|
|
Absurdity in Zahradní slavnost and Veletrh splněných přání
Dobešová, Adéla ; Mocná, Dagmar (referee) ; Janoušek, Pavel (advisor)
Resumé The work presented here tries to analyze and compare two texts of seemingly incongruous authors: "Veletrh splněných přání", by Vladimír Páral and "Zahradní slavnost" by Václav Havel. Both pieces connects together the period and conditions of their creation. The selection is also motivated by the similarity of its topics, crowned finally with the almost identical point. Pervasive sense of the absurd is analysed on three levels in the text: in the plane of language, fonn and motif. ln the plane of language above aH is concerned the comparison of deviated fonn of language that creates the atmosphere of alienation, misunderstanding, grooviness and nonsense; in the fonnal plane is compared the use of fonnal means creating the feeling of the mechanisation of life and the oppressive atmosphere of everydayness achieved in particular through the use of: repetition, variation and shortening; in the third plane, the process of identity loss is examined: the motif of both texts is the loss of identity on the way to self-assertion in the (mechanism of) quaintly inhuman environment and confonnation to the absurd world. This work at the same time attempts to name the links of both authors to the context of the world (international) literature in particular to the absurd drama and experimental prose, whose interface...
|
|
|
Czech and french reception of novels The Joke and Identity by Milan Kundera
Hašková, Barbora ; Janoušek, Pavel (advisor) ; Peterka, Josef (referee)
Thesis entitled Czech and french reception of novels The Joke and Identity from Milan Kundera inquire into critical acceptance of czech written novel The Joke from 1967 and french written novel Identity from 1997. In sub-section about czech reception process of Kundera's first novel The Joke recensions are presented by chapters of the most accentuated characteristics given to the the book by the reviewers. Chapters are followed 76 by brief summary. In following chapter about francophonie reception most significant responses from french literary reviewers are introduced with emphasis on dissimilarities in perception in comparison to czech literary reviewers. On the contrary, the second part of thesis first presents most remarkable francophonie reviews of french written novel Identity again followed by chapters of the most accentuated characteristics given to the the book in czech media. Reception process in case of Identity novel is complicated in light of absence of czech translation. Though it illegaly came out on the Internet nine years after french edition, it only invoked series of disputes, often not literary and conversant personality of Milan Kunder rather then art quality of novel.
|
|
|
Jewishness and Czechness in the Work of Viktor Fischel
Kodet, Jan ; Brožová, Věra (referee) ; Janoušek, Pavel (advisor)
Diplomová práce Židovství a češství v díle Viktora Fischla pohlíží na vybraná díla tohoto spisovatele s akcentem na problematiku židovství a češství. Věnuje se tvorbě člověka, jenž musel dvakrát emigrovat z rodné země, a zamýšlí se nad tím, jak jako syn židovských rodičů ve svém díle vlastní židovství reflektoval. Po úvodní části Dva domovy Viktora Fischla věnované autorově biografii je v tematickém oddílu Básník Viktor Fischl představena Fischlova poezie. Práce nahlíží na rozdíly mezi sbírkami, které básník napsal před válkou v Čechách a za války v emigraci. V části Prozaik Viktor Fischl je zachyceno autorovo hledání Boha tváří v tvář holocaustu. V povídkách zasazených do koloritu svatého města odhaluje, jak se autor dotýká židovské mentality, židovských zvyků a obyčejů a neopomíjí ani soudobou otázku napětí mezi Židy a Palestinci. O Fischlově češství pak vypovídá motiv krásy rodinných vztahů, Praha a archetyp české vesnice. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
| |
|
|
The Theme of the Holocaust in Czech Prose
Hráská, Magdalena ; Janoušek, Pavel (advisor) ; Mocná, Dagmar (referee)
Diplomová práce se zabývá tematikou holocaustu v české próze. V úvodní kapitole se krátce zmiňuje o osudech Židů v Protektorátu Čechy a Morava. Obsahuje stručnou biografii českých židovských a nežidovských autorů a jejich chronologicky řazenou tvorbu od doby poválečné až po současnost. Na stěžejních vybraných dílech a především na odlišném pojetí hlavních postav je v závěrečné kapitole ukázáno, jak se proměnilo literární zpracován íholocaustu v průběhu několika desetiletí.
|
|
|
Auto-stylization in the Work of Bohumil Hrabal
Kuthanová, Lucie ; Janoušek, Pavel (advisor) ; Mocná, Dagmar (referee)
Zabývali jsme se autostylizaci, jejími typy i funkcemi, abychom došli k autostylizaci u Bohumila Hrabala. Venovali jsme se životu Bohumila Hrabala a mýtu, který skrze jeho dílo proniká na povrch a stává se soucástí Hrabalova životopisu. Zjistili jsme, že autostylizace je nezbytnou soucástí Hrabalova díla, že práve pres autostylizaci Bohumil Hrabal vytvárí mýtus o své osobe. Tento mýtus pak prebírají i ruzní literáti, kterí se životem i dílem Bohumila Hrabala ve svých textech zabývali. Hrabalovu mystifikaci vlastní osoby Tomáš Mazal prisuzuje Hrabalovu stárí a prirovnává ji k "problémum", které mela Hrabalova matka Marie Hrabalová se svou pametí. "Jestliže zestárlá Marie Hrabalová už rozeznávala a oddelovala od sebe to, co hrála, a to, co žila, jen s velkou námahou, pak zestárlý Bohumil Hrabal na tom nebyl lépe. Vždyt i on pnbehy a události, které se staly jemu, casto vkládal (nejen literaturou) do úst jiným, a události i pnbehy jiných nechával prožít sám sebe. "
|
|
|
Absurd drama in the Czech literature of the 1960's
Janečková, Iva ; Šrámek, Petr (referee) ; Janoušek, Pavel (advisor)
Všechny velké ctnosti mají absurdní tvář, řekl Albert Camus. Kolik tváří má absurdní hra? Mnohovrstevnost obrazu, který absurdní drama vytváří, by mohla být přímou úměrou k mnohovýznamnosti pojmu hra. Propracovává-li se čtenář rovinou absurdního textu, stává se součástí nové partnerem podivného dění, spoluhráčem hry absurdními, nikoli však nesmyslnými. s reality, pravidly Podle jakých osobitých pravidel hraj í klíčoví autoři české varianty absurdní dramatiky 60. let minulého století - Václav Havel, Ivan Vyskočil a Milan Uhde? Jsou jejich světy takové, jako světy zahraničních autorů absurdního di vadla? V čem se liší Havlovi hráči od Vyskočilových herců? Co je podstatou nonstop světa Milana Uhdeho? Uplatňuj í čeští autoři obdobné postupy jako jej ich kolegové ve světové literatuře? Jedná se tu o příběhy, osudy, nebo jen o hravé neodůvodněné počínání? Hovoří tu spolu hrdinové skutečně, nebo si pouze pohrávají se slovy? O co běží, co jev těchto hrách ve hře? Jak funguj e pseudorealita života 60. let 20. století? A jak je možné, že spolu s každým novým pohledem na mnohovrstevný obraz podivného světa, s každým dalším příběhem a novou tváří absurdity vnímá divák stále silněji plíživý poci t, že všechny ty Hugy, parťáky, Sanory, úřady alej stra odněkud zná ...
|
|
|
Dramatization of Olbracht's novel the Bandit Nikolai Shuhai
Mládková, Nela ; Janoušek, Pavel (advisor) ; Mocná, Dagmar (referee) ; Smrčka, Jiří (referee)
The theme of the thesis named Dramatization of Olbracht's Nikola Šuhaj loupežník is focused on the secondary life of Olbracht's prose on Czech stages, in film and in other media as well. The interpretation begins with the recapitulation of circumstances of the creation and the initial reception of the novel and from its analysis related to the genre, language, style and composition, and proceeds with analyses of the individual dramatizations, created primarily by Peter Ulrich (LP Nikola Šuhaj loupežník, 1974; Nikola Šuhaj loupežník, Ateliér 1975; Koločava, Městské divadlo Brno 2011) or by Milan Uhde (Balada pro banditu, Divadlo na provázku 1975 and 2005; film 1978). Special attention is paid to the fact that the key dramatizations of Olbracht's Nikola Šuhaj loupežník worked with music and songs in their theatre adaptations and they used them as a means of expression that intensified the lyrical passages and allowed to transfer the poetics of the given literary model into a very impressive contemporary theatre form. The aim of the thesis is to show in what ways those who dramatized and staged the models kept transferring the story of Olbracht's novel into different social situations (or other cultures), while endeavouring to take advantage of the story in order to depict current problems of their...
|
|
|
Self-stylization in the Work of Ludvík Vaculík
Stejskalová, Klára ; Janoušek, Pavel (advisor) ; Brožová, Věra (referee)
Cílem této práce je interpretovat způsoby autostylizace v díle Ludvíka Vaculíka. Teoretická část se zabývá problémem: 1. stylizace a autostylizace, způsobu transformace životního materiálu v umělecké dílo; 2. autora, autorského subjektu a budování sebemýtu; 3. autenticity v literatuře a možnosti autenticity v deníkové literatuře. Na základě Vaculíkova literárního, ne publicistického, díla jsem se pokusila odhalit princip jeho autostylizace. Charakterizovala jsem postavu "Vaculíka" - autorského subjektu, postavy, která tematicky odkazuje k samotnému autorovi, jako jedinou postavu, kterou Ludvík Vaculík vystavěl pomocí svého díla, a tak i vystavěl svůj obraz (mýtus) v očích čtenáře. Snažila jsem se postihnout základní postoje a role, které jsou pro postavu "Vaculíka" typické. Tyto postoje a role se v různých obměnách vyskytují v celém jeho díle, a proto lze dobře zkoumat jejich shody, vývoj, změny i rozdíly. Mezi typické postoje jsem zařadila individualismus, subjektivismus, upřímnost, k typickým rolím patří kritik, moralista, pozorovatel, partner, milenec, manžel. Dále se zabývám jeho vztahem k řádu, společnosti, ženám, sexu, sobě samému. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Authenticity of Czech literature in the 1990's
Malá, Zuzana ; Janoušek, Pavel (advisor) ; Šrámek, Petr (referee)
V devadesátých letech dvacátého století se na stránkách literárních časopisů začalo diskutovat o autenticitě v souvislosti s masivním vydáváním tzv. autentické literatury, tedy dopisů, memoárů a především deníků. Literární kritici se zajímali nejenom o konkrétní deníkové texty, ale také o obecné teoretické přístupy k autentické literatuře. Autenticita však není literární pojem, má své počátky ve filozofii, konkrétně ve filozofii existencionalismu. Zajímalo nás, jakým způsobem přejímá literární věda autenticitu z původního filozofického hlediska na rovinu poetickou. Hlavní osobností, která užívala kritérium autenticity pro hodnocení literárního díla, byl Jan Lopatka. V naší práci představíme zásadní myšlenky jeho kritického přístupu k textu, neboť svou metodologií rozpoutal vlnu polemik, které se rovněž odrazily v diskusi o autenticitě v 90. letech. Proti kritickému přístupu Jana Lopatky se ohradilo mnoho literárních kritiků a vědců. V příspěvcích do literárních časopisů diskutovali o významu autora pro autentické dílo, o možnostech recipienta, o pravdivém záznamu reality v textu a především o postavení soudobé literární kritiky. V neposlední řadě se diskuse dotkla i díla Ludvíka Vaculíka, který stojí na samém počátku diskusí o autenticitě. Problém autenticity je velmi široký a rozsáhlý, omezíme ho tedy...
|
guest ::
RSS feed.