|
|
Translation and interpretation of the chronicles of Andrés de Tapia and Francisco de Aguilar
Vongreyová, Jana ; Jetmarová, Jana (oponent) ; Kašpar, Oldřich (vedoucí práce)
Cieľom diplomovej práce je preklad a rozbor kroník dvoch priamych účastníkov conquisty Mexika, Andrésa de Tapiu a Franciska de Aguilara. Samotný preklad je obohatený o poznámky, vychádzajúce z informácií dostupných v českej literatúre, a tiež z poznámkového aparátu posledného španielskeho editora kronikárov Germána Vázqueza Chamorro. Úvodné štúdie majú za cieľ priblížiť životné osudy týchto conquistadorov, ale i podať podrobnú analýzu ich správ, a taktiež ich porovnať s prácami ďalších dvoch dobyvateľov, a to Hernána Cortésa a Bernala Díaza del Castillo, ktorých relácie sú dostupné v českom preklade. Títo štyria dobyvatelia tvoria spolu s Bernardinom Vázquezom de Tapia skupinu "vojakov kronikárov" ("soldados cronistas" - podľa Jorgeho Gurríu Lacroixa). Sú to jediní priami účastníci dobývania Mexika, ktorých kroniky sú doposiaľ známe, a preto sú jedinečným, i keď značne obmedzeným etnografickým prameňom pre štúdium predkolumbovských kultúr, ktoré boli krátko po conquiste nenávratne zničené. Analýza daných kroník má preto za úlohu vyzdvihnúť hlavne etnografické informácie o domorodých kultúrach, a teda o materiálnej i duchovnej kultúre, o náboženstve, o obyvateľoch miest, o architektúre, atď. Diplomová práca je doplnená o register osobných mien, názvov etník a zemepisných názvov.
|
|
|
Cesta a rituál: antropologií pohybu a labyrintem posvátna v imaginaci hispánských kultur
Kapusta, Jan ; Kašpar, Oldřich (oponent) ; Vrhel, František (vedoucí práce)
Předmětem této diplomové práce je poutnictví, pohyb či cesta obecně. Studijním areálem je hispánská kultura. Studium poutnictví je pro antropologii výzvou, a antropologie poutnictví a pohybu se tak stala pro naši disciplínu zajímavou a progresivní oblastí studia. Neinstrumentální a ritualizovaný pohyb hraje důležitou roli ve všech náboženských i sekulárních tradicích. Záměrem této práce je dát poutnictví do souvislosti s ostatními formami pohybu, jako jsou cestovatelství, turismus a etnografie, a překonat hranice mezi mobilitou náboženskou a sekulární. Užíván je zde pojem přechodového rituálu, který má vyzdvihnout pozici cestovatele, jenž vychází ze svého běžného, každodenního života a vstupuje do světa neznámého, jiného. Poutnictví ztělesňuje opozice nehybnosti a pohybu, statického a dynamického, známého a neznámého, obvyklého a neobvyklého, řádného a mimořádného. Cílem této práce je zdůraznit význam oběti - důležitou součást poutnictví - která generuje psychickou a sociální sílu. V rámci poutnictví se setkáváme s představami jako reciprocita, symbolická výměna nebo posvátno, které je zdrojem síly. Poutníci procházejí vnitřní obnovou, transformací a posilou. Cestování k posvátnu má fyzickou, ale i duchovní, symbolickou a metaforickou podobu. Cesta je osobní zkušeností, poutí za svým osobním cílem, ale také...
|
|
|
Češi v Berlíně, politická emigrace 1948-1989. Dobově podmíněné motivy a strategie odchodu v biografii politického emigranta
Herrmann, Richard ; Šatava, Leoš (vedoucí práce) ; Kašpar, Oldřich (oponent)
Tato kvalitativní studie se snaží postihnout emigraci mezi lety 1948-1989 a popsat ji z pozice aktérů emigrace. Zaměřuje se na zkoumání dobově podmíněných motivů a strategií charakterizujících odchod Čechů, kteří dnes žijí v Berlíně, do emigrace. Teoretickými východisky práce jsou teorie kolektivní historické paměti, problematika sekundární a terciální socializace, (mal)adaptace na zátěžové podmínky a biografický přístup ke studiu emigrace. Analýza motivů a strategií emigrace politických emigrantů je zasazena do kontextu dobových (politických a společenských) událostí mezi lety 1946- 1989. Z tohoto hlediska jsou odhalovány motivy a strategie emigrace v jednotlivých historických úsecích - (1) nástup a převzetí moci v Československu komunisty v letech 1946-1948, (2) období politických perzekucí v 50. letech, (3) období uvolnění režimu v 60. letech, (4) období Pražského jara 1968, (5) vpád vojsk zemí Varšavské smlouvy 21. srpna 1968, (6) období konsolidace v letech 1968-1971, (7) masové emigrace z Československa v letech 1968-1970, (8) emigrace v období normalizace v 70. a 80. letech. Paralelně s popisem historických událostí se odvíjí klíčové momenty v biografiích respondentů - historickým událostem odpovídají jejich vyprávění. Jinými slovy: mezi historické údaje - letopočty a data - jsme vložili skutečné...
|
|
|
Mýtus P. Antonína Koniáše a jeho proměny
Beneš, Pavel ; Kašpar, Oldřich (vedoucí práce) ; Sochorová, Ludmila (oponent) ; Fiala, Jiří (oponent)
Pojem "mýtus" - chápaný ve smyslu falešných, iluzorních představ -je používán i v následující disertační práci, jež si klade za cíl zdokumentovat a analyzovat problematiku genese, vývoje a funkce mýtu, s nímž je česká veřejnost již více než dvě staletí konfrontována, mýtu spojeného s osobností českého jezuitského misionáře, P. Antonína Koniáše. Smyslem této práce přitom není shora uvedený mýtus bořit, ale jen vykládat. Koniášovský mýtus je jen jedním z mnoha mýtů a stereotypů, vytvořených českou společností v období novověku a je třeba ho vnímat jako jejich součást. Tento mýtus, podobně jako mnohé další, procházel během své existence řadou proměn a svou roli sehrál i v rámci aktivit, souvisejících s národně - emancipačním hnutím. V souvislosti s tím budeme sledovat, jak byl P. Koniáš českou společností v různých etapách jejího vývoje vnímán. Výslovně zde hovořím o "české společnosti", protože veškeré mé dosavadní výzkumy nasvědčují tomu, že do širšího povědomí českých Němců tento misionář nevstoupil, ač sám německy kázal i psal a rovněž tak nejstarší zmínky o něm jsou vedle latinských pramenů psané právě v německém jazyce. Zaměření disertační práce odpovídá i její struktura. Uvedená tematika je sledována na pozadí proměn české společnosti od doby baroka po současnost, přičemž hlavní pozornost je soustředěna...
|
|
|
Mýtus P. Antonína Koniáše a jeho proměny
Beneš, Pavel ; Kašpar, Oldřich (vedoucí práce) ; Sochorová, Ludmila (oponent) ; Fiala, Jiří (oponent)
Pojem "mýtus" - chápaný ve smyslu falešných, iluzorních představ -je používán i v následující disertační práci, jež si klade za cíl zdokumentovat a analyzovat problematiku genese, vývoje a funkce mýtu, s nímž je česká veřejnost již více než dvě staletí konfrontována, mýtu spojeného s osobností českého jezuitského misionáře, P. Antonína Koniáše. Smyslem této práce přitom není shora uvedený mýtus bořit, ale jen vykládat. Koniášovský mýtus je jen jedním z mnoha mýtů a stereotypů, vytvořených českou společností v období novověku a je třeba ho vnímat jako jejich součást. Tento mýtus, podobně jako mnohé další, procházel během své existence řadou proměn a svou roli sehrál i v rámci aktivit, souvisejících s národně - emancipačním hnutím. V souvislosti s tím budeme sledovat, jak byl P. Koniáš českou společností v různých etapách jejího vývoje vnímán. Výslovně zde hovořím o "české společnosti", protože veškeré mé dosavadní výzkumy nasvědčují tomu, že do širšího povědomí českých Němců tento misionář nevstoupil, ač sám německy kázal i psal a rovněž tak nejstarší zmínky o něm jsou vedle latinských pramenů psané právě v německém jazyce. Zaměření disertační práce odpovídá i její struktura. Uvedená tematika je sledována na pozadí proměn české společnosti od doby baroka po současnost, přičemž hlavní pozornost je soustředěna...
|
|
|
Andské hudební soubory a andští hudebníci v Evropě a v Severní Americe
Jetmarová, Jana ; Kašpar, Oldřich (vedoucí práce) ; Vrhel, František (oponent) ; Tyllner, Lubomír (oponent)
Na předcházejících stránkách Jsem se pokusila analyzovat nejdůležitější aspekty problematiky andských hudebníků v Evropě a v Severní Americe. V evropském kontextu tento unikátní fenomén v současnosti postupně zaniká, aniž by byl jeho vznik a vývoj dostatečně dokumentován. Přestože se může zdát, že působení andských hudebníků představuje pouze epizodní úsek evropské historie posledních dvou desetiletí, považuji za přínosné se mu věnovat. Andští příchozí nám poskytuj í jedinečnou příležitost studia střetu a vzájemného působení dvou radikálně odlišných kulturních systémů. Evropu navštěvují zpravidla bez jazykových znalostí a bez hlubšího povědomí o kulturněspolečenském kontextu, přesto se zde během poměrně krátké doby dokáží efektivně orientovat. Po několikaletém pobytu není pro většinu hudebníků problém plynně se dorozumět v několika evropských jazycích, mnozí z nich zakládají v Evropě rodinu a někteří dokonce přijímají občanství jednotlivých evropských států. Můžeme tak hovořit o jejich poměrně bezproblémové integraci do evropské společnosti. Přesto však hudebníci nemusej í odkládat vlastní kulturu. V rámci socioprofesní skupiny nadále platí normativní systém mateřských zemí, jsou dodržovány tradice a zvyky které však v rámci jednotlivých evropských států přij ímaj í nové prvky a dostávaj í tak zcela...
|
|
|
Češi v Berlíně, politická emigrace 1968-1989. Dobově podmíněné motivy a strategie odchodu v biografii politického emigranta
Herrmann, Richard ; Šatava, Leoš (oponent) ; Kašpar, Oldřich (vedoucí práce)
Tato kvalitativni studie se snazi postihnout emigraci mezi lety 1968-1970 a popsat ji z pozice akterii emigrace. Zamefuje se na zkoumani dobove podminenych motivtl a strategii charakterizujicich odchod Cechu (kten dnes ziji v Berline) do emigrace. Teoreticky-mi vychodisky prace jsou teorie kolektivni historicke pameti, problematika sekundami a tercialni socializace, (mal)adaptace na zatezove podminky a biograficky pnstup ke studiu emigrace. Analy-za motivu a strategii emigrace politickych emigranm je zasazena do kontextu dobovy-ch (politickych a spolecenskych) udaIosti mezi lety 1946- 1970. Z tohoto hlediska jsou odhalovany motivy a strategie emigrace v jednotlivych historickych usecich - (1) nastup a prevzeti moci v Ceskoslovensku komunisty v letech 1946-1948, (2) obdobi politickych perzekuci v 50. letech, (3) obdobi uvolneni rezimu v 60. letech, (4) obdobi Prazskeho jara, (5) vpad vojsk zemi Varsavske smlouvy, (6) obdobi konsolidace a norrnalizace, (7) masove emigrace z Ceskoslovenska v letech 1968-1970. Paralelne s popisem historickych udaIosti se odviji kHcove momenty v biografiich respondenm - historicky-m udalostem odpovidaji jejich vypraveni. Jiny-mi slovy: mezi historicke udaje - letopocty a data - jsme vlozili skutecne zivotni osudy.
|
|
|
Burjatský šamanismus
Havlíček, Marek ; Pargač, Jan (oponent) ; Kašpar, Oldřich (vedoucí práce)
Predlozemi prace struene analyzuje situaci burjatskeho samanismu v jeho tradienich aspektech s poukazem na soueasnou situaci jednotlivy-ch jew. V teto posledni easti zbYva doplnit nekolik podnetu, k nirnZ doposud nebyla prilezitost vyjadrit se. Vetsina soueasnych samanu se svemu tradienimu remeslu stale jeste uei. Snazi se pritom, aby jejich zkusenosti zUstaly v souladu s "narodnimi tradicemi", ktere v zivote Burjatu hraji vy-znamnou roli. Podstatna pfitom zllstava vzajemna interakce mezi jednotlivy-mi samany i laiky, behem niz se ustaluji interpretace spomych otazek i)rkajicich se kosmologie, pantheonu, ritualnich praxi, spravneho vy-kladu atributu, znalosti norem a tabu. Individualni pojeti jednotlivy-ch samanu jsou podrobovana vzajemne konfrontaci pri nekdy az ostr)rch polemikach a postupne se tak stabilizuji v urCite obecne koncepce, ktere se stavaji zakladem novy-ch dogmat. Prikladem takoveho procesu muze b)ri sledovani vYvoje v uZivani terminu "sabdag", ktery se postupne dostal do samanske kosmologie. Jelikoz se jedna 0 pojem prevzaty z buddhismu teprve v nedavne dobe, v zadne starsi literature tykajici se samanismu se s nim nelze setkat. Sabdag predstavuje ducha nizsi socialni lirovne, ktery obYva nejruznejsi mista, muze posednout lidi nebo jim Pllsobit problemy. Obetovavani na vetsine posvMnych mist...
|
|
|
Andské hudební soubory a andští hudebníci v Evropě a v Severní Americe
Jetmarová, Jana ; Kašpar, Oldřich (vedoucí práce) ; Vrhel, František (oponent) ; Tyllner, Lubomír (oponent)
Na předcházejících stránkách Jsem se pokusila analyzovat nejdůležitější aspekty problematiky andských hudebníků v Evropě a v Severní Americe. V evropském kontextu tento unikátní fenomén v současnosti postupně zaniká, aniž by byl jeho vznik a vývoj dostatečně dokumentován. Přestože se může zdát, že působení andských hudebníků představuje pouze epizodní úsek evropské historie posledních dvou desetiletí, považuji za přínosné se mu věnovat. Andští příchozí nám poskytuj í jedinečnou příležitost studia střetu a vzájemného působení dvou radikálně odlišných kulturních systémů. Evropu navštěvují zpravidla bez jazykových znalostí a bez hlubšího povědomí o kulturněspolečenském kontextu, přesto se zde během poměrně krátké doby dokáží efektivně orientovat. Po několikaletém pobytu není pro většinu hudebníků problém plynně se dorozumět v několika evropských jazycích, mnozí z nich zakládají v Evropě rodinu a někteří dokonce přijímají občanství jednotlivých evropských států. Můžeme tak hovořit o jejich poměrně bezproblémové integraci do evropské společnosti. Přesto však hudebníci nemusej í odkládat vlastní kulturu. V rámci socioprofesní skupiny nadále platí normativní systém mateřských zemí, jsou dodržovány tradice a zvyky které však v rámci jednotlivých evropských států přij ímaj í nové prvky a dostávaj í tak zcela...
|
|
|
Apači v 18. století. Rekonstrukce hmotné kultury a vlivů, které ji formovaly
Parolková, Klára ; Korecká, Zuzana (oponent) ; Kašpar, Oldřich (vedoucí práce)
Pro rekonstrukci se mi jiste nepodarilo schromazdit vsechny existujici prameny, to ale je, nadto v nasich podminkach, nemozne. Nicmene, mezi pouzitymi prameny jsou zastoupeny dopisy, zpravy, slovniky i dalsi publikace napsane v rozmezi zhruba 100 let, autory jsou osoby svetske i duchovni. Verim, ze jsem nejvyznamejsi dokumenty neopomenula. Pri praci jsem nemela pristup k originalOm, ale vychazela jsem z edic pramenO, coz povazuj i za dostacuj ici. Nedostatkem j e, ze tyto edice casto zahrnovaly ne prepisy, ale cizojazycne preklady, jejichz autory vsak byli odbornici, kteri se teto tematice dlouhodobe venuj i, proto verim, ze pripadne zkresleni nebylo vYznamne. Shromazdene prameny mi umoznily v zakladnch rysech apacskou kul turu rekonstruovat. Pochopi telne j e nutne mit na pameti, ze se jedna 0 pouze hypotezu, ale dalsi informace, ktere jsem v prObehu psani ziskavala, obvykle potvrzovaly moje dosavadni zavery. Je prirozene, ze k rOznam aspektOm kul tury marne k dispozici nestejne mnozstvi informaci. Nektera temata upoutaji na prvni pohled, zaujmou jiz pri prvnim kontaktu, jina vyzaduji detailnejsi zkoumani nebo napriklad pritomnost pozorovatele primo v indianskem tabore. Bezesporu nejcasteji se setkame se zminkami 0 nepratelstvi ApacO, 0 jejich utocich a uzemi, na kterem ziji. Dale je pomerne detailne...
|
host ::
RSS.