|
|
Otázka vnitřní systemizace knihovny v díle Gabriela Naudého
Forstová, Markéta ; Šípek, Richard (vedoucí práce) ; Sladká, Veronika (oponent)
Bakalářská práce se zabývá vnitřním uspořádáním knihovny, které navrhuje Gabriel Naudé ve svém díle Advis pour dresser une bibliothèque z roku 1627. Systém navrhovaný Naudém je porovnán s dalšími systémy, které se objevily v evropských knihovnách a knihovnické literatuře v 16. a17. století. Práce dále popisuje knihovny, ve kterých Naudé působil a zkoumá, do jaké míry v nich byl aplikován Naudého návrh na uspořádání knihovny. Poslední část práce se zabývá Naudého dílem v kontextu tehdejšího filozofického myšlení a představuje myšlenkový směr "libertinage érudit", jehož byl Naudé součástí.
|
|
|
Cenzor a literát Jan Nepomuk Václav Zimmermann (1788-1836)
Novotná, Monika ; Marek, Jindřich (vedoucí práce) ; Šípek, Richard (oponent)
Cílem této práce je představení a zhodnocení osobnosti Jana Nepomuka Václava Zimmermanna (1788-1836), cenzora a literáta, ve všech kontextech knižní kultury, do kterých zasáhl, a posouzení, zda je jeho spíše negativní hodnocení v dosavadní literatuře adekvátní. Zimmermann je dnes znám především jako cenzor českých knih, méně už je známo, že se věnoval také cenzuře hebrejských knih. Pracoval jako skriptor v c. k. Universitní knihovně, kde měl za úkol sestavit katalogy rukopisů, které jsou dodnes dochovány a uloženy v Národní knihovně. Důležitou částí této práce je rozbor jednotlivých katalogů a provedení paleografické analýzy k potvrzení či vyvrácení Zimmermannova autorství. Součástí práce je i přehled Zimmermannovy literární tvorby a její zhodnocení na základě porovnání s novodobou literaturou. Klíčová slova: Jan Zimmermann, katalog rukopisů, univerzitní knihovna, cenzura, cenzura hebrejských knih, cenzura českých knih, Rytířský řád křižovníků s červenou hvězdou, církevní reforma Josefa II.
|
|
|
Emma Urbánková a její význam pro českou knihovědu
Paleček, Vojtěch ; Marek, Jindřich (vedoucí práce) ; Šípek, Richard (oponent)
Bakalářská práce se zabývá významnou osobností československé knihovědy PhDr. Emmou Urbánkovou (1902-1992). Zaměřuje se nejen na její profesní dráhu a dílo, ale i na Oddělení rukopisů v dnešní Národní knihovně České republiky za doby jejího působení v této instituci. Nosnou plochou práce je profesní životopis Emmy Urbánkové a přehled jejích děl, mimo jiné i v kontextu zhodnocení jejího působení v rámci české knihovědy. Cílem práce je představení profesního života a práce Emmy Urbánkové. Jako metody použiji vyhledávání v biografické literatuře, publikované vzpomínky, vlastní publikované práce Emmy Urbánkové a také archivní materiály (materiál z její pozůstalosti a výroční zprávy dnešní Národní knihovny). Bakalářská práce byla připravena v souladu s platnými vnitřními předpisy FF UK a dalšími metodickými pokyny a normativními dokumenty Klíčová slova: Emma Urbánková, česká knihověda, oddělení rukopisů a starých tisků, soupisy prvotisků
|
|
|
Problematika přechodu katalogizační praxe na nová katalogizační pravidla
Škopan, Denis ; Drobíková, Barbora (vedoucí práce) ; Šípek, Richard (oponent)
Práce popisuje přechod na nová katalogizační pravidla RDA v České republice a v zahraničí a porovnává ho s přechodem na pravidla AACR2. Součástí práce je i shrnutí historie a vývoje západních katalogizačních pravidel AACR, AACR2 a RDA a také shrnutí historie a vývoje katalogizačních pravidel v našem prostředí. Práce obsahuje výzkum provedený za pomocí kvalitativních rozhovorů s pracovníky vybraných knihoven v Praze a Středočeském kraji, za účelem identifikace možných problémů při implementaci nových katalogizační pravidla RDA v českém prostředí.
|
|
|
Budoucnost katalogizační profese
Odehnalová, Marie ; Drobíková, Barbora (vedoucí práce) ; Šípek, Richard (oponent)
Bakalářská práce se zabývá budoucností katalogizační profese. Výzkum zjišťuje možný vývoj katalogizace a pozice katalogizátora v českém knihovnictví. Je stručně představena pracovní pozice katalogizátora, dále je nastíněn vývoj katalogizace v minulosti na mezinárodní a české úrovni. Na základě rešerše je popsána situace katalogizační práce a její budoucnosti v zahraničí. Výzkum probíhal v podobě kvalitativních strukturovaných rozhovorů s českými odborníky v oboru knihovnictví. Závěr práce je věnován shrnutí zjištěných informací z rešerše a rozhovorů, zodpovězení definovaných výzkumných otázek a představení subjektivní vize vývoje katalogizace.
|
|
| |
|
|
Knihovna Melchiora Gniesena von Kobach
Opatrná, Michaela ; Šípek, Richard (vedoucí práce) ; Mašek, Petr (oponent)
Opatrná, Michaela - Knihovna Melchiora Gniesena von Kobach Filosofická fakulta Univerzity Karlovy, Praha 1, nám. Jana Palacha 2 Vedoucí práce: PhDr. Richard Šípek, Ph.D. Cílem práce je popsat nově objevenou knihovnu Melchiora Gniesena von Kobach († 1627), rady apelačního soudu a kancléře maltézského řádu, která se v současné době nachází v Maltézské knihovně uložené v Knihovně Národního archivu České republiky (čítá 184 sv.). Teoretická část práce předkládá základní informace o formování a podobě měšťanských knihoven v raném novověku, krátce popis Řádu maltézských rytířů v Čechách, popis historie a současného stavu knihovny pražského konventu, životopis Melchiora Gniesena a představení jeho knihovny. V praktické části se nachází kompletní katalog dochovaných knih knihovny Melchiora Gniesena, její obsahová a formální analýza a následuje zhodnocení významu práce. Použité metody výzkumu jsou: pozorování, analýza dokumentů a analogie.
|
|
|
Rozdělené knihovny - Knihovna F. X. Šaldy
Lörincová, Juliana ; Petruželková, Alena (vedoucí práce) ; Šípek, Richard (oponent)
(česky): Bakalářská práce se zabývá osobní knihovnou literárního kritika, novináře a spisovatele Františka Xavera Šaldy (1867-1937). Cílem práce je identifikace a analýza jednotlivých částí této knihovny a průzkum provenienčních znaků v nich obsažených. Úvod je věnován životu F. X. Šaldy především z hlediska jeho vztahu k osobní knihovně a k okruhu přátel - dedikátorů. Druhá kapitola se zabývá osudy knihovny po Šaldově smrti - identifikací a popisem knihovních celků v Národní knihovně a Památníku národního písemnictví a jejich zpracováním. Ve třetí kapitole je charakterizována Šaldova osobní knihovna jako celek a dále jsou analyzovány její jednotlivé části včetně rukopisných poznámek v knihách. Ve čtvrté kapitole jsou reflektovány zjištěné dedikace. V závěru jsou shrnuty poznatky zjištěné výzkumem Šaldovy osobní knihovny. Jako příloha je uveden seznam dedikací.
|
|
|
Osobnost Zdenky Braunerové v české knižní grafice
Neradová, Kateřina ; Petruželková, Alena (vedoucí práce) ; Šípek, Richard (oponent)
Bakalářská práce se zaměřuje na osobnost české grafičky Zdenky Braunerové. Ve čtyřech kapitolách je zachycen nejprve stav české knihy na přelomu 19. a 20. století, dále život malířky, přehled autorčiny knižní grafiky od roku 1897 do roku 1932 a nakonec vliv Zdenky Braunerové na vznik moderní české knihy. Kapitola věnovaná knižní grafice je pak doplněna o obrazovou přílohu, kde jsou ukázky autorčiny práce.
|
|
|
Knihovny knížat Lichnovských
Nebeská, Barbora ; Šípek, Richard (vedoucí práce) ; Mašek, Petr (oponent)
Knihovny knížat Lichnovských se v současné době skládají ze dvou celků. Jde o hlavní rodovou majorátní knihovnu uloženou na zámku v Hradci nad Moravicí a o menší knihovní celek pocházející původně ze zámku v Chuchelné. Tato diplomová práce se zaměřuje na tisky 16.-18. století a jejím cílem je obsahová a provenienční analýza knihovního fondu Lichnovských ve vymezeném období. V úvodu je věnována pozornost například problematice signaturních řad či otázce, zda se chuchelenský fond skládá z knih, které náležely do osobního vlastnictví Lichnovských. V navazujících částech je vysvětleno omezení práce na vybraná století, s čímž souvisí otázka obecné problematiky zpracování zámeckých knihoven. Pozornost je též věnována historii rodu Lichnovských. V krátkosti je popsána lokace knihovny v zámeckém objektu a poté již následují stěžejní části práce a to kapitoly Obsahová analýza fondu zámecké knihovny v Hradci nad Moravicí a Provenienční analýza fondu zámecké knihovny v Hradci nad Moravicí. Kapitola věnovaná provenienci je složena ze dvou částí. V té první jsou identifikováni původci provenienčních stop z rodu Lichnovských. Hlavní pozornost je věnována Robertu Lichnovskému, jenž se nejvíce zasloužil o chod rodové majorátní knihovny. Druhá část se zaměřuje na provenienční stopy spřízněných rodů a též na...
|
host ::
RSS.