|
|
Cervikogenní bolest hlavy
Patríková, Jitka ; Šifta, Petr (vedoucí práce) ; Konopková, Renata (oponent)
Název práce Cervikogenní bolest hlavy Cíle práce Cílem předkládané diplomové práce je komplexně s pomocí odborné literatury představit téma cervikogenní bolesti hlavy. Zaměřuje se podrobněji na prevalenci tohoto onemocnění v široké populaci. Dále na to, v jakém segmentu krční páteře dochází nejčastěji k dysfunkci u pacientů s cervikální bolestí hlavy, na spojitost mezi subokcipitálními svaly, cervikální durou mater spinalis a bolestí hlavy a na efektivnost jednotlivých terapií u této diagnózy. Metoda Diplomová práce je koncipována jako literární rešerše. K získání pramenů posloužily odborné databáze Pubmed, PEDro, Medline, HighWire, Science direct. Práce je rozdělena na část teoretickou a deskriptivně analytickou. Pro účely práce byly stanoveny 4 otázky a 4 hypotézy. Výsledky Diplomová práce potvrdila na základě analýz dostupných studií, že výskyt cervikogenní bolesti hlavy v populaci není zanedbatelný a u pacientů trpících bolestí hlavy je tato diagnóza poměrně hodně rozšířená, až u 35 % pacientů. Dostupné výsledky studií ukazují, že dysfunkce krční páteře je příčinou 15-20 % cervikogenních bolestí hlavy, přičemž nejčastěji se jedná o vliv C1-C2, čemuž tak bylo ve více než 60 % případů. Na druhou stranu vliv AO skloubení není příliš častý, vyskytuje se u cca 7 % případů. Koexistence anatomického...
|
|
|
Vliv menstruačních fází na svalový tonus
Paurová, Aneta ; Šifta, Petr (vedoucí práce) ; Nováková, Pavlína (oponent)
Název práce: Vliv menstruačních fází na svalový tonus Cíle a metody: Cílem této práce je prokázat vliv jednotlivých menstruačních fází a účastnících se hormonů na viskoelastické vlastnosti kosterního svalu lýtka pomocí neinvazivního přístroje myotonometru. Výzkumná část práce je pilotní studií, které se zúčastnilo sedm probandek ve věku 24 až 28 let. Každá probandka se zúčastnila čtyř měření v odstupu sedmi dní. Hlavním kritériem pro výběr probandek bylo neužívání žádných hormonálních antikoncepčních prostředků po dobu nejméně šesti měsíců. Výsledky: Výsledkem měření jsou grafy zobrazující zátěžové části křivek, které představují sílu vyvinutou hrotem myotonometru. Svalové napětí musculus soleus se během menstruačního cyklu mění, nelze však vyloučit další endogenní a exogenní faktory. U jednotlivých probandek jsou naměřené relativní hodnoty svalového napětí rozdílné. Menstruační fáze má signifikantně nejvyšší průměrnou hodnotu svalového napětí. Nelze však vytvořit obecně platný závěr. Klíčová slova: Menstruační cyklus, menstruační fáze, svalový tonus, lýtkový sval, biomechanické vlastnosti, myotonometrie, antikoncepce 4
|
|
|
Ovlivnění reologických vlastností svalové tkáně u musculus triceps surae pomocí AEK postupů
Kupec, Karel ; Šifta, Petr (vedoucí práce) ; Konopková, Renata (oponent)
Název diplomové práce: Ovlivnění reologických vlastností svalové tkáně u musculus triceps surae pomocí AEK postupů Autor: Bc. Karel Kupec Studijní obor: Fyzioterapie Vedoucí diplomové práce: PhDr. Petr Šifta, Ph.D. Rok obhajoby: 2013 Souhrn: Cílem této práce bylo zjistit účinek agisticko-excentrických kontrakčních postupů na svalové napětí musculus soleus ve srovnání s pasivní relaxací musculus soleus na druhostranné končetině. Předpokladem bylo, že agisticko-excentrické kontrakční postupy sníží svalové napětí musculus soleus po předchozí prodělané anaerobní zátěži. Druhostranná končetina sloužila jako kontrolní pro srovnání agisticko- excentrických kontrakčních postupů a pasivní relaxace. Svalové napětí bylo měřeno v laboratoři Fakulty tělesné výchovy a sportu Univerzity Karlovy. Experimentu se zúčastnilo 5 studentů výše zmíněné fakulty. Jako měřící metoda byla použita myotonometrie, která simuluje palpaci. Naměřená data byla přes analogově-digitální převodník zobrazena a dále zpracována. Výsledky této studie ukazují, že agisticko-excentrické kontrakční postupy pozitivně ovlivnili svalové napětí. Kontrolní forma relaxace, pasivní odpočinek, neovlivnila svalové napětí tak významně. Výsledky podporují stanovenou hypotézu, že AEK postupy ovlivní svalové napětí v pozitivnějším slova smyslu, než...
|
|
|
Náborová křivka H-reflexu v diagnostice pseuradikulárních syndromů
Vocilka, Jindřich ; Otáhal, Jakub (vedoucí práce) ; Šifta, Petr (oponent)
Název: Náborová křivka H-reflexu v diagnostice pseuradikulárních syndromů Cíle: Hlavním cílem této práce je ověřit vodivost nerovových struktur vyšetřením náborové křivky H-reflexu a M-vlny v rámci EMG vyšetření u probandů s pseudoradikulárním syndromem L5/S1. Metody: V naší práci jsme v rámci klinické studie testovali 12 probandů s diagnostikovaným pseudoradikulárním syndromem L5/S1. Testovaný vzorek jsme porovnali se stejně velkou skupinou kontrolních probandů. Byl vyšetřen H-reflex m.soleus bipolární stimulací n.tibialis v popliteální jamce. Výsledky z elektromyografického vyšetření byl porovnán pro asymptomatickou a symptomatickou končetinu. Hodnocené parametry byly amplitudy H-reflexu a M-vlny, strmost náborové křivky, maxima náborové křivky pro H-reflex i M-vlnu a poměr Hmax/Mmax. Výsledné hodnoty byly statisticky zpracovány. Výsledky: Zjistili jsme, že v případě pseudoradikulárních bolestí L5/S1 nedochází k signifikantním změnám H-reflexu. Z tohoto výsledku lze usuzovat, že nedochází ani k poškození vedení nerovovým vláknem u pacientů s pseudoradikulárním syndromem. Klíčová slova: pseudoradikulární syndrom, EMG, H-reflex, M-vlna, náborová křivka
|
|
|
Biomechanické následky tržných poranění musculus levator ani vzniklých při vaginálním porodu
Křepelka, Petr ; Šifta, Petr (vedoucí práce) ; Otáhal, Jakub (oponent)
Název: Biomechanické následky tržných poranění musculus levator ani vzniklých při vaginálním porodu Cíle: Cílem práce je shrnout současné poznatky o normální struktuře a funkci musculus levator ani a poznatky o dysfunkcích pánevního dna. Pomocí nástrojů biomechaniky analyzovat uzavírací síly dolní části musculus levator ani (musculus puborectalis) při jednostranném avulzním poranění. Na základě počítačové silumace biomechanických vlastností pánevního dna při avulzním poranění popsat teoretická východiska pro terapii hlavních typů dysfunkce pánevního dna. Metody: Použita biomechanická analýza pomocí geometrického počítačového modelu svalového pánevního dna pomocí modulu ABAQUS. Na model s přiřazenými vlastnostmi svalové tkáně bylo působeno standardním tlakem, který působí na pánevní dno u stojící osoby s tělesnou hmotností 80 kg v klidových podmínkách. Na modelu bylo simulováno jednostranné avulzní poranění a sledovány biomechanické proměnné při kompenzatorní aktivaci neporaněných částí levátoru s aktivitou 100%, 50% a 10%. Hodnocena mapa svalového tonu a míra posuvu svalového pánevního dna. Výsledky: U intaktního pánevního dna je při konstantním klidovém zatížení pozorován pouze minimální posuv, nejnižší hodnoty svalového tonu jsou v oblasti urogenitálního hiatu. Při avulzním poranění se hodnoty...
|
|
|
Viskózní a elastické vlastnosti svalové a vazivové tkáně "in situ"
Moravcová, Kamila ; Šifta, Petr (vedoucí práce) ; Bittner, Václav (oponent)
Title: Viscousand elastic properties of soft tissue"in situ" Goals and methods: The aim of this thesis is to measure the viscoelastic properties of human soleus muscle and Achilles tendonin vivo and post mortem in situ. It is a pilot study that uses myotonometry as the method of measurement. Based on the response of connective tissues on deformation made by tip of myotonometer, resp. its viscoelastic properties, curves in graphsare created. Three main described parameters of thecurveare steepness, deflection and its surface area. Main goal of the experiment is to compare properties of different types of tissue and their potential differences while denervated or innervated. Results of this study may help with better understanding of the soft tissues behavior in response to manual therapeutic contact. The study also describes the differences between in vivo and post mortem tissue properties that may be help further studies which use post mortem tissues to predict in vivo behavior. Results: Soft tissues in vivo have higher viscosity. In comparison, post mortem tissues have significantly higher stiffness and energy dissipation than in vivo. Elasticproperties of denervated soft tissue manifest with approx. 7 secondsdelay. Viscoelastic properties of muscle tissueshow changes depending on deeper...
|
|
|
Zatížení ramenního kloubu a vznik svalové dysbalance u hráče tenisu
Průšová, Martina ; Šifta, Petr (vedoucí práce) ; Dudová, Agnieszka (oponent)
Název práce: Zatížení ramenního kloubu a vznik svalových dysbalancí u hráčů tenisu Cíle práce: Nalezení správného zapojení vybraných svalů v průběhu zahájení tenisového podání a jejich vliv na zatížení ramenního kloubu a z něho plynoucí zdravotní efekt. Metoda: Kinematická analýza pomocí Qualisys Motion System, elektromyografie Výsledky: Při zahájení podání dochází ke stabilizaci ramenního kloubu. Velký význam při tomto pohybu má m. supraspinatus. Klíčová slova: tenis, podání, zapojení svalů v podání
|
|
|
Hallux valgus v ordinaci fyzioterapeuta
Lufinková, Hana ; Dudová, Agnieszka (vedoucí práce) ; Šifta, Petr (oponent)
Cíle práce: Tato práce řeší problematiku deformity hallux valgus, etiologii, biomechaniku, možnosti konzervativní terapie, operační řešení a následnou léčbu. Metoda: Sběr dat byl proveden pomocí dotazníkového šetření u lidí během hospitalizace z důvodu operace vbočeného palce a poté po 4-5 měsících. Dotazníky jsou cílené především na konzervativní terapii a pooperační rehabilitační léčbu. Výsledky: Z důvodu malého počtu probandů (20 lidí), nemohou být vyvozeny signifikantní závěry. Deformita hallux valgus je častěji řešena operačním zákrokem nežli konzervativně, většinou z důvodu rozhodnutí se pacientů přistoupit k odborné k léčbě až v pozdním stadiu deformity. Pooperační rehabilitační léčba má pozitivní efekt v rekonvalescenci, a to především ve smyslu snížení bolesti a otoku, usnadnění chůze (subjektivně).
|
|
|
Působení hipoterapie u klientů s roztroušenou sklerózou.
Hrbasová, Hana ; Leontovyčová, Jana (vedoucí práce) ; Šifta, Petr (oponent)
Hipoterapie je komplexní terapie, všestranná a v poslední době častěji vyhledávaná rehabilitační metoda, která je odborníky stále více uznávána právě pro svůj široký záběr. Komplexní terapií je díky tomu, že zahrnuje oblast medicíny, psychologie, pedagogiky i oblast sociální. Proto je tato metoda indikována u mnoha různých druhů postižení. Využívá se u pacientů s dětskou mozkovou obrnou, různými stupni mozkových dysfunkcí a roztroušenou sklerózou. A právě o vlivu hipoterapie na klienty s roztroušenou sklerózou tato práce pojednává. Dále se aplikuje na mozkové a míšní trauma, skoliózy, bolesti zad, ortopedické vady, dechové obtíže, kardiovaskulární onemocnění, degenerativní onemocnění svalů, obezitu, ale důležitou pomoc poskytuje i po stránce emocionální a psychické, např. dětem s poruchami chování a mnoho dalšího. U hipoterapie se využívá trojrozměrný (multidimenzionální) pohyb koně. Koňský hřbet se pohybuje nahoru-dolů, dopředu-dozadu, doprava-doleva. Napodobuje tak mechanizmus chůze člověka, což vede k uvolnění spasticity. Impulzy se přenáší na páteř, dochází k zapojení mezilopatkových a zádových svalů, vzpřímení a ovlivnění postury. To vše přináší zlepšení chůze, koordinace pohybu, rovnováhy a posílení ochablého svalstva. Každý kůň má jiné povahové rysy a svůj charakteristický pohyb, který je různě...
|
|
|
Vliv exteroceptivní stimulace na svalové napětí po fyzické zátěži
Hafič, Peter ; Šifta, Petr (vedoucí práce) ; Malá, Jitka (oponent)
SOUHRN Název: Vliv exteroceptivní stimulace na svalové napětí po fyzické zátěži Cíle práce: Cílem této diplomové práce je shrnout teoretické poznatky týkající se svalového napětí, biomechanických vlastností měkkých tkání a vlivu exteroceptivní stimulace na svalový tonus. V praktické části byl hodnocen pomocí měřicího přístroje myotonometru vliv exteroceptivní stimulace na svalové napětí po anaerobním výkonu. Metody: Diplomová práce byla pojata jako pilotní, byla zpracována na FTVS-UK formou analyticko - komparativní studie na souboru šesti probandů, kteří absolvovali zátěžový Wingate test a poté byli ovlivněni technikou exteroceptivní stimulace. Hlavním předmětem experimentu bylo zhodnocení účinků hlazení - exteroceptivní stimulace na svalový tonus. Svalové napětí bylo měřeno před zátěží, po anaerobní zátěži, po pasivním odpočinku a po exteroceptivní stimulaci. Měření svalového napětí m. soleus se uskutečnilo v laboratoři na FTVS-UK pomocí myotonometru a data byla přes analogovo-digitální převodník zobrazena a následně zpracována v programátorském programu Matlab. Výsledky: Experiment částečně prokázal vzájemný vztah mezi kůží a svalem a možnost jeho ovlivnění pomocí exteroceptivní stimulace. Vztah byl prokázán pouze částečně, jelikož nedošlo ke snížení svalového napětí po exteroceptivní stimulaci hlazením...
|
host ::
RSS.