|
|
Soudní dvůr Evropské unie jako správní soud
Lišková, Monika ; Pítrová, Lenka (vedoucí práce) ; Handrlica, Jakub (oponent)
Soudní dvůr Evropské unie jako správní soud Hlavním tématem této diplomové práce je rozbor postavení Soudního dvora EU jako správního soudu. Cílem práce je analyzovat instituci Soudního dvora EU jako správního soudu vzhledem k vymezeným charakteristikám správního soudnictví. Téma správního soudnictví na úrovni EU je vymezeno vzhledem k jednotlivcům (fyzickým a právnickým osobám) jako neprivilegovaným žalobcům. V první úvodní části jsou vymezeny teoretické pojmy správního soudnictví nezbytné pro další analýzu. V druhé části práce je pozornost věnována analýze historického vývoje a proběhlých reforem Soudního dvora EU ve vztahu k jeho funkci správního soudu (institucionální hledisko), přičemž osvětluje inspiraci francouzským správním soudnictvím pro výchozí model fungování soudu. Otázky proběhlých reforem mají význam nejen pro popis vývoje Soudního dvora jako správního soudu, ale mohou sloužit jako inspirace pro řešení problémů vnitrostátních správních soudů. Třetí část se zabývá jednotlivými soudními řízeními zahajovanými na návrh jednotlivců (materiální hledisko), ve kterých má Soudní dvůr EU jako správní soud pravomoc rozhodovat. Vzhledem k charakteristikám soudního přezkumu je identifikována inspirace francouzským správním soudnictvím a dále jsou podrobněji analyzována jednotlivá řízení - řízení...
|
|
|
Právní aspekty elektronické komunikace ve správních procesech
Drábková, Tereza ; Pítrová, Lenka (vedoucí práce) ; Handrlica, Jakub (oponent) ; Mates, Pavel (oponent)
v českém jazyce Právní aspekty elektronické komunikace ve správních procesech Disertační práce má dvě základní části, první (nejrozsáhlejší) část nabízí ucelený pohled na elektronickou komunikaci s orgány veřejné moci v ČR a možnosti elektronické identifikace. Druhá část je zaměřena na právní aspekt ochrany osobních údajů v elektronické komunikaci s uvedenými orgány. V obou zmíněných částech je zohledněna aktuální unijní právní úprava (např. nařízení eIDAS a GDPR). První kapitola obsahuje rozbor základních právních pojmů a institutů z oblasti elektronické komunikace a identifikace a dále také z oblasti ochrany osobních údajů (např. pojmy datová zpráva, elektronický podpis, autentizace, osobní údaj a institut neúčinnosti/neplatnosti doručení). Následuje podrobný rozbor vývoje právní úpravy v oblasti elektronické komunikace. Pozornost je věnována zejména spuštění a fungování informačního systému datových schránek a právním účinkům elektronicky podepsaných (nebo zapečetěných) dokumentů. Čtvrtá kapitola se již podrobně věnuje specifickým právním otázkám, které souvisí s komunikací prostřednictvím ISDS (zejména právním účinkům doručení, které orgán veřejné moci zatížil vadou). Tato kapitola také nabízí stručný nástin právní úpravy beA schránky v sousedním Německu, popis zavádění a fungování beA schránky...
|
|
|
Právní postavení embrya z pohledu evropské ochrany lidských práv
Havlíková, Barbora ; Pítrová, Lenka (oponent)
Název diplomové práce Právní postavení embrya z pohledu evropské ochrany lidských práv Abstrakt Diplomová práce se zabývá právním postavení embrya v evropském právu, zejména s přihlédnutím k evropskému standardu ochrany lidských práv. Cílem diplomové práce je zhodnotit, zda se embryo nachází v postavení subjektu nebo objektu práva a zda právní postavení embrya je v souladu s přirozeným právem. Za tím účelem diplomová práce nejprve vymezuje postavení embrya v oblasti přirozeného práva, tedy tzv. morální status embrya. Následně diplomová práce zkoumá postavení embrya v oblasti ochrany lidských práv, kde odpovídá na otázku, zda je embryo subjektem lidskoprávních dokumentů. Postavení embrya je analyzována jednak obecně, s přihlédnutím k běžně používaným pojmům "lidská bytost" a "každý", a jednak v souvislosti s vybranými konkrétními právy, a to právem na život, lidskou důstojnost, integritu osobnosti a zákaz diskriminace. Analýza právního postavení embrya v systému ochrany lidských práv je následně doplněna o zhodnocení právního postavení embrya ve vybraných oblastech práva, jako je právo občanské, trestní a regulace výzkumu. Analýza právního postavení embrya je činěna na podkladě textu mezinárodních dokumentů z oblasti ochrany lidských práv a regulace biomedicíny a výzkumu, judikatury ESLP a SDEU a stanovisek...
|
|
|
Základní principy správního trestání se zaměření na zásadu "ne bis in idem"
Mach, Kevin ; Prášková, Helena (vedoucí práce) ; Pítrová, Lenka (oponent)
Tato diplomová práce se zaměřuje na téma zásad uplatňovaných v řízení o přestupcích, především však na zásadu ne bis in idem, na kterou je tato práce zaměřena. Zásada ne bis in idem znamená, že v téže věci nemá být rozhodnuto dvakrát, neboť je všeobecně přijímáno, že takové dvojí potrestání se jeví jako nespravedlivé. Tato zásada nachází své uplatnění v řízení o trestním obvinění, a protože je pojem trestní obvinění dle Evropského soudu pro lidská práva autonomní, tedy má určitý objektivní obsah, zabýval jsem se předně interpretací tohoto pojmu. Aby se podle Evropského soudu pro lidská práva jednalo o trestní obvinění ve smyslu čl. 4 odst. 1 Protokolu k Evropské úmluvě o ochraně lidských práv, musí obvinění naplňovat tzv. Engel kritéria, která jsem se snažil váženému čtenáři přiblížit. Tato kritéria byla Evropským soudem pro lidská práva vytvořena v případu Engel a ostatní proti Nizozemí (1976), přičemž k jejich rozvinutí došlo před stejným soudem v případu Bendenoun proti Francii (1994). Tato kritéria jsou určující pro to, zda se jedná o trestní obvinění, a zda se tudíž v řízení musí uplatnit záruky garantované Evropskou úmluvou o ochraně lidských práv, především pak právo na spravedlivý proces, které je garantováno v článku 6 EÚLP. Ve své diplomové práci jsem pracoval metodou analýzy, přičemž jsem...
|
|
|
Obecně závazné vyhlášky obcí
Stuchlík, Karel ; Vedral, Josef (vedoucí práce) ; Pítrová, Lenka (oponent)
Obecně závazné vyhlášky obcí Abstrakt Tato diplomová práce se zabývá obecně závaznými vyhláškami obcí. Obecně závazné vyhlášky jsou právní předpisy, které obce vydávají v samostatné působnosti na základě čl. 104 odst. 3 Ústavy. Je nutné je odlišovat od nařízení obce vydávaných v přenesené působnosti podle čl. 79 odst. 3 Ústavy. Přístup k obecně závazným vyhláškám významně ovlivnil Ústavní soud. První kapitola pojednává obecně o ústavních a zákonných základech územní samosprávy, dále o územním a osobním základu a o samostatné a přenesené působnosti obcí. Druhá kapitola blíže rozebírá proces přijímání obecně závazných vyhlášek a možné zapojení veřejnosti. Dále se zabývá obsahovými náležitostmi obecně závazných vyhlášek a jejich strukturou. Pojednává také o vyhlášení a evidenci právních předpisů obcí a upozorňuje na chystanou sbírku právních předpisů obcí a krajů. Část kapitoly je věnována úloze Ministerstva vnitra, které vykonává dozor nad vydáváním a obsahem obecně závazných vyhlášek, a řízení před Ústavním soudem, který je může pro rozpor s ústavním pořádkem nebo zákonem zrušit. Další kapitola se zabývá možností obcí ukládat povinnosti a jednotlivými zákonnými zmocněními s přihlédnutím k rozhodovací činnosti Ústavního soudu. Kapitola se zaměřuje především na § 10 zákona o obcích a na místní poplatky....
|
|
|
Opatření obecné povahy
Krch, Pavel ; Pítrová, Lenka (vedoucí práce) ; Vedral, Josef (oponent)
1 Abstrakt Tato diplomová práce se zabývá tématem opatřené obecné povahy jako jednou z činností veřejné správy. Práce je systematicky rozdělena do osmi na sebe navazujících kapitol, které na sebe logicky navazují. První kapitola je věnována úvodu do problematiky opatření obecné povahy. Druhá kapitola této práce se zabývá rozdělením činností veřejné správy. V této kapitole je kladen důraz na rozlišení mezi abstraktními správními akty, individuálními správními akty a smíšenými správními akty, které mohou být jak konkrétně - abstraktní, tak i abstraktně - konkrétní, s důrazem právě na tyto smíšené správní akty. Třetí kapitola již obecně pojednává o samotném opatření obecné povahy. Tato kapitola je zaměřena na okolnosti a problematiku zavedení opatření obecné povahy do právního řádu České republiky a také na komparaci tohoto správního aktu se sousedními státy, kde se opatření obecné povahy vyskytuje pod názvem "všeobecné opatření". Čtvrtá kapitola je zaměřena na materiální a formální stránku opatření obecné povahy. Zmíněny jsou zde zejména judikáty Nejvyššího správního soudu, který byl zprvu věcně příslušný k projednání návrhu na zrušení opatření obecné povahy nebo jeho části. V další kapitole tato práce pojednává o okolnostech vzniku opatření obecné povahy, tak jak jsou popsány ve správním řádu, který upravuje...
|
|
|
Právo na osobní svobodu v kontextu azylového práva Evropské unie
Kulda, Miloš ; Scheu, Harald Christian (vedoucí práce) ; Pítrová, Lenka (oponent) ; Pořízek, Pavel (oponent)
Právo na osobní svobodu v kontextu azylového práva Evropské unie Mgr. Miloš Kulda Abstrakt Právo na ochranu osobní svobody se řadí mezi ta nejdůležitější základní práva každého jedince. Bohužel, zásahy do tohoto práva současně představují jeden z aspektů, který všeobecně provází oblast azylu a nucené migrace osob. Evropský kontinent v tomto ohledu není výjimkou. Tématem této práce proto je: právo na osobní svobodu v kontextu azylového práva Evropské unie. Cílem práce je zejména zhodnotit úroveň ochrany, která je v rámci Evropské unie poskytována žadatelům o azyl a jiným nuceným migrantům - tj. odmítnutým žadatelům o azyl a tzv. neregulérním migrantům - před neoprávněným zbavením jejich osobní svobody. Tento výzkum je přitom prováděn ve světle jak unijního práva, tak Evropské úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod. Těžiště práce proto stojí na dvou hlavních pilířích. Prvním je úprava zbavení osobní svobody žadatelů o azyl a jiných nucených migrantů dle čl. 5 Úmluvy a související judikatury Evropského soudu pro lidská práva. Druhým pilířem je poté úprava zbavení osobní svobody výše uvedených skupin osob dle unijního práva, tedy podle úpravy obsažené zejména v čl. 6 Listiny základních práv Evropské unie a dále pak v rámci konkrétních předpisů sekundárního unijního práva, především v tzv. azylových...
|
|
|
Odpovědnost veřejné moci za škodu - otázka pro civilní nebo správní soudy?
Burda, Daniel ; Pítrová, Lenka (vedoucí práce) ; Kryska, David (oponent)
ODPOVĚDNOST VEŘEJNÉ MOCI ZA ŠKODU - OTÁZKA PRO CIVILNÍ, NEBO SPRÁVNÍ SOUDY? Abstrakt Tato diplomová práce se věnuje tématu odpovědnosti veřejné moci za škodu, speciálně potom otázce, které soudy by měly mít pravomoc rozhodovat o této otázce, jestli soudy civilní, nebo soudy správní. V první části práce jsou vymezeny dva základní přístupy ke zkoumané otázce, přístup soukromoprávní a přístup veřejnoprávní. Rovněž jsou formulovány základní aspekty, ve kterých lze zkoumat konkrétní právní úpravu této odpovědnosti. Jedná se o aspekty hmotněprávní a aspekty procesněprávní. V druhé části je analyzována současná česká úprava. Ta vychází ze soukromoprávního pojetí. Zejména je analyzováno, jak se v jednotlivých aspektech právní úpravy projevuje její soukromoprávní pojetí, a to v kontrastu s pojetím veřejnoprávním. V souladu s judikaturou Ústavního soudu a četnou literaturou je kladen důraz na to, že by právní úprava (a případně judikatura soudů) měla dostatečně zohledňovat specifickou povahu tohoto odpovědnostního vztahu. Kriticky jsou tak nahlédnuty jak aspekty hmotněprávní, tak především aspekty procesněprávní. Z provedené analýzy vyplývá, že velmi neuspokojivá je současná úprava tzv. předběžného projednání. V případě soudního projednání je jako problematická spatřována dvojkolejnost soudní ochrany v případě škod...
|
|
|
Správní soudnictví v Maďarsku
Balogh, Edina ; Pítrová, Lenka (vedoucí práce) ; Pomahač, Richard (oponent)
Správní soudnictví v Maďarsku Abstrakt Cílem této práce je podat ucelený pohled na fungování správního soudnictví v Maďarsku v kontextu požadavků vyplývajících zejména z dokumentů Benátské komise Rady Evropy. Pomocí srovnávací metody pak tato práce zkoumá rozdíly mezi maďarskou a českou úpravou správního soudnictví, přičemž též hodnotí, do jaké míry tyto státy naplňují požadavky vyplývající ze svých mezinárodních závazků. Dvěma hlavními východisky práce je tedy jednak analýza naplnění zásad právního státu v těchto státech v souvislosti se soudní kontrolou veřejné správy, jednak pak poskytnutí koherentního výkladu o vzniku, vývoji a fungování správního soudnictví v Maďarsku, a to za použití české právní úpravy jako tzv. comparanda. V první části se práce zaměřuje na vymezení právního státu a soudní kontroly veřejné správy, jako jedné z jeho zásad. Tato část se též pokusí čtenáři přiblížit historická východiska vzniku správního soudnictví, a to pomocí modelu anglického, francouzského a německého. V druhé části se práce věnuje historickému vývoji maďarského správního soudnictví, v jehož rámci však dojde i k pokrytí ideových východisek úpravy stávající i úpravy budoucí. Ve třetí části dochází k vymezení organizačního uspořádání správních soudů, opět včetně plánované nové úpravy. Tato část se pak věnuje též...
|
|
|
Právní aspekty aktuálního vývoje ochrany osobních údajů
Tumpachová, Kateřina ; Pítrová, Lenka (vedoucí práce) ; Svoboda, Petr (oponent)
Rigorózní práce je členěna do deseti kapitol, v nichž si, společně s úvodem a závěrem, klade za cíl popsat a rozebrat aktuální vývoj právní úpravy ochrany osobních údajů a to zejména z hlediska hmotněprávního. Práce rozebírá dosavadní právní úpravu Evropské unie, implementovanou v právním řádu České republiky v porovnání s novým nařízením o ochraně osobních údajů, které pro celou Evropskou unii právní úpravu ochrany osobních údajů sjednocuje. V první kapitole práce je popsán stručný vývoj právní úpravy ochrany osobních údajů, a to od zakotvení práva na ochranu osobních údajů v lidskoprávních deklaracích a jeho vyčlenění z práva na ochranu soukromí. Dále jsou popsána relevantní Směrnice OECD a Úmluva 108, která na poli ochrany osobních údajů hraje zásadní roli. Následně je podrobněji popsán vývoj právní úpravy ochrany osobních údajů v Evropské unii, společně s vývojem právních předpisů v České republice, které společně se vstupem České republiky do Evropské unie znamenaly nutnou implementaci unijních předpisů do českého právního řádu. V druhé kapitole je podrobně popsána a porovnána působnost relevantních právních předpisů v oblasti ochrany osobních údajů - směrnice o ochraně osobních údajů, nařízení o ochraně osobních údajů a zákona o ochraně osobních údajů. Čtvrtá až osmá kapitola jsou věnovány...
|
host ::
RSS.