|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Vliv perinatální hypoxie na motorický vývoj laboratorního potkana
Vachovcová, Sylva ; Mareš, Pavel (vedoucí práce) ; Slabý, Kryštof (oponent)
Perinatální hypoxie je závažným problémem u předčasně narozených dětí i u dětí narozených v termínu. Představuje vysoké riziko behaviorálních a neurologických poruch, a přestože se současná neonatální intenzivní péče stále zdokonaluje, rozsáhlá mozková léze v důsledku perinatálního inzultu obnáší výrazný klinický problém. Studie na zvířatech jsou proto stále nezbytné. Model perinatální hypoxie u laboratorních potkanů tak představuje výzkumné pole, kde se popisuje řada neurologických defektů, jako jsou poruchy lokomočních dovedností a deficity kognitivních funkcí u nedospělých i dospělých perinatální hypoxií postižených zvířat. Jejich mozková tkáň může sloužit k histologickému rozboru pro určení rozsahu mozkové léze a mnohdy jsou u těchto zvířat zaznamenány růstové poruchy, které jsou často spatřovány u dětské mozkové obrny.
|
|
|
Srovnání spolehlivosti různých druhů krokoměrů u Nordic Walking
Matoušková, Markéta ; Slabý, Kryštof (vedoucí práce) ; Káfuňková, Petra (oponent)
V teoretické části je popsán chůzový cyklus u klasické chůze a u Nordic walking, Nordic walking jako pohybová aktivita a v závěru kapitoly krokoměr SILVA Pole Mate II po technické stránce. Cílem experimentu bylo srovnání citlivosti různých druhů krokoměrů u Nordic walkig. Srovnávali jsme krokoměry Digiwalker SW 200, SILVA Pole Mate II a Omron HJ-720. Dále jsme srovnávali přesnost krokoměrů na třech různých površích: trávě, asfaltu a štěrku. Experimentu se zúčastnilo celkem 23 probandů (15 žen a 8 mužů). Experiment probíhal v parku, kde byly tyto tři povrchy vedle sebe. Výsledky byly statisticky zpracovány. Ukázalo se, že z krokoměrů, které byly připevněny na holi, měří nejpřesněji krokoměr SILVA Pole Mate II. Krokoměry měřili přesněji na levé holi, než na pravé holi a průměrná nejnižší chyba byla zaznamenána na trávě. Krokoměry určené pro nošení na trupu měřily nepřesně (RO krokoměru Digiwalker SW 200 = 92%, RO krokoměru Omron HJ 720 = 22%). Tyto krokoměry jsou tedy nevhodné pro nošení na holích.
|
|
|
Možnosti ovlivnění krevního tlaku při vertikalizaci pacientů s míšní lézí
Věchetová, Tereza ; Schreier, Bronislav (vedoucí práce) ; Slabý, Kryštof (oponent)
Ortostatická hypotenze je častým problémem u jedinců s míšní lézí, zvláště v akutním období po úraze míchy. Tato práce se zabývá v první části teoretickým rozborem patofyziologie kardiovaskulární kontroly po míšní lézi, definicí ortostatické hypotenze a jejím zařazením v rámci klasifikace synkopálních stavů. Důležitou součástí teoretické části je management ortostatické hypotenze, který přináší nefarmakologické terapeutické přístupy a okrajově farmakologii, pro zmírnění závažnosti tohoto stavu. Ve výzkumné části je testována skupina probandů s míšní lézí (11 kvadruplegiků) na dvou různých typech vertikalizačních stolů podle stejného protokolu. Prvním je standardní vertikalizační stůl, druhým je Erigo, vertikalizační stůl se zabudovaným mechanismem pro robotický pohyb dolních končetin podobný chůzi. Porovnávány jsou parametry krevní tlak, tepová frekvence, saturace krve kyslíkem, výskyt a závažnost presynkopálních symptomů. Studie vychází z předpokladu, že pasivním pohybem dolních končetin, který je zprostředkován Erigem, bude možné udržet žilní návrat a srdeční výdej, nedojde k výraznému poklesu krevního tlaku a rozvoji ortostatické hypotenze včetně subjektivních negativních presynkopálních příznaků. Signifikantním výsledkem studie je prokázaná změna (pokles) systolického a diastolického krevního...
|
|
|
Srovnání submaximální zátěže na bicyklovém, klikovém a eliptickém ergometru
Novoveská, Gabriela ; Slabý, Kryštof (vedoucí práce) ; Machač, Stanislav (oponent)
ÚVOD: Tato práce se zaměřuje na porovnání submaximální zátěže v podobě indexu W 170 na třech různých typech ergometrů a zároveň porovnává různé metody výpočtu tohoto indexu. Ze čtyř metod, které jsme pro výpočet použili, jsme vybrali tu metodu, která se zdá nejméně zatížena chybou a vůči ní jsme porovnávali ostatní tři metody. METODIKA: Testování se zúčastnilo 10 probandů (5 mužů a 5 žen) ve věkovém rozmezí 20-29 let, bez závažnějších zdravotních obtíží. Pro zátěžový protokol byl zvolen stupňovaný test bez přestávek, kdy každý proband začal na zátěži 1 W/kg své váhy na bicyklovém a eliptickém ergometru. Na klikovém ergometru jsme použili přepočtový koeficient 0,5, což znamená, že zátěž na tomto ergometru začala na 0,5 W/kg. Zátěž se postupně zvyšovala o 0,5 W/kg na každý stupeň (u klikového ergometru o 0,25 W/kg). Každý stupeň trval 3 minuty a počet těchto stupňů byl individuální, neboť se řídil rychlostí vzestupu tepové frekvence. Poté, co proband dosáhl minimálně 170 tepů za minutu, pokračovali jsme bez přestávky v kontinuálním zvyšování zátěže až do dosažení maxima. Během vyšetření jsme zjišťovali srdeční frekvenci na konci každého stupně zátěže a při dosažení maxima, dále subjektivní hodnocení intenzity zátěže pomocí škály dle Borga (RPE) na konci každého stupně zátěže a při dosažení maxima a...
|
|
|
Reliabilita aspekčních testů posturální stabilizace
Voráčová, Helena ; Slabý, Kryštof (vedoucí práce) ; Radvanský, Jiří (oponent)
Úvod: U většiny funkčních testů, které se používají v rehabilitaci a mezi něž řadíme i testy posturální stabilizace (TPS), není k dispozici zlatý standard ani jiná objektivizační kritéria. V souladu s požadavky Evidence Based Practice/Medicine je tedy žádoucí pokusit se stanovit shodu mezi hodnotiteli a shodu hodnotitele se sebou samým jako první krok v procesu objektivizace. Cíle: Prostřednictvím dvojice zkušených a dvojice nezkušených hodnotitelů stanovit inter- a intra-rater reliabilitu u tří baterií TPS, vypracovat podrobnou popisnou statistiku a porovnat naše výsledky s literaturou. Materiál a metody: Byly vybrány tři baterie aspekčních TPS zaměřených na bederní páteř (Kolář 2006, Luomajoki et al. 2007, Tidstrand a Horneij 2009). Provedení testů bylo nezávisle hodnoceno současně dvěma zkušenými a dvěma nezkušenými hodnotiteli na smíšeném souboru zdravých osob (n = 15, 10 žen, průměrný věk 44,5 ± 11,0 let) a pacientů s vertebrogenním algickým syndromem bederní páteře bez neurologického deficitu a neurochirurgického výkonu na páteři v posledních pěti letech (n = 16, 8 žen, průměrný věk 45,9 ± 13,6 let). Hodnocení testů předcházela jejich formalizace (pozitivita jednotlivých znaků, binární hodnocení celkové pozitivity testu). Ke stanovení reliability jsme použili procentní shodu (a%) a koeficient...
|
|
|
Následné změny antropometnických parametrů po ukončení 3měsíční pohybové terapie
Joachimová, Marie ; Radvanský, Jiří (vedoucí práce) ; Slabý, Kryštof (oponent)
Bibliografický záznam JOACHIMOVÁ, Marie. Následné změny antropometrických parametrů po ukončení tříměsíční pohybové terapie. Praha: Karlova univerzita, 2. Lékařská fakulta, 2011. 86 s. Vedoucí diplomové práce Doc. MUDr. Jiří Radvanský, CSc. Abstrakt ÚVOD: Terapie obezity je v současné době založena na redukci hmotnosti. Doporučované strategie jsou efektivní krátkodobě, nemají však dlouhodobé výsledky. Rovnoměrný nárůst hmotnosti je pozorován od 6 měsíců od ukončení redukce a návrat k původní hmotnosti bývá nejčastěji do 3 - 5,5 let od úspěšné redukce váhy. CÍLE: Cílem této studie bylo posouzení krátkodobého a dlouhodobého vlivu tříměsíční pohybové terapie na vybrané antropometrické parametry. Dalším cílem bylo nalezení prediktorů úspěšného a neúspěšného dlouhodobého udržení hmotnosti v rámci studie a v literatuře. METODY: Studie se zúčastnilo 20 žen s nadváhou a obezitou (průměrný BMI 28,6±2,6 kg.m-2 ). Na začátku, na konci a šest měsíců po skončení tříměsíčního redukčního programu byly změřeny vybrané antropometrické parametry (hmotnost, BMI, obvod pasu, obvod boků). Rozdíly hodnot jednotlivých parametrů byly statisticky vyhodnoceny. Dále byl se všemi probandkami vyplněn dotazník. Dotazník byl zaměřen na potenciální prediktory úspěšného respektive neúspěšného udržení hmotnosti a po rozdělení souboru na dvě...
|
|
|
Srovnání citlivosti a spolehlivosti krokoměru Omron 720 podle umístění na těle
Bohdanová, Markéta ; Slabý, Kryštof (vedoucí práce) ; Procházka, Michal (oponent)
Cílem této práce bylo srovnání přesnosti biaxiálního piezoelektrického pedometru Omron HJ-720IT podle umístění na těle a jeho porovnání s klasickým pružinovým krokoměrem Yamax SW-200, který byl v předchozích studiích uznán validním. Studie obsahující 3 části se celkem zúčastnilo 57 probandů (39 žen, 18 mužů). V první části se krokoměry testovaly při samozvolené ,,pomalé" , ,,normální" a ,,rychlé" chůzi na dráze o vzdálenosti 135 m. Druhá část zahrnovala čtyřminutové úseky chůze na běhátku v kontrolovaných podmínkách při rychlosti 3,2; 4,8; 6,4 a 7,5 km.h-1 se sklonem 0 %, 5 % a 10 % a dva patnáctiminutové úseky o rychlosti 4 km.h-1 bez sklonu a 6 km.h-1 se sklonem 5 %. Třetí část byla zaměřena na zaznamenávání artefaktů při jízdě autobusem. V žádné pozici při rychlosti 4,8 km.h-1 nepřesáhl chybu 1 %. Omron měřil nejpřesněji na opasku nad SIAS. V této pozici se na něj lze spolehnout také při počítání aerobních kroků. Při jízdě autobusem ve všech pozicích započítával max 3 kroky/min. Pedometr Omron HJ-720IT se prokázal být spolehlivý v různých pozicích za samozvolených i za předepsaných podmínek chůze. Klíčová slova: krokoměr, Omron, Yamax, pohybová aktivita, chůze, krok
|
host ::
RSS.