|
|
Charakter advekce a vymezení klimatických sezon
Pekař, Bronislav ; Novák, Martin (oponent) ; Sládek, Ivan (vedoucí práce)
Charakter advekce a vymezení klimatologických sezon Diplomová práce se zabývá vymezením klimatických sezon v závislosti na teplotě a směru větru v hladině 850 hPa. Teoretická část se zabývá metodami vymezování ročních období a klimatologickými procesy v Evropě. V praktické části je ověřena základní hypotéza a jednotlivé kroky postupu, které vedou k vymezení klimatických sezon v závislosti na teplotě a směru větru. Hlavní metodou je metoda součtových řad, kterou navrhl RNDr. Ivan Sládek, CSc. Západní proudění nad Čechami je charakteristické převážně chladnou advekcí od 9.4. do 21.10. (advekční léto), teplou advekcí od 20.10. do 9.4 (advekční zima). Východní proudění je charakteristické převážně teplou advekcí od 9.4. do 17.9., chladnou advekcí od 17.9. do 9.4. Klíčová slova: Advekce, cirkulační procesy, klimatické sezóny, metoda součtových řad, vymezování ročních období.
|
|
| |
|
|
Vztahy mezi slunečním svitem, globálním zářením, oblačností a délkou dne, hlavně v Hradci Králové
Schovánková, Jana ; Šindelářová, Tereza (oponent) ; Sládek, Ivan (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá problematikou globálního slunečního záření, slunečního svitu a oblačnosti. Hodnotí tyto prvky obecně, zabývá se jejich měřením a jejich vzájemnými vztahy. Nejdůležitější část práce řeší možnosti zhodnocení nepřímého odvození klimatických charakteristik globálního záření z údajů o slunečním svitu, oblačnosti a času. Práce vychází z odborné literatury, zejména z prací Karla Vaníčka a jeho spolupracovníků ze Solární a ozonové observatoře ČHMÚ v Hradci Králové, kteří se v nich zabývali zejména problematikou využití sluneční energie. V experimentální části práce jsou zpracovávány denní hodnoty uvedených veličin za desetileté období (1999 - 2008) ze Solární a ozonové observatoře ČHMÚ v Hradci Králové s využitím metod matematické statistiky. Druhá část práce se zaměřuje na zimní období, kdy je v nejvyšších polohách Krkonoš více slunečního svitu než v nížinách. Porovnávají se zde denní sumy délky slunečního svitu za období 1971 - 2009 z horské stanice Labská bouda a z nížinné stanice Praha - Libuš s využitím metody součtových řad. Klíčová slova globální sluneční záření, délka slunečního svitu, oblačnost, Solární a ozonová observatoř ČHMÚ v Hradci Králové, využití sluneční energie, Labská bouda v Krkonoších, Praha - Libuš, metoda součtových řad
|
|
|
Podnebí Norska jako faktor ovlivňující cestovní ruch
Lhotka, Ondřej ; Míková, Taťána (oponent) ; Sládek, Ivan (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce popisuje ty prvky norského podnebí, které mají bezprostřední vliv na lidské aktivity v přírodě. V této práci je kladen důraz na režim slunečního svitu vzhledem k astronomickým a meteorologickým faktorům. Délka světlého dne a přítomnost polárního dne i polární noci je uvedena pro několik norských lokalit. Byly vymezeny jasné a temné období pro města Oslo a Tromsø, včetně ročního chodu oblačnosti. Teplotní poměry jsou charakterizovány pomocí mapy s průměrnou roční teplotou a tabulkami s průměrnou měsíční, průměrnou měsíční minimální a extrémní teplotou. Režim větru je uveden v tabulce a je znázorněn pomocí pěti větrných růžic. Poté je uvedena mapa s průměrnými ročními srážkovými úhrny a tabulky s průměrnými měsíčními srážkami a počtem srážkových dní. Zmíněna je také výška sněhové pokrývky během roku. Na konci je návrh obsahu "klimatologického průvodce" a doporučení vhodného období pro návštěvu Norska.
|
|
|
Klimatologické hodnocení sucha na území Čech a Moravy v letech 1875-2002
Blinka, Petr ; Sládek, Ivan (vedoucí práce) ; Klabzuba, Jiří (oponent) ; Munzar, Jan (oponent)
Disertační práce vznikla s podporou grantového projektu "Dlouhodobé změny režimu výskytu extrémního sucha v Česku". Analýza sucha na území Česka v letech 1875-2002 vycházela z osmi vybraných stanic s nejdelšími denními řadami teplot a srážek, které reprezentují klima středních a nižších poloh. Práce sleduje dva hlavní cíle: hodnocení intenzity sucha v předem zvolených kalendářních jednotkách (roky, vegetační období - měsíce duben až září) a vymezení nejvýraznějších period sucha. Vedle dvou zcela nových objektivních indexů DI a EvaDI byla intenzita sucha na jednotlivých stanicích kvantifikována také na základě charakteristiky EDI, jež vychází z metody efektivní srážky autorské dvojice H. R. Buyn a D. A. Wilhite. Zvláštní pozornost věnujeme stanici Praha-Klementinum, pro kterou jsme spočítali odhady denních úhrnů potenciální evapotranspirace. Ty jsou společně s denními úhrny srážek základem dalších tří nově zkonstruovaných indexů intenzity sucha EDImod, EDI2 a EvaDI2. Metodu efektivní srážky jsme využili také při vymezování nejvýraznějších period sucha. Jejich průnikem na všech stanicích dostáváme časové úseky, ve kterých sucho zasáhlo celé území Česka. Na stanici Praha-Klementinum jsme vyzkoušeli také námi navrženou modifikaci metody efektivní srážky, která spočívá v začlenění odhadů denních úhrnů...
|
|
| |
|
|
Meteorologické faktory ovlivňující riziko lesních požárů v ČR
Sehnalová, Petra ; Francl, Roman (oponent) ; Sládek, Ivan (vedoucí práce)
The aim of my work is to clarify the meteorological conditions which lead to forest fires and create a formula that would assessed the fire hazard on the basis of forecast of meteorological parameters. Main parts of this work are: definition and conditions of the emergence of forest fires, division of forest fires, methods of disposal of fires, methods and ways of predicting and detecting forest fires and the occurrence and areal extent of forest fires in the world and in our country, influence of drought and global warming. I evaluated forest fires in terms of meteorological factors (average daily temperature, total daily precipitation - processed by method of effective precipitation and wind speed) in the Chomutov distrikt (from 3 climatological stations) from 1998 to 2008. First I analyzed impact of individual meteorological parameters on the occurrence of forest fires during last 11 years. I drew up several formulas for calculating the hazard of fires. The formula with the best results I have named Fire Hazard Index and set the limits, i.e. the degree of harard. The Fire Hazard Index is meteorological index and it does not work with the factors of vegetation, infrastructure and topography. Therefore Fire Hazard Index would be a suitable part of the overall General Hazard Index, which would take into...
|
|
| |
|
|
Acoustic-gravity waves at ionospheric heights generated by meteorological activity in the troposphere
Šindelářová, Tereza ; Sládek, Ivan (vedoucí práce) ; Laštovička, Jan (oponent) ; Blanc, Elisabeth (oponent)
Akusticko-gravitační vlny troposférického původu pozorované v ionosféře Tereza Šindelářová Práce se zabývá pozorováním jevů v ionosféře, jejichž zdrojem jsou konvekční bouře v troposféře, zejména pozorováním akusticko-gravitačních vln s periodami 1-30 min. Konvekční bouře jsou zdrojem širokého spektra vln. Část vln se šíří do horní atmosféry, kde přispívají ke změnám struktury, dynamiky a složení atmosféry. Výsledky pozorování v České republice byly srovnány s pozorováními, jež se prováděla zejména v 60. a 70. letech 20. stol. v Severní Americe v oblasti Centrálních rovin. Konvekční bouře se ve Střední Evropě a v oblasti Centrálních rovin vyvíjejí v odlišných podmínkách, a proto mohou ovlivňovat horní atmosféru různým způsobem. Dalším cílem bylo hledání možnosti, jak odlišit akusticko-gravitační vlny vyvolané meteorologickou aktivitou v troposféře od vln emitovaných jinými zdroji. Vlny v ionosféře jsou často vyvolány fluktuacemi geomagnetického pole. K odlišení akusticko-gravitačních vln a vln geomagnetického původu zde byla použitá metoda založená na současné analýze ionosférických měření a měření fluktuací geomagnetického pole na observatoři Budkov. Ionosférický infrazvuk vyvolaný konvekčními bouřemi byl v České republice pozorován zřídka. Infrazvukové vlny s periodami 2-5 min se objevily jen ve dvou...
|
|
|
Hodnocení georeliéfu jako faktoru ovlivňujícího větrné poměry
Šůstková, Anna ; Voják, Karel (oponent) ; Sládek, Ivan (vedoucí práce)
V práci bylo provedeno hodnocení georeliéfu jako faktoru ovlivňujícího větrné poměry na Zlínsku. Práce je členěna do několika kapitol. V původních čtyřech kapitolách jsou uvedeny základní informace o větrné energii. Následující kapitoly jsou tvořeny vlastními výsledky a údaji o programu WAsP. Reliéf je hodnocen pomocí programu WAsP, který byl vyvinut z důvodů potřeby studia větrné energie. Program obsahuje model pro drsnost a orografii. Výsledkem práce je vytvoření mapy průměrných rychlostí větru ve výšce 100 m nad povrchem. Pozn.: Práce neobsahovala český abstrakt - výše uvedený text je přibližným překladem anglické verze . Přeloženo na katedře fyzické geografie a geoekologe.
|
host ::
RSS.