|
| |
|
|
Environmentální stres
Martínková, Zuzana ; Trnka, Radek (vedoucí práce) ; Hofmannová, Jitka (oponent)
Životní prostředí, jeho stav a faktory životního prostředí ovlivňuji blahobyt člověka nejen přímo, protože ovlivňují jeho fyzické zdraví, ale také nepřímo, protože mohou způsobovat stres a tak snižovat jeho duševní pohodu a ovlivňovat celkový zdravotní stav. Cílem této práce bylo zjistit, které environmentální faktory a problémy mohou způsobovat stres a jaké faktory, jak a proč, ovlivňují vznik environmentálního stresu a zejména způsoby jeho zvládání. Významnými faktory ovlivňujícími environmentální stres a zejména strategii jeho zvládání jsou nejen vlastnosti stresoru, jeho vnímané následky a zdroje pro jeho zvládnutí, ale zejména vnímaná schopnost tento stresor zvládnout, kterou značně ovlivňují informace a zkušenosti, ale také jednání druhých. V závislosti na těchto faktorech volí jedinec pasivní nebo aktivní strategii zvládání stresoru, kterou může být pro-environmentální chování.
|
|
|
Potravní strategie nativních etnik na třech typech tropických ostrovů v oblasti Indonésie a Oceánie: Siberut, Tikopia, Pingelap
Kavánková, Ludmila ; Trnka, Radek (vedoucí práce) ; Bartoš, Michael (oponent)
Tato diplomová práce je založena na třech případových studiích, které vypovídají o třech domorodých kulturách a jejich způsobech hospodaření a využívání ekosystémových zdrojů. Všechna tři zkoumaná etnika spojuje to, že obývají tropický ekosystém, patří k Austronéské etnolingvistické skupině a jejich domovinou je území izolovaného ostrova. Srovnání vybraných ostrovů - Siberut, Tikopia a Pingelap a tamějších nativních etnik přináší podrobné informace o lokálních způsobech obživy založených na tradičních zemědělských, chovatelských i loveckých strategiích. Zároveň však poukazuje na místní odlišnosti dané společensko-environmentálními faktory a charakterizuje tři různé způsoby vztahování se člověka k jeho životnímu prostředí. Studiem těchto tří etnik bylo prokázáno, že tamější lokální hospodářské systémy, které jsou lety prověřené a tradičně předávané z generace na generaci, mají velký význam pro přežití těchto malých domorodých etnik i pro zachování jimi obývaného přírodního prostředí. Tamější vyzkoušené metody hospodaření by proto bylo užitečné využít i v jiných, euroamerickou kulturou již významně ovlivněných, tropických oblastech, v nichž se nyní spoléháme v první řadě na konvenční hospodářské metody. Zdá se totiž, že tři prozkoumaná etnika dlouhodobě uplatňují určité principy šetrného lokálního...
|
|
|
Vztah k životnímu prostředí v představách o budoucnosti žáků pátých tříd základních škol
Petiška, Eduard ; Trnka, Radek (vedoucí práce) ; Dlouhá, Jana (oponent)
Cílem DP je zodpovězení výzkumné otázky: Jaké jsou představy o budoucnosti ve vztahu k životnímu prostředí u žáků pátých tříd základních škol? Za tímto účelem jsou předloženy konceptuální rámce mající oporu v sociologických premisách, jejichž optikou jsou dětské představy nahlíženy. Jako hlavní fenomén, jež na dětské představy dopadá, je vymezen proces individualizace. Ten se promítá do vnímání budoucnosti, pozornost je věnována jeho dopadu na gender, stejně jako na chápání zodpovědnosti. Dále je popsána problematika vnímání rizika v kontextu soudobé společnosti. V konceptuálním zasazení jsou východiskem především teoretické práce Z. Baumana, U. Becka, A. Giddense a M. Maniatese. V teoretické části je diskutována také role dětí ve společnosti a koncepce udržitelného rozvoje; je předložen závěr, že zapojení dětí a jejich představ do vytváření budoucnosti může pozitivně ovlivnit nejen je samé, ale i celou společnost. Teoretickou část uzavírá rešerše proběhlých výzkumů zaměřených na dětské vnímání budoucnosti a individualizaci v zahraničí i u nás. V metodické části je uvedena použitá metodologie, pozornost je věnována jak dotazníku, tak výchozím hypotézám, stejně jako procesu přípravy a realizace výzkumu a způsobu vyhodnocení jeho výsledků. Výsledky jsou předloženy jak v...
|
|
|
Zvířata v rituálech českých myslivců v současnosti
Erben, Jakub ; Trnka, Radek (vedoucí práce) ; Sosna, Daniel (oponent)
Tato diplomová práce pojednává o mysliveckých rituálech a zvířatech, které se v nich přímo či nepřímo objevují a s nimiž jsou spojeny. Činí tak pomocí kvalitativních metod, a to sice technikami pozorování a polostrukturovaných rozhovorů. Výsledky výzkumu jsou prezentovány ve formě příběhu, který nám přibližuje, jak to chodí při mysliveckých honech, jak takové hony vypadají a s čím vším může kontext honů souviset. Práce je rozdělena na dvě hlavní část - teoretickou, kde jsou představeny hlavní dosavadní znalosti v oblasti rituálů a myslivosti - a empirickou, kde jsou tyto znalosti prohlubovány a rozšiřovány pomocí interpretace výsledků vlastního antropologického výzkumu. Podle vztahu k myslivosti lze myslivce rozlišovat na myslivce, lovce a lovce bez morálky. Myslivci přikládají důležitost rituálům rozdílně v závislosti na různých faktorech, mezi hlavní pak patří jejich oddanost k myslivosti a obecně vztah, který k ní mají. Rituály mají sjednocující moc, zároveň jejich nepraktikování odděluje od myslivců ty jedince, kteří se s mysliveckou komunitou příliš neztotožňují. V souvislosti s myslivostí se hovoří o tzv. poplatkových honech, které jsou mnou zkoumanými respondenty vnímány většinou jako nutné zlo, které může mít ovšem v konečném důsledku příznivý dopad nejen na myslivost. Klíčová slova:...
|
|
|
Názory odborné a laické veřejnosti na chov různých skupin savců v podmínkách zoologických zahrad
Vágnerová, Kristýna ; Trnka, Radek (vedoucí práce) ; Karadžos, Alexis (oponent)
Diplomová práce si klade za cíl zodpovědět otázku, jak se liší postoje odborné a laické veřejnosti na vhodnost jednotlivých savců chovaných v zoologických zahradách. Teoretickým východiskem je teorie kulturních stereotypů, přičemž předpokládám hodnocení zabarvené na základě kulturních stereotypů u laické veřejnosti (n = 100) oproti expertnímu posouzení u absolventů oboru zoologie (n = 60). Jako hlavní nástroj sběru dat byl použit dotazník s výčtovou stupnicí týkající se hodnocení vhodnosti vybraných skupin savců pro chov v zoologických zahradách. Výsledky empirického šetření ukázaly, že odborníci hodnotili vhodnost savců pro chov v ZOO celkově pozitivněji než laici. Podle laické veřejnosti byli koňovití a hlodavci ohodnoceni jako relativně nevhodní pro chov v ZOO v porovnání s expertním posouzením absolventů zoologie. Jako relativně vhodní pro chov v zoo byli oproti expertnímu posouzení ohodnoceni: slon, orangutan, ptakopysk, tygr, medvěd a gepard. Možnou interpretací může být to, že právě tito savci patří mezi nejoblíbenější, a právě proto s nimi respondenti chtějí zažívat osobní kontakt. Statistické testování neprokázalo genderové rozdíly v hodnocení. Klíčová slova: zoologické zahrady, názory laické veřejnosti, názory odborné veřejnosti, savci, kulturní stereotypy, antropomorfismus, oblíbenost savců
|
|
|
Ekoturismus v Balikpapanském zálivu
Šamšulová, Martina ; Trnka, Radek (vedoucí práce) ; Pixová, Michaela (oponent)
Cestovní ruch v tropických oblastech představuje nejrychleji rostoucí odvětví terciárního sektoru. Balikpapanský záliv (Východní Kalimantan, Indonésie) z části pokrývají velmi cenné mangrovové lesy a pozůstatky primárních tropických deštných lesů, které jsou výjimečné svou unikátní biodiverzitou. Aby nedošlo k nadměrné exploataci destinace, podrobná analýza rozvíjejícího se turismu a implementace jeho nejšetrnější formy - ekoturismu je nezbytná. Předkládaný projekt navazuje na jedno z posledních témat longitudinálního výzkumu Mgr. Stanislava Lhoty, PhD., kterého se v začátcích v roce 2005 zúčastnil i vedoucí práce Ing. Radek Trnka, PhD. Předmětem této diplomové práce je zhodnotit a popsat současný stav ekoturismu v Balikpapanském zálivu. To bylo provedeno především na základě detailní analýzy aktivit organizací, které působí na poli přírodního cestovního ruchu a jsou spojované s ekoturismem. Pro sběr dat byla v rámci šestiměsíčního terénního výzkumu použita kombinace několika kvalitativních technik, zejména zúčastněného i nezúčastněného pozorování a polostrukturovaných rozhovorů, okrajově pak analýza souvisejících dokumentů. K hlavním závěrům práce patří zjištění, že koncept ekoturismus je aktéry ve studované formě cestovního ruchu v Balikpapanském zálivu chápán jako "přírodní turismus s edukační...
|
|
|
Hudební znečištění veřejných místech
Bryšková, Jarmila ; Trnka, Radek (vedoucí práce) ; Kamenický, Matej (oponent)
Tato diplomová práce pojednává o problematice hudebního znečištění, jehož účinkům jsme vystaveni pokaždé, když se nacházíme v dosahu hlasité, nechtěně poslouchané, obtěžující, dráždivé nebo jinak rušivé hudby. S tímto druhem hluku se tedy setkáváme každodenně a většinou jeho dopady ignorujeme. Práce je rozdělena na dvě hlavní části. V části teoretické se seznámíme s hlavními charakteristikami, s prováděnými výzkumy a s nejčastější formou hudebního hluku - hudební kulisou, hudbou na pozadí. Nástrojem sběru dat pro vlastní výzkum je dotazník, který vyplnilo 136 respondentů. Cílem této práce je jednak ucelený a komplexní přehled této málo prozkoumané a složité problematiky a jednak zhodnocení, na jakých veřejných místech se s hudebním hlukem setkáváme nejčastěji, jak jej vnímáme a hodnotíme. Za hlavní výsledky práce považuji zjištění, že většině lidí hudební hluk na veřejných místech vadí. Nejvíce hudební hluk vadí v restauracích a čekárnách. Zároveň v restauracích, kavárnách a čekárnách je žádaná tichá hudba. V obchodech preferují mladší věkové kategorie hlasitou hudbu, naopak tichou hudbu preferují respondenti středního věku. Proti hudebnímu hluku se lidé příliš nebrání. Pokud ano, nejčastěji se obracejí na číšníka v restauraci nebo jejího majitele, na sousedy nebo na správce jejich domu.
|
|
|
Dvě tváře ZOO - vnímání zoologických zahrad z pohledu jejich příznivců a odpůrců
Tempírová, Lenka ; Trnka, Radek (vedoucí práce) ; Šusta, František (oponent)
Hlavním tématem této diplomové práce jsou zoologické zahrady a jejich role v moderní společnosti. Důraz je v tomto ohledu kladen na zhodnocení jejich významu v ochraně druhového bohatství přírody a zejména pak ve vzdělávání a osvětě veřejnosti. Abych však mohla tyto role lépe posuzovat, zajímaly mne postoje a názory na zoologické zahrady nejen z pohledu jejich příznivců, nýbrž jsem chtěla poznat i hlediska opačné strany, tedy odpůrců zoologických zahrad. V jejich případě mi šlo též o postihnutí toho, zda je projevovaný nesouhlas zapříčiněn spíše emotivně (důraz na etiku a práva zvířat), nebo zda vzniká na základě reálných nedostatků (například nevhodných podmínek chovu). V teoretické části práce jsem se proto zabývala jak přínosem zoologických zahrad v mnoha různých ohledech, tak i jejich stinnými stránkami, na něž z velké většiny upozorňují právě odpůrci. Abych však mohla své úsudky podložit též empiricky, provedla jsem vlastní dotazníkový výzkum, který jsem následně doplnila o kvalitativní rozhovory s vybranými jedinci. Mým záměrem však nebyl jen klasický výzkum veřejného mínění o zoologických zahradách, nýbrž i odhalení rozdílů v názorech a osobních charakteristikách jejich příznivců a odpůrců. Rovněž jsem chtěla zjistit, jaké aspekty zoologických zahrad lidé nejvíce oceňují a jaká jsou naopak...
|
|
|
Subjektivní blahobyt: Přístupy a hodnocení v EU - 15 a ČR
Hemala, Jakub ; Trnka, Radek (vedoucí práce) ; Třebický, Viktor (oponent)
Hlavním tématem diplomové práce "Subjektivní blahobyt: přístupy a hodnocení v EU-15 a ČR" je subjektivní blahobyt a jeho konceptualizace. Důraz je v tomto ohledu kladen na význam konceptu subjektivního blahobytu při měření a hodnocení pokroku a rozvoje společnosti, který je trvale udržitelný. Práce analyzuje dokumenty, které se v jednotlivých zemích EU-15 vydávají k národním strategiím trvale udržitelného rozvoje. Analýza posuzuje míru jejich relevance z hlediska zakomponování konceptu subjektivního blahobytu (štěstí, kvality života, spokojenosti) a také rozebírá v nich implementované indikátory blahobytu, které se z různých důvodů vztahují k faktorům s vlivem na míru osobního či sociálního blahobytu občanů. V zájmu analýzy leží i rozbor českých dokumentů relevantních k této tematice (Strategický rámec udržitelného rozvoje a Situační zpráva) zacílený na rozpoznání případných explicitních i implicitních znaků subjektivního blahobytu. Dále je otázkou pro výzkum, zdali v českém prostředí již existují kvalitativní data použitelná pro sestavení českých indikátorů subjektivního blahobytu. Analýza dokumentů je pojata kvalitativním metodickým přístupem. Analytická část práce je doplněna neméně důležitým teoretickým rámcem. Ten se zevrubně věnuje konceptu subjektivního blahobytu a jeho determinantům,...
|
host ::
RSS.