|
|
Molekulárně genetická analýza příčin vybraných dědičných forem kolorektální polypózy
Florianová, Martina ; Kohoutová, Milada (vedoucí práce) ; Křepelová, Anna (oponent) ; Vodičková, Ludmila (oponent)
Kolorektální karcinom (CRC) patří celosvětově k nejčastěji diagnostikovaným nádorům. Hereditární formy kolorektální adenomatózní polypózy jsou predispozicí pro vznik CRC. Mezi nejvíce studované syndromy patří familiární adenomatózní polypóza (FAP) podmíněná zárodečnými mutacemi v genu APC a MUTYH - asociovaná polypóza (MAP) podmíněná zárodečnými mutacemi v genu MUTYH. Cílem práce bylo objasnit genetické příčiny kolorektální polypózy v souboru probandů bez detekované zárodečné mutace v genu APC. V rámci práce byla testována přítomnost dlouhých delecí genu APC, byly hledány zárodečné mutace v genu MUTYH, případně zárodečné mutace v genu MSH6 u probandů s monoalelickou MUTYH mutací a dále byl testován vliv detekovaných APC variant na expresi genu. Vyšetření dlouhých delecí v genu APC bylo provedeno metodou MLPA v souboru 310 probandů bez detekované zárodečné mutace v genu APC. Mutační analýza celého genu MUTYH byla provedena v souboru 120 APC-negativních probandů metodou dHPLC. Dále byl vyšetřen exon 7 a exon 13 genu MUTYH u 145 APC-negativních probandů metodou HRM. Vliv detekované záměny na expresi genu APC byl testován u deseti variant. Metodou MLPA byli ve vyšetřovaném souboru detekováni 4 probandi s dlouhou delecí genu APC (frekvence 1,3%), což je nižší záchyt než v zahraničí. Funkční analýza...
|
|
|
Lidská onemocnění způsobená zárodečnými mutacemi Hedgehog signální dráhy
Trsová, Iva ; Křepelová, Anna (vedoucí práce) ; Vícha, Aleš (oponent)
Hedgehog signální dráha se účastní řízení diferenciace embryonálních buněk, segregace těla, vývoje mozku, skeletu, svalstva, gastrointestinálního traktu, plic a udržování a regenerace tkání dospělého jedince. Dráha obsahuje více než 10 proteinů: receptorů, koreceptorů, ligandů, transkripčních efektorů a represorů zapojených do komplexních funkčních interakcí. Porucha hedgehog signalizace během embryonálního vývoje může vést k závažné vývojové vadě - holoprosencefalii. Mutace způsobující ztrátu funkce PTCH1 vedou ke Gorlinovu syndromu - hereditární predispozici k basocelulárnímu karcinomu, asociované s anomáliemi mozku, lebky, obratlů a žeber. Bylo zjištěno, že holoprosencefalie i Gorlinův syndrom jsou geneticky heterogenní, mohou být způsobeny zárodečnými mutacemi různých genů Hedgehog signální dráhy. V letech 2006-2016 byl v Ústavu biologie a lékařské genetiky 2. LF UK a FN v Motole pro diagnostické účely analyzován gen PTCH1 u 70 nepříbuzných nemocných s podezřením na Gorlinův syndrom (MIM 109400). U 35 (50 %) z nich byla zjištěna patogenní varianta v genu PTCH1, u 10 nemocných, kteří splňovali diagnostická kritéria a 25 nemocných, kteří kritéria nesplňovali, nebyla příčina onemocnění zjištěna. Předmětem této studie bylo rozšířit diagnostické možnosti u Gorlinova syndromu a u holoprosencefalie a...
|
|
|
Lidská onemocnění způsobená zárodečnými mutacemi Hedgehog signální dráhy
Trsová, Iva ; Křepelová, Anna (vedoucí práce) ; Vícha, Aleš (oponent)
Hedgehog signální dráha se účastní řízení diferenciace embryonálních buněk, segregace těla, vývoje mozku, skeletu, svalstva, gastrointestinálního traktu, plic a udržování a regenerace tkání dospělého jedince. Dráha obsahuje více než 10 proteinů: receptorů, koreceptorů, ligandů, transkripčních efektorů a represorů zapojených do komplexních funkčních interakcí. Porucha hedgehog signalizace během embryonálního vývoje může vést k závažné vývojové vadě - holoprosencefalii. Mutace způsobující ztrátu funkce PTCH1 vedou ke Gorlinovu syndromu - hereditární predispozici k basocelulárnímu karcinomu, asociované s anomáliemi mozku, lebky, obratlů a žeber. Bylo zjištěno, že holoprosencefalie i Gorlinův syndrom jsou geneticky heterogenní, mohou být způsobeny zárodečnými mutacemi různých genů Hedgehog signální dráhy. V letech 2006-2016 byl v Ústavu biologie a lékařské genetiky 2. LF UK a FN v Motole pro diagnostické účely analyzován gen PTCH1 u 70 nepříbuzných nemocných s podezřením na Gorlinův syndrom (MIM 109400). U 35 (50 %) z nich byla zjištěna patogenní varianta v genu PTCH1, u 10 nemocných, kteří splňovali diagnostická kritéria a 25 nemocných, kteří kritéria nesplňovali, nebyla příčina onemocnění zjištěna. Předmětem této studie bylo rozšířit diagnostické možnosti u Gorlinova syndromu a u holoprosencefalie a...
|
|
| |
|
| |
|
|
Spektrum mutací genu FGFR3 u hypochondroplázie
Janoušková, Simona ; Křepelová, Anna (vedoucí práce) ; Baxová, Alice (oponent)
Hypochondroplázie (MIM 146000) je skeletální dysplázie, která se projevuje různě závažným disproporčním malým vzrůstem s rhizomelickým nebo mesomelickým zkrácením horních i dolních končetin. Pacienti mají také často makrocefalii s normálními obličejovými rysy. Hypochondroplázie je onemocnění s autozomálně dominantní dědičností. U části nemocných je příčinou onemocnění zárodečná mutace v genu FGFR3, u části nemocných však příčina onemocnění zůstává stále neznámá. Gen FGFR3 kóduje tyrosin kinázový receptor, který negativně reguluje přeměnu chrupavky na kost. Mutace v genu FGFR3, které jsou příčinou hypochondroplázie, vedou ke konstitutivní aktivaci receptoru a tím inhibici růstu dlouhých kostí. V této práci byly molekulárně genetickými metodami analyzovány vybrané oblasti genu FGFR3 u 98 pacientů s disproporčním malým vzrůstem a klinickou diagnózou hypochondroplázie, z nich bylo 18 nemocných z 12 rodin s familiárním výskytem onemocnění a 80 bylo sporadických případů. U všech zařazených pacientů byla již dříve standardním molekulárně genetickým vyšetřením vyloučena přítomnost častých rekurentních zárodečných mutací v exonu 13 (v kodonu 540) a v exonu 15 (v kodonu 650). Genomová DNA pacientů byla izolována z leukocytů periferní krve, vyšetření bylo provedeno s informovaným souhlasem pacienta nebo jeho...
|
|
|
Molekulárně genetická analýza chromozomální oblasti 8q24 u pacientů s trichorhinofalangeálním syndromem nebo izolovanými exostózami
Klugerová, Michaela ; Šolc, Roman (vedoucí práce) ; Křepelová, Anna (oponent)
Trichorhinofalangeální syndrom (TRPS) je malformační syndrom charakteristický kraniofaciálními a skeletálními abnormalitami s autozomálně dominantní dědičností. Dnes se na klinické i molekulární úrovni rozlišují tři typy - TRPS I, TRPS II a TRPS III, jejichž společným rysem jsou řídké vlasy, hruškovitý tvar nosu, dlouhé a ploché philtrum, úzký horní ret, odstávající uši, malá postava a kuželovité epifýzy článků prstů. Podtypy TRPS I a TRPS III jsou výsledkem mutací v genu TRPS1, který je zamapován do oblasti 8q24. Tento gen leží proximálně od genu EXT1; delece obou těchto genů zároveň vede k třetímu podtypu, TRPS II (Langer-Giedionův syndrom, LGS), jehož pacienti kromě obecných znaků TRPS trpí ještě mnohočetnými exostózami a někdy též mentální retardací. V této diplomové práci byla provedena molekulárně genetická analýza na vzorku 16 pacientů, přičemž 8 probandů vykazovalo fenotyp TRPS a 8 probandů mělo pouze izolované exostózy. Z periferní žilní krve pacientů byla vyizolována DNA, která byla následně použita k vyšetření chromozomové oblasti 8q24 metodou MLPA ("multiplex ligation-dependent probe amplification"). Tato analýza odhalila deleci u 1 pacienta s TRPS a u 1 pacienta s exostózami. Sekvenování kódujících exonů genu TRPS1 u zbývajících 7 pacientů s TRPS odhalilo mutace u dalších 2 z nich....
|
|
|
Genetika kraniosynostóz.
Valterová, Simona ; Křepelová, Anna (vedoucí práce) ; Baxová, Alice (oponent)
Kraniosynostózy jsou předčasné uzávěry jednoho nebo více lebečních švů. Tato onemocnění postihují všechny lebeční švy a jsou podstatnou součástí mnoha genetických syndromů. Syndromy spojené s kraniosynostózami jsou závažné poruchy, někdy sdružené s anomáliemi kostry, malformacemi končetin, nebo i sníženou inteligencí. Tyto syndromy jsou způsobeny různými mutacemi převážně v genech FGFR1, FGFR2, FGFR3, TWIST1, EFNB1, RECQL4 a RAB23. Cílem této práce bylo shrnout dosavadní známé poznatky o fenotypových projevech a genetické podstatě těchto onemocnění.
|
|
|
Neurofibromatóza typu 1 a zárodečné mutace genu NF1 u českých pacientů
Bendová, Šárka ; Křepelová, Anna (vedoucí práce) ; Kleibl, Zdeněk (oponent) ; Kadlecová, Jitka (oponent)
Neurofibromatóza typu 1 (NF1, MIM 162200) je autozomálně dominantní onemocnění s incidencí 1:3000 živě narozených dětí, vyvolávající multisystémové postižení organismu a častý výskyt nádorů centrálního a periferního nervového systému 1. Rozvoj nádorů je u NF1 podmíněn inaktivací tumor supresorového genu NF1 zárodečnými mutacemi a následnou deregulací buněčné proliferace 2. Mutační analýza genu NF1 je ztížena několika pseudogeny, značnou velikostí genu, absencí mutačních hotspotů a širokým spektrem typů mutací. Z důvodu nejasné korelace genotypu s fenotypem je predikce průběhu onemocnění obtížná a doposud byly popsány pouze dvě mutace specificky ovlivňující fenotyp pacientů 3,4. Tato disertační práce je komentovaným souborem šesti publikací věnujících se společnému tématu NF1. Publikace 1 a 6 se věnují problematice mutační analýzy genu NF1 v populaci 67 českých pacientů s NF1. Jsou zde prezentovány genotypy a spektra kauzálních mutací doplněná o fenotyp pacientů a srovnání výtěžnosti vyšetřovacích metod. U probandů s nalezenou kauzální mutací byl vyšetřením rodinných příslušníků posouzen sporadický nebo familiární výskyt onemocnění. Tato analýza vedla k závěru, že před zavedením rutinních vyšetřovacích metod mohl být odhad počtu sporadických případů NF1 z důvodu přehlédnutí mírného fenotypu u příbuzných...
|
|
|
Vplyv variant v génoch asociovaných s kancerogenézou na predispozíciu a fenotyp hereditárnych a sporadických nádorových ochorení gastrointestinálneho traktu
Vasovčák, Peter ; Křepelová, Anna (vedoucí práce) ; Kohoutová, Milada (oponent) ; Plevová, Pavlína (oponent)
Táto dizertačná práca sa venuje štyrom rôznym problematikám, pre ktoré je spoločným menovateľom zvýšené riziko vzniku a rozvoja kolorektálneho karcinómu (KRK). Prvá časť je venovaná Cowdenovej syndrómu (CS), druhá Peutz-Jeghersovmu syndrómu (PJS), tretia sporadickým KRK v českej populácií a štvrtá pacientke so syndrómom konštitučnej mismatch reparačnej deficiencie (CMMR-D) a osobitým mutačným profilom. Cowdenovej syndróm (CS) je autozomálne dominantné ochorenie s predispozíciou k rôznym nádorom, predovšetkým k rakovine prsníka, štítnej žľazy a maternice. Patognomickým znakom sú mukokutánne lézie s takmer 100%-tnou penetranciou do 30. roku života (1). Klasifikácia CS, napriek stanoveným diagnostickým kritériám (2), je značne problematická kvôli mimoriadne rozsiahlemu fenotypovému spektru a variabilnej expresii ochorenia. Molekulárno-genetická analýza kauzálneho génu PTEN (3) môže definitívne potvrdiť resp. vylúčiť podozrenie na CS. Analyzovali sme a zdokumentovali dvoch pacientov (Publikácia 1 a 2), ktorí sa vyznačovali variabilnou expresiou ochorenia, pričom u oboch bola zistená masívna polypóza gastrointestinálneho traktu (GIT) a v druhom prípade bol zaznamenaný aj vznik malígneho ochorenia. Peutz-Jeghersov syndróm (PJS) je autozomálne dominantné ochorenie charakteristické mukokutánnou pigmentáciou a...
|
host ::
RSS.