|
|
Problémy trestního soudnictví nad mládeží
Sovák, Ondřej ; Jelínek, Jiří (vedoucí práce) ; Vokoun, Rudolf (oponent)
"Problémy trestního soudnictví nad mládeží" Rigorózní práce se věnuje problematice trestního soudnictví nad mládeží v České republice. Práce je rozdělena do třech částí. První část obsahuje historický pohled na trestání mladistvých a situaci před přijetím zákona č. 218/2003 Sb. Druhá část popisuje základní zásady trestního soudnictví nad mládeží, které jsou důležité pro pochopení smyslu zákona. Studium základních zásad může pomoci upozornit na sporné otázky, případně i pomoci při jejich řešení. Třetí část je rozdělena do čtyř kapitol podle jednotlivých vybraných institutů zákona. Podrobně je rozebrána problematika ochrany soukromí mladistvého, otázka změněné místní příslušnosti soudu pro mládež, odstoupení od trestního stíhání a institut vazby. Klíčová slova: trestní soudnictví nad mládeží mladiství základní zásady
|
|
|
Poškozený v trestním řízení a jeho ochrana
Malátková, Tereza ; Jelínek, Jiří (vedoucí práce) ; Vokoun, Rudolf (oponent)
Poškozený v trestním řízení a jeho ochrana Předložená diplomová práce pojednává o problematice postavení poškozeného v českém trestním řízení a rozsahu jeho procesních práv. Smyslem práce je analyzovat platnou právní úpravu, jejím cílem pak poskytnout ucelený přehled o daném tématu a učinit návrhy na změny trestního řádu, které by posílily procesní postavení poškozeného. Práce je rozdělena do pěti kapitol, přičemž každá z nich se věnuje jinému aspektu účasti poškozeného v trestním řízení. První kapitola je věnována stručnému historickému vývoji právní úpravy postavení poškozeného v jednotlivých procesních předpisech a je proto členěna do pěti podkapitol. Dále je má pozornost zaměřena na vybrané novely současného trestního řádu s dopady na poškozeného. V druhé kapitole je objasněna zákonná definice pojmu poškozeného a vymezeny stěžejní právní výrazy v ní s přihlédnutím k judikatuře našich soudů a k poslední významné novelizaci trestního řádu. Pozornost je také namířena na rozlišení dvou kategorií poškozených a odlišení pojmu poškozeného od zákonného pojmu oběť trestného činu. Třetí kapitola je věnována vybraným procesním právům obou kategorií poškozených a je členěna do čtyř podkapitol. Po úvodní stručné klasifikaci procesních práv jsou nejprve podrobněji rozebrána některá z těch, která náleží všem...
|
|
|
Neúčinnost důkazu v trestním řízení
Děček, Milan ; Jelínek, Jiří (vedoucí práce) ; Vanduchová, Marie (oponent)
Práce se zabývá otázkami účinnosti důkazů. Činí tak na základě analýzy pramenů práva různé právní síly a to jak tuzemských tak mezinárodních. Dále se těmito otázkami zabývá nejen pohledem teorie i praxe českého trestního procesu, ale i procesu dalších zemí. Blíže se pak věnuje pojetí neúčinného důkazu v české trestněprávní nauce. Za nejproblematičtější je považována otázka účinnosti důkazů získaných z důkazů neúčinných. Právní úprava to neřeší a judikatura stejně jako názory autorit teorie trestního práva jsou nejednotné. Úvahy de lege ferenda směřují k požadavku zdokonalení právní úpravy. Zejména se jedná o doplnění právní úpravy o generální klauzuli zakotvující podmínky neúčinnosti důkazů s demonstrativním výčtem jednotlivých případů podstatných vad vycházejících ze zákazů, které by byly uvedeny v rámci úpravy jednotlivých důkazních prostředků.
|
|
|
Problematika institutu vazby
Hlaváč, Marek ; Jelínek, Jiří (vedoucí práce) ; Vokoun, Rudolf (oponent)
Problematika institutu vazby Tato práce se zaměřuje na problematiku vazby v českém právním systému. Toto dilema patří do odvětví trestního práva, a je regulována trestním řádem. Vazba je jedním provizorní nástrojů trestního práva procesního. Vazba slouží k zajištění účasti obviněného v trestním řízení, jelikož obviněný se může vyhýbat trestnímu řízení. Je to zajišťovací projev donucovacího orgánu, čili subjektu činného v trestním řízení, na základě trestního řádu. Účelem vazby je chránit společnost nebo konkrétní jednotlivce před vážnými trestnými činy. Obviněný může být ve vazbě, pokud existuje důvodné podezření, že se pokusí uprchnout, ovlivňovat svědky, soudní znalce nebo spoluobviněné, nebo že bude pokračovat v páchání trestné činnosti. Podle těchto tří situací rozlišujeme tři typy vazby: útěkovou vazbu, koluzní vazbu, a vazbu předstižnou. Hlavním cílem této práce je osvětlit problémy, které se objevily v průběhu času k tématu vazby. Byly použity statistické údaje z institucí, které mají, co do činění v proceduře institutu vazby. Zejména Vězeňská služba České republiky, soudci, státní zástupci a advokáti. Při práci na této diplomové práci přišel v účinnost zákon č.. 459/2011. Tento zákon je jedna z nejvýznamnějších změn v postupu rozhodování o vazbě z procesního hlediska. Zvláště reaguje na...
|
|
|
Obhájce v trestním řízení
Zaorálek, Ondřej ; Jelínek, Jiří (vedoucí práce) ; Vokoun, Rudolf (oponent)
-1- Abstrakt Cílem diplomové práce je analyzovat platnou právní úpravu postavení obhájce v trestním řízení, zhodnotit její dostatečnost, resp. nedostatečnost, případně poskytnout pohledy a návrhy ve smyslu de lege lata a de lege ferenda a podrobněji se zaměřit na některé dílčí aspekty, které s postavením obhájce v trestním řízení bezprostředně souvisejí. Kvalitní právní úprava postavení obhájce v trestním řízení, jeho procesních práv a povinností, je předpokladem dosažení účelu trestního řízení a odráží se v možnosti poskytovat obviněnému efektivní právní pomoc, a tak naplňovat ústavně garantované právo obviněného na obhajobu, resp. právo na spravedlivý proces. Obhájce jakožto činitel vyskytující se v trestním řízení sehrává významnou úlohu při prosazování práv a oprávněných zájmů obviněného. Obhájce zvládá problematiku právní argumentace, strategie obhajoby a taktiky obhajoby, lépe dovede artikulovat myšlenky, čerpá ze zkušeností nabytých v dřívějších případech, zatímco pro obviněného je jeho procesní pozice zcela nová a neznámá, v této situaci se mnohdy vyskytl poprvé v životě. Fundovaný obhájce vyvažuje a eliminuje faktickou nerovnost mezi obviněným coby právním laikem a profesionálními orgány činnými v trestním řízení. Obhajoba představuje specifickou agendu; jde o vysoce profesionální a kvalifikovanou...
|
|
|
Zahájení trestního stíhání
Jarolímková, Jitka ; Jelínek, Jiří (vedoucí práce) ; Vokoun, Rudolf (oponent)
Shrnutí: Rigorózní práce je zaměřena na podrobné vyložení institutu zahájení trestního stíhání a pojmů s ním bezprostředně souvisejících. V první kapitole práce jsem vymezila právní úpravu přípravného řízení od Rakousko-Uherska až po současnost včetně vybraných novelizací účinného trestního řádu. V druhé kapitole jsem vymezila pojem přípravného řízení, jeho význam a druhy. Ve třetí kapitole jsem se již blíže věnovala úseku prověřování v trestním řízení před vydáním usnesení o zahájení trestního stíhání. Čtvrtá kapitola mapuje základní zásady trestního řízení se zaměřením na institut zahájení trestního stíhání. Těžištěm práce je pátá kapitola, kde se podrobně věnuji institutu zahájení trestního stíhání, jeho účinků, formě a významu v trestním řízení. Vymezuji podstatné náležitosti usnesení o zahájení trestního stíhání. Šestá kapitola přináší praktické příklady vyhotovených usnesení o zahájení trestního stíhání, které v sobě měly zásadní vadu či vady, pro které musely být zrušeny. Celá kapitola je shrnuta statistikou zrušených usnesení. V sedmé kapitole jsou rozebrány odlišnosti zahájení trestního stíhání ve standardním přípravném řízení a ve zvláštních druzích trestního řízení. V osmé kapitole je provedena komparace současné právní úpravy institutu zahájení trestního stíhání s navrhovaným zněním v...
|
|
|
Dohoda o vině a trestu
Pišvejc, Lukáš ; Jelínek, Jiří (vedoucí práce) ; Vanduchová, Marie (oponent)
Tématem mé diplomové práce je dohoda o vině a trestu. Institut dohody o vině a trestu byl do českého právního řádu zakotven na základě novely trestního řádu č. 193/2012 Sb., která přinesla vedle samotné právní úpravy dohody o vině a trestu rovněž rozšíření možnosti aplikace tzv. odklonů v trestním řízení. Přijetím této novely zákonodárce sledoval zvýšení efektivity trestního řízení. Z hlediska struktury je moje diplomová práce rozdělena do tří základních kapitol. Předmětem první kapitoly je provedení krátkého představení jednotlivých odklonů v trestním řízení, mezi které se dohoda o vině a trestu řadí, s důrazem na změny provedené zákonem 193/2012 Sb. V závěru této kapitoly je uvedeno statistické využití jednotlivých druhů odklonů. V rámci druhé kapitoly se zabývám analýzou platné právní úpravy institutu dohody o vině a trestu tak, jak je obsažena v platném znění trestního řádu. Druhou kapitolu jsem rozdělil do více podkapitol, v nichž jsem se zejména pokusil provést vymezení dohody o vině a trestu, dále se zabývám historií tohoto institutu, podmínkami jeho aplikace a postupem při uzavírání dohody o vině a trestu s důrazem na jeho jednotlivé fáze. V poslední kapitole je provedeno srovnání institutu dohody o vině a trestu s francouzskou právní úpravou, které má za cíl poskytnout inspiraci pro případné...
|
|
|
Trestná činnost související se zneužíváním návykových látek
Smižanská, Magda ; Vokoun, Rudolf (vedoucí práce) ; Jelínek, Jiří (oponent)
Úvod 1. Droga, návyková látka, drogová závislost a některé další relevantní pojmy 2. Přehled klasifikace, vývoje výskytu, vlastností a účinků jednotlivých drog 3. Drogová scéna České republiky v kontextu evropského fenoménu drog 4. Drogová kriminalita ve světle jejího pachatele 5. Právní úprava trestné činnosti související se zneužíváním návykových látek 6. Prevence a protidrogová politika ČR Závěr Seznam zkratek Seznam použité literatury a pramenů Seznam příloh Přílohy Summary
|
|
|
Problematika soudnictví v trestním řízení nad mládeží
Salmonová, Tereza ; Jelínek, Jiří (vedoucí práce) ; Vokoun, Rudolf (oponent)
Tato diplomová práce se převážně zabývá řízením ve věcech mládeže a dětí mladších patnácti let včetně procesního postavení subjektů dle zákona č. 218/2003 Sb. o odpovědnosti mládeže za protiprávní činy, o soudnictví ve věcech mládeže a o změně některých zákonů (zákon o soudnictví ve věcech mládeže), ale i zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník. Úvodem této diplomové práce je historický vývoj, ať už na území Rakouska-Uherska či na území České republiky po roce 2003. Jejím průřezem je výklad některých stěžejních pojmů a zásad, které jsou zásadní pro interpretaci a aplikační praxi samotného zákona. V diplomové práci nebylo možné opomenout kapitolu týkající se institutu odklonů. Použití odklonů je pro české trestní právo stále novým fenoménem a v aplikační praxi je méně využíváno (na rozdíl od trestů spojených s odnětím svobody). Jak v obecné charakteristice řízení nad mladistvými, tak u dětí mladších patnácti let je zmíněna ochrana soukromí mladistvých s důrazem na poskytování informací v případech, kdy pachatelem či obětí trestného činu je osoba mladší patnácti let. Zde se klade důraz na to, zda takovým postupem není porušeno ústavní právo na veřejné projednání věci. Dále je práce věnována řízení týkajícího se dětí mladších patnácti let, za použití občanského soudního řádu, včetně vymezení role...
|
|
|
Trestní odpovědnost právnických osob
Bohuslav, Lukáš ; Jelínek, Jiří (vedoucí práce) ; Záhora, Jozef (oponent) ; Sváček, Jan (oponent)
Trestní odpovědnost právnických osob Pojem právnické osoby není v trestním právu vymezen, na přiblížení tohoto pojmu je třeba použít norem občanského zákoníku, který ji v ustanovení § 18 odst. 2 definuje. Trestní odpovědnost právnických osob je pak pojmem, který se v pozitivní úpravě českého trestního práva objevuje nově a který do jisté míry narušuje dosavadní katalog zásad trestního práva, konkrétně pak zásadu individuální trestní odpovědnosti. Objevuje se pojem přičitatelnosti trestného činu právnické osobě, kdy této lze přičítat jednání orgánů či osob určených v zákoně o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim, pokud fyzická osoba jednala zaviněně tak, že toto jednání je důvodem přičitatelnosti trestného činu právnické osobě. Před přijetím současné právní úpravy ZTOPO probíhala poměrně bouřlivá diskuse nad vhodností a nutností přijetí úpravy institutu trestní odpovědnosti právnických osob. Tuto diskusi lze v současné době považovat za překonanou, neboť je zřejmé, že Česká republika se vydala směrem tzv. pravé trestní odpovědnosti právnických osob. Argumenty pro i proti přijetí ZTOPO je však vhodné brát v patrnost pro lepší pochopení institutu a pochopení širších souvislostí, které jeho přijetí provázely. Současně je důležité vidět, jaké faktory ovlivňují právnické osoby a...
|
host ::
RSS.