|
|
Úloha proteinů štěpících mikrotubuly při regulaci cytoskeletu
Uhlířová, Jana ; Dráber, Pavel (vedoucí práce) ; Libusová, Lenka (oponent)
Mikrotubuly jsou vysoce dynamické cytoskeletální struktury, které zajišťují tvar buňky, vnitrobuněčný transport a organizaci buněčných organel, účastní se migrace buňky a stavby mitotického vřeténka. Tvoří vysoce organizovanou síť, která mění své uspořádání v odpovědi na okamžité potřeby buňky. Mikrotubuly jsou složeny z αβ-tubulinových dimerů a řady asociovaných proteinů. Jde o polární struktury, u kterých s ohledem na rychlost přidávání αβ- tubulinových dimerů rozeznáváme (+) a (-) konec. Pro rychlou regulaci uspořádání mikrotubulů jsou nezbytné proteiny štěpící mikrotubuly (spastin, katanin a fidgetin), které patří mezi AAA ATPázy. Tyto proteiny po vazbě na mikrotubul jej štěpí na dvě části a generují tak nové (+) a (-) konce mikrotubulů. Tímto způsobem je regulováno mnoho buněčných procesů, jako je udržování tvar buňky, motilita, proliferace i diferenciace. Kromě štěpení mikrotubulů se spastin a fidgetin účastní procesů v jádru buňky. Spastin je také asociován s membránami a účastní tvarování endoplazmatického retikula a tvorby endozomálních váčků. Při mutacích proteinů štěpících mikrotubuly dochází k poruchám embryonálního vývoje, defektům nervové soustavy či sterilitě jedince. Výsledky publikované v posledních letech naznačují, že proteiny štěpící mikrotubuly společně koordinují organizaci...
|
|
|
Úloha GIT-PIX signálního komplexu při regulaci cytoskeletu
Beránek, Karel ; Dráber, Pavel (vedoucí práce) ; Libusová, Lenka (oponent)
3 Abstrakt Cytoskelet je buněčná struktura tvořená z proteinových vláken mikrofilament, středních filament a mikrotubulů. Tato vlákna jsou vysoce dynamická a mění své uspořádání a vlastnosti podle aktuálních potřeb buňky. Systém cytoskeletálních polymerů je regulován pomocí řady interagujících proteinů, mezi které patří i GIT proteiny. GIT proteiny se vyznačují velkým počtem interakčních domén a vytvářejí oligomery, které slouží jako "lešení" pro vazbu asociovaných proteinů. Napomáhají tak specifické subcelulární lokalizaci řady proteinů a jejich komplexů. GIT proteiny obsahují katalytickou ARF-GAP doménu, která reguluje funkce ARF GTPáz. S GIT proteiny interagují proteiny PIX. Ty slouží jako GEF faktory pro Rho GTPázy a regulují tak signální dráhy ovlivňující cytoskelet. Proteiny GIT a PIX spolu pomocí svých "coiled-coil" domén interagují a vytvářejí komplexy označované jako "GIT-PIX signální kazeta". Ta reguluje zejména mikrofilamenta při ustanovování buněčné polarity, tvorbě membránových výběžků a při pohybu a adhezi buněk. Výsledky publikované v posledních letech naznačují, že by GIT-PIX signální kazeta mohla hrát roli také při regulaci mikrotubulů. Klíčová slova Cytoskelet, GIT-PIX signální kazeta, GIT proteiny, malé GTPázy, mikrofilamenta, mikrotubuly, PIX proteiny, regulace cytoskeletu
|
|
|
Mechanismy indukce apoptózy pankreatických β-buněk v důsledku stresu endoplazmatického retikula při diabetu 2. typu
Glatzová, Daniela ; Němcová, Vlasta (vedoucí práce) ; Libusová, Lenka (oponent)
Vzrůstající incidence onemocnění diabetes mellitus 2. typu představuje jeden z hlavních zdravotních problémů 21. století. Roste množství důkazů pro to, že incidence diabetu 2. typu koreluje s narůstající mírou obezity a že důležitým faktorem hrajícím roli při vzniku tohoto onemocnění je zvýšená hladina glukózy a mastných kyselin v krvi. Chronicky zvýšené koncentrace těchto živin indukují apoptózu pankreatických beta-buněk, která následně přispívá k progresi onemocnění. Navzdory intenzivnímu výzkumu však nejsou mechanismy takto indukované ztráty beta-buněk stále objasněny. Narůstá množství důkazů o tom, že jedním z klíčových procesů apoptózy beta-buněk vyvolané působením glukózy a mastných kyselin je indukce stresu endoplazmatického retikula. Cílem této práce je shrnout současné znalosti o indukci apoptózy vlivem stresu endoplazmatického retikula u pankreatických beta-buněk ve vztahu k diabetu 2. typu.
|
|
|
Úloha endocytózy v signální dráze proteinu Wnt
Matějů, Daniel ; Libusová, Lenka (vedoucí práce) ; Doubravská, Lenka (oponent)
Endocytóza a mezibuněčná signalizace jsou úzce propojené procesy. To je nejpatrnější na úrovni endocytózy receptorů a ligandů signálních drah. Dlouhou dobu byla endocytóza signálních receptorů považována za mechanismus negativní zpětné vazby, kterým se po stimulaci ligandem snižuje citlivost buňky k signálu. Dnes je však patrné, že tento proces je komplexnější a endocytóza může ovlivňovat signalizaci jak negativně tak i pozitivně. V této práci se budu zabývat tím, jaký vliv má endocytóza receptorů a ligandů Wnt signalizace na tuto signální dráhu. Wnt signalizace je jednou z nejvýznamnějších a nejstudovanějších signálních drah figurujících ve vývoji živočichů. V poslední době bylo objeveno několik mechanismů, kterými endocytóza ovlivňuje Wnt signalizaci, přičemž některé z nich jsou v rámci ostatních signálních drah unikátní. Pochopení vztahů mezi endocytózou a Wnt signalizací tak přispěje nejen k hlubšímu porozumnění Wnt signalizace, ale také toho, jak mohou buňky využívat endocytózu a vezikulární transport pro regulaci mezibuněčné signalizace obecně.
|
|
|
Aktin a jeho regulace v klatrinové endocytóze
Pešanová, Denisa ; Libusová, Lenka (vedoucí práce) ; Janštová, Vanda (oponent)
3 Abstrakt Aktinová vlákna a jejich dynamika hrají důležitou roli při přestavbě povrchu eukaryotických buněk. Regulační proteiny aktinu mají významný vliv na řízení aktinové dynamiky. Během klatrinové endocytózy se na plazmatické membráně stýkají aktin a regulační proteiny s klatrinem a adaptorovými proteiny, aby se společně podílely na vchlípení membrány a odštěpení váčku. Aktinové struktury jsou zásadní pro vznik, internalizaci i pohyb endocytovaných váčků u kvasinek. U savčích buněk ještě není účast aktinu zvláště v časných fázích endocytózy dobře objasněna. I přes využití nejmodernějších zobrazovacích metod neexistují ustálené modely ukazující zřejmě odlišné role aktinu v klatrinové endocytóze u kvasinek a v savčích buňkách. Tato práce se snaží nalézt soulad kontroverzních výsledků nedávných studií a komplexnosti procesu regulace aktinu. Předkládá shrnutí současných hypotéz a mechanismy interakcí nejvýznamnějších proteinů, které ovlivňují dynamiku aktinu v procesu klatrinové endocytózy. Klíčová slova aktin, klatrinová endocytóza, Saccharomyces cerevisiae, regulační proteiny
|
|
| |
|
| |
|
|
The role of fatty acids in apoptosis induction in pancreatic beta cells
Žigová, Ivana ; Libusová, Lenka (oponent) ; Němcová, Vlasta (vedoucí práce)
Diabetes mellitus 2. typu je jednou z civilizačných chorôb. K jej vzniku prispieva i úbytok funkčných β buniek, ku ktorému dochádza predovšetkým v dôsledku dlhodobého pôsobenia vysokých hladín mastných kyselín a glukózy v krvi. Experimenty z niekoľkých posledných rokov ukázali, že apoptóza pankreatických β buniek je indukovaná hlavne pôsobením nasýtených mastných kyselín, zatiaľ čo nenasýtené mastné kyseliny nemajú na β bunky výraznejší cytotoxický efekt a sú dokonca schopné inhibovať proapoptotický efekt nasýtených mastných kyselín. Navzdory intenzívnemu výskumu nie sú mechanizmy, ktorými mastné kyseliny spôsobujú u pankreatických buniek apoptózu na molekulárnej úrovni, zatiaľ uspokojivo vysvetlené. Pochopenie procesov, ktoré vedú k zániku funkčných β buniek, by mohlo umožniť vývoj nových terapeutických postupov pre liečbu diabetu 2. typu, ktoré by boli priamo zamerané na jednu z príčin vzniku tohto ochorenia. Cieľom tejto práce je zhrnúť súčasný stav poznania o mechanizmoch, ktorými mastné kyseliny indukujú a regulujú apoptózu u pankreatických β buniek.
|
|
| |
|
| |
host ::
RSS.