|
|
Vliv institucionálního kapitálu vědeckých institucí na jejich patentovou aktivitu - příklad České republiky
Linka, Milan ; Bartoň, Petr (vedoucí práce) ; Koubek, Ivo (oponent)
Práce zkoumá vliv institucionálního kapitálu, který zachycuje schopnost produkovat kvalitní patentové výsledky, na počet podávaných patentových přihlášek po zavedení nového vládního systému hodnocení výsledků výzkumu a vývoje. K určení institucionálního kapitálu využívám podobného postupu, který použil Turnovec (2005) v oblasti publikační činnosti. Institucionální kapitál určuji na základě hodnocení patentových výsledků dosažených veřejně podporovanými výzkumnými institucemi. Hodnocení patentů je založeno na analýze dat o velikosti patentové rodiny a počtu patentových citací. K vyhodnocení těchto údajů využívám metody vícekriteriálního hodnocení variant. V práci je prokázáno, že institucionální kapitál nemá vliv na počet podávaných patentových přihlášek, ani na změnu v počtu podávaných patentových přihlášek.
|
|
|
Poker as a riskless investment?
Radu, Valentin ; Bartoň, Petr (vedoucí práce) ; Houdek, Petr (oponent)
Poker je často vnímán jako hazardní hra a její průběh a výsledek se zdají být silně ovlivněný štěstím. Z vědeckého hlediska, lze poukázat na bezvýznamnost štěstí v dlouhém období, pokud hráči využijí přesné vědy během procesu rozhodováni. Tato bakalářská práce zkoumá pokerovou hru a její vyznám v dějinách jako statek, který nabízí spotřebitelům určitou úroveň uspokojení pro jejich poptávku. Zároveň představí spojení mezi pokerem a teorii her a vliv této discipliny na rozhodování během hry. Hlavní část práce vysvětluje aplikace matematických a pravděpodobnostních vypočtu v pokeru a způsob jak je hráč muže společně se znalostmi statistiky využit k dosažení zisků v dlouhém období. Dále popisuje pokerové matematické teorie formulované světovými šampiony a jak jejich využití v procesu rozhodování hráče muže snížit význam štěstí a nabídnout zúčastněným subjektům vyšší stupeň jistoty v nejisté hře. Na závěr tato práce rozebírá ekonomiku pokerové hry očima hráče, ale zároveň i z pohledu obrovských korporaci tohoto mezinárodního průmyslu o velikosti několika miliard dolaru, který zajišťuje poskytování této hry, jako tržní statek pro spotřebitele.
|
|
|
Místní měny: Alternativa pro chudé a zelené regiony?
Kaisner, Jakub ; Bartoň, Petr (vedoucí práce) ; Šustrová, Denisa (oponent)
Vznikají projekty místních měn spíše v chudších a zelenějších oblastech? To je jedna z otázek, na které se tato práce zaměřená na regionální měny v Německu, snažila odpovědět. Analýza byla provedena na vzorku 29 okresů, kde byl spuštěn projekt místní měny. Výzkum odhalil nerovnoměrnou koncentraci projektů v rámci země ve prospěch bohatších oblastí s nižší mírou nezaměstnanosti, což je výsledek opačný než u podobných výzkumu v USA. Velmi silně se potvrdila domněnka o vzniku místních v oblastech s vyššími preferencemi ekologických témat. Při srovnání aktivních a zastavených projektů vyšlo najevo, že projekty ve velkých městech mají znatelně menší pravděpodobnost úspěchu.
|
|
|
Mezigenerační mobilita příjmů v České republice
Krejčí, Lucie ; Bartoň, Petr (vedoucí práce) ; Kuře, Miroslav (oponent)
Tato práce se zabývá mezigenerační mobilitou příjmů, jejími determinanty a rozsahem. Vzorek dat se týká otců a jejich synů v České republice a je sesbírán dotazníkovou metodou. Výsledky jsou odhadnuty pomocí jednoduché lineární regrese, kde jsou navíc použity jako zástupné proměnné socioekonomické indexy, a matice přechodu. Výsledná mobilita není příliš rozsáhlá, což znamená, že příležitosti v České republice nejsou rovné. Jako významné exogenní proměnné se ukázaly doba vzdělání otce i syna a dosažení vysokoškolského vzdělání.
|
|
|
Vede (příjmová) nerovnost k většímu násilí ve společnosti?
Mlčoch, Tomáš ; Houdek, Petr (vedoucí práce) ; Bartoň, Petr (oponent)
Práce zkoumá vliv příjmové nerovnosti na násilí ve společnosti za použití dat z EU pro roky 2005 až 2008. Výsledky ukazují pozitivní a signifikantní vliv (v roce 2005) nerovnosti na násilné trestné činy, když zvýšení Giniho indexu o jeden bod znamená zvýšení násilných trestných činů o 6,1%. Dále nacházím významný vztah růstu HDP a počtu uvězněných osob s agresivitou a negativní korelaci s HND PPP na hlavu a počtem policistů. Především však Power Distance Index (měřící vnímanou nerovnost a centralizaci moci) vykazuje statisticky velmi významný a pozitivní vliv na násilné trestné činy, když jeho zvýšení o 1 bod značí zvýšení násilných trestných činů o 1,8%. Je rovněž diskutován faktor rezidenční segregace jakožto omezení či zkreslení při zkoumání vlivu nerovnosti a násilí za použití dat z menších územních celků nežli je státní úroveň.
|
|
|
Logická tvorba pojmů v rámci Natorpova rozvinutí syntetické funkce rozumu a její vliv na chápání pojmu čísla
Janda, Pavel ; Pavlík, Ján (vedoucí práce) ; Bartoň, Petr (oponent)
Základní linie mé práce je založena na sledování kritického postoje Paula Natorpa k založení formální logiky. Natorp se snaží najít střední cestu mezi psychologismem a odhlížením moderní logiky od založení jednotlivých pojmů, které logika přijímá jako předem dané. Daný úkol se snaží vyřešit navázáním na Kantův systém transcendentální logiky a rozvojem syntetické funkce rozumu, ve které hraje jednu z nejdůležitějších rolí kvantita a číslo. V mé práci si kladu dva úkoly. Zaprvé se snažím podpořit Natorpovu argumentaci o nutnosti zabývat se logickou povahou vzniku pojmů. Druhým úkolem je snaha odvrátit největší nebezpečí celé teorie, které plyne z toho, že i když Natorp psychologismus výslovně odmítl, jeho pojetí syntetické funkce by z pohledu moderní logiky definici psychologismu splňovalo. Proto se snažím ukázat, že některé části Natorpovy teorie mohou být zachovány bez obav z nařčení z psychologismu.
|
|
|
Jaké jsou náklady a výnosy letního času?
Kožušková, Kateřina ; Bartoň, Petr (vedoucí práce) ; Schwarz, Jiří (oponent)
Letní čas byl zaveden s cílem maximalizovat využití denního světla a tím, tak snížit spotřebu elektřiny využívanou pro osvětlení. Primárně by tedy toto opatření mělo ovlivňovat energetiku, nicméně byl prokázán jeho vliv i v dalších oblastech. Práce obsahuje obecné předpoklady vlivu letního času na spotřebu elektřiny a jejím hlavním cílem je zjistit pomocí přirozeného experimentu, zda prodloužení letního času do konce října, ke kterému došlo v České republice v roce 1996, přineslo úspory elektrické energie. Sledováno je období září a října v letech 1993 až 1998. Nejprve je zjišťován rozdíl ve spotřebě u dnů, kdy platil a neplatil letní čas. Ve dnech s letním časem byla spotřeba o 2,18% nižší než ve dnech bez letního času. Další dvě regresní analýzy se již věnují samotnému efektu zavedení letního času v říjnu. Nejprve jsou do analýzy zahrnuty oba sledované měsíce, vliv prodloužení letního času však není této regresi prokázán. Dále je analyzován samotný měsíc říjen. Po zavedení letního času se v říjnu snížila přibližně o 2,4 % v porovnání se třemi předcházejícími roky, kdy letní čas v tomto měsíci neplatil.
|
|
|
Je superhrubá mzda skutečně superhrubý, světově nestandardní omyl?
Braunová, Veronika ; Bartoň, Petr (vedoucí práce) ; Brožová, Dagmar (oponent)
Superhrubá mzda je hrubá mzda zaměstnance zvýšená o sociální pojistné placené zaměstnavatelem. Od jejího zavedení v České republice se mluví o její nestandardnosti. Teoretická část práce upozorňuje, že logika superhrubé mzdy je nezpochybnitelná, protože superhrubá mzda odhaluje celkový náklad zaměstnavatele na zaměstnance, vede ke zprůhlednění odvodů mezi zaměstnancem a státem a pojistné placené zaměstnavatelem je příspěvek zaměstnanci, který zvyšuje jeho blahobyt, a tudíž by mělo vstupovat do základu daně. Hrubá mzda rozšířená o jakýkoliv benefit nebo příspěvek zaměstnavatele je v práci označen jako "superhrubá mzda". Analýza osobní důchodové daně ve světě ukazuje, že superhrubá mzda je ve světě nestandardní, nikoliv však ojedinělá. "Superhrubá mzda" je však standardní způsob zdanění osobních důchodů používaný ve 45 % testovaných zemí.
|
|
|
LOKÁLNÍ MĚNA V LEWESU, POMÁHÁ SNÍŽIT NEZAMĚSTNANOST?
Rybová, Lucie ; Bartoň, Petr (vedoucí práce) ; Chytilová, Helena (oponent)
Tato práce je zaměřená na výzkum lokální měny v Lewesu. Vzhledem k trvající hospodářské krizi a potížím s vysokou nezaměstnaností jsem si položila otázku, zda může Leweská libra pomoci v boji s nezaměstnaností. Můj výzkum je založen na myšlence, že zavedení lokální měny zvýší poptávku po produktech a službách místních obchodníků, což bude mít kladný vliv na míru zaměstnanosti a nezaměstnanosti. Zda je tato myšlenka správná jsem zjišťovala nejdříve pomocí srovnávací analýzy, kde porovnávám velikost míry zaměstnanosti a míry nezaměstnanosti v Lewesu a v Ashfordu, což je oblast, která byla vybraná jako nejvhodnější pro srovnání. Poté jsem použila regresní a korelační analýzu, ve kterých testuji, zda existuje závislost mezi zavedením měny a velikostí míry nezaměstnanosti a zaměstnanosti. Z výsledků provedených analýz vyplývá, že nebyla prokázaná závislost míry nezaměstnanosti a míry zaměstnanosti na zavedení Leweské libry.
|
|
|
Ekonomie aut v centrech: alokace parkovacího prostoru
Uhlířová, Petra ; Bartoň, Petr (vedoucí práce) ; Hudík, Marek (oponent)
Možnost zaparkovat hraje určitou roli v rozhodování, kam daný řidič pojede a kde bude nakupovat zboží a služby. V odvětvích jako je obchod, hotelnictví, pohostinství, doprava a skladování je pravděpodobné, že určité procento budou tvořit tito řidiči. Práce se snaží vysvětlit, zda zavedení zón placeného stání ovlivní růst počtu provozoven v těchto odvětvích, jelikož zavedením zón placeného stání získávají návštěvníci "teoretickou" šanci na zaparkování, oproti lokalitám, kde zóny placeného stání nejsou. Práci se za pomoci metody nejmenších čtverců nepodařilo zjistit, zda tato hypotéza platí v městských částech Prahy 3 a 7, kde byly zavedeny zóny placeného stání v roce 2008. Model vyšel celkově statisticky nevýznamný, z čehož nelze vyvodit, zda zavedení zón placeného stání povede k většímu rozvoji provozoven v odvětvích, jako je obchod, hotelnictví, pohostinství, doprava a skladování v městských částech Prahy 3 a 7.
|
host ::
RSS.