|
|
Historik Jan Florián Hammerschmidt a jeho práce s prameny. (Na příkladu díla Prodromus Gloriae Pragenae)
Ciglerová, Jana ; Mikulec, Jiří (vedoucí práce) ; Hojda, Zdeněk (oponent)
Diplomová práce je venována spisu Jana Floriána Hammerschmidta (1652-1735) Prodromus Gloriae Pragenae. Práce podrobne predstavuje strukturu a obsah tohoto duležitého díla barokní historicko-topografické literatury a snaží se vystihnout specifika zpracování tématu zejména ve srovnání s autorovým dalším, pouze rukopisným, dílem o Praze Historia Pragensis. Težište práce pak tkví nejen v nastínení množství a ruznorodosti využitých zdroju informací, ale predevším ve zhodnocení autorovy práce s prameny a historiografickou literaturou. Na rade prípadu pak dokládá jeho kritický ci nekritický prístup k predchudcum i zpusob vlastní badatelské práce.
|
|
|
Chebská komenda křižovníků s červenou hvězdou za komturství Georga Runnera z Chvalšin (1609-1632)
Knetlová, Hana ; Mikulec, Jiří (vedoucí práce) ; Hojda, Zdeněk (oponent)
Tato diplomová práce je venována dejinám chebské komendy križovníku s cervenou hvezdou a k ní náležejícího špitálu v období pusobení Georga Runnera. Runner zastával úrad zdejšího komtura v letech 1609-1632. Vytcené téma je zpracováno se snahou o zasazení této osobnosti do širších souvislostí historického vývoje Chebska. Proto je zde podrobne pojednáno také o náboženské situaci na Chebsku v dobe nejvetšího rozmachu luteránského vyznání, o konfliktech, které vznikaly mezi zdejšími katolíky a luterány, a také o pocátecním prubehu rekatolizace mesta. Další tematický okruh tvorí popis hospodárské situace a majetku komendy ve zmíneném období. Pro ilustraci jsou uvedeny nekteré majetkoprávní spory. S hospodárskou situací komendy i špitálu úzce souvisí válecné události, které mají pro dejiny tohoto období velký význam a jimž je venována samostatná kapitola. Své místo zde zaujímá také otázka správy a života krížovnického špitálu. Významným podkladem pro tuto práci jsou archivní dokumenty rádu križovníku s cervenou hvezdou v Chebu a v Praze.
|
|
|
Jan Jiří Harant z Polžic a Bezdružic, český šlechtic a exulant
Mauleová, Blanka ; Bobková, Lenka (oponent) ; Mikulec, Jiří (vedoucí práce)
Zatímco jméno a osobnost Kryštofa Haranta z Polžic a Bezdružic jsou v naší zemi všeobecně známy, jeho mladší bratr Jan Jiří není příliš známý ani mezi zájemci o historii. Na rozdíl od Kryštofa se totiž nezapsal do dějin žádným významným činem a jeho život nebyl natolik pestrý nebo dramatický, aby upoutával pozornost. Na jeho smrti nebylo nic zvláštního, není ani známo přesné datum jeho úmrtí ani místo, kde je pochován. Svým způsobem života se výrazně neodlišoval od svých současníků ze stejného prostředí a společenské vrstvy. Na rozdíl od nich si však v průběhu čtvrt století vedl záznamy o soudobých událostech i osudech vlastní rodiny. Jeho Paměti tak rozšířily řadu osobních svědectví z pobělohorských Čech. Navíc se záhy, po odchodu autora za hranice, staly jednou z nečetných dobových reflexí a výpovědí z pera českých exulantů. Jan Jiří Harant má pro české historiky raného novověku význam také jako autor krátkého spisku o životě Kryštofa Haranta. Ačkoliv je toto několikastránkové dílko, zamýšlené Janem Jiřím jako úvod k jeho překladu bratrova cestopisu do němčiny, nesouvislé a útržkovité, obsahuje několik pozoruhodných informací o Kryštofu Harantovi. l Vztahují se převážně k jeho působení na dvoře Rudolfa II. a některé z nich jsou spíše anekdotické povahy.
|
|
|
Jan Jiří Harant z Polžic a Bezdružic, český šlechtic a exulant
Mauleová, Blanka ; Mikulec, Jiří (oponent) ; Bobková, Lenka (vedoucí práce)
Důsledky stavovského povstání a jeho porážky zasáhly výrazně do osudů nesčetných českých jednotlivců i celých rodin. Kromě všech, kteří se nějakých způsobem na povstání podíleli, byli nakonec postiženi i ti evangelíci, kteří na něm neměli žádnou účast. Rekatolizační opatření vrcholící mandátem o obnově jednotného náboženského vyznání v Čechách z roku 1627 postavila veškeré nekatolíky z řad svobodného obyvatelstva před nelehkou volbu, zda přestoupit ke katolickému vyznání nebo odejít ze země. Většina dala přednost pobytu v domácím prostředí, přesto odešlo ze země poměrně velké množství lidí. Mezi nimi se vyskytovala celá řada pozoruhodných osobností. Některé z nich se svými činy skutečně zapsaly do českých i evropských dějin a těší se značnému zájmu jak historiků, tak i široké veřejnosti. Největší část emigrantů však nebyla za svého života v Čechách příliš známa; žili celkem běžným životem v rámci svého společenského postavení až do stavovského povstání. Po odchodu za hranice pokračovali ve své skromné a nenápadné životní dráze. Jen málo z nich se nějakým způsobem vydělilo z nepřeberného množství neznámých a zapomenutých vystěhovalců. Jedním z nich je Jan Jiří Harant z Polžic a Bezdružic, mladší bratr mnohem slavnějšího Kryštofa Haranta. Zatímco širší veřejnosti je povědomé nanejvýš jeho rodové jméno, mezi...
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
host ::
RSS.