|
|
Vliv judikatury Evropského soudu pro lidská práva na právní systém Ruské federace
Srstková, Nela ; Hofmannová, Mahulena (vedoucí práce) ; Bílková, Veronika (oponent)
Jedním z klíčových problémů diskutovaným po několik posledních let v souvislosti s činností Evropského soudu pro lidská práva je velké množství individuálních stížností, pro jejichž efektivní řešení soud dlouhodobě nedisponuje dostatečnou kapacitou. Velkou část případů, jimiž je ESLP zatížen, tvoří tzv. repetitive cases neboli opakující se stížnosti. Základním východiskem práce je analyzovat prostředky, které má Evropský soud pro lidská práva v současné době k dispozici a to, do jaké míry tyto prostředky mohou ovlivnit národní právní řád a judikaturu vnitrostátních soudů. Reformy problematických institutů na národní úrovni realizované v důsledku rozhodnutí ESLP mohou do budoucna vyloučit příliv analogických případů k tomuto nadnárodnímu soudnímu orgánu. Proces vlivu judikatury ESLP na národní právní systémy bude analyzován na příkladu Ruské federace, která v současnosti drží prvenství v počtu individuálních stížností, které byly k ESLP podány.
|
|
|
International legal framework for foreign political missions of the European Union
Faix, Martin ; Hofmannová, Mahulena (vedoucí práce) ; Hýbnerová, Stanislava (oponent) ; Klučka, Ján (oponent)
Resumé Európska únia si vytýčila ako jeden zo svojich cieľov prispieť k riešeniu hrozieb a "k efektívnemu multilaterálnemu systému, ktorého výsledkom by bol spravodlivejší, bezpečnejší a jednotnejší svet". Aby bola schopná tento cieľ dosiahnuť, implementovala EÚ za posledné dve dekády radu zmien v oblasti svojej zahraničnej a bezpečnostnej politiky. Najvýraznejším elementom procesu emancipácie EÚ v oblasti medzinárodnej bezpečnosti sa stali vojenské operácie krízového manažmentu EÚ. Progresívne narastajúci počet i rozširovanie spektra týchto operácií však stále urgentnejšie začali poukazovať na potrebu analýzy medzinárodnoprávnych aspektov tohto vývoja, z čoho vyplynula i základná otázka tejto dizertačnej práce: Korešponduje s emancipáciou EÚ v oblasti medzinárodnej bezpečnosti, konkrétne vo forme vojenských zahranično-politických operácií, i jasná definícia medzinárodnoprávneho rámca tohto procesu? Analýza smerujúca k zodpovedaniu tejto otázky je členená do piatich častí. Prvá kapitola poskytuje prehľad základnej charakteristiky a súčasného stavu Spoločnej bezpečnostnej a obrannej politiky. Európska únia si vo svojich zakladajúcich inštrumentoch i ďalších relevantných dokumentoch stanovila smelé ciele v oblasti medzinárodnej bezpečnosti - "spravodlivejší, bezpečnejší a jednotnejší svet". Prostriedkom na...
|
|
|
Přípustnost souběžného výkonu cizího občanství vedle českého podle české právní úpravy
Emmert, František ; Balaš, Vladimír (oponent) ; Hofmannová, Mahulena (oponent)
Práce obsahuje komentovaný přehled vývoje české právní úpravy státního občanství od roku 1811 po rok 2010. Zvláštní důraz je kladen na přípustnost legálního výkonu cizího občanství vedle českého podle právní úpravy platné na území českých zemí v jednotlivých historických obdobích (rakousko-uherském, prvorepublikovém, za komunistického režimu a po roce 1990). Součástí práce je také expozice do obecné problematiky státního a dvojího občanství. Hlavním výstupem je jmenování situací, ve kterých je výkon vícenásobného občanství podle současné právní úpravy přípustný a legální.
|
|
|
Vybrané kapitoly jurisdikce státu v mezinárodním právu
Pulgret, Miroslav ; Ondřej, Jan (vedoucí práce) ; Hofmannová, Mahulena (oponent) ; Týč, Vladimír (oponent)
VYBRANÉ KAPITOLY JURISDIKCE STÁTU V MEZINÁRODNÍM PRÁVU 1 ABSTRAKT Tato disertační práce se věnuje teoretické mezinárodněprávní otázce jurisdikce státu, přičemž institut jurisdikce pojímá jako právní titul pro výkon státní moci, kterou stát může působit na osoby a zakládat, měnit nebo rušit jejich práva a povinnosti. Disertační práce se zabývá rozborem institutu jurisdikce, zkoumá její jednotlivé jurisdikční tituly, možnosti a limity jejich použití a jejich vzájemné vztahy. Mezinárodní jurisdikční právo je upraveno především obyčejovým mezinárodním právem, v oblasti smluvního práva bylo uzavřeno jen několik smluv týkající se mezinárodního práva trestního. Disertační práce je při zkoumání jurisdikčních otázek zaměřena především na oblast trestněprávní. Tomu odpovídá i volba praktických příkladů z trestního práva, které jsou uvedeny u jednotlivých jurisdikčních titulů. Na konkrétních ustanoveních českého trestního zákoníku, rakouského trestního zákoníku a německého trestního zákoníku je dokládán praktický dopad jurisdikční teorie na vnitrostátní právo. Státy jako suverénní subjekty mezinárodního práva jsou oprávněny uplatňovat jurisdikci nejen na svém vlastním území, ale v souladu s mezinárodním právem i mimo území státu. Jurisdikce jednotlivých subjektů mezinárodního práva se mohou dostat do konkurence....
|
|
|
Odzbrojení na počátku 21. století. Redukce strategických zbraní mezi USA a Ruskem
Šilha, Jakub ; Ondřej, Jan (vedoucí práce) ; Hofmannová, Mahulena (oponent)
SHRNUTÍ Cílem této práce bylo teoretické uchopení aktuálního vývoje na poli smluvních nástrojů upravujících problematiku odzbrojení z pozice mezinárodního práva, resp. zasazení nové (resp. renegociované) koncepce smlouvy o omezení strategických zbraní mezi Ruskou federací a Spojenými státy americkými do širšího mezinárodně-smluvního kontextu, analýza nové odzbrojovací smlouvy označované Nový START, jež nahrazuje smlouvu START I, a její srovnání se smlouvami a návrhy smluv předcházejícími. Práce přitom shrnuje dlouhodobější vývoj bilaterálních smluvních koncepcí o redukci strategických zbraní mezi Spojenými státy a Ruskem, resp. Sovětským svazem, jenž sahá až hluboko do dob studené války a zahrnuje přelomová jednání okolo smluv SALT či INF. Práce si všímá nejen samotných textů smluv a jejich návrhů, nýbrž právě také jednotlivých fází jednání. Smlouva Nový START je pak předmětem detailnější analýzy v závěrečných dvou kapitolách, jakož i východiskem základní hypotézy práce předpokládající, že tato smlouva představuje logické pokračování bilaterálního odzbrojovacího procesu v rozsahu a způsobem použitým již v předcházející smlouvě START I, jenž těží ze zkušeností s předcházející smluvní úpravou. Za použití dvou primárních hledisek, tedy úpravy limitů strategických zbraní a nastavení kontrolních opatření, byla...
|
|
|
Přístup k nezávislému a nestrannému soudu jako záruka spravedlivého řízení podle Evropské úmluvy o lidských právech
Tymofeyeva, Alla ; Hýbnerová, Stanislava (vedoucí práce) ; Hofmannová, Mahulena (oponent) ; Jeřábková, Věra (oponent)
TYMOFEYEVA, A. Přistup k nezávislému a nestrannému soudu jako záruka spravedlivého řízení podle Evropské úmluvy o lidských právech. Praha 2010. Disertační práce. Univerzita Karlova v Praze. Právnická fakulta. Katedra mezinárodního práva. Vedoucí práce Doc. PhDr. Stanislava Hýbnerová, CSc. Práce se zabývá právem na přístup k nezávislému a nestrannému soudu podle ustanovení Evropské úmluvy o lidských právech se zaměřením na soulad legislativy a soudní praxe na Ukrajině se standardy, vypracovanými v judikatuře Evropského soudu pro lidská práva. V rámci řešení této problematiky je v první části práce proveden rozbor pojmu "právo na přístup k soudu" a jeho jednotlivých prvků. Z analýzy judikatury Evropského soudu vyplývá, že pojem "právo na přístup k soudu" zahrnuje následující prvky: 1) právo na zahájení soudního řízení, včetně odvolání a dovolání proti rozhodnutí správního nebo soudního orgánu v určitých případech; 2) právo na poskytování právní pomoci, včetně přidělení advokáta z úřední moci a osvobození od poplatků; 3) právo na projednání stížnosti nezávislým, nestranným soudním orgánem s plnou jurisdikcí, zřízeným zákonem; 4) právo na rozhodování soudu a vydání rozsudku v přiměřené lhůtě a 5) právo na výkon pravomocného a závazného soudního rozhodnutí v přiměřené lhůtě. V další části práce je...
|
|
|
Definice uprchlíka, její výklad a aplikace v současném mezinárodním právu.
Honusková, Věra ; Šturma, Pavel (vedoucí práce) ; Hofmannová, Mahulena (oponent) ; Jílek, Dalibor (oponent)
Resumé Práce zkoumá definici uprchlíka a její výklad a aplikaci v současném mezinárodním právu. Vymezení zpracovávané látky je dáno smluvním instrumentem z roku 1951, kterým státy přijaly definici uprchlíka, Úmluvou o právním postavení uprchlíků. Zkoumána je zahrnující část definice, která říká, kdo je uprchlíkem. Za něj považujeme osobu, která (...) "se nachází mimo svou vlast a má oprávněné obavy před pronásledováním z důvodů rasových, náboženských nebo národnostních nebo z důvodů příslušnosti k určitým společenským vrstvám nebo i zastávání určitých politických názorů, je neschopna přijmout, nebo vzhledem ke shora uvedeným obavám, odmítá ochranu své vlasti (...)". Disertační práce pracuje s následujícími hypotézami: 1) došlo k posunu ve výkladu a aplikaci definice uprchlíka. Zde je zároveň sledováno, zda došlo k vytvoření nové obyčejové definice a jaký je případně její obsah; 2) došlo ke vzniku regionální obyčejové definice - a zde je opět brán zřetel na to, jaký je případně její obsah; a 3) restriktivní praxe států před a při vstupu cizince na území ovlivňují výklad a aplikaci definice uprchlíka. Text je členěn do čtyř částí. První se zabývá historickým vývojem definice uprchlíka a zkoumá, co státy ovlivnilo při formulování jejího pozitivního zakotvení. Mezinárodněprávní reakce na fenomén uprchlictví je...
|
|
|
Práva na zachování menšinového jazyka a kultury v mezinárodním právu(tradiční menšiny versus imigranti)
Šimková, Sylva ; Hofmannová, Mahulena (vedoucí práce) ; Honusková, Věra (oponent)
Tato práce se zabývá poskytováním práv na zachování menšinového jazyka a kultury imigrantským menšinám. Práce se zvláště soustředí na "lingvistická práva", tedy na veřejné vzdělání v menšinovém jazyce a přístup menšiny k většinovému jazyku, právo na vícejazyčné názvy a označení, právo na financování aktivit, které zviditelňují menšinovou kulturu, a právo na použití menšinového jazyka při jednání s úřady. Práce shrnuje úpravu lingvistických práv v mezinárodněprávních dokumentech. Budou popsány závazky, které pro státy vyplývají z následujících dokumentů: Mezinárodní pakt o občanských a politických právech (1966), Deklarace OSN o právech osob náležejících k národnostním, etnickým, náboženským a jazykovým menšinám (1992), Všeobecná deklarace lingvistických práv (1996), Všeobecná deklarace kulturní diversity (2001), Mezinárodní úmluvu o ochraně práv všech migrujících pracovníků a jejich rodinných příslušníků (1990), Římská smlouva (1957), Evropská úmluva o lidských právech (1950), Evropská charta regionálních či menšinových jazyků (1992), Podobně Rámcová úmluva o ochraně národnostních menšin (1995), Haagská doporučení vztahující se k právům národnostních menšin na vzdělání (1996) a Doporučení z Oslo vztahující se k lingvistickým právům národnostních menšin (1998). Cílem práce je zjistit, jak se lingvistická...
|
|
| |
|
| |
host ::
RSS.