|
|
Role státního zástupce v trestním řízení
Petrů, Denisa ; Tejnská, Katarína (vedoucí práce) ; Heranová, Simona (oponent)
Diplomová práce se zabývá otázkou role státního zástupce v trestním řízení. Státní zástupce je nenahraditelným subjektem trestního řízení, v němž je pověřen zastupováním veřejného zájmu. Cílem této práce je poskytnout rozbor postavení státního zástupce v trestním řízení, přičemž těžištěm práce jsou vybrané otázky postavení státního zástupce v přípravném řízení, když třetí a čtvrtá kapitola se věnují rozboru vztahu státního zástupce a policejního orgánu, resp. využívání odklonů v praxi státních zastupitelství. První kapitola přináší historický vývoj institutu veřejné žaloby se zaměřením na vývoj na našem území. Není totiž pochyb, že současná podoba státního zastupitelství a postavení státních zástupců je historickým vývojem tohoto institutu ovlivněna a znalost historických souvislostí tak může mnohé osvětlit. V rámci druhé kapitoly je podán obecný přehled o soustavě státního zastupitelství. Kapitolu zahajuje otázka problematického zakotvení státního zastupitelství v Ústavě, následuje popis soustavy státního zastupitelství a vztahů v rámci ní. Zvláštní pozornost je věnována otázce dohledu v soustavě státního zastupitelství, včetně sporného "dohledu nad dohledem". Dále se kapitola věnuje rozboru postavení a působnosti státního zastupitelství v trestním řízení, počínaje přípravným trestním řízení,...
|
|
|
Neodkladné a neopakovatelné úkony
Zákravská, Jana ; Heranová, Simona (vedoucí práce) ; Pelc, Vladimír (oponent)
Název práce: Neodkladné a neopakovatelné úkony Abstrakt Neodkladné a neopakovatelné úkony jsou procesní úkony trestního řízení, které mají dva protichůdné aspekty. Na jedné straně zde existuje zájem na potírání trestné činnosti a neodkladný či neopakovatelný úkon může orgánům činným v trestním řízení pomoci získat důkazy, u kterých hrozí, že by je nebylo možno v pozdějších fázích trestního řízení (ať již po zahájení trestního stíhání či v řízení před soudem) provést, pokud by orgány činné v trestním řízení nezasáhly bez zbytečného odkladu. Na druhé straně provedení neodkladných a neopakovatelných úkonů může znamenat výrazný zásah do práv obhajoby, a to speciálně v případech, kdy jsou provedeny před zahájením trestního stíhání. Právě proto existuje do jistého rozsahu speciální zákonná úprava, která upravuje požadavky na provedení neodkladných či neopakovatelných úkonů. Cílem práce byl rozbor dílčích vybraných otázek v rámci problematiky neodkladných a neopakovatelných úkonů, které jsou v aktuální době diskutované zejména z hlediska jejich nedostatečné právní úpravy, a případně i navrhnutí řešení de lege ferenda. Tato dílčí témata tvořily: (i) náležitosti provedení neodkladných a neopakovatelných úkonů, zejména s ohledem na pochybení orgánů činných v trestním řízení v naplnění požadavku řádného...
|
|
|
Trestněprávní postih podvodných jednání
Doseděl, Marek ; Heranová, Simona (vedoucí práce) ; Tejnská, Katarína (oponent)
Trestněprávní postih podvodného jednání Abstrakt Zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, účinný ke dni sepsání této práce, penalizuje jednání naplňující znaky skutkové podstaty trestného činu podvodu (§ 209 TZ) a zvláštní případy pojistného (§ 210 TZ), úvěrového (§ 211 TZ) a dotačního podvodu (§ 212 TZ). Jedná se tak celkem o čtyři samostatné trestné činy zabývající se postihem podvodné delikvence. Zákonná úprava postihující podvodnou delikvenci prošla v porevolučním období významnou proměnou, která reagovala na nové společensko-politické poměry. Byla to především nemožnost postihnout veškerá podvodná jednání dle tzv. obecného podvodu (dnes § 209 TZ), která vedla zákonodárce k přijetí dalších tří výše zmíněných zvláštních trestných činů, které postihují podvodné jednání související s poskytováním pojištění, úvěrů či dotací. Tuto reakci lze bezpochyby považovat za žádoucí, neboť jak ukázala zejména devadesátá léta minulého století, těžko postižitelná kriminalita v těchto oblastech měla dalekosáhlé důsledky pro ekonomiku republiky a důvěru společnosti v právní řád jako celek. V teorii se lze setkat se základním dělením podvodného jednání na tzv. vnější a vnitřní. Vnější podvodná jednání se vyznačují obvykle jednorázovostí pachatelova jednání a dopouští se jich zpravidla osoby, jež např. nejsou v zaměstnaneckém...
|
|
|
Prověřování v přípravném řízení
Čičatková, Simona ; Heranová, Simona (vedoucí práce) ; Mulák, Jiří (oponent)
Tato práce se zabývá fází prověřování, která je první fází přípravného, a tím pádem i trestního řízení. V jejím úvodu jsou krátce rozebrány základní instituty přípravného řízení, včetně fáze vyšetřovací, jejichž znalost je základem pro uvědomění si postavení a důležitosti prověřování v celkové struktuře trestního řízení. Stejně tak jsou nastíněny orgány činné v trestním řízení, jejich vymezení, organizace a určování příslušnosti v prověřování. Samotné jádro práce je rozčleněno do několika částí. Tyto části se věnují nejen samotnému rozboru fáze prověřování, nýbrž i tomu, co se děje před oficiálním začátkem trestního řízení. Nechybí tedy popis podnětů, díky kterým se orgány činné v trestním řízení o trestném činu dozvědí nebo první kroky policejního orgánu v rámci předprocesní fáze, tzv. šetření. Dále jsou rozebrána jak oprávnění státního zástupce, tak zejména oprávnění policejního orgánu, která jsou typická pro tuto fázi, a jejichž záznamy nejsou přímo použitelné jako důkaz v řízení před soudem. Na druhou stranu ovšem nejsou opomenuty výjimky, kdy je zapotřebí provedení důkazů již v rámci postupu před zahájením trestního stíhání, konkrétně výslech svědka a provedení rekognice. Závěr práce představuje zamyšlení autora nad postavením přípravného řízení v rámci celého trestného řízení v souvislosti s...
|
|
|
Ukládání trestů při souběhu trestných činů
Voldřich, Tomáš ; Heranová, Simona (vedoucí práce) ; Krupička, Jiří (oponent)
Ukládání trestů při souběhu trestných činů Tato práce se zabývá otázkou trestání souběhu trestných činů. V jsou krátce rozebrány nejdůležitější instituty trestního práva, jejichž znalost je předpokladem ke správnému pochopení následujících kapitol. Takto jsou vymezeny pojmy souběhu trestných činů, recidivy a pokračování v trestném činu. Stejně tak jsou nastíněny všeobecné otázky ukládání trestů. Samotné jádro práce je věnováno postupnému rozboru jednotlivých dílčích aspektů trestání souběhu trestných činů, společně s jinými zvláštními případy ukládání trestů, zejména trestáním pokračování v trestném činu. Dále jsou rozebrány některé procesní otázky a vybrané zvláštní případy, spočívající ve specialitě subjektu, následcích chybného uložení trestu a závěrem také otázka trestání opilství. Práce je doplněno o mezinárodní srovnání zkoumané problematiky se zeměmi Hlavním cílem práce je vytvořit komplexní zpracování daného tématu, které by umožňovalo jeho případné praktické použití. Vedle závěrů nauky je v kladen velký důraz na komplexní zpracování relevantní judikatury. Jelikož je zadané poměrně složité, je celá práce na vhodných místech doplněna o praktické příklady k dnotlivým probíraným institutům. Mojí snahou při vytváření těchto příkladů bylo přiblížit čtenáři často problematické otázky souběhu trestných...
|
|
|
Trestní příkaz
Fišara, Michal ; Krupička, Jiří (vedoucí práce) ; Heranová, Simona (oponent)
Resumé Předkládaná diplomová práce je věnována trestnímu příkazu a jejím hlavním cílem je poskytnout ucelené shrnutí problematiky tohoto právního institutu se zaměřením na současnou právní úpravu. V jednotlivých kapitolách je upozorněno na nejisté body právní úpravy a jsou navrhnuta možná řešení do budoucna. Diplomová práce je rozdělena na šest kapitol, z nichž první tvoří Úvod a šestá Závěr této práce. Druhá kapitola se zabývá historickým vývojem trestního příkazu na českém území a dělí se dále na tři podkapitoly. První podkapitola shrnuje právní úpravu trestního příkazu v období let 1873 - 1950. Druhá podkapitola pokrývá navrácení trestního příkazu do československého právního řádu v roce 1973 a třetí sleduje změny právní úpravy v 90. letech 20. století. Třetí kapitola přibližuje trestní příkaz jako odklon v trestním řízení. Nejprve jsou čtenářům poskytnuta různá chápání samotného pojmu odklonu v trestním řízení. Ve druhé podkapitole je srovnán trestní příkaz s jinými formami odklonu v trestním řízení, které se vyskytují v českém právním řádu. Jádro této diplomové práce tvoří kapitola čtvrtá, která rozebírá účinnou právní úpravu trestního příkazu a zapracovává relevantní judikaturu českých soudů. Po stručném úvodním shrnutí právní úpravy je pozornost věnována třem stěžejním podmínkám pro vydání trestního...
|
|
|
Rekognice osob v trestním řízení
Dvořák, Marek ; Pelc, Vladimír (vedoucí práce) ; Heranová, Simona (oponent)
Předkládaná diplomová práce se zabývá problematikou rekognice osob v trestním řízení, která je upravena v ustanovení § 104b zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád). Rekognice osob je jedním ze zvláštních způsobů dokazování v trestním řízení, který mnohdy přináší klíčové důkazy vedoucí ve svém důsledku až k pravomocnému rozhodnutí ve věci samé. Ačkoliv se na první pohled jeví tento úkon jako jednoduchý až intuitivní, jeho provedení klade vysoké nároky na orgány činné v trestním řízení. Jakékoliv pochybení mívá zpravidla za následek absolutní neúčinnost z rekognice získaného důkazu, což je umocněno povahou rekognice jakožto v zásadě neopakovatelného (a mnohdy neodkladného) úkonu trestního řízení. Právě možnost opakování rekognice osob je jedním z problematických aspektů, kterým se blíže věnuje předkládaná diplomová práce. Text práce výrazněji reflektuje i zahraniční poznatky, neboť právě v zahraničí byly v uplynulých letech prováděny rozsáhlé výzkumy, které bohužel potvrdily mnohdy chybná provádění rekognice osob s fatálními důsledky spočívajícími v usvědčení nevinných osob, které byly mnohdy následně po desítky let neprávem drženy ve vězení. Pozornost je dále věnována možným návrhům na zlepšení současné právní úpravy, tedy návrhům "de lege ferenda". Mezi takové návrhy lze zařadit...
|
|
|
Trestná činnost související se zneužíváním návykových látek
Abu Dayeh, Christián ; Heranová, Simona (oponent) ; Pelc, Vladimír (oponent)
Resumé Trestná činnost související se zneužíváním návykových látek Trestná činnost související se zneužíváním návykových látek je ve všech směrech stále aktuálním problémem, který se pojí se závažnými dopady sociálními, zdravotními, finančními i bezpečnostními. Protože se jedná o téma značně široké, rozhodl jsem se práci zaměřit na hmotněprávní úpravu tzv. drogových trestných činů (§ 283 - § 287 TZ). Práce je rozdělena celkem do osmi kapitol. V první kapitole vymezuji základní pojmy, které jsou v práci často užívány a jejichž vymezení považuji pro správné porozumění textu za nezbytné. Druhá kapitola je věnována historickému vývoji právní úpravy drogových trestných činů na našem území, přičemž dobově je prokládána úpravou přijímanou na mezinárodní úrovni, která vývoj intenzivně ovlivňovala a z níž ČR plynou mnohé závazky až do současnosti. V kapitole třetí věnující se současné právní úpravě je pak podáván společný úvod pro jednotlivé skutkové podstaty drogových trestných činů, přičemž je prostor věnován i širšímu kontextu v rámci trestního zákoníku a v nezbytném rozsahu také vybraným mimotrestním předpisům majícím k předmětu práce úzký vztah. Meritum této práce je obsaženo v kapitolách 4 - 8, v nichž jsou zpracovány jednotlivé skutkové podstaty, přičemž v příslušných kapitolách jsou analýze podrobeny též...
|
|
|
Materiální vazební právo
Glogarová, Jana ; Jelínek, Jiří (vedoucí práce) ; Heranová, Simona (oponent)
Rigorózní práce se zabývá institutem vazby, který je jedním ze zajišťovacích prostředků trestního práva. Hlavním tématem je materiální vazební právo spočívající ve vymezení pojmu vazby, podstatných rysů vazby, základních podmínek použití tohoto institutu, konkrétních vazebních důvodů a v neposlední řadě i ve vymezení institutů nahrazujících vazbu, a to jak z hlediska právních předpisů, tak z pohledu judikatury a odborné literatury. Práce nabízí exkurs do historie institutu vazby, jak se měnil v důsledku přijímání nových trestních řádů a jejich novelizací, a věnuje se také ústavněprávním a mezinárodním souvislostem vazby. Zahrnuta je také zvláštní úprava vazby ve vztahu k mladistvým či vazba při uskutečňování právního styku s cizinou.
|
|
|
Trestněprávní postih podvodných jednání proti majetku
Heranová, Simona ; Jelínek, Jiří (vedoucí práce) ; Polák, Peter (oponent) ; Sváček, Jan (oponent)
Disertační práce: Trestněprávní postih podvodných jednání proti majetku Autor: Simona Heranová Katedra: Katedra trestního práva Školitel: Prof. JUDr. Jiří Jelínek, CSc. Klíčová slova: Trestný čin, zásada subsidiarity trestní represe, podvod, pojistný podvod, úvěrový podvod, dotační podvod, poškození finančních zájmů EU. Ochrana majetku je již ustáleně zájmem chráněným trestním právem, nicméně formulace skutkových podstat trestných činů postihující podvodná jednání vždy narážela na některé specifické aspekty tohoto druhu kriminality spočívající zejména v různorodosti způsobu provádění podvodů. Autorka v disertační práci skrze komplexní pohled na problematiku trestněprávní úpravy postihu podvodných jednání proti majetku v českém trestním právu z hlediska nejzákladnějších skutkových podstat zobrazuje, nakolik je tato právní úprava neustálená a nejednoznačná, při řešení dílčích, v principu však na stejných základech stojících problémů, rozporuplně řešená. Vytvořením společných východisek a rozvedením dosud akceptovaných závěrů a předpokladů z odborné literatury i soudní praxe do souvislostí jsou vyvozeny dosud neřešené problémy, které s sebou zejména nově zformulované či zásadněji změněné skutkové podstaty v analyzované oblasti přinášejí, popřípadě se přijaté závěry projeví jako neaktuální či dokonce...
|
host ::
RSS.