|
|
Nedostatky a nepřesnosti při měření na laboratorním modelu vedení NN
Němec, Jiří ; Vyčítal, Václav (oponent) ; Ptáček, Michal (vedoucí práce)
Práce se zabývá analýzou chyb a nedostatků při měření laboratorního modelu vedení nízkého napětí. Cílem práce je navrhnout řešení těchto problémů. Ve druhé kapitole jsou popsány základy teorie pro vedení nízkého napětí a provozní parametry distribučních sítí. Teoretická část vychází především z českých technických norem. Třetí kapitola je soustředěna na popis samotného laboratorního model a jsou v ní uvedeny jeho štítkové hodnoty. Čtvrtá kapitola je zaměřena na provedená měření a vytvořené matematické modely v programu PSCad. Je v ní zahrnuto porovnání měření a počítačových simulací. Popis měření zahrnuje jeho důvod, měřené veličiny a výsledky měření. Jsou uvedeny vstupní hodnoty pro vytvoření počítačových simulací a zpracovány jejich výsledky. V návaznosti na měření jsou objasněny dosud neznámé parametry modelu a jeho chování v různých provozních stavech. Na základně poznatků, které tato práce přináší, je možné modifikovat laboratorní úlohu a dosahovat tak přesnějších výsledků.
|
|
|
Pravděpodobnostní přístup pro hodnocení bezpečnosti zemnících soustav
Klíč, Tomáš ; Vyčítal, Václav (oponent) ; Topolánek, David (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá zemnícími soustavami, konkrétně jejich hodnocením z hlediska bezpečnosti. V úvodu práce je popsána teorie zemnění, princip, důvod jejich využití a rozdíl mezi současným způsobem hodnocení zemnících soustav z hlediska bezpečnosti před úrazem elektrickým proudem a novým přístupem. Další část práce je věnována popisu hodnocení zemnících soustav z hlediska bezpečnosti resp. dovoleného dotykového a krokového napětí uplatňující se v současné době na základě norem ČSN a PNE. Další podstatnou částí je teoretický popis způsobu hodnocení bezpečnosti provozu zemnících soustav z hlediska pravděpodobnosti, spočívající ve stanovení pravděpodobnosti úmrtí člověka, zahrnující pravděpodobnost poruchy a pravděpodobnost výskytu člověka v blízkosti hodnocené zemnící soustavy v průběhu poruchy, a klasifikovat pravděpodobnost jako tolerovatelnou, středně tolerovatelnou nebo netolerovatelnou a je-li nutno, přidělit dané rizikové skupině odpovídající řešení pro zmírnění rizik. Součástí práce je samozřejmě praktická část. Pro navržený pravděpodobnostní přístup pak bude zpracován ukázkový příklad hodnocení vybrané zemnící soustavy, který by byl podkladem pro jednání mezinárodní skupiny CIRED/CIGRE zaměřené na tuto problematiku.
|
|
|
Ustálený chod a zkratové poměry v síti 110 kV E.ON napájené z transformovny Sokolnice
Vyčítal, Václav ; Rampl, Martin (oponent) ; Blažek, Vladimír (vedoucí práce)
Tato práce se skládá z pěti hlavních částí. V první části práce je proveden teoretický rozbor výpočtu ustáleného chodu elektrizační soustavy v ustáleném stavu. Je zde uveden postup výpočtu ustáleného chodu sítě jako lineární i jako nelineární úloha. Pro výpočet nelineární úlohy je v této práci prezentována Newtonova iterační metoda. V druhé části práce je pak proveden rozbor výpočtu zkratových proudů v souladu s platnou normou ČSN EN 60909. Tato část práce se dále zabývá výpočtem zkratových proudů metodou ekvivalentního napěťového zdroje v místě zkratu. Pro výpočet nesymetrických zkratových poruch je zde také proveden rozbor metody souměrných složek. Zbylé tři části práce se dále zabývají výpočtem ustáleného chodu a zkratových poměrů v části sítě Sokolnice. Třetí část práce se tedy věnuje popisu uzlové oblasti Sokolnice a výpočtu ustáleného chodu a zkratových poměrů v této síti pro dvě různé napájecí varianty. Pro obě varianty je také uvažován jeden mimořádný stav. (celkem jsou tedy počítány čtyři varianty) Čtvrtá část práce se pak věnuje rozboru výsledků výpočtu a porovnání výsledků uvažovaných napájecích variant mezi sebou. Poslední část práce pak navrhuje potřebná technická opatření pro bezporuchový chod v části sítě Sokolnice, která je zapotřebí provést na základě výsledků výpočtu a vyhodnocení výsledků získaných v předchozích dvou částech práce.
|
host ::
RSS.