno, že tu docházelo k úpravám. Tato práce nemá za cíl poskytnout celkový pohled na téma vztahu Boha s Izraelem, spíše jde o náhledy tohoto vztahu tak, jak se vyvíjel v průběhu dějin v tom rozsahu, jaký tato práce vyhraničuje.
|
|
| |
|
|
Židovské osídlení Kožlanska. Epigrafický katalog židovského hřbitova v Kožlanech
Vladařová, Petra ; Beneš, Jiří (vedoucí práce) ; Melmuk, Petr (oponent)
Předmětem diplomové práce bylo vytvoření epigrafického katalogu židovského hřbitova v Kožlanech, jako jednoho z nezbytných podkladů k poznání židovského osídlení zdejšího regionu. První část je věnována popisu zvolených metodických přístupů a řešení dokumentace židovských epigrafických památek, na jejichž základě byl proveden terénní výzkum i následné vyhodnocení. Druhá část přináší výsledné shrnutí terénní dokumentace a v třetí části je předloženo vyhodnocení získaných dat, vycházejících ze zpracovaného epigrafického katalogu. Závěrečná část diplomové práce je věnována historii vybraných židovských rodin, jejichž příslušníci jsou pohřbeni na hřbitově v Kožlanech.
|
|
|
Samařská ostraka, jejich funkce a vztah ke Starému zákonu
Šebestová, Veronika ; Melmuk, Petr (vedoucí práce) ; Beneš, Jiří (oponent)
Tato práce si klade za cíl představit jeden z významných archeologických nálezů, který byl objeven počátkem 20. století a který nám nabízí vhled do administrativního systému severního Izraele - Samařská ostraka. Práce stručně seznamuje s dějinami severního Izraele od doby Omrího nástupu na trůn až po pád hlavního města Samaří v roce 722 př. n. l. Nalezneme zde i doplňkové informace, které se týkají politických a mocenských her okolních států, a které mají vliv na dění v Izraeli. Dále je uváděna historie města Samaří a najdeme zde i krátkou vsuvku o archeologických vykopávkách, které byly v bývalém Izraelském hlavním městě prováděny. Právě v této části je zmíněn i nález ostrak. Dále se v textu zabývám, již ostraky samotnými. Podle indicií, které nám poskytují ostraka samotná, které doplňují další informace, které můžeme nalézt např. v biblickém textu, na stélách, v asyrských administrativních záznamech či v archeologických nálezech, je hledána doba vzniku ostrak a jejich funkce. Práce je protkána mnoha odkazy na biblický text a snaží se hledat možné souvislosti mezi informacemi, které nám podává biblický text a ostraky samotnými.
|
|
| |
|
|
Výpověď Samařských ostrak o náboženském životě na sklonku Severoizraelského království
Šebestová, Veronika ; Beneš, Jiří (vedoucí práce) ; Melmuk, Petr (oponent)
Tato práce si klade za cíl představit jeden z významných archeologických nálezů, ostraka ze Samaří, ve světle náboženského života v severním Izraeli. Práce stručně seznamuje s náboženským světem izraelského okolí: Egyptem, Mezopotámií a Kanaánem. A poté i s náboženskou situací v Izraeli samotném. Hlavní těžiště této práce se týká ostrak ze Samaří. V příloze lze najít přehledně zpracovanou tabulku, která obsahuje všech 63 přehledně zaznamenaných ostrak, na nichž nalezneme rok vlády neznámého krále, jména příjemců a odesílatelů, území, z něhož je zásilka posílána, město, z něhož je zásilka posílána a druh zboží. Důraz je položen zejména na jména příjemců a odesílatelů, která lze na ostrakách najít. Tato jména jsou pak porovnána s náboženskou situací v Izraeli v době 8. století př. n. l., tedy přibližné z doby, do které je vznik ostrak datován. Závěrečné kapitoly se snaží doplnit celkový obraz, který je v hlavní části práce nastíněn. (Teorie datace, nálezy v Kuntillet Adždut, Býk ve Starém Orientu). Práce se snaží hledat možné paralely mezi biblickým textem, texty historickými, archeologickými nálezy a ostraky samotnými. Ze závěru práce vyplývá, že užívání teoforního prvku-baal, který najdeme ve jménech, která známe z ostrak v Samaří, je důkazem, že v Izraeli v 8. století př. n. l. došlo k synkretismu...
|
host ::
RSS.