|
|
Geomorfologické projevy neotektonické aktivity podél úpatního zlomu pohoří Cordillera Blanca, Peru
Masák, Ondřej ; Vilímek, Vít (vedoucí práce) ; Stemberk, Josef (oponent)
Jihozápadní úpatí masivu Cordillera Blanca v jihoamerických Andách patří mezi jedno z tektonicky nejaktivnějších zlomových pásem. Základem této práce bylo vyhotovení geomorfologické mapy na základě družicových snímků za účelem analýz přímých a nepřímých projevů neotektoniky. Největší důraz byl při tvorbě mapy kladen na morfologické projevy tektonických pohybů, jimiž jsou facety zlomových svahů a vertikální zlomové stupně deformující ostatní tvary reliéfu - např. boční morény a dejekční kužely. Vertikální stupně dosahují - v závislosti na stáří tvaru - výšky pár metrů až desítky metrů (max. 60 m). Vyhodnocení měření deformometru z lokality Pitec dobře zachycuje hlavní trend pohybu - mírný výzdvih masivu, pozvolné rozevírání zlomu a zanedbatelný levostranný horizontální posun. Výpočet indexu sinuosity, jehož hodnoty byly shledány poměrně nízkými, potvrzuje vysokou tektonickou aktivitu zlomového pásma. Analýza podélných profilů toků neprokázala přítomnost knickpointů v místě křížení zlomového pásma. Vysvětlením může být skokový průběh pohybů na zlomu, jehož interval je odhadován na 1ka až 3 ka, přičemž posledních 2ka jsou ve znamení relativního tektonického klidu. Za tuto dobu byla schopna hloubkové eroze vodních toků setřít projevy tektonických pohybů. Klíčová slova: Cordillera Blanca, neotektonika,...
|
|
|
Recentní morfogenetické procesy v lokalitě Geodynamické observatoře Pecný
Steklá, Tereza ; Kalvoda, Jan (vedoucí práce) ; Vilímek, Vít (oponent)
Předložená práce se zabývá recentními morfogenetickými procesy v lokalitě geodynamické observatoře Pecný (GOPE) a jejich vlivem na vývoj povrchových tvarů. Hodnocení jejich vlivu bylo provedeno na základě vybraných geomorfologických fenoménů. Pozornost je věnována zejména projevům intenzivního zvětrávání, svahových pohybů, erozních procesů a antropogenní činnosti. Pro ucelenou charakteristiku recentních morfogenetických procesů byla provedena i analýza mikroklimatických podmínek, vlhkostních a teplotních poměrů půdy a výšky hladiny podzemní vody v areálu GOPE.
|
|
|
Využití dálkového průzkumu pro identifikaci ústupu zalednění
Soudková, Kristýna ; Vilímek, Vít (vedoucí práce) ; Štefanová, Eva (oponent)
Využití dálkového průzkumu pro identifikaci ústupu zalednění Práce se zabývá monitorováním ledovců pomocí metod dálkového průzkumu Země. Porovnává možnosti optického a mikrovlnného snímání. Snaží se nalézt vhodnou metodu či typ senzoru pro rozpoznání ledu, sněhu a mraků na satelitních snímcích. V praktické části byla demonstrována neřízená klasifikace na snímku ze satelitu SPOT v okolí hory Huascarán v Peru. Snímky satelitu Landsat byly použity pro identifikaci ústupu zalednění v pohoří Cordillera Blanca v Peru. Klíčová slova: dálkový průzkum Země, ledovce, monitorování sněhu, Huascarán
|
|
|
Analýza příčin destrukcí hrází jezer hrazených morénami
Emmer, Adam ; Vilímek, Vít (vedoucí práce) ; Klimeš, Jan (oponent)
Analýza příčin destrukcí hrází jezer hrazených morénami ABSTRAKT: Povodně z jezer hrazených morénami představují významnou hrozbu pro obyvatelstvo ve vysokohorských oblastech po celém světě. Samotná destrukce morénové hráze a následná povodeň může nastat v důsledku osmi různých příčin a přibližně dvaceti konsekventních mechanismů. Cílem této práce je tyto příčiny a mechanismy podrobněji popsat, a to formou rešerše odborné literatury. V práci jsou dále rozebrány současné metody rozpoznávání potenciálně nebezpečných jezer a možnosti ochrany jejich hrází před protržením. Ve vlastní výzkumné části pak jsou analyzovány odlišnosti / podobnosti zastoupení jednotlivých příčin a časové hledisko výskytu těchto událostí v oblastech severoamerická Kordillera, centrální Asie a pohoří Cordillera Blanca. Klíčová slova: morénami hrazená jezera; povodně z průvalových jezer, vysokohorské oblasti
|
|
| |
|
| |
|
|
Geodynamický vývoj údolí Losenice na okrajovém svahu Šumavy
Hartvich, Filip ; Vilímek, Vít (vedoucí práce) ; Kirchner, Karel (oponent) ; Minár, Jozef (oponent)
Témaa cílepráce Předkládaná doktorská disertačnípráce shrnuje široce pojaý výzkum vývoje reliéfu v povodí Losenice, kterése nachází na okrajovém svahu Šumavy. Tato práceje uceleným souborem poznatků, které se autorovi podařilo shromáždit v průběhu něko|ik let trvajícího soustavného v'ýzkumu v povodí Losenice, ovšem některé metody byly aplikovány i v širšímokolí zájmového území'tedy v přileh|ých částech Šumalya Pošumaví. Práce je koncipována jako soubor recenzovaných vědeckých publikací' které vznik|y v průběhu téměř šesti let za podpory několika výzkumných projektů,přičemžnejvětšíčást obsahu této práce vznikla v rámci tří po sobě následujícíchprojektů, kterébyly systematicky zaměřeny na geodynamiku vybraných částíŠumalrya Pošumaví. Hlavním cílem této práce je objasnit vývoj okrajového svahu pohoří Šumava,zejménav oblasti povodí Losenice. K tomu byly stanoveny nás|edující dílčící|e: - provést uce|ené' systematické a podrobné geomorfologické mapování v záj movém uzemí, analyzov at jednotlivé tvary a procesy' kteréjeutvářely, s důrazem na současnéa recentní. Na zák|adě jejich intenzity, charakteru a prostoroqich vztahů odvodit podklady pro formulaci hypotéz o ryvoji zájmového území. - navrhnout' vybudovat a provozovat monitorovací síť ke sledování současnýchpomalých svahových pohybů a vyhodnocení naměřených...
|
|
| |
|
|
Analýza geneze a aktivity svahové deformace Běleč v kontextu vývoje údolí Svratky mezi Doubravníkem a Boračí
Žížala, Daniel ; Přibyl, Václav (oponent) ; Vilímek, Vít (vedoucí práce)
Analýza geneze a aktivity svahové deformace Běleč Název práce: Analýza geneze a aktivity svahové deformace Běleč v kontextu vývoje údolí Svratky mezi Doubravníkem a Boračí Autor: Daniel Žížala Katedra: Katedra fyzické geografie a geoekologie, Přírodovědecká fakulta, Univerzita Karlova v Praze Vedoucí diplomové práce: Doc. RNDr. Vít Vilímek, CSc. Abstrakt Předkládaná diplomová práce se zabývá otázkou geneze a aktivity hluboce založené svahové deformace Běleč, nacházející se v hlubokém průlomovém údolí Křeptovského potoka cca 1,5 km východně od Doubravníku na východním okraji Českomoravské vrchoviny. Práce přispívá k otázce vlivu svahové poruchy na havárii vodovodního přivaděče Vírského oblastního vodovodu v roce 2005. Metodikou řešení geneze deformace byla geomorfologická analýza, řadící iniciaci svahových pohybů na poruše do středního pleistocénu. Morfotektonická analýza přispěla k otázce podílu neotektonických poruchových zón na vznik deformace a prokázala výskyt směrné a příčné tektonické poruchy v údolí Křeptovského potoka, narušující pevnostní charakteristiky masivu. Aktivita svahových pohybů byla řešena v rozsahu let 1880 - 2007 prostřednictvím dendrogeomorfologické analýzy. Letokruhovou analýzou ze vzorků buku lesního (fagus sylvatica) nebyly prokázány kontinuální pohyby v celém rozsahu deformace....
|
|
| |
host ::
RSS.