|
|
Zpřesnění tkáňové diagnostiky v transplantačním programu
Balko, Jan ; Zámečník, Josef (vedoucí práce) ; Škarda, Jozef (oponent) ; Němejcová, Kristýna (oponent)
Zpřesnění tkáňové diagnostiky v transplantačním programu Abstrakt V této práci se zabýváme tkáňovou diagnostikou transplantovaných orgánů pocházejících od dárců i příjemců. U darovaných orgánů (graftů) jsme se zaměřili na upřesnění dosud provizorního skórovacího systému rejekčních změn v programu transplantace dělohy. Pomocí histopatologické diagnostiky, včetně imunohistochemických metod, jsme porovnali nálezy lymfocytárních infiltrátů uváděných ve zmíněném skórovacím systému s nálezy v resekátech děloh žen po hysterektomii provedené z důvodů nesouvisejících s děložním hrdlem. Cílem naší práce bylo ověřit platnost tzv. kategorie borderline změn - morfologický obraz těchto změn se však ukázal být překryvným s fyziologickým nálezem ve zdravém děložním hrdle a tudíž nevyžadujícím imunosupresivní terapii. U orgánů příjemců jsme se zaměřili na roli plicních megakaryocytů v explantátech po transplantaci plic. Cílem bylo přispět k ozřejmění patogeneze chorob vedoucích k nutnosti této transplantace. Plicní megakaryocyty jsme histopatologicky a imunohistochemicky mapovali ve vzorcích plicních explantátů příjemců s různými základními plicními chorobami a objevili jejich výrazně zvýšenou účast u vaskulárních plicních lézí. U idiopatické plicní hypertenze by tento nález mohl pomoci vysvětlit dosud kryptogenní cévní...
|
|
|
Epidemiologické a imunologické aspekty HPV etiologie nádorů hlavy a krku
Maléřová, Simona ; Klozar, Jan (vedoucí práce) ; Salzman, Richard (oponent) ; Zámečník, Josef (oponent)
Výskyt orofaryngeálních nádorů asociovaných s lidskými papilomaviry (HPV) neustále stoupá. Informace o prevalenci orálního HPV a jejích rizikových faktorech jsou velmi důležité pro budoucí screening a včasnou diagnostiku onemocnění. Tato práce řeší tři témata. Jako první téma je zhodnocení prevalence HPV v ústní dutině u zdravé populace a zkoumání rizikových faktorů orální HPV infekce. Tato data ve střední Evropě téměř chybí. V souboru věkově starších nevakcinovaných pacientů byla nalezena statisticky významně vyšší míra pozitivity (8,8 %) orální HPV infekce než u mladších, částečně vakcinovaných, dobrovolníků (2,0 %). Míra seropozitivity anamnestických HPV protilátek byla v obou souborech srovnatelná. Žádný z analyzovaných rizikových faktorů nebyl významně spojen s orální HPV pozitivitou. Druhé téma, kterým se práce zabývá, je dynamika HPV specifických protilátek u pacientů s nádory hlavy a krku a jejich prognostický význam. Posuzovali jsme význam anamnestických protilátek a taky protilátek proti onkoproteinům E6 a E7 při dlouhodobém sledování 2-14 let od ukončení léčby. Hladina HPV-specifických protilátek se statisticky signifikantně snížila během dlouhodobého sledování u nerecidivujících pacientů. Pokles HPV16 E6 protilátek po prvním roce sledování byl spojen s lepším celkovým přežitím (OS)....
|
|
|
Diferenciální diagnostika vřetenobuněčných lézí trávicího traktu
Daum, Ondřej ; Hes, Ondřej (vedoucí práce) ; Mandys, Václav (oponent) ; Ehrmann, Jiří (oponent) ; Zámečník, Josef (oponent)
MUDr. Ondřej Daum DIFERENCIÁLNÍ DIAGNOSTIKA VŘETENOBUNĚČNÝCH LÉZÍ TRÁVICÍHO TRAKTU DIFFERENTIAL DIAGNOSTICS OF SPINDLE CELL LESIONS OF THE DIGESTIVE TRACT UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE LÉKAŘSKÁ FAKULTA V PLZNI Šiklův ústav patologie FN a LF UK Plzeň, 2006 1 Dizertační práce byla zpracována v rámci kombinované formy postgraduálního studia na Šiklově ústavu patologie FN a LF UK v Plzni v letech 2004-2006. Doktorand: MUDr. Ondřej Daum Školitel: Doc. MUDr. Ondřej Hes, PhD. docent Lékařské fakulty UK, Šiklův ústav patologie FN a LF UK v Plzni Oponenti: Prof. MUDr. Václav Mandys, CSc. přednosta Ústavu patologie FN Královské Vinohrady a 3. LF UK v Praze Doc. MUDr. Jiří Ehrmann, PhD. docent Lékařské fakulty UP, Ústav patologie FN a LF UP v Olomouci Doc. MUDr. Josef K. Zámečník, PhD. docent Lékařské fakulty UK, Ústav patologie FN Motol a 2. LF UK v Praze Stanoviska k dizertaci vypracovala Lékařská fakulta UK v Plzni. Autoreferát byl odeslán dne .......................................................... Obhajoba se koná dne .................................... 2007 v ....................... hod. před komisí pro obhajoby doktorských dizertací v oboru patologická anatomie v...................................................................................................... S dizertační prací je možné se seznámit na...
|
|
|
Klinickopatologické aspekty a diferenciální diagnóza Lynchova syndromu
Dušek, Martin ; Daum, Ondřej (vedoucí práce) ; Zámečník, Josef (oponent) ; Šíma, Radek (oponent)
Lynchův syndrom (LS), dříve nazývaný hereditární nepolypózní kolorektální karcinom (HNPCC), je familiární karcinomový syndrom s autozomálně dominantním vzorem dědičnosti. Jeho podkladem je nejčastěji zárodečná mutace některého z tzv. mismatch repair (MMR) genů, které jsou odpovědné za opravy chyb vznikajících při replikaci DNA. Dysfunkce tohoto opravného systému vede ke vzniku a progresi nádorů, především kolorektálních karcinomů (CRC). Podle literatury tvoří LS 3-5 % ze všech CRC. Mezi extrakolonické nádory asociované s LS patří karcinom endometria, ovária, žaludku, tenkého střeva, pankreatu, hepatobiliárního traktu, horního uroteliálního traktu, tumory mozku a sebaceózní nádory kůže. Typickým znakem tumorů asociovaných s LS, při porovnání s běžnou populací, je vznik v časnějším věku. Malignita je většinou prvním projevem a diagnostika LS je tak důležitá nejen pro pacienta samotného a jeho další management, ale především také pro jeho rodinné příslušníky. Výjimku může tvořit vznik sebaceózních tumorů kůže předcházejících interní malignity u jedné z fenotypických variant LS, tvz. Muir-Torre syndromu. Vhodně zvolenými screeningovými metodami lze předejít vzniku maligních tumorů zachycením jejich premaligních lézí, nebo alespoň docílit záchytu časných stádií maligních nádorů. Pro diagnózu LS je nutné...
|
|
|
HNF-1B a jeho význam u různých typů karcinomů a nenádorových lézí ženského genitálu na úrovni exprese proteinu, epigenetických a genetických změn
Němejcová, Kristýna ; Dundr, Pavel (vedoucí práce) ; Zámečník, Josef (oponent) ; Nenutil, Rudolf (oponent)
Úvod HNF-1β je transkripční faktor, který hraje klíčovou roli při ontogenezi, reguluje expresi četných genů podílejících se na modulaci buněčného cyklu a uplatňuje se v karcinogenezi některých typů nádorů. HNF-1β je kódován genem HNF-1B, jehož epigenetické změny a mutace se podílí na vzniku některých nádorů a na imunohistochemické úrovni se tyto změny mohou projevit ztrátou nebo zvýšenou expresí proteinu HNF-1ß. V ženském genitálu byl HNF- 1β považován za vysoce specifický marker světlobuněčných karcinomů ovaria i endometria, nicméně v recentních pracech byla jeho exprese nalezena i v jiných typech karcinomů. Cíle: Práce je zaměřena na analýzu HNF1B v normální tkáni, nenádorových lézích a různých typech nádorů ženského genitálu na úrovni exprese proteinu a hodnocení epigenetických a genetických změn. Cíle práce lze shrnout do následujících bodů: 1. Analýza exprese HNF-1β v karcinomech děložního hrdla. 2. Analýza exprese HNF-1β v karcinomech děložního těla a v nenádorových lézích ženského genitálu. 3. Analýza epigenetických a genetických změn genu HNF1B v endometriodních karcinomech děložního těla a světlobuněčných karcinomech ovaria. 4. Komplexní analýza atypických polypózních adenomyomů. Materiál a metody: Celkem jsme imunohistochemicky s protilátkou proti HNF-1β vyšetřili 574 vzorků: 399...
|
|
|
Význam lidských papillomavirů v etiologii a prognóze dlaždicobuněčných karcinomů orofaryngu
Rotnáglová, Eliška ; Klozar, Jan (vedoucí práce) ; Šlapák, Ivo (oponent) ; Zámečník, Josef (oponent)
Tonzilární karcinomy (dále TC) zaujímají významnou část nádorů hlavy a krku a jejich incidence v ČR stoupá. Kouření tabáku a nadměrná konzumace alkoholu jsou považovány za původce tří čtvrtin všech nádorů hlavy a krku, mezi další nezávislé rizikové faktory je dnes jasně řazena i infekce lidskými papillomaviry (dále HPV). Prezentovaná práce si kladla za cíl zjistit, zda a jak se navzájem demograficky liší skupina HPV pozitivních a negativních pacientů, stanovit prevalenci HPV v TC u pacientů v České republice a zjistit, zda je virus v HPV DNA pozitivních nádorech transkripčně aktivní. Dalším cílem bylo ověřit vhodnost jednotlivých markerů HPV infekce pro přesný výběr pacientů s HPV asociovaným onemocněním a stanovit prognostický význam těchto markerů. Na souboru 109 pacientů s TC jsme provedli detekci HPV DNA v nádorové tkáni a přítomnosti HPV specifických protilátek v séru. Pomocí dotazníků jsme získali informace ohledně rizikových faktorů. Pro analýzu exprese virové E6 a E2 mRNA a imunohistochemickou detekci proteinu p16 a p53 bylo k dispozici 45 ze 109 vzorků. Celková prevalence HPV DNA v TC byla 65%. U 93% HPV16 DNA pozitivních vzorků byly nalezeny známky transkripční aktivity viru. Pomocí exprese E2 oblasti virového genomu jsme zjistili, že virus je integrován v genomu hostitelské buňky u 64%...
|
|
|
Klinické aspekty infekce lidskými papillomaviry v diagnostice a léčbě u pacientů se spinocelulárním karcinomem dutiny ústní a orofaryngu
Košľabová, Eva ; Klozar, Jan (vedoucí práce) ; Pellant, Arnošt (oponent) ; Zámečník, Josef (oponent)
Studie prováděné v posledních 20 letech nahromadily údaje, které ukazují na dvě různé etiologie spinocelulárních karcinomů hlavy a krku (HNC). Nádory dutiny ústní hrtanu a hypofaryngu jsou většinou nezávislé na virové infekci a jsou spojeny s užíváním tabáku a alkoholu. Zhruba 26 % všech HNC a více než 50 % tonzilárních karcinomů je spojeno s přítomností onkogenních lidských papillomavirů (HR HPV). Cílem této práce bylo zjistit, zda přítomnost HPV DNA ve výplaších dutiny ústní a/nebo přítomnost HPV-specifických protilátek u pacientů s nádory hlavy a krku (Head and Neck Cancer, HNC) odpovídá přítomnosti viru ve tkáni nádoru a zda tyto parametry mají prognostický význam. Do studie byli zařazeni pacienti s primárním nádorem dutiny ústní a orofaryngu (N=142). Přítomnost HPV DNA byla testována jak v nádorové tkáni, tak i v buňkách přítomných ve výplachu dutiny ústní a HPV-specifické protilátky byly stanoveny z krevního séra pacienta. Krev byla odebrána v jednom měsíci a poté v roce po ukončení terapie. Jeden rok po terapii byl také odebrán výplach dutiny ústní. V souboru bylo celkem 59,2 % HPV pozitivních nádorů. Přítomnost HPV v buňkách z výplachu dutiny ústní a pozitivita HPV-specifických protilátek v séru silně koreluje s přítomností HPV DNA v nádoru před terapií. Z celkového počtu 66 pacientů, kteří...
|
|
|
Klinickopatologické aspekty a diferenciální diagnóza Lynchova syndromu
Dušek, Martin ; Daum, Ondřej (vedoucí práce) ; Zámečník, Josef (oponent) ; Šíma, Radek (oponent)
Lynchův syndrom (LS), dříve nazývaný hereditární nepolypózní kolorektální karcinom (HNPCC), je familiární karcinomový syndrom s autozomálně dominantním vzorem dědičnosti. Jeho podkladem je nejčastěji zárodečná mutace některého z tzv. mismatch repair (MMR) genů, které jsou odpovědné za opravy chyb vznikajících při replikaci DNA. Dysfunkce tohoto opravného systému vede ke vzniku a progresi nádorů, především kolorektálních karcinomů (CRC). Podle literatury tvoří LS 3-5 % ze všech CRC. Mezi extrakolonické nádory asociované s LS patří karcinom endometria, ovária, žaludku, tenkého střeva, pankreatu, hepatobiliárního traktu, horního uroteliálního traktu, tumory mozku a sebaceózní nádory kůže. Typickým znakem tumorů asociovaných s LS, při porovnání s běžnou populací, je vznik v časnějším věku. Malignita je většinou prvním projevem a diagnostika LS je tak důležitá nejen pro pacienta samotného a jeho další management, ale především také pro jeho rodinné příslušníky. Výjimku může tvořit vznik sebaceózních tumorů kůže předcházejících interní malignity u jedné z fenotypických variant LS, tvz. Muir-Torre syndromu. Vhodně zvolenými screeningovými metodami lze předejít vzniku maligních tumorů zachycením jejich premaligních lézí, nebo alespoň docílit záchytu časných stádií maligních nádorů. Pro diagnózu LS je nutné...
|
|
| |
|
|
HNF-1B a jeho význam u různých typů karcinomů a nenádorových lézí ženského genitálu na úrovni exprese proteinu, epigenetických a genetických změn
Němejcová, Kristýna ; Dundr, Pavel (vedoucí práce) ; Zámečník, Josef (oponent) ; Nenutil, Rudolf (oponent)
Úvod HNF-1β je transkripční faktor, který hraje klíčovou roli při ontogenezi, reguluje expresi četných genů podílejících se na modulaci buněčného cyklu a uplatňuje se v karcinogenezi některých typů nádorů. HNF-1β je kódován genem HNF-1B, jehož epigenetické změny a mutace se podílí na vzniku některých nádorů a na imunohistochemické úrovni se tyto změny mohou projevit ztrátou nebo zvýšenou expresí proteinu HNF-1ß. V ženském genitálu byl HNF- 1β považován za vysoce specifický marker světlobuněčných karcinomů ovaria i endometria, nicméně v recentních pracech byla jeho exprese nalezena i v jiných typech karcinomů. Cíle: Práce je zaměřena na analýzu HNF1B v normální tkáni, nenádorových lézích a různých typech nádorů ženského genitálu na úrovni exprese proteinu a hodnocení epigenetických a genetických změn. Cíle práce lze shrnout do následujících bodů: 1. Analýza exprese HNF-1β v karcinomech děložního hrdla. 2. Analýza exprese HNF-1β v karcinomech děložního těla a v nenádorových lézích ženského genitálu. 3. Analýza epigenetických a genetických změn genu HNF1B v endometriodních karcinomech děložního těla a světlobuněčných karcinomech ovaria. 4. Komplexní analýza atypických polypózních adenomyomů. Materiál a metody: Celkem jsme imunohistochemicky s protilátkou proti HNF-1β vyšetřili 574 vzorků: 399...
|
host ::
RSS.