|
|
Fraktální aspekty toku chloridu sodného.
Dvořáčková, Simona ; Šklubalová, Zdeňka (vedoucí práce) ; Svačinová, Petra (oponent)
Univerzita Karlova v Praze, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra: Farmaceutická technologie Školitel: Doc. PharmDr. Zdeňka Šklubalová, PhD. Posluchač: Simona Dvořáčková Název diplomové práce: Fraktální aspekty toku chloridu sodného Sypnost látek je ovlivněna jejich granulometrickými charakteristikami, jako je velikost a tvar částic. V této práci jsou studovány vztahy mezi velikostí částic a rychlostí sypání velikostních frakcí chloridu sodného v rozmezí 80-630 µm kruhovým otvorem kónické nerezové násypky v rozmezí 6-15 mm. K modelování závislosti byla využita Jones - Pilpelova mocninná rovnice. Byla zjištěna lineární závislost mezi exponentem mocninné rovnice sypání Jones & Pilpel a středním rozměrem částic. S využitím výsledků optické mikroskopie byly studovány fraktální aspekty rychlosti sypání (hmotnostní, objemová). Byla zjištěna nelineární závislost rychlosti sypání na středním rozměru částic a obvodu částic.
|
|
|
Studium lisovacího procesu a vlastností tablet z různých typů hydrogenfosforečnanu vápenatého.
Koryťáková, Lenka ; Mužíková, Jitka (vedoucí práce) ; Svačinová, Petra (oponent)
V práci jsou hodnoceny anhydrát a dihydrát hydrogenfosforečnanu vápenatého z hlediska pevnosti a doby rozpadu tablet v závislosti na lisovací síle. Jako anhydrát jsou použity dva firemní produkty - Anhydrous Emcompress® a Di-Cafos® A 60, zástupcem dihydrátu je Emcompress® . Vlivovými faktory jsou použité mazadlo (stearan hořečnatý, Pruv® ), přídavek mikrokrystalické celulosy (Vivapur® 102) a lisovací síla. Kromě vlastností tablet je hodnocena i energetická bilance lisování. Použité lisovací síly byly 12, 16 a 20 kN. U směsí obsahujících Vivapur® 102 byla použita lisovací síla 12 kN. Celková energie lisování, energie na tření a energie akumulovaná tabletou po vylisování rostly s lisovací silou a byly nejvyšší u látky Anhydrous Emcompress® , přídavek Vivapuru® 102 tyto energie zvyšoval. Mezi hodnotami energie dekomprese nebyly výraznější rozdíly. Plasticita klesala s lisovací silou, nejvyšší byla u látky Anhydrous Emcompress® , Vivapur® 102 její hodnoty zvyšoval. Pevnost tablet rostla s lisovací silou, nejpevnější tablety poskytoval Emcompress® , nejméně pevné Di-Cafos ® A 60. Vivapur® 102 pevnost tablet zvyšoval a vyrovnával, typ mazadla se uplatňoval různě. Doba rozpadu tablet byla velmi krátká, nebyl zaznamenán vliv lisovací síly, Vivapur® 102 její hodnoty vyrovnával.
|
|
|
Hodnocení stresové relaxace směsí laktosy a hydrogenfosforečnanu vápenatého určených k přípravě tablet s theofylinem.
Le, Thanh Tra ; Svačinová, Petra (vedoucí práce) ; Ondrejček, Pavel (oponent)
Univerzita Karlova, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra: Farmaceutická technologie Školitel: Mgr. Petra Svačinová, Ph.D. Posluchač: Le Thanh Tra Název diplomové práce: Hodnocení stresové relaxace směsí laktosy a hydrogenfosforečnanu vápenatého určených k přípravě tablet s theofylinem Diplomová práce analyzuje viskoelastické vlastnosti plniv a pevnost tablet s theofylinem. V teoretické části práce popisuje použité materiály: laktosu Spherolac 100, mikrokrystalickou celulosu Comprecel 102, hydrogenfosforečnan vápenatý anhydrát Di-Cafos A150, hydrogenfosforečnan vápenatý dihydrát D160, theofylin a stearan hořečnatý. Dále se práce zabývá testem stresové relaxace, metodami hodnocení a použitím i mimo obor farmacie. Experimentální část hodnotí viskoelastické vlastnosti a pevnost pomocí testu stresové relaxace s maximální silou 10 kN a časovou prodlevou 180 s. Hodnotí se také radiální pevnost tablet. Experimentální část hodnotí parametry elasticity Ai a plasticity Pi získané s využitím testu stresová relaxace. Hodnotí se vliv různých pomocných látek na tyto parametry. Nejvyšší hodnoty se zjistily u směsí E (Spherolac 100 a Comprecel 102), dále u směsí D (Spherolac 100 a Di-Cafos A150) a nejnižší elastické i plastické parametry mají směsi B (Spherolac 100 a Di-Cafos D160). Radiální pevnost byla...
|
|
|
Hodnocení společně zpracovaných pomocných látek určených pro formulaci orálně dispergovatelných tablet
Vondrušková, Hana ; Svačinová, Petra (vedoucí práce) ; Vraníková, Barbora (oponent)
Univerzita Karlova, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Společně zpracované pomocné látky (CPE) jsou definovány jako kombinace dvou či více látek, které jsou fyzikálně upraveny během vhodného výrobního procesu (například sprejovým sušením). Tyto pomocné látky jsou v současné době stále častěji využívány pro výrobu tablet přímým lisováním. Díky dostupnosti široké škály výchozích pomocných látek máme možnost získat množství kombinací s lepšími vlastnostmi než prosté fyzikální směsi. Ačkoli složení CPE může být velmi podobné, i malé změny parametrů jednotlivých směsí mohou způsobit odlišné chování těchto látek po tabletování. Cílem této práce bylo srovnání lisovatelnosti (užitím záznamu síla-dráha) CPE (Starlac®, Combilac®, Cellactose 80®, DisintequikTM ODT® obsahujících laktosu a Ludiflash®, SmartEx QD 50®, SmartEx QD 100® obsahujících mannitol) a vlastností z nich získaných tablet (radiální pevnost tablet, oděr tablet, rozpad tablet a nasákavost tablet) vylisovaných tlaky 78, 130, 182 MPa. CPE obsahující laktosu měly ve srovnání s tabletami obsahujícími mannitol nižší hodnoty plasticity, ale vyšší hodnoty uvolněné elastické energie. V této studii jsou také znázorněny hodnoty radiální pevnosti, které byly nejvyšší u Ludiflash® a naopak nejnižší pro Starlac®. CPE obsahující mannitol vykazovaly...
|
|
|
Studium nového směsného suchého pojiva obsahujícího laktosu, mikrokrystalickou celulosu a kukuřičný škrob
Srbová, Alena ; Mužíková, Jitka (vedoucí práce) ; Svačinová, Petra (oponent)
Univerzita Karlova v Praze, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra Farmaceutická technologie Kandidát Mgr. Alena Srbová Konzultant PharmDr. Jitka Mužíková, Ph.D. Název rigorózní práce Studium nového směsného suchého pojiva obsahujícího laktosu, mikrokrystalickou celulosu a kukuřičný škrob Práce se zabývá studiem nového směsného suchého pojiva Combilac® , které je složeno ze 70 % monohydrátu α-laktosy, z 20 % mikrokrystalické celulosy a z 10 % kukuřičného škrobu. Testovány jsou tokové vlastnosti, lisovatelnost, citlivost na přídavek mazadel, pevnost a doba rozpadu tablet. Lisovatelnost je hodnocena pomocí energetického profilu lisovacího procesu a pevnosti tablet. Stejné parametry jsou hodnoceny také u fyzikální směsi, složené z α- laktosy monohydrátu, mikrokrystalické celulosy a kukuřičného škrobu, a výsledky jsou porovnávány. Combilac® i fyzikální směs potřebují přídavek mazadla z důvodu vysokého tření a přilnavosti tabletoviny na stěny matrice. Combilac® vykazuje lepší tokové vlastnosti než fyzikální směs, jeho lisovatelnost je lepší a celková energie lisovacího procesu je vyšší. Tablety vykazují vyšší pevnost v tahu a vyšší citlivost na mazadla. Doba rozpadu tablet obsahujících Combilac® je srovnatelná s dobou rozpadu tablet obsahujících fyzikální směs.
|
|
|
Studium vlivu kombinace mukoadhezivních polymerů na chování matricových systémů v prostředí tenkého střeva
Janoušek, Miroslav ; Vraníková, Barbora (vedoucí práce) ; Svačinová, Petra (oponent)
Univerzita Karlova, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra: Katedra farmaceutické technologie Školitel: PharmDr. Barbora Vraníková, Ph.D. Konzultant: Mgr. Chiazor Ugo Ogadah Posluchač: Miroslav Janoušek Název diplomové práce: Studium vlivu kombinace mukoadhezivních polymerů na chování matricových systémů v prostředí tenkého střeva Cílený přívod léčiva do tlustého střeva je vysoce žádoucí z důvodu přímé léčby lokálních onemocnění střev, snížení dávky léčiva a minimalizace systémových nežádoucích účinků. Tohoto efektu lze dosáhnout různými specifickými lékovými systémy založenými na rozdílných mechanismech. Obecně jsou nejpreferovanější perorální lékové formy vzhledem k relativně snadné výrobě a vysoké adherenci pacientů k léčbě. Patří mezi ně i matricové systémy založené na mukoadhezivních polymerech, které umožňují, jak cílení na požadované místo (např. tlusté střevo), tak řízené uvolňování léčivé látky. Z výše zmíněných důvodů bylo cílem předkládané studie vyhodnotit chování dvou mukoadhezivních polymerů, konkrétně guarové klovatiny (GK), hypromelosy K15M (HPMC K15M) a jejich kombinací v biorelevantním médiu simulující tekutiny tenkého střeva (FaSSIF). Viskozita polymerních disperzí byla měřena pomocí rotačního reometru. Polymerní formulace (výlisky) obsahující modelové léčivo theofylin...
|
|
|
Study of sphingosine, dihydrosphingosine and phytosphingosine in skin barrier models
Kubátová, Denisa ; Kováčik, Andrej (vedoucí práce) ; Svačinová, Petra (oponent)
Univerzita Karlova, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra farmaceutické technológie Autor: Denisa Kubátová Školiteľ: PharmDr. Andrej Kováčik, Ph.D. Konzultant: PharmDr. Lukáš Opálka, Ph.D. Názov diplomovej práce: Hodnotenie sfingozínu, dihydrosfingozínu a fytosfingozínu v modeloch kožnej bariéry Stratum corneum (SC), alebo rohová vrstva kože, ktorá sa nachádza v najvrchnejšej časti epidermis, predstavuje kožnú bariéru organizmu. SC je zložené z kornecoytov a intercelulárnej lipidovej matrix, ktorú tvoria najmä ceramidy (Cer), voľné mastné kyseliny (angl. free fatty acids; FFA) a cholesterol (Chol) zastúpené v ekvimolárnom pomere. Látky zo skupiny sfingolipidov - Cer, sú acylované sfingoidné bázy (napríklad sfingozín (S), dihydrosfingozín (dS) či fytosfingozín (P)), mastnou kyselinou (napríklad kyselinou lignocerovou (LIG)). V lipidovej matrix sa nachádzajú aj metabolické produkty Cer (voľné sfingoidné bázy), avšak ich význam na bariérové funkcie SC nie sú úplne známe. Niektoré štúdie ukazujú, že nielen jednotlivé Cer s rôznymi sfingoidnými bázami, ale aj pravdepodobne zvýšená prítomnosť voľných báz, môžu viesť k zmene permeability kožnej bariéry. Cieľom tejto práce bolo hodnotenie vplyvu voľných sfingoidných báz na permeabilitu modelových membrán SC. Bolo pripravených dohromady deväť typov...
|
|
|
Influence of mixing conditions of microcrystalline celluloses with lubricants on mechanical properties of tablets
Lamošová, Jana ; Mužíková, Jitka (vedoucí práce) ; Svačinová, Petra (oponent)
Univerzita Karlova, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra: Farmaceutická technológia Študent: Jana Lamošová Školiteľ: doc. PharmDr. Jitka Mužíková, Ph.D. Názov diplomovej práce: Vplyv podmienok miesenia mikrokryštalických celulos s mazadlami na mechanické vlastnosti tabliet Predmetom diplomovej práce je zhodnotenie vplyvu podmienok miesenia troch typov mikrokryštalických celulos s mazadlami na mechanické vlastnosti tabliet, oder a dobu rozpadu. Použité mikrokryštalické celulosy sú silicifikovaná mikrokryštalická celulosa Prosolv® SMCC 90, mikrokryštalická celulosa Microcel® MC 102 a Microcel® MC 200. Mazadlá stearan horečnatý a stearylfumarát sodný sú použité v koncentrácií 1 %. Zmesi sú pripravené miesením v miesiacej kocke alebo Turbula miesiči pri dvoch dobách miesenia. Tablety sú pripravené na testovacom materiálovom zariadení Zwick/Roell. Oder tabliet je hodnotený liekopisnou metódou, doba rozpadu liekopisnou metódou a metódou merania odrazu zaostrených lúčov (FBRM). Najvyššie hodnoty oderu tabliet vykazovali formulácie s MCC 200, najnižšie formulácie s P90. Najkratšie doby rozpadu tabliet boli na základe oboch metód namerané pre formulácie s MCC 200, najdlhšie pre formulácie s P90. Miesiaca kocka vykazovala v porovnaní s Turbulou negatívnejší vplyv na mechanické vlastnosti tabliet....
|
|
|
Příprava polymerních fluorescenčních nanočástic
Širajová, Daniela ; Holas, Ondřej (vedoucí práce) ; Svačinová, Petra (oponent)
Univerzita Karlova v Prahe, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra farmaceutickej technológie Školiteľ: PharmDr. Ondřej Holas, PhD. Poslucháč: Daniela Širajová Názov diplomovej práce: Príprava polymérnych fluorescenčných nanočastíc Nanočastice založené na biodegradovateľných polyesteroch sú široko využívanou platformou pre cielené dodanie liečiv a ich následné riadené uvoľňovanie. Cieľom tejto diplomovej práce bolo pripraviť a optimalizovať prípravu polymérnych nanočastíc s fluorescenčným farbivom ako modelovou látkou. Na prípravu nanočastíc bola použitá metóda nanoprecipitácie. Hodnotili a porovnávali sa nanočastice pripravené z dvoch druhov polymérov PLGA (COOH terminovaný a esterom terminovaný). Na optimalizovanie prípravy bola použitá povrchovo aktívna látka a stabilizátor v rôznych koncentračných pomeroch. Povrchovo aktívnou látkou bol cholát sodný v koncentráciách 0,1%, 0,5%, 1%, 2% a 5%. Nanočastice boli stabilizované poloxamérom Pluronic F-127 v koncentráciách 0,1%, 0,5% a 1%. Nanočastice sa porovnávali z hľadiska enkapsulačnej efektivity, veľkosti častíc a zeta potenciálu. V disolučnom experimente sa hodnotilo a porovnávalo množstvo uvoľneného fluoresceínu v závislosti na čase (48 hodín), ktorý prebiehal s PLGA zakončeným kyselinou a cholátom sodným v koncentráciách 0,1 % a 2 %....
|
|
|
Vliv glukosylsfingosinu na bariérovou funkci kůže a komplexního lipidového modelu kůže
Yanok, Oksana ; Kováčik, Andrej (vedoucí práce) ; Svačinová, Petra (oponent)
ABTRAKT Univerzita Karlova Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra farmaceutické technologie Kandidát: Oksana Yanok Školitel: PharmDr. Andrej Kováčik, Ph.D. Název diplomové práce: Vliv glukosylsfingosinu na bariérovou funkci kůže a komplexního lipidového modelu kůže. Vlastní kožní bariéra, která zajišťuje ochranu před ztrátou vody a škodlivými vlivy vnějšího prostředí, je lokalizována ve stratum corneum. Dominantní skupinou lipidů stratum corneum jsou ceramidy (Cer), které zároveň hrají hlavní roli v zajištění bariérových vlastnosti kůže. Enzymy sfingomyelin-deacyláza a glukosylceramid-deacyláza hydrolyzují amidovou vazbu prekurzorů Cer za vzniku vysoce polárních metabolitů, tzv. lysolipidů. Zvýšená aktivita těchto enzymu je považována za jeden z hlavních faktorů, které vedou ke vzniku řady kožních onemocnění charakterizovaných poruchou kožní bariéry (např. atopická dermatitida). V této práci jsme připravili modelové membrány napodobující zdravou kožní bariéru v ekvimolárním složení (lidské Cer, cholesterol, volné mastné kyseliny) s přídavkem 5 hmotnostních % cholesterol sulfátu. Dále jsme připravili modely, u kterých bylo postupně snižováno množství Cer a nahrazováno hydrofilním lysolipidem glukosylsfingosinem. Permeabilita našich modelů byla hodnocena pomocí čtyř parametrů, tj. ztráty vody,...
|
host ::
RSS.