|
|
Studium adsorpce přirozených organických látek na aktivním uhlí při úpravě pitné vody
Le Duc, Duy ; Mega, Jaroslav (oponent) ; Dolejš, Petr (vedoucí práce)
V první části práce byly shromážděny informace týkající se adsorpce nespecifického organického znečištění vody (NSOL) na zrnitém aktivním uhlí a pro účely práce byla modifikována metodika laboratorních experimentů, vycházející ze souboru laboratorních metod používaných v technologii vody [15]. Jako ukazatel nespecifického organického znečištění byla zvolena chemická spotřeba kyslíku s využitím manganistanu draselného jako oxidačního činidla (CHSKMn) [29]. V druhé části práce byly studovány sorpční vlastnosti osmi druhů granulovaného aktivního uhlí. Granulované aktivní uhlí pocházelo od dvou světových výrobců a to od firmy NORIT od nichž bylo testováno pět druhů granulovaného aktivního uhlí: NORIT GAC 1020, NORIT PK 1-3, NORIT GAC 1240, NORIT ROW 0.8 SUPRA a TOD NORIT ROX 0.8 a firmy Chemviron Carbon od nichž byly testovány tři druhy granulovaného aktivního uhlí: F100 FE11120A, F400 FE11210A a TL830 FE2028B. U všech druhů aktivního uhlí byla sledována kinetika ustavování adsorpční rovnováhy a určeny hodnoty parametrů Freundlichovy rovnice adsorpční izotermy při adsorpci NSOL.
|
|
| |
|
|
Srovnání různých modifikací koagulačních testů
Vymazalová, Kamila ; Dolejš, Petr (oponent) ; Mega, Jaroslav (vedoucí práce)
V obecné části diplomové práce je zpracována literární rešerše týkající se problematiky použití různých modifikací koagulačních testů. V obecné části diplomové práce je zpracována literární rešerše týkající se problematiky použití různých modifikací koagulačních testů. Experimentální část je zaměřena na srovnání tří typů koagulačních testů při úpravě uměle připravené modelové vody se zvýšeným obsahem huminových látek. Konkrétně byl srovnáván klasický sklenicový test, modifikovaný sklenicový test a centrifugační test. Jako koagulant byl používán síran železitý. Účinnost úpravy byla testována za různých podmínek (teplota, doba rychlého míchání a intenzita pomalého míchání). Vypovídací schopnost výsledků srovnávaných technologických testů byla posuzována na základě absorbance při 254 nm, absorbance při 387 nm, zbytkové koncentrace železa a CHSK-Mn. Získané výsledky jsou numericky zpracovány a prezentovány v tabelární i grafické podobě.
|
|
| |
|
|
Odstraňování mikropolutantů při úpravě pitné vody
Hambálková, Kateřina ; Vávrová, Milada (oponent) ; Dolejš, Petr (vedoucí práce)
Průnik léčiv do povrchových a pitných vod je celosvětově nově řešeným problémem. Tato diplomová práce se zabývá odstraněním léčiv z vody pomocí koagulace, při níž jsou porovnávána koagulační činidla chitosan a síran železitý. Pro srovnání byla použita i adsorpce na práškové aktivní uhlí. Účinnost odstranění byla zjišťována pomocí UV-VIS spektrofotometru a HPLC.
|
|
|
Sledování změn hodnot vybraných ukazatelů jakosti pitné vody během její dopravy a skladování
Vaňková, Jitka ; Dolejš, Petr (oponent) ; Mega, Jaroslav (vedoucí práce)
Teoretická část práce poskytuje informace o pitné vodě a požadavcích na její kvalitu, změnách jakosti vody při distribuci a akumulaci vody způsobené desinfekcí vody, dobíháním chemických procesů, korozí materiálů potrubí, tvorbou inkrustací a biofilmů, nitrifikací amoniakálního dusíku, sedimenty v potrubí, vyluhováním škodlivých látek do vody a možnostech omezení těchto změn. Pozornost byla věnována ukazatelům jakosti vody, jejichž přítomnost může indikovat změny ve vodovodní síti. V experimentální části práce jsou sledovány změny jakosti pitné vody při její distribuci na základě vybraných ukazatelů jakosti vody. Konkrétně se jedná o chemickou spotřebu kyslíku, koncentraci železa, manganu, amonných iontů, dusitanů, dusičnanů, chloroformu a chloru. K pravidelnému sledování byly vybrány vhodné lokality v rámci brněnské vodovodní sítě; pro dokreslení situace byly odebrány vzorky vody z distribuční sítě úpravny vody Švařec, Vír, Štítary a Mostiště. U vybraných metod analytického stanovení výše zmíněných ukazatelů jakosti vody jsou prezentovány jejich charakteristiky. Získané poznatky o jakosti vody jsou uvedeny v tabelární a grafické podobě.
|
|
| |
|
|
Studium sezónních změn jakosti vody ve vírské nádrži
Navrátilová, Martina ; Dolejš, Petr (oponent) ; Chocholáčová, Hana (vedoucí práce)
Práce se zabývá měřením vybraných ukazatelů jakosti vody ve vodárenské nádrži Vír (teplota, pH, barva, zákal, fluorescence fykocyaninu, koncentrace chlorofylu-a, feopigmentů, microcystinu-LR, orthofosforečnanů, dusičnanů, atd.). Vzorky byly odebírány v odběrových profilech 10, 30 a 50 metrů od absolutní hladiny a v sezóně od května do října byl měřen vertikální profil pomocí sondy YSI 6600 přímo v nádrži.
|
|
|
Problematika huminových látek jako prekurzorů trihalogenmethanů
Jelínková, Zuzana ; Dolejš, Petr (oponent) ; Doležalová Weissmannová, Helena (vedoucí práce)
Bakalářská práce pojednává o vlastnostech huminových látek, jejich vzniku, struktuře a výskytu ve vodním prostředí. Uvádí metody vhodné ke stanovení huminových látek a procesy používané k jejich odstranění z vody. Práce popisuje hygienické zabezpečení vody a s tím spojený vznik trihalogenmethanů. Cílem experimentální části bylo provést koagulaci modelové huminové vody na laboratorní míchací koloně, včetně návrhu optimální dávky zvoleného koagulačního činidla a porovnání účinnosti separace vloček membránovou filtrací a centrifugací. Účinnost odstranění huminových látek byla zjišťována měřením absorbancí vody při vlnových délkách 245 nm v křemenné kyvetě s optickou dráhou 1 cm a 387 nm ve skleněné kyvetě s optickou dráhou 5 cm. Pro vyhodnocení jakosti suspenze byla stanovena koncentrace zbytkového železa koagulantu ve vodě.
|
|
|
Agregační reakce chitosanu využitelné při úpravě pitné vody.
Leskovjanová, Jana ; Mega, Jaroslav (oponent) ; Dolejš, Petr (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá úpravou povrchových vod s obsahem huminových látek. Nejpoužívanější metodou úpravy povrchové vody je koagulace s následnou separací vzniklých agregátů. V tomto případě byla při koagulaci sledována pouze perikinetická fáze koagulace, kdy tvorba agregátů probíhá výhradně vlivem Brownova pohybu, tj. bez vlivu míchání. Separace vzniklých agregátů byla prováděna centrifugací. Série koagulačních pokusů byly prováděny za laboratorních podmínek s uměle připravenou modelovou vodou, jejímž základem byl koncentrát huminové vody z přírodního rašeliniště. Za těchto podmínek byl sledován především vliv teploty na průběh koagulace, v rozsahu teplot 5 až 22 °C. Jako koagulační činidlo byl použit biopolymer chitosan, který u nás v praxi v současné době stále ještě není využíván. U tohoto koagulantu nebyl pozorován nijak výrazný vliv teploty. Pro ověření, zda je možné vliv teploty sledovat centrifugačním koagulačním testem, byla série pokusů zopakována s použitím síranu hlinitého a železitého, což jsou v praxi běžně používaná koagulační činidla. Vliv teploty u nich byl zkoumán již dříve na poloprovozním modulu. Účinnost koagulace byla hodnocena na základě zbytkových absorbancí (při 254 a 387 nm) a pro optimální dávku byla navíc stanovena hodnota CHSK manganistanovou metodou. V případě hlinitého a železitého koagulantu byla účinnost koagulace dále posuzována i na základě koncentrací zbytkového koagulantu. U každého z použitých koagulantů byla nejprve provedena série pokusů při laboratorní teplotě, jejichž cílem bylo nalezení nejvhodnější doby agregace pro určení optimální dávky koagulantu. Účinnost koagulace byla vyhodnocena pro dobu agregace 10, 40 a 120 minut. Na základě naměřených hodnot byla pro měření za snížené teploty vybrána jako optimální doba agregace 40 minut. Na závěr bylo provedeno srovnání použitých koagulantů při jednotlivých teplotách.
|
host ::
RSS.