|
|
Určení místa původu hudebních interpretací české komorní a orchestrální hudby za pomoci technik Music Information Retrieval
Miklánek, Štěpán ; Mekyska, Jiří (oponent) ; Kiska, Tomáš (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá statistickou analýzou nahrávek české komorní a orchestrální hudby. Významná část této práce je věnována problematice extrakce parametrů z nahrávek. V rámci extrakce parametrů jsou využity techniky zpracování hudebního signálu používané v oblasti Music Information Retrieval. Dále jsou v práci představeny kroky při zpracovávání databází nahrávek a výběru stejných notových úseků z jednotlivých interpretací skladeb pomocí dynamického borcení časové osy. Pro účely výběru stejného notového úseků z interpretací byl naprogramován nástroj v prostředí MATLAB. V neposlední řadě je představen vyhodnocovací systém, pomocí kterého je prováděna klasifikace nahrávek podle místa původu. Samotná klasifikace je provedena v podobě binárního rozdělení na dvě skupiny Česko a svět. První část vyhodnocení spočívá v individuální analýze jednotlivých statistických parametrů, přičemž je hodnocena jejich diskriminační síla. Druhá část vyhodnocení spočívá v selekci skupin parametrů, které by měly zvýšit přesnost klasifikace oproti individuální analýze parametrů.
|
|
| |
|
|
Modelování zvukového pole v uzavřeném prostoru na nízkých kmitočtech
Hořák, Pavel ; Kiska, Tomáš (oponent) ; Schimmel, Jiří (vedoucí práce)
Tato diplomová práce pojednává o problematice šíření zvukových vln a simulaci těchto jevů na nízkých kmitočtech. V práci je k vyhodnocení použita metoda FDTD. Praktické měření a simulace jsou zaměřeny na systémy pro živou reprodukci hudby a jsou provedeny dle pravidel pro optimalizaci zvukových systémů. Výstupem práce je ověření principů nízkofrekvenční akustiky simulací a praktickým měřením.
|
|
|
Návrh virtuálního síťového kolaborativního zvukového nástroje
Liudkevich, Denis ; Kiska, Tomáš (oponent) ; Kavan, Jan (vedoucí práce)
Cílem této práce bylo vytvořit online platformu pro zvukovou tvorbu, určenou pro více uživatelů, s originálními nástroji syntézy zvuku. Byl zohledněn i edukativní kontext aplikace uschováním ovladačů parametrů zvuku za podvědomě známé fyzikální jevy a herní podobu aplikace. Podstatná část logiky a veškerá grafika nástrojů je napsána v programovém jazyce JavaScript a jeho knihovně p5.js. Nachází se na straně klienta a komunikuje se serverem na bázi Node.js pomocí websocketu. Zvuková část je na zvláštním serveru v prostředí SuperCollider, vysílá se pomocí IceCastu a komunikuje s hlavním serverem OSC zprávy. Aplikace obsahuje 3 nástroje ke generování zvuků a jeden efektový modul. Každý z nástrojů je určen pro více uživatelů a vyžaduje jejich spolupráci. Optimizací interních algoritmů nástrojů, volbou způsobu zobrazování grafických obsahů a správným propojením jednotlivých zvukových modulů bylo dosaženo přijatelných přenosových rychlostí a minimálních výpočetních nároků. Zvuk je charakteristický pro každý nástroj, nástroje v aplikaci jsou odladěné a navržené tak, aby uživatel mohl jak dosáhnout zajímavých zvukových výsledků sám, tak i zahrát svoji roli v celku s ostatními. Ke generaci zvuku jsou použity takové metody jako granulární syntéza, chaotické oscillátory, modelování strunných nástrojů, kombinace filtrů a tak dále. Velký důraz při vývoji aplikace byl kladen na rozdělení rolí, společné ovládání jednoho nástroje více hráči a komunikaci uživatelů prostřednictvím hry na nástroje a slovní projev - chat. Nedílnou součástí je taky blok pro zobrazování popisující informace.
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Vamp Plugin for Sonic Visualiser
Pilát, Peter ; Zvončák, Vojtěch (oponent) ; Kiska, Tomáš (vedoucí práce)
In my Bachelor Thesis, I devote myself to obtaining information from music, the way it can be obtained, the aspect of musical information, and the use of the methods themselves. Then I analyze content-oriented music management methods and also include parameterisation of music recordings and audio signal overall. After familiarizing with the specific parameterization tools to implement the Vamp plugin, which are Sonic Visualiser and Sonic Anotator, I characterize the Vamp Plugin and explain in detail its composition. As explained in the manuals and the calculations in progress, the RMS calculation function of the given signal with the possibility of segmentation functions as well as the function of displaying the sound rate or possible changes in the track temperature. Last but not least, we mention the possible use of these supplements in the future and in different sectors.
|
|
|
Výzkum tempových parametrů porovnávající zvukové nahrávky
Ištvánek, Matěj ; Galáž, Zoltán (oponent) ; Kiska, Tomáš (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá technickými vlastnostmi audio signálů, respektive skladbami z připravené databanky, a popisuje používané parametry pro transkripci a rozbor audio signálů. Shrnuje poznatky z oblasti hudební teorie a automatické transkripce zvukových nahrávek, uvádí odborné studie zabývající se problematikou analýzy signálů a jejich výsledky. Dále uvádí atributy s největší schopností rozlišovat dané skladby podle tempa a obecně z rytmického a metrického hlediska. Práce analyzuje pomocí dvou zvolených metod jednotlivé interpretace skladby Leoše Janáčka „Smyčcový kvartet No. 1 – IV. Con moto" z definované databanky v jazyku MATLAB a předkládá výsledky analýzy a porovnání mezi jednotlivými metodami. Na závěr uvádí shrnutí celé práce a probírané problematiky.
|
|
|
Obrazové kodeky založené na vlnkové transformaci
Kiska, Tomáš ; Říha, Kamil (oponent) ; Rajmic, Pavel (vedoucí práce)
V této bakalářské práci je popsána problematika obrazových kodeků založených na vlnkové transformaci, která se dnes již běžně používá hlavně při práci s digitálními fotografiemi nebo jinými snímky. Pomocí těchto algoritmů lze komprimovaná data efektivně ukládat. Jsou zde popsány hlavní obrazové formáty a typy komprese, vhodné pro úpravu snímků. Dále jsme stručně obeznámeni se způsobem hodnocení kvality výsledného snímku. Zaměření je tedy na diskrétní vlnkovou transformaci, při které se využívají tzv. vlnky, z niž nejznámějsí je Haarova nebo Daubechies. Dále jsou popsány barevné prostory, ve kterých může být snímek zobrazen. Při kódování a dekódování je to model RGB a YCbCr. V neposlední řadě je zmíněn pojem dekompozice obrazu. Nakonec jsou uvedeny a podrobně rozebrány obrazové kodeky EZW, SPITH a EBCOT.
|
host ::
RSS.