|
|
Teoretické vymezení černého humoru
Kubelka, Michal ; Janeček, Petr (vedoucí práce) ; Pohunek, Jan (oponent)
Cílem této práce je teoreticky ukotvit černý humor, popsat jeho role a společenské funkce, představit jeho místo v současném folkloru a popsat dichotomii mezi běžným a černým humorem. Činí tak představením různých teorií humoru a jejich aplikací na černý humor. Zároveň text pracuje s řadou dokumentovaných příkladů ústního a internetového humoru, přičemž ukazuje převážně vtipy spadající pod černý humor. Práce se dále zabývá pojmy, které se s černým humorem do jisté míry překrývají či jsou mu významově podřazeny. Představuje tedy koncepty jako jsou šibeniční, zvrácený či katastrofický humor a popisuje jejich vztah k černému humoru.
|
|
|
Fenomén současných hororových žánrů na sociálních sítích
Šafaříková, Kateřina ; Janeček, Petr (vedoucí práce) ; Pohunek, Jan (oponent)
Ústředním tématem této bakalářské práce je obsahová analýza kolektivně sdíleného internetového hororového obsahu. Jednotlivé kapitoly zkoumají žánry současného digitálního folkloru s hororovou tematikou, jež se vyvíjí v prostředí internetu, a současně komunity uživatelů, jež se na jejich vzniku podílí. Dále práce analyzuje platformy, které umožňují šíření těchto hororových prvků, jejich vliv na postupné proměny těchto textů a také reakce některých uživatelů nad rámec pouhého pasivního čtení v podobě ostenze a příbuzných sociálních praktik. Hlavním tematickým okruhem, kterému se tato práce věnuje, je fenomén creepypasty (hororové narativy či obrázky šířící se po internetu), avšak v rámci výzkumu zkoumá i další audiovizuální tvorbu, která se šíří napříč platformami sociálních sítí (strašidelné internetové memy, videa či podcasty). Cílem práce je analyzovat dynamiku trendu současných internetových hororových žánrů a jejich případné proměny, které souvisí s generační obměnou a vznikem nových internetových sociálních sítí a platforem. Klíčová slova: horor, creepypasta, Slender Man, Momo (hra), internetové memy, současná pověst, hoax, digitální etnografie, internetový folklor, současný folklor
|
|
|
Odkládání krojů v Čechách a rozhodující faktory tohoto procesu
Matyska Mičánková, Tereza ; Janeček, Petr (vedoucí práce) ; Štěpánová, Irena (oponent)
Výsledkem této práce je zmapování procesu odkládání tradičního lidového oděvu (kroje) v Čechách. Faktory vedoucí k odložení krojů byly utříděny a rozdělleny. Proces odkládání kroje byl prozkoumán z několika hledisek, včetně faktorů, které měly na odkládání kroje rozhodující vliv v jednotlivých regionech, jejich porovnání a chronologie a následného zanesení získaných dat do mapy. Práce je zaměřena konkrétně na oblast středních Čech, kde docházelo k odkládání kroje už na přelomu 18. a 19. století a pokusila se o srovnání faktorů, které vedly k ukončení nošení krojů v tomto kraji a v jiných českých krojových oblastech, tam, kde se kroje udržely déle, např. na Chodsku, Blatech či Doudlebsku.
|
|
|
Folklor nebo folklorismus? Regionální a lokální realita v prostředí jižní Moravy
Habancová, Anna ; Tyllner, Lubomír (vedoucí práce) ; Janeček, Petr (oponent)
Pojmy folklor a folklorismus byly opakovaně definovány v různých encyklopediích a odborných studiích (Standard Dictionary of Folklore, Mythology and Legend, Hans Moser, Herman Bausinger aj.), avšak hranice mezi jejich konkrétními projevy se stírají, jsou často vágní a nezřetelné. Bakalářská práce zaměřená zejména na lidovou hudbu se pokusí ukázat na rozdíly mezi autentickými, spontánními projevy, a naopak hudební kulturou získanou "z druhé ruky" prostřednictvím školy, medií či folklorních souborů. Ukáže rozdíl mezi lidovou hudbou prezentovanou na pódiích oproti spontánně projevované hudbě mimo pódia, při různých neformálních příležitostech a v rámci specifických sociálních kontextů, v nichž se projevy tradiční hudby odehrávají. Osobní zkušenosti z této oblasti v propojení s metodou kvalitativního výzkumu provedenou ve vybraných regionech, lokalitách a v rozhovorech s nositeli hudebních tradic i s laickým folklorním publikem by měly přinést data k analýze zmíněného prostředí a následně závěry z této analýzy plynoucí.
|
|
|
Vliv on-line identity ze světa Damokles na každodennost
Beseda, Jan ; Nešpor, Zdeněk (vedoucí práce) ; Janeček, Petr (oponent) ; Bužeková, Tatiana (oponent)
Vliv on-line identity ze světa Damokles na každodennost Abstrakt Ve své dizertační práci se zabývám uživateli on-line světa Damokles. Zkoumám jakým způsobem jejich on-line identita ovlivňuje jejich každodenní off-line život, jak díky on-line světu Damokles vznikají sociální vazby a sítě mezi jeho uživateli, jak se konstruuje on-line komunita. Zajímá mě vzájemné ovlivňování on-line a off-line aktivit uživatelů Damokles. Opírám se při tom o kvalitativní metodologii, konkrétně o zúčastněné pozorování členů komunity světa Damokles, jak v on-line prostoru, tak i při jejich off-line aktivitách, dále pak o polostrukturované, neformální rozhovory s členy dané komunity a analýzu a interpretaci textů ze světa Damokles a o světě Damokles. Svou práci řadím pod novou antropologickou subdisciplínu, pod kyberantropologii, která studuje člověka a proměny lidské existence v kontextu moderních počítačových informačních a komunikačních technologií (Soukup 2009, 138). Věnuji se také specifikům této antropologické subdisciplíny a problémům spjatým s výzkumem v on-line prostoru. Klíčová slova: kyberantropologie, on-line svět, každodennost, on-line komunita, etnografie, čas, identita
|
|
|
Přesunuté dřevěné kostely na území ČR a jejich současné využití
Vlčková, Eliška ; Procházka, Lubomír (vedoucí práce) ; Janeček, Petr (oponent)
Tato práce se zaměřuje na transfer šesti dřevěných kostelů z Podkarpatské Rusi a východního Slovenska na území dnešní České republiky v letech 1929-1937. Jedná se o kostel sv. Michala v Praze na Petříně, kostel sv. Prokopa a sv. Barbory v Kunčicích pod Ondřejníkem, kostel sv. Paraskevy v Blansku, kostel sv. Mikuláše v Hradci Králové, kostel sv. Mikuláše v Nové Pace a kostel v Dobříkově. Na základě rešerše odborné literatury je popsán teoretický základ transportů a nastíněny jsou historické okolnosti přesunů u jednotlivých kostelů. Hlavním cílem této práce je pak popsat současný stav fungování kostelů a jejich současné využití. Metodou sběru dat jsou polo strukturované rozhovory s faráři těchto kostelů a dalšími osobnostmi s nimi spjatými a zdůrazněn je především vliv staveb na formování místních komunit spojených s kostelem a jejich přínos obcím. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Communication and Communities in World of Warcraft: Ethnography of a Guild
Trušina, Natalie ; Janeček, Petr (vedoucí práce) ; Půtová, Barbora (oponent)
Tato práce je etnografickým pohledem do světa komunit uvnitř počítačových online her žánru MMORPG. Jejím cílem je představení MMORPG jako zajímavého pole pro antropologický výzkum a pohled na fungování herních komunit - hráčských raidicích guild ve hře World of Warcraft. V práci jsou zkoumány otázky toho, jakým způsobem se guildy drží pohromadě, co motivuje hráče k formování takových seskupení a co všechno jim v tom naopak překáží. Při výzkumu byly použity metody zúčastněného pozorování virtuálního prostředí uvnitř hry, zkoumání prostředí v Internetu kolem hry a rozhovory s hráči. Celý výzkum byl proveden online. Klíčová slova: MMORPG, digitální etnografie, digitální antropologie, gildy, World of Warcraft
|
|
|
The issue of the assortment of souvenirs in the centre of Prague as an incentive to create a alternative concept of "traditional Czech souvenirs".
Ondrigová, Klára ; Janeček, Petr (vedoucí práce) ; Půtová, Barbora (oponent)
Táto diplomová práca sa zaoberá súčasným využívaním tradičnej ľudovej kultúry v podobe suvenírov. Jedná sa o tendencie, ktoré tradičnú ľudovú kultúru sprevádzajú už od jej vlastného zániku v prirodzenom prostredí. Práca sa na tieto prejavy sústredí vo vybranom úseku centra Prahy. Mapuje sortiment ponúkaných suvenírov a zameriava sa na ne vo vzťahu k trom kľúčovým skupinám. Predajcom, turistom a obyvateľom Prahy. Záverom sa práca snaží danej problematike venovať aplikovane, navrhnutím vlastnej časti koncepcie tradičných ľudových suvenírov, ktoré sú inšpirované regionálnymi špecifikami. Z teoretického hľadiska sa práca venuje samotnému zdroju inšpirácie tohto typu suvenírov, teóriám, ktoré sa s tradičným ľudovým suvenírom viažu a vybranému etnografickému regiónu.
|
|
|
Kolektivní paměť Dejvic, Bubenče, Lysolaje, Šárky a Suchdola mezi druhou světovou válkou a gentrifikací
Zmeškal, Tomáš ; Janeček, Petr (vedoucí práce) ; Půtová, Barbora (oponent)
(česky) Diplomová práce se zabývá analýzou specifických aspektů kolektivní paměti částí Prahy 6, převážně obvodů Dejvic, Bubenče, Lysolají, Šárky a Suchdola. Tyto bývalé obce jsou na okraji Prahy a jejich marginalita přispěla k vytvoření některých specificky místních narativních celků: pověstí, fám a legend. Gentrifikace, která v této oblasti proběhla na počátku 21. století a postupně se završuje také ukončuje sociální život vyprávění, jež vznikala přibližně od 50. let 20. století. Práce zkoumá, jak se měnilo vyprávění o některých místních institucích, např. o bývalé sladovně nebo cihelnách. Dalším zkoumaným aspektem je postupná proměna spatiálního a agonického uchopování tohoto pražského prostoru a jeho teritorializace v rámci lokální kultury: v místní paměti jsou částečně uchovány vzpomínky na boje klukovských part, které si dělily teritoria v Dejvicích a Bubenči koncem 50. a začátkem 60. let. Terénní výzkum mimo jiné zachytil místní pověst o "Roklákovi" z oblasti Podbaby. Je také zachycena postupná změna využití několika lokalit bývalých průmyslových podniků a postupný proces jejich gentrifikace.
|
|
|
Dynamika pohřební rituality a modernizační procesy 19. a 20. století v Římskokatolické farnosti děkanství Český Dub
Havelková, Michaela ; Šima, Karel (vedoucí práce) ; Janeček, Petr (oponent)
Cílem této diplomové práce je zmapovat podobu a vývoj pohřebních zvyků v jižní části římskokatolické farnosti Český Dub - v kolatuře kostela sv. Jakuba Většího v Letařovicích od poloviny 19. století do začátku 70 let 20. století. Ve středu zájmu stojí tamní vesnická komunita, její prožívání odchodu vlastního člena a forma pohřebního rituálu, který umožňoval zesnulému přechod ze světa živých do světa mrtvých. Na pohřební rituály a jejich vývoj se práce snaží nahlédnout skrze prizma teorie přechodových rituálů, konkrétně pohledem Victora Turnera a rozborem liminální fáze. Zároveň ukazuje důvod rituálního chování a jeho performativní složky. Práce reflektuje modernizační a sekularizační celospolečenské procesy zkoumaného období a snaží se odhalit jejich vliv na ritualitu letařovických pohřbů. Zabývá se byrokratizací a hygienizací pohřebnictví. První část této diplomové práce představuje vývoj pohřebnictví v českých zemích spolu s regionálním historickým kontextem. Dále je zde vykreslen a rozebrán tradiční venkovský pohřeb na letařovickém hřbitově, jeho duchovní i světská část, jak vypadal v podstatě po celou dobu sledovaného období - rozloučení v domě smutku, pohřební průvod a doprovod zesnulého do kostela na mši, cesta k hrobu, a nakonec spuštění rakve do hrobu, po kterém následovala pohřební...
|
host ::
RSS.