|
|
Složené a rozšířené koncové partikule v japonštině
Libich, Jan ; Kanasugi, Petra (vedoucí práce) ; Tirala, Martin (oponent)
Cílem této bakalářské práce je prozkoumání morfologických, syntaktických a zejména sémantických vlastností výrazů z oblasti japonské gramatiky, které se nazývají složené a rozšířené koncové partikule. Účelem výzkumu je odpovědět na otázku, jaké kombinace koncových partikulí se v současné japonštině vyskytují, jaké významy jednotlivé kombinace nesou a jak je možno je přeložit do češtiny. Práce je rozdělena na dvě části. První část se zabývá teoretickou rovinou, kde jsou zkoumány koncové partikule obecně a uveden přehled jednoduchých koncových partikulí. Ve druhé části jsou na základě odborné literatury a analýzy autentického jazykového materiálu zkoumány složené a rozšířené koncové partikule a to především jejich významy. Analyzovány jsou složené partikule kana, noka a jone a rozšířené partikule monoka a džanaika. V závěru práce je uvedeno shrnutí specifik gramatických kategorií složených a rozšířených koncových partikulí. Klíčová slova: japonština, koncové partikule, složené partikule, rozšířené partikule, modalita.
|
|
|
Vývoj jazyka charakterizujícího postavy v šódžo a šónen manze
Dvořáková, Johana ; Kanasugi, Petra (vedoucí práce) ; Weber, Michael (oponent)
(česky) Práce se věnuje zkoumání vývoje jazykových prostředků jakuwarigo v šódžo a šónen mangách z let 70., 90., a současnosti. Cílem práce je zjistit, jak se tyto jazykové prostředky charakterizující postavy v průběhu let změnily v rámci těchto dvou žánrů (šódžo a šónen), a porovnat jejich vývoj mezi sebou. Z důvodu omezeného prostoru se práce bude zaměřovat na dívčí postavy v obou mangách.
|
|
|
Japonská slovesa a kategorie volitivity
Drvotová, Tereza ; Kanasugi, Petra (vedoucí práce) ; Labus, David (oponent)
(česky) Tato práce se zabývá problematikou rozlišení volitivních a non-volitivních sloves v japonštině. Dále zkoumá jejich užití ve slovesných gramatických kategoriích a ve větné modalitě. Hledá vztah mezi volitivitou a tranzitivitou sloves. Abstract (in English): This paper is focusing on the problematic of dividing Japanese verbs into volitional and non-volitional groups and the usage of volitional verbs in grammatical categories and grammatical mood as well. The paper also examines the connection between transitivity and volition. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Expresivita - způsoby a prostředky jejího vyjadřování v japonštině
Reichlová, Anna-Marie ; Kanasugi, Petra (vedoucí práce) ; Tirala, Martin (oponent)
Tato práce se soustředí na tvrzení lingvistky Anny Wierzbické o charakteristických rysech japonštiny v souvislosti s vyjadřováním verbálním emocí, tedy expresivitou. Výzkum je založen na korpusu vytvořeném pro účely této práce, a který se sestává z dialogů japonských mluvčích různého věku, společenského postavení, pohlaví a odehrávajících se v různém prostředí. Práce se zaměřuje především na oblast negativních emocí. Hlavním cílem práce je pomocí jazykové analýzy konverzací z korpusu ověřit platnost hypotézy Wierzbické o specifikách japonštiny, případně její tvrzení doplnit či upravit. Dalším cílem práce je také shrnout některé významné jazykové strategie a prostředky, kterých japonští mluvčí v expresivních promluvách užívají a případně popsat jejich socio-lingvistické a kulturní pozadí, pokud se bude jednat o faktory, jež budou vykazovat zvláštnosti.
|
|
|
Dialekty japonštiny: srovnání a historický vývoj
Abbasov, Dmitry ; Tirala, Martin (vedoucí práce) ; Kanasugi, Petra (oponent)
Cílem této práce je podat synchronní i diachronní přehled dialektů japonského jazyka na území čtyř největších ostrovů Japonska. Práce nejprve vymezuje pojem dialektu a poté podává krátký přehled historie dialektologie v Japonsku. Třetí kapitola představuje jádro práce, popis japonských dialektů od 20. století, pro jejichž členění do jednotlivých skupin byla použita klasifikace zakladatele japonské dialektologie Tódžóa Misaa. Po vytyčení některých nářečních rysů zejména v rovině fonetické a gramatické a krátkého popisu jejich současného stavu následuje exkurz do vývoje japonské jazykové politiky v průběhu 20. století a jejího vlivu na postavení nářečí v japonské společnosti. V závěru shrnuji dnešní tendence v jazykovém vývoji jednotlivých regionů Japonska. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Vyjádření českých přivlastňovacích zájmen v literárních překladech do japonštiny
Mornsteinová, Lucie ; Kanasugi, Petra (vedoucí práce) ; Tirala, Martin (oponent)
Cílem předložené práce bylo ve shodě se zadáním představit jednotlivá překladatelská řešení českých přivlastňovacích zájmen v literárních překladech do japonštiny. V první části práce byla obecně srovnána slovnědruhová kategorie zájmen v češtině a japonštině. Ve druhé části byly prezentovány výsledky analýzy překladových textů do japonštiny, dílčí četnosti překladových řešení všech českých osobních přivlastňovacích zájmen ve všech osobách a obou číslech vyjádřené v procentech. Překladovými texty, na kterých bylo předchozí zkoumáno, byly literární díla Válka s Mloky a Žert. V textech byly nejdříve vyhledány české věty obsahující přivlastňovací zájmeno a poté ekvivalentní věty v japonském překladu. Z knihy Válka s Mloky byla vybrána jedna stovka výskytů a z knihy Žert dvě stovky. Poté byly výskyty daných zájmen a jejich překladů vyhodnoceny. Ve shodě s očekáváním se prokázalo, že japonština patří mezi jazyky, které vynechávají zájmena a to i v kontextech, kdy odkazují na mluvnickou osobu jako na vlastníka objektu (obecně). I přes to byla výsledná celková i dílčí četnost překladatelských řešení vyšší než v původním japonském textu, na kterém byly výsledky ověřeny. Tento výsledek je zde odůvodněn specifickým charakterem překladové japonštiny. Klíčová slova: čeština, japonština, osobní přivlastňovací zájmena
|
|
|
Vývoj od tvaru -m.u k tvarům -ó/ -jó a daró jako příklad gramatikalizace a subjektivizace
Kanasugi, Petra ; Švarcová, Zdeňka (vedoucí práce) ; Fiala, Karel (oponent) ; Barešová, Ivona (oponent)
Práce navazuje na studie věnované japonské modalitě, přičemž vymezení tématu není založeno na sledování určitého typu modality, jak je běžné u synchronních studií, ale na zcela či částečně sdíleném původu sledovaných prostředků. Na základě porovnání užití a vlastností tvaru -m.u v době rané střední japonštiny a tvarů {-ó/-jó} a daró v moderní japonštině, jsou navrženy schematické významy jednotlivých prostředků a zmapovány gramatikalizační a subjektivizační posuny, k nimž během zhruba tisíciletého vývoje došlo. Výsledkem analýzy je konstatování, že sledované tvary procesem subjektivizace prošly a hlavním impulsem, který k subjektivizaci vedl, byla gramatikalizace přípony -m.u na koncovku {-ó/-jó}, respektive partikuli (terminologie viz Narrog 1998) daró, která vedla k rozštěpení schematického významu "inklinace" v obecném koloběhu podnětu a reakce ("control cycle" viz Langacker 2002, 2009) na dva schematické významy "inklinace" v rámci faktického respektive epistemického koloběhu podnětu a reakce. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Keigo - jazykové prostředky v jaonštině sloužící k vyjádření slušnosti, zdvořilosti a uctivosti
Kotek, Filip ; Švarcová, Zdeňka (vedoucí práce) ; Kanasugi, Petra (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá kategorií honorifických výrazů keigo, v níž jsou shromážděny jazykové prostředky vyjadřující uctivost, skromnost a slušnost. Věnuje se způsobům klasifikace honorifik s důrazem na současný systém. Představuje také všechny relevantní podkategorie. Hlavní část práce pak sestává z popisu samotných kategorií. Z hlediska jazykové pragmatiky jsou osvětlena pravidla užití každé z nich se soustředěním na formální popis konkrétních lexikálních a morfologických prostředků, jež se podílejí na vyjadřování příslušné roviny zdvořilosti. Klíčová slova: japonský jazyk, jazykověda, keigo, slušnost, zdvořilost, uctivost
|
|
|
Functional Sentence Perspective Articulation in Czech and Japanese
Černáčková, Júlia ; Kanasugi, Petra (vedoucí práce) ; Tirala, Martin (oponent)
Júlia Černáčková, Vyjadrenie aktuálneho členenia vety v češtine a v japončine Abstrakt (slovensky): Cieľom tejto práce je skúmanie rozdielov medzi vyjadrením aktuálneho členenia vety vo vybraných českých a japonských textoch. Skúmané sú nasledujúce oblasti: lineárna modifikácia, sémantický a kontextový faktor a využitie tematizátorov a rematizátorov. Na základe štyroch textov (dvoch originálnych textov a ich prekladov) sú definované základné rozdiely vo vyjadrení aktuálneho členenia vety v češtine a v japončine. Prvá, teoretická časť práce predstavuje základné pojmy teórie aktuálneho členenia vety a ich aplikáciu v japonskom jazyku. Ako teoretický základ bola v tejto práci využitá najmä publikácia Functional Sentence Perspective in Written and Spoken Communication Jana Firbasa, no použité sú aj iné práce súvisiace s danou problematikou. V druhej, praktickej časti práce sú porovnávané výsledky týkajúce sa vyjadrenia aktuálneho členenia vety v češtine a v japončine získané z rozoberaných textov. Analyzované sú odlišnosti v tematickej, tranzicionálnej a rematickej vrstve textov a v každej z týchto vrstiev sú nájdené hlavné rozdiely medzi jazykmi. Zatiaľ čo na úrovni tranzície je najväčším rozdielom pozícia jednotky tvoriacej tranzíciu (ktorá je v japončine kvôli syntaktickým pravidlám obmedzenejšia), hlavnou...
|
|
|
Rozšířené partikule: jejich význam a užití
Pivkač, Petr ; Kanasugi, Petra (vedoucí práce) ; Weber, Michael (oponent)
Cílem této bakalářské práce je prozkoumání morfologických, syntaktických a zejména sémantických vlastností výrazů z oblasti japonské gramatiky, které se nazývají rozšířené partikule. Tento výzkum je v práci prováděn jednak v obecné rovině, kdy se zkoumá celá gramatická kategorie rozšířených partikulí a jednak v konkrétní rovině, kdy se zkoumá uzká skupina významově podobných rozšířených partikulí. Do této skupiny jsou zařazeny rozšířené partikule o moto ni šite, ni motozuite a ni sotte, které po významové stránce vyjadřují základ pro určitou aktivitu. Na základě odborné literatury a analýzy autentického jazykového materiálu jsou u těchto rozšířených partikulí zkoumány především rozdíly v jejich významech. Kromě výzkumu a stanovení takovýchto rozdílů, je u každé jednotlivé rozšířené partikule stanoveno také její primární a sekundární užití. V závěru práce je uvedeno shrnutí specifik gramatické kategorie rozšířených partikulí, které je navíc doplněno o úvahu nad vztahem rozšířených partikulí k procesu gramatikalizace. Klíčová slova: rozšířená partikule, fukugódžoši, partikule, japonština, gramatikalizace.
|
host ::
RSS.