Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 25 záznamů.  předchozí6 - 15další  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Studium post translačních modifikací fosducinu
Šimůnek, Jiří ; Obšil, Tomáš (vedoucí práce) ; Alblová, Miroslava (oponent)
Předkládaná diplomová práce se zabývá studiem úlohy posttranslačních modifikací fosducinu na jeho interakci s proteinem 14-3-3 a dále posouzení vlivu tvorby komplexu na tyto modifikace. Fosducin je 33kDa protein nacházející se ve fotoreceptorových buňkách sítnice, ale také v jiných tkáních. Přes mnohé experimenty jsou však jeho fyziologické funkce stále řešeným tématem. Spekuluje se o jeho vlivu při regulaci signální dráhy oční sítnice, krevního tlaku a exprese G-proteinů. Funkce fosducinu je regulována proteinem 14-3-3, jenž hraje roli v mnohých biochemických procesech. Tvorba komplexu mezi proteinem 14-3-3 a fosducinem vyžaduje fosforylaci dvou serinových zbytků v N-terminální doméně molekuly fosducinu. Úloha vazby proteinu 14-3-3 v regulaci funkce fosducinu je ovšem stále nejasná. V rámci této diplomové práce byly exprimovány proteiny 14-3-3ζ∆C a fosducin (s mutací Q52K) a úspěšně purifikovány. Ke studiu vlivu tvorby komplexu na posttranslační modifikace fosducinu bylo využito limitované proteolýzy a defosforylace. Experimenty ukázaly, že tvorba komplexu způsobuje významné zpomalení defosforylace Ser-54 i Ser-73 a proteolytické degradace, což indikuje protektivní funkci vazby proteinu 14-3-3ζ∆C. Úloha obou 14-3-3ζ∆C vazebných motivů obsahujících Ser-54 a Ser-73 pro interakci fosducinu s...
Studium interakce fosducinu s proteinem 14-3-3
Šimůnek, Jiří ; Obšil, Tomáš (vedoucí práce) ; Alblová, Miroslava (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá interakcí proteinu 14-3-3 a fosducinu, které se podílejí na regulaci přenosu signálu v oční sítnici obratlovců. Tento přenos a zároveň i zesílení signálu jsou zprostředkovány G-proteinovou signální dráhou. Přenos signálu v závislosti na intenzitě světla je regulován dalšími proteiny včetně fosducinu. Fosducin je 33kDa protein, který je exprimován v mnoha tkáních, především ve fotoreceptorových buňkách oční sítnice. Jeho regulační funkce spočívá v inhibici funkce G-proteinu (transducinu). Při přenosu signálu je nutný rozpad transducinu Gtαβγ na podjednotku α (Gtα) a komplex βγ (Gtβγ). Pro opětovnou funkci je nutná reasociace heterotrimeru Gtαβγ, čemuž zabraňuje fosducin, a to vazbou na komplex Gtβγ. Nepřítomnost kompletního transducinu má za následek přerušení signální dráhy a snížení přenosu signálu. Při slabém osvětlení je nutné přenášený signál zesílit, a proto je v sítnici adaptované na tmu fosducin fosforylován, což rozruší jeho vazbu s Gtβγ podjednotkou a obnoví funkci transducinu. Fosforylovaný fosducin je vázán proteinem 14-3-3. Úloha proteinu 14-3-3 v regulaci funkce fosducinu je však stále nejasná. Protein 14-3-3 je 28 kDa protein, který je exprimován ve všech eukaryotických buňkách. Jedná se o protein s rigidní strukturou, který váže a reguluje funkce více...
Role of Magnetosheath Parameters on Magnetopause Processes
Tkachenko, Oksana ; Šafránková, Jana (vedoucí práce) ; Kulhánek, Petr (oponent) ; Šimůnek, Jiří (oponent)
Název práce: Vliv parametrů přechodové oblasti na procesy na magnetopauze Autor: Oksana Tkachenko Katedra: Katedra fyziky povrchů a plazmatu Vedoucí disertační práce: Prof. RNDr. Jana Šafránková, DrSc. e-mail address: Jana.Safrankova@mff.cuni.cz Abstrakt: Předkládaná dizertační práce je zaměřena na dvě oblasti, jež jsou důležité pro interakci slunečního větru s zemskou magnetosférou: kasp ve vysokých geomagnetických šířkách a subsolární magnetopauza v nízkých šířkách. Průnik slunečního plazmatu do zemské magnetosféry může probíhat podél kaspů. Oblast přilehlá k magnetopauze v blízkosti kaspu je velmi turbu- lentní, vyplněná horkým plazmatem z přechodové oblasti s nízkou driftovou rychlostí. V první části dizertační práce se proto věnujeme detailnímu rozboru vírové struktury ve vhloubení magnetopauzy nad kaspem za použití dat družic Interball-1 a Magion-4. Popsali jsme nezbytné podmínky a možný mechanismus vzniku této struktury. Druhá část práce se týká for- mování a prostorové struktuře hraniční vrstvy nízkých šířek (Low-latitude Boundary Layer, dále LLBL) a jejím časovým změnám. Ačkoliv LLBL hraje klíčovou roli v přenosu hmoty, hybnosti a energie ze slunečního větru do magnetosféry,...
Magnetopause: location,shape and structure
Dušík, Štefan ; Šafránková, Jana (vedoucí práce) ; Kulhánek, Petr (oponent) ; Šimůnek, Jiří (oponent)
Pre štúdium interakcie slnečný vietor-magnetosféra je magnetopauza kľúčovou oblasťou. Predpovede jej polohy a znalosť jej štruktúry za širokého rozsahu parametrov sln. vetra je dôležitá pre ďalší pokrok v tejto oblasti. Predkladaná práca sa zaoberá štatistickou štúdiou polohy magnetopauzy ako aj štúdiom jednotlivých prípadov štruktúry magnetopauzy a LLBL. Na základe simultánnych meraní družíc Themis, Geotail, Interball a Magion sme spracovali štúdiu možných zdrojov odchýliek od modelov magnetopauzy vo vysokých aj nízkych geomagnetických šírkach. Zistili sme výraznú deformáciu povrchu magnetopauzy v oblasti kaspu vo vysokých geom. šírkach a závislosť polohy subsolárnej magnetopauzy na "cone" uhle medzipl. magn. poľa. Analýza jednotlivých udalostí prechodu LLBL za použitia tzv. n-T plotov priniesla nové výsledky spojené s mechanizmom formovania LLBL. Zistili sme, že počas severne orientovaného medzipl. magn. poľa, prepojenie siločiar za kaspom vytvorí vonkajšiu podvrstvu LLBL, kým za južnej orientácie poľa táto podvrstva vymizne.
Systémový přístup ke spokojenosti a věrnosti zákazníků ve vybrané firmě
Šimůnek, Jiří ; Krejčí, Igor (vedoucí práce) ; Horáková, Tereza (oponent)
Bakalářská práce se věnuje aplikaci systémové dynamiky v oblasti věrnosti a spokojenosti zákazníků vůči firmě Florbal.com. V teoretické části je stručně popsána historie systémové dynamiky, její vývoj a samotná definice systémové dynamiky. Dále je teoretická část zaměřena na změnu lineárního myšlení na nelineární, neboli systémové a na popis a význam mentálních modelů. Popsána je i tvorba příčinně smyčkového diagramu a diagramu stavů a toků, rozdíly mezi oběma diagramy a jejich výhody a nevýhody. V praktické části je samotná tvorba modelu v softwaru Vensim PLE, kde byl nejprve vytvořen příčinně smyčkový diagram, který nastíní, jak by mohl vypadat diagram stavů a toků, také odhalí zpětnovazební smyčky a jejich působení na model. Dále tvorba diagramu stavů a toků doplněného o matematický aparát, vytvoření několika politik. Dalším krokem je spuštění simulací pro jednotlivé politiky. Zakončení praktické části spočívá v interpretaci výsledků a doporučení nejvhodnější politiky.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 25 záznamů.   předchozí6 - 15další  přejít na záznam:
Viz též: podobná jména autorů
3 ŠIMŮNEK, Jan
3 Šimůnek, Jan
17 Šimůnek, Jiří
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.