|
| |
|
|
Realita jako já, věc a jejich relace
Jahoda, Lukáš ; Hill, James (vedoucí práce) ; Karásek, Jindřich (oponent)
Smyslem práce je zachycení vývoje novověké filosofie směrem k filosofii "moderní" na základě subjekt-objektové problematiky, jež je považována a vykázána za ontologicky zcela fundamentální. Zachycení tohoto vývoje je ilustrováno z důvodu hlubšího vyjasnění smyslu a významu moderního myšlení. Ontologie novověké filosofie je bytostně určena skrze kategorie subjektu a objektu, já a věci. Nejvšeobecnější povaha této ontologie spočívá v předmětu fixace reality, kterým je buď já, věc či obojí. Pojem já a věci je v práci představen ve své totalitě prostřednictvím krajních pozic dvou novověkých myslitelů. Demonstrací krajní filosofie subjektu je Berkeley. Demonstrací krajní filosofie objektu Spinoza. Na základě explikace jejich ontologie se explikuje obecná povaha novověké ontologie. Konec novověké ontologie a její přechod v ontologii "moderní" se děje skrze rekonstrukci subjekt-objektové figury. Autorem této rekonstrukce je Hegel. Realita nyní není kladena do subjektu ani do objektu, ale do jejich vzájemné relace.
|
|
|
Fikcionalismus v právu a morálce
Janeček, Václav ; Jirsa, Jakub (vedoucí práce) ; Hill, James (oponent)
Tématem této bakalářské práce je teorie fikcionalismu, a to především ve vztahu k morálce a právu. Autor nejprve čtenáře seznamuje s tradičními přístupy k normativním výrokům - kognitivismem a nonkognitivismem. Poté na poli morálky ukazuje, v čem mohou být tyto pozice deficientní. Argumentuje, že tato slabost je zapříčiněna nedostatečnou analýzou morálky, totiž nereflektováním její dvojí povahy. Autor dovozuje, že pokud budeme tuto povahu morálky brát vážně, dospějeme k teorii fikcionalismu. Samotný fikcionalismus je následně představen jako svébytná filozofická pozice, která však není historicky zcela bezprecedentní. Nejsilnější ozvuky fikcionalismu tato studie spatřuje právě v morálce a morálnímu fikcionalismu je pak věnována celá čtvrtá kapitola. Zde je fikcionalismus specifikován jako tzv. nonkognitivní faktualismus. Za použití moderních děl autor vykládá, v čem tkví přednosti morálního fikcionalismu. V závěrečné kapitole se dozvídáme, že každá vážně míněná právní filozofie vysvětluje závaznost práva pomocí nějaké fikce a že vzhledem k společným rysům morálky a práva, je tuto skutečnost možné interpretovat tak, že i v právní filozofii je přítomen fikcionalismus.
|
|
|
Dědictví filosofického behaviorismu: pojem mysli bez myslí
Soutor, Milan ; Kolman, Vojtěch (vedoucí práce) ; Hill, James (oponent)
Práce se v nuje epistemologickému problému jednoty na pozadí vývoje filosofie Bertranda Russella. Nejprve se zabývám naivním realismem, který Russell p ijal od G. E. Moora, kde krom argument proti idealismu p edstavuji p edevším doktrínu objektivní jednoty propozice. V druhé kapitole rozebírám d vody, které Russella dovedly k opušt ní naivn realistického východiska a vypracování mnohorela ní teorie soudu. Tuto teorii Wittgenstein ale ukázal jako neschopnou vy ešit problém syntetické jednoty soudu. Podle interpretace, kterou hájím, tato okolnost p im la Russella k radikálnímu odvratu od tradi ního epistemologického paradigmatu, podle kterého je esenciálním rysem mentálního fenoménu ítomnost v domí jako entity. Russellovým obratem k naturalismu se zabývám v poslední kapitole. Zvláštní pozornost v nuji regresivnímu argumentu, který p edložili v r zných verzích Moore, L. Wittgenstein a G. Ryle. Klí ová slova realismus, neutrální monismus, behaviorismus, jednota soudu, v domí
|
|
|
Vinculum substantiale
Kohout, Ondřej ; Palkoska, Jan (vedoucí práce) ; Hill, James (oponent)
Ve své bakalářské práci se soustředím na hypotézu substanciálního pouta ("vinculum substantiale") v Leibnizově pozdní filozofii. Diskutuji celou Leibnizovu koncepci substance - hlavní definice a nutné implikace, které mají klíčovou roli v mé práci. Po této ontologické expozici pokračuji interpretací křesťanského mystéria eucharistie. Toto mystérium je pro mou práci velmi důležité, jelikož úkolem substanciálního pouta bylo též vyřešení problému transsubstanciace. Po těchto přípravných diskuzích se snažím uvést nejdůležitější aspekty a interpretace substanciálního pouta. Výsledkem mé práce je důkladné vysvětlení této hypotézy.
|
|
| |
|
| |
|
|
Zaměřená nepřítomnost - pohled jako interpretace světa - pokus o analýzu světa nevidomého
Moravcová, Jana ; Petříček, Miroslav (vedoucí práce) ; Hill, James (oponent)
V této práci si kladu otázku, jak nevidomí lidé, k nimž sama patřím, konstituují svět jako viditelný, leč neviděný. Protože je zřejmé, že bez druhých, vidoucích lidí by nebylo viditelnosti světa, zaměřuji se nejprve na problém intersubjektivity ve vztahu k nevidomosti a dále na viditelnost jako pojem a dění a nakonec se zabývám možnostmi kompenzace pohledu, jenž je zaměřeným viděním, jinými vjemy.
|
|
|
Lidská přirozenost u Benedicta de Spinozy
Haiklová, Markéta ; Jirsa, Jakub (vedoucí práce) ; Hill, James (oponent)
Tato práce je členěna do několika části. V teoretické části této práce bylo pojednáno o Spinozově pojetí substance, substanciálních atributech a o modu rozlehlosti a myšlení. Tato teoretická část byla přípravným stupněm pro následující postup práce, kde jsme si stanovili za úkol vymezení lidské přirozenosti ve Spinozově Etice. V kapitolách zabývajících se lidskou přirozeností, k nimž, jakožto přípravná část, patří i kapitola pojednávající o rozumu, paměti, představách a trojím druhu poznání, byla představena naše teze "dvojí přirozenosti", vyplývající z rozlišení adekvátního a neadekvátního poznání. Tohoto vymezení bylo užito jakožto předpokladu pro vlastní interpretaci, vztahující se k problému paralelismu/dualismu modu myšlení a modu rozlehlosti, který vyvstává v V. oddíle Etiky, kde se tematizuje zánik lidského těla a věčna část lidské mysli.
|
|
|
Maurice Drury a Ludwig Wittgenstein
Schmoranz, Tereza ; Hill, James (oponent) ; Peregrin, Jaroslav (vedoucí práce)
Předkládaná práce chce pro českou odbornou veřejnost doslova "objevit" dílo nemalé závažnosti jak pro obor filosofie, tak pro bádání na pomezí filosofie a psychiatrie. Prostřednictvím kritického rozboru aplikace Wittgensteinovy filosofické metody na problémy psychiatrie chce práce přispět jednak k lepšímu pochopení vztahů mezi uvedenými obory a jednak k usnadnění jejich vzájemné interakce
|
host ::
RSS.