|
|
Podmínky a faktory pro přijetí nového státu do americké Unie - srovnání Portorika s Havají a Aljaškou
Chvála, Václav ; Kotábová, Věra (vedoucí práce) ; Dopieralla, Jakub (oponent)
Bakalářská práce Podmínky a faktory pro přijetí nového státu do americké Unie - srovnání Portorika s Havají a Aljaškou se zabývá vývojem na těchto třech územích. Přestože všechna tři území získala status teritoria ve stejnou dobu, další jejich vývoj se lišil. Zatímco Havaj a Aljaška byly na konci 50. let přijaty do Unie jako 49. a 50. stát, Portoriko dodnes zůstává teritoriem se statusem commonwealthu. Práce analyzuje několik autorem zvolených oblastí. Ve společné části pro všechna tři území se autor zaměřuje na historii před připojením k USA, demografii a kulturu jednotlivých teritorií a vývoj od zisku statusu teritoria do nabytí statusu státu nebo commonwealthu. V případě Portorika práce analyzuje i vývoj od zisku statusu commonwealthu až do současnosti. V těchto oblastech vyhledává autor klíčové faktory ovlivňující směřování území. Identifikované vlivy následně komparuje a identifikuje podmínky, které z analýzy vycházejí jako nutné k přijetí území do Unie. Čtyři identifikované podmínky pro přijetí jsou vytvoření hnutí prosazující státnost, transformace společnosti, evoluce lokálního politického systému a konsenzus na federální úrovni. Výsledky analýzy dále odhalují četnost a různorodost působících faktorů a nesplnění některých podmínek ze strany Portorika. Zároveň ale nastiňují možný pozitivní...
|
|
| |
|
|
Úpravy volebního práva ve státu Texas a jejich dopad na elektorát
Rambousková, Markéta ; Dopieralla, Jakub (vedoucí práce) ; Drašar, Michael (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá úpravami volebního práva ve státu Texas a jejich potencionálním dopadem na tamní elektorát. V práci je popsán jak historický kontext volebního práva, tak i současná situace. Dále je představeno, jaká nejdůležitější zákonná úprava v rámci volebního práva existuje na federální úrovni a prostor je věnován i demografii státu Texas, pro dokreslení sociálního kontextu. Největší pozornost je však věnována zejména dvěma aspektům volebního práva, a to volbě bez osobní účasti voliče, tzv. Absentee Ballot a zákonům o identifikaci voličů, tzv. Voter ID Laws. Tyto aspekty volebního práva se začaly znovu dostávat do popředí diskuse o volebním právu jako důsledek pandemie Covidu-19 a s tím spojenými prezidentskými volbami, které v USA proběhly roku 2020. Oba tyto fenomény jsou popsány jak z hlediska jejich aktuální úpravy ve státu Texas, tak z hlediska jejich možných dopadů na elektorát. Práce došla k závěru, že oba tyto aspekty volebního práva existují v Texasu v poměrně striktní formě. Přičemž dle uvedených výzkumů by absence takové zákonné úpravy, či její změna, mohla teoreticky vést ke zvýšení volební účasti, a tak tedy i k rozšíření přístupu k volebnímu právu na další oprávněné voliče. Zároveň se však ukázalo, že provedené výzkumy, zabývající se těmito fenomény docházejí k...
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Role senátního filibusteru ve fungování politického systému USA
Dopieralla, Jakub ; Kotábová, Věra (vedoucí práce) ; Brunclík, Miloš (oponent)
Tato práce se zabývá fenoménem legislativních obstrukcí v Senátu Spojených států amerických. Představuje filibuster jako jeden z procedurálních nástrojů, kterým disponuje legislativní menšina při projednávání návrhů zákonů, prezidentských nominací a mezinárodních smluv. Nejdříve prezentuje hlavní teoretické přístupy k tématu a historický vývoj senátních procedur, následně pak je zkoumán současný stav užívání filibusteru a související reformní návrhy. Významným tématem práce je nutnost rozlišovat mezi formálními a neformálními ustanoveními, kterými se senátní jednání řídí, jelikož formální ustanovení jednacího řádu jsou často obcházena alternativními strategiemi. Poslední část práce konfrontuje stávající teoretické přístupy k tématu filibusteru s významnými procedurálními změnami v posledních letech a hodnotí, zda jsou modely stále platné pro současný stav senátních procedur.
|
|
|
Transgender rights in US presidential campaigns
Hrubá, Tereza ; Dopieralla, Jakub (vedoucí práce) ; Guasti, Petra (oponent)
Tato bakalářská práce se zaměřuje na téma práv transgender osob v prezidentských volbách ve Spojených státech amerických. Zkoumá, jak jsou tato práva adresována v demokratických a republikánských volebních programech v posledních čtyřech prezidentských volbách v letech 2008, 2012, 2016 a 2020. Analýza odpovídá na následující výzkumnou otázku: jak se v průběhu času změnila důležitost tématu práv transgender osob v prezidentských kampaních ve Spojených státech? Kromě toho práce testuje hypotézu, která tvrdí, že se právům transgender osob věnují více demokraté než republikáni, a která si dává za úkol prozkoumat rozdíly mezi přístupem jednotlivých stran. K analýze volebních programů byla využita metoda obsahové analýzy, výzkum je jak kvantitativní, tak kvalitativní. Výsledky ukazují, že v průběhu zkoumaného časového období téma získává na důležitosti jak pro demokraty, tak pro republikány. Přestože je přístup každé ze stran odlišný, o obou se dá říci, že s každým programem právům transgender osob připisují větší důležitost. Dále bylo zjištěno, že se v prvních dvou volbách daného období tématu věnovali více republikáni, zatímco v posledních dvou volbách to byli demokraté, kdo mu věnoval více prostoru.
|
|
| |
|
|
Skupina Antifa v USA a její vztah vůči politickému mainstreamu
Žádník, Jiří ; Dopieralla, Jakub (vedoucí práce) ; Novotný, Jaroslav (oponent)
Předložená bakalářská práce se zabývá vztahem předních politických představitelů velkých stran v USA s hnutím antifa, a to především reakcí sledovaných předních politiků na události srpna 2017 v Charlottesville na účast hnutí antifa při demonstraci proti pořádané Unite the Right rally. Práce nejprve seznamuje čtenáře s historií antifašistického boje ve Spojených státech až po vznik prvních organizovaných sítí aktivistických buněk a přechod od ARA k AFA. Následně je v práci popsána organizační příprava účastníků srpnových událostí a jejich přímý průběh 11. a 12. srpna. Ve výzkumné části práce jsou analyzovány příspěvky sledovaných politických představitelů uveřejněné na sociální síti Twitter, především tedy jejich okamžitá reakce, a poté jsou analyzovány články uveřejněné krátce po události ve vybraných médiích a to zvláště to, jakým způsobem informovaly o hnutí antifa a jeho účasti na dění. Klíčová slova antifa, antifašismus, USA, Charlottesville, demokraté, republikáni, New York Times, Fox News
|
host ::
RSS.