|
|
Místo a role přirozeného zákona v Sumě teologické sv. Tomáše Akvinského
Hašková, Ingrid ; Svoboda, David (vedoucí práce) ; Sousedík, Prokop (oponent)
Práce se zabývá charakteristikami přirozeného zákona v Sumě teologické, které autorem je sv. Tomáš Akvinský. Cílém mé diplomové práce je poukázat na místo a roli přirozeného zákona v Sumě teologické. Ve své práci podávám nejdříve soustavný výklad přirozenoprávní teorie, poté dějiny přirozenoprávních teorií, dále charakterizuji vlastnosti přirozeného zákona, dále uvádím základní charakteristiky přirozeného zákona, pak místo a role přirozeného zákona v Sumě teologick a náboženské zdůvodnění práv, a taky současný diskurz o přirozeném zákoně, který se nachází úplně v závěru. Na konci každé kapitoly syntetizuji jednotlivé podklapitoly. Také v teologickém souhrnu provedu analýzu přirozeného zákona a přirozeného práva. Ve své diplomové práci taky mám kapitolku o lidských právech.
|
|
|
Etické aspekty zacházení s daty získanými z pokusů na lidech
Constable, Marika ; Fošum, Jan (vedoucí práce) ; Sousedík, Prokop (oponent)
Předložená diplomová práce se bude soustředit na etický konflikt mezi oběťmi pokusů na lidech spáchaných v nacistických koncentračních táborech za druhé světové války na jedné straně a vědeckou veřejností na straně druhé. V tomto konfliktu, který se týká osudu nashromážděných dat, obě strany zaujímají silné argumentační pozice. Kritériem pro etickou evaluaci je objektivně artikulovat hlavní argumentační pilíře obou stran a posoudit jejich validitu v kontrastu dvou etických teorií, teorii ctnosti a teorii konsekvencionalismu. Za tímto účelem práce čerpá z dostupných literárních a audiovizuálních zdrojů z oblasti historie, filozofie, psychologie, antropologie a bioetiky. Práce je rozdělena do tří hlavních částí. V první části se práce věnuje terminologii, technickému provedení, integritě, impaktu a logistice samotných pokusů. Ve druhé části se věnuje svědeckým výpovědím obětí a argumentaci odborné veřejnosti. Ve třetí části se práce zaobírá důstojností člověka/KAVOD, evaluací argumentace v kontrastu etických teorií, kognitivní disonancí a polemizuje o pevnosti postojů vědecké veřejnosti. Klíčová slova Bioetika, člověk, důstojnost, etika, etika ctnosti, integrita, kognitivní disonance, koncentrační tábory, konsekvencionalismus, oběti, pokusy na lidech
|
|
|
Učitelnost etiky: je možné se naučit ctnosti?
Lovětínský, Petr ; Sousedík, Prokop (vedoucí práce) ; Fošum, Jan (oponent)
Učitelnost etiky: je možné se naučit ctnosti? Klíčová slova: etika, ctnost, učení, učitelnost, vědění, jednání Tato diplomová práce se zaměřuje na oblast etiky ctností jakožto jednoho z hlavních proudů praktické filosofie a na téma možnosti se ctnosti naučit nebo ji jiným způsobem získat. V úvodu představuje kontext a východisko svého tématu a vedle toho základní kritéria, podle kterých bude posuzovat odpověď na hlavní otázku. Následně přináší také obecný popis principů, na kterých stojí etika ctností. V dalších dvou hlavních kapitolách se věnuje popisu pojetí ctností u dvou nejvýznamnějších představitelů tohoto druhu morální filosofie, tedy Platóna a Aristotela. Tento popis je u obou autorů stavěn s ohledem na ty aspekty ctnosti, které jsou styčnými body s možností a způsobem jejich učení. V další části je pak uvedeno několik dalších příkladů pohledu na obě popsané koncepce z hlediska učitelnosti ctnosti. Závěr pak shrnuje popsané aspekty ctnosti, jakým způsobem se dotýkají učitelnosti a zda splňují požadavky stanovené v úvodu práce.
|
|
|
Asistovaná reprodukce jako léčba neplodnosti?
Kůdelová, Marie ; Fošum, Jan (vedoucí práce) ; Sousedík, Prokop (oponent)
Diplomová práce "Asistovaná reprodukce jako léčba neplodnosti?" se hlouběji věnuje problematice umělého oplodnění. Cílem je nejen ozřejmit metody asistované reprodukce, ale zároveň se dotknout eticky sporných otázek. Práce má za úkol objasnit, proč nelze asistovanou reprodukci považovat za léčbu neplodnosti, a nabídnout alternativní východiska. Úvodní kapitola je věnována počátku individuálního lidského života, a to z pohledu různých vědeckých oborů. Následně autorka uvádí příčiny neplodnosti a možnosti její léčby. Ve třetí kapitole jsou vysvětleny jednotlivé metody využívané při asistované reprodukci. Další kapitola se zabývá etickými výzvami, které z těchto metod vyvstávají. V páté kapitole je představeno stanovisko magisteria katolické církve k dané problematice. Závěrečná kapitola se dívá na plodnost a rodičovství širším pohledem, když se zaměřuje na náhradní rodinnou péči a duchovní rodičovství. Klíčová slova asistovaná reprodukce, neplodnost, rodičovství, náhradní rodinná péče, plodnost duchovní
|
|
|
Egoismus - etika dnešní doby
Macko, Milan ; Sousedík, Prokop (vedoucí práce) ; Svoboda, David (oponent)
Diplomová práce se zabývá současným egoistickým zaměřením člověka. V úvodní části krátce vylíčí historické pozadí a vznik moderních empirických věd. Upozorňuje na vznik nového kulturního paradigmatu, které mělo vliv na celkový vývoj a hodnoty společnosti. Následně popíše jednotlivé jevy, které přispívají k akceptaci principů, jež společnost vyznává. Rozbor jednotlivých faktorů prostřednictvím metod analýzy a syntézy umožní z hlediska širší perspektivy náhled na samotný fenomén egoismu. Práce se zaměří na zodpovězení otázky, zda závislost člověka na současné společnosti vede k rozvoji egoistického charakteru. Pokusí se pomocí filozofické a teologické reflexe, podpořené moderní vědou, najít nástin řešení, jež by přispělo k altruistickému profilu společnosti. Klíčová slova Ježíš, Platón, Sókratés, Dobro, egoismus, empatie, filozofie, geny, inteligence, hodnoty, konformita, konzum, moc, věda
|
|
|
Etické aspekty pojetí práce jako dlouhodobého lidského závazku
Tomicová, Vladislava ; Mašek, Vojtěch (vedoucí práce) ; Sousedík, Prokop (oponent)
Diplomová práce "Etické aspekty pojetí práce jako dlouhodobého lidského závazku" se zabývá otázkou, za jakých podmínek lze práci přidělenou jako vnější závazek chápat také jako osobní odpovědnost. Práce se zabývá dilematem mezi závazkem a odpovědností, dále pak smyslem práce jako závazku z křesťanského a filosofického hlediska. Popisuje a analyzuje různost významů a forem, jimiž může práce člověka osobně zavazovat, dále vymezuje kritéria této závaznosti, včetně křesťanských a filosofických východisek. Práce propojuje obecnou sociálně-etickou argumentaci s reflexí praktické zkušenosti autorky ze sektoru hutního průmyslu na Ostravsku. Na konkrétních příkladech ukazuje současné etické problémy spojené s chápáním přidělené práce jako osobního odpovědného závazku a předkládá návrh jejich řešení v souladu s křesťanskými zásadami. Klíčová slova etika, práce, dlouhodobý závazek, odpovědnost, hospodářská etika, křesťanská etika
|
|
|
Místo ctnosti v Plótínově filosofii
Polák, Ján ; Svoboda, David (vedoucí práce) ; Sousedík, Prokop (oponent)
Místo ctnosti v Plótínově filozofii Anotace Práce si klade za cíl objasnit některé aspekty Plótínova pojetí ctnosti. Na základě referátu o článku J. M. Dillona Etika pro pozdně antického mudrce, a následné komparace s esejem P. Hadota Plótínos, čili prostota pohledu, je v Plótínově etické reflexi charakterizován dualismus smyslového a duchovního světa, protipól těla a duše, stejně jako vztah nižších a vyšších ctností. Na tomto základě je pak zkoumán vztah Plótínovského mudrce k druhému. Práce ústí v závěr, že Dillonova interpretace radikálního rozlišení zmíněných vztahů je přehnaná a jeho prohlášení absence elementu vztahu k druhému v Plótínově etické reflexi je v zásadě mylné. Klíčová slova Plótínos, etika, ctnost, novoplatonismus, J. M. Dillon, P. Hadot, vyšší a nižší ctnosti, vztah k druhému, tělo a duše, smyslový a duchovní svět, pozdně antická filozofie.
|
|
|
Myšlení a víra Otakara A. Fundy
Kovářová, Zdenka ; Sousedík, Prokop (vedoucí práce) ; Svoboda, David (oponent)
1 UNIVERZITA KARLOVA KATOLICKÁ TEOLOGICKÁ FAKULTA Katedra teologické etiky a spirituální teologie Zdenka Kovářová Myšlení a víra Otakara A. Fundy Diplomová práce Vedoucí práce: Mgr. Ing. Prokop Sousedík, PhD. Praha 2018 2 Anotace Diplomová práce je kritickou analýzou myšlení profesora O. A. Fundy, jehož dílo je přínosem k problematice sekularizace společnosti a mravní obrody. Práce je rozdělena do tří částí. První prezentuje celkový obraz Fundova života a myšlenkového směřování, seznamujeme se zde s badateli, v jejichž dílech Funda nalezl myšlenkové souznění i výzvy. V druhé části představujeme Fundovo myšlení skrze těžiště jeho tvorby témata víra a racionalita. Přestože profesor své myšlenkové směřování dělí na dvě období (teologické a filosoficko-religionistické), tomuto dělení se záměrně vyhýbáme, abychom apriorně nevytvářeli hranice. Témata víra a racionalita jsou v jeho díle přítomny od prvopočátku, jsou to pilíře Fundova myšlení, které ho vždy provokovaly a stále motivují k dalšímu dotazovaní. Třetí část je kritická analýza, kde je hlavním cílem zhodnocení Fundovy práce, zdali se Fundovi podařilo překlenout do jisté míry uměle vytvořené schéma racionalita/transcendence svým klíčem: skutečnost = komplexita komplementarity komponent v korelacích, kontinuitě a kontextu. Klíčová slova etika, kultura,...
|
|
|
Descartovo pojetí prvních principů
Křížek, Pavel ; Svoboda, David (vedoucí práce) ; Sousedík, Prokop (oponent)
Descartovo pojetí prvních principů RNDr. Bc. Pavel KŘÍŽEK Diplomová magisterská práce, Praha, červen 2017 Resumé V předložené magisterské práci je probráno sedm interpretací Descartova Cogito. Přípravná první kapitola podává stručné vysvětlení původu a vývoje Descartových názorů na roli prvních filosofických principů a vůbec principů jistého vědění, tedy principů chápaných Descartem jako nezbytné a nepostradatelné východisko pro položení základů veškeré vědy. Na úplném začátku, jak snad lze považovat za přirozené, jsou reprodukovány rozdílné Descartovy formulace Cogito. Poté jsou na textovém základě systematicky ve svém širším kontextu vysvětleny všechny potřebné Descartovy pojmy a termíny týkající se Cogito. Druhá kapitola obsahuje hlavní část celé práce, tj. krátký přehled sedmi interpretací Cogito, jak jsou podávány v některých zavedených akademických publika- cích i novějších časopiseckých pracích. Po podání přehledu každé interpretace následuje náš vlastní komentář. Autoři těchto sedmi interpretací byli vybráni s úmyslem ukázat rozdíly mezi interpretacemi Descartova prvního principu, jak se ustálily na evropském kontinentě pod vlivem filosofické tradice zemí, kde se mluví německy, započaté Hegelovým postojem k Descartovi, a stanovisky zastávanými v novějších pracích, které se začaly objevovat v...
|
|
|
Pojetí jistoty u Ludwiga Wittgensteina
Enderle, Tomáš ; Sousedík, Prokop (vedoucí práce) ; Svoboda, David (oponent)
Práce se snaží analyzovat pojetí jistoty ve spisu Ludwiga Wittgensteina "O jistotě" a zhodnotit, zda odpovídá kritériím Jana Pavla II vyjádřeným v encyklice "Fides et Ratio". V první kapitole je vysvětlen původ knihy a zasazen do kontextu novověkého a moderního pojetí jistoty a skepticismu s důrazem na myšlení G.E. Moora, na kterého Wittgenstein především reaguje. Druhá kapitola se zabývá obsahem knihy a snaží se odpovědět na řadu otázek ohledně Wittgensteinovy filosofické metody. Třetí kapitola nejprve destiluje z encykliky Fides et Ratio požadavky, které někdejší papež kladl na zdravou filosofii, a poté se snaží dopátrat, zda tyto požadavky splňuje. Práce končí popisem několika prvků filosofie Ludwiga Wittgensteina, které mohou sloužit jako inspirace pro přemýšlení a argumentaci i v případě, že bychom nebyli schopni přijmout celek jeho myšlení. Klíčová slova Ludwig Wittgenstein, epistemologie, Fides et Ratio, jistota
|
host ::
RSS.