|
|
Ticho v dokumentárním filmu
Foukal, Jan ; Kudláč, Jakub (vedoucí práce) ; Kubica, Petr (oponent)
Název textu pravděpodobně asociuje kategorizaci "momentů" ticha v různých dokumentárních filmech. Představujeme si akustické tcho, které interpretuje různým způsobem filmový obraz: Ticho jako kontarpunkt. Ticho jako drama. Ticho jako smrt. Ticho jako očekávání. Ticho jako rozměr času.
|
|
|
Úvahy o ztrátě posvátna, aneb Osobnost a myšlení pier paola pasoliniho, jak se odráží vjeho dokumentární tvorbě
Šimíková, Tereza ; Kubica, Petr (vedoucí práce) ; Bernard, Jan (oponent)
Vzhledem knedostatku do češtiny přeložené, popřípadě originální české literatury o Pier Paolu Pasolinim, rozhodla jsem se svou diplomovou prací uvést čtenáře do složitého myšlenkového světa tohoto autora i za cenu, že jeho jednotlivé aspekty se nebudou přímo týkat dokumentárního filmu. Svou práci jsem tudíž strukturovala do pěti obecných kapitol, znichž každá reprezentuje jiný aspekt Pasoliniho osobnosti a myšlení, vztažený chronologicky kjednotlivým etapám autorova života. Tyto kapitoly jsou každá skicou možných budoucích esejí o Pasoliniho vztahu klidovosti vkontrastu s fašismem, k marxismu, jeho prožívání tělesnosti a konečně o osobitých teoriích filmu, který ho jako způsob vyjadřování přitahoval a dráždil zároveň. Jediná zkapitol, kterou jsem zpodobné skicy rozepsala do konečné podoby eseje je závěrečná, týkající se Pasoliniho vztahu kposvátnu. To proto, že právě tato tématika se odráží především vjeho dokumentární tvorbě, o které jsem jako studentka dokumentaristiky chtěla psát především.
|
|
|
Filmy Nicolase Humberta a Wernera Penzela
Krusová, Kateřina ; Řezníček, Martin (vedoucí práce) ; Kubica, Petr (oponent)
Práce se zabývá společnými filmy německých filmařů Nicolase Humberta a Wernera Penzela, především jejich díly Step across the Border (Krok přes hranici, 90 min., 1990), Middle of the Moment (Uprostřed okamžiku, 80 min., 1995), instalací Three Windows (Tři okna, 1999), příp. filmem Why Should I Buy a Bed When All That I Want Is Sleep? (Proč bych měl kupovat postel, když jediné co chci, je spát?, 55 min.,1999) a jejich posledním filmem Lucie et maintenant (Lucie a nyní, 85 min., 2007). Její součástí je i rozhovor s Nicolasem Penzelem.
|
|
|
Prolínáni fotografické a filmové tvorby Raymonda Depardona
Záruba, Petr ; Kubica, Petr (vedoucí práce) ; Petráň, Tomáš (oponent)
Tato práce se zabývá hledáním společných prvků mezi fotografickou a filmovou tvorbou Raymonda Depardona. Popisuje jednotlivé etapy Depardonovy filmové tvorby s přihlédnutím k jeho fotografické praxi. Největší pozornost je v této diplomové práci věnována Depardonově dokumentární tvorbě, která je rozdělena do několika kapitol podle převládajících formálních prvků. Okrajově je zmíněn také Depardonovův první hraný film Empty quarter. Zvláštní pozornost je věnována postavení Raymonda Depardona ve francouzské dokumentární fotografii na přelomu sedmdesátých a osmdesátých let. Součástí práce je kompletní filmografie a životopis Raymonda Depardona.
|
|
| |
|
|
Jindřich Fairaizl
Kokeš, Lukáš ; Kubica, Petr (vedoucí práce) ; Přádná, Stanislava (oponent)
Jindřich Fairaizl je průkopníkem české televizní dokumentární tvorby. Narodil se 14. 6. 1934 v Praze a od svých osmnácti let pracoval ve sdělovacích prostředcích. Nejprve působil v Československém rozhlase a poté v Československé televizi, kde se stal tvůrcem mnoha pořadů. Jeho hlavní přínos spočívá v publicistické tvorbě, kterou svými díly pomáhal zakládat a definovat. Těžištěm jsou pak jeho práce z konce šedesátých let, zejména cyklus Inzerát a Starci. Po roce 1970 nesměl nadále pokračovat ve svém oboru a byl odsouzen k profesnímu živoření, kdy natáčel například instruktážní filmy o bezpečnosti práce.
Po roce 1989 se stal prvním polistopadovým ředitelem Československé televize. V nepříznivé situaci, po psychickém vyčerpání a nucené hospitalizaci, musel z funkce po týdnu odstoupit. Zemřel 16. 10. 1993 za nevyjasněných okolností při automobilové nehodě v Měchenicích poté, co dům, v němž měl svůj osobní archiv, shořel.
|
|
|
Pohled na sudetské němce ve vybraných dílech dokumentární serie Potomci a předkové
Kratochvíl, Jaroslav ; Kubica, Petr (vedoucí práce) ; Vachek, Karel (oponent)
Bakalářská práce analyzuje dva vybrané díly z propagandistické normalizační dokumentární série Potomci a předkové. Konkrétně se jedná o snímky Neuróza revanšismu a Semena nenávisti, jenž se svým obsahem věnují problematice sudetských Němců.
Práce na základě jejich rozboru postihuje - z marxistických postulátů vycházející - interpretaci sudetoněmecké otázky. Zaměřuje se též na strukturu, použitou dramaturgii a filmový jazyk, který používají tyto střihové dokumenty, aby docílily svého propagandistického účelu.
V celkovém součtu pak tato případová studie překládá plastický a ucelený pohled na způsoby jakými normalizační dokumentární kinematografie pracovala s historickými fakty a událostmi, včetně toho k jakým politickým a propagandistickým cílům tyto snímky měly primárně sloužit.
|
|
|
Gyumri orákulum rodinných vztahů
Tara, Tereza ; Kubica, Petr (vedoucí práce) ; Růžičková, Alice (oponent)
Tato práce vykládá film Gyumri české dokumentaristky Jany Ševčíkové z pohledu staré toltécké moudrosti. Tvorba Jany Ševčíkové se týká základních otázek života a smrti. Ševčíková ve filmu s etnografickou přesností ukazuje, jak se jednotliví lidé z města Gyumri, zasaženého v roce 1988 katastrofálním zemětřesením, vyrovnávají s pomíjivostí lidského života. Rodiny, kterým zemřely děti, dávají svým novým dětem stejná jména. V této práci zkoumám povahu tohoto fenoménu, jeho kořeny a odraz v životě běžného člověka v naší kultuře. Tento text je úvahou o tom, jak může autor i divák k tématu tohoto charakteru přistupovat, aby si z jeho ztvárnění mohl odnést co nejvíce zkušeností, které mohou obohatit jeho život. Stejně jako tento film, i tato práce je orákulem, zrcadlem, které odráží to, co se děje někde hluboko uvnitř.
|
|
|
Ulrich Seidl - mezi fikcí a realitou
Síbrt, Radovan ; Kubica, Petr (vedoucí práce) ; Vachek, Karel (oponent)
Bakalářská práce popisuje vývoj, který absolvoval rakouský režisér Ulrich Seidl do momentu natočení svého prvního hraného filmu HUNDSTAGE. Sleduje v jeho dokumentární práci postupy, které uplatnil při natáčení své nedokumentární prvotiny, ale také cestu, kterou absolvoval na pomyslné lince mezi filmem dokumentárním a hraným. Vedle toho práce zproblematizovává vnímání Ulricha Seidla jako dokumentaristy a snaží se ukázat, jak nejasná je (nejen v jeho tvorbě) hranice mezi fikcí a realitou, na které se Seidl s takovou oblibou pohybuje. Práce se pokouší, když už ne odpovědět, tak alespoň položit otázky týkající se Seidlova přístupu k realitě a ke způsobu, jakým tuto realitu uchopuje
|
|
|
Cyklus Sigui, zachycení mýtu
Kohoutová, Rozálie ; Kubica, Petr (vedoucí práce) ; Kubica, Petr (oponent)
Jean Rouch je významným představitelem směru cinéma vérité, který se zrodil v šedesátých letech ve Francii (posléze v USA a Kanadě se tento směr nazývá cinema direct). Rouch se celoživotně zajímal o Afriku a zvláště problémy postkolonialismu. V Africe a v Paříži točí jak dokumentární, tak hrané filmy, ve kterých dosahuje právě kýžené autenticity filmového materiálu, která je základním předpokladem cinéma vérité. Tento zájem o filmovou autenticitu a ozřejmění filmových mechanismů je společné pro celou francouzskou novou vlnu.
Tato práce se věnuje jednak nastínění Rouchovy tvorby, ale jejím hlavním tématem jsou filmy Sigui, které Rouch natočil v letech 1966?74 u kmene Dogonů v africkém státě Mali. Osm filmů zaznamenává osmiletý rituál smrti a zrození, který Dogoni opakují jednou za šedesát let. I když je záznam tohoto rituálu pro evropského diváka nepříliš pochopitelný, je zřejmé, že v záznamu se skrývá něco magického, podvědomě důležitého. V závěru práce popisuji, proč si myslím, že se Jean Rouch dostal v této sérii filmů blíže k pravdě, než vůbec umožňuje koncept cinéma vérité.
|
host ::
RSS.