|
|
Retence vody půdou v experimentálních povodích se zaměřením na organozemě
Vlček, Lukáš ; Šefrna, Luděk (vedoucí práce) ; Kliment, Zdeněk (oponent)
Tato práce vzniká v rámci projektu GA UK 2371/2007 ,,Retence vody v pramenných oblastech řek jako nástroj integrované protipovodňové ochrany a řešení problému sucha" na Katedře fyzické geografie a geoekologie. Vliv rašeliny na retenci je obzvláště v NP Šumava choulostivé téma, a to díky střetu ochrany přírody a zachování cenných biotopů na straně jedné a využití krajiny pro protipovodňovou ochranu na straně druhé. Práce navazuje na bakalářkou práci Retence vody organozemí. Obsahuje podrobnou pedologickou analýzu povodí Rokytky a Černého potoku. Výsledkem práce je určení rozložení retence vody v povodích a výpočet celkového retenčního potenciálu půdy. Práce se rovněž zaměřuje na analýzu vlivu organozemi na retenční potenciál krajiny. Klíčová slova: retence vody, organozem
|
|
|
Hodnocení kvality fyzického habitatu jako podklad pro návrh revitalizace Klíšského potoka
Vrška, Jaroslav ; Matoušková, Milada (vedoucí práce) ; Kliment, Zdeněk (oponent)
Tato bakalářská práce je zaměřena na problematiku vyhodnocení změn fyzického habitatu a možné revitalizace Klíšského potoka. V bakalářské práci je použita metoda hydroekologického monitoringu HEM (Langhammer 2014), dle které bylo provedeno vyhodnocení a prezentace výsledků terénního průzkumu. V rešeršní části práce jsou stručně shrnuty současné poznatky z oboru hydromorfologie. Dále se rešeršní část zaměřuje na aktuální poznatky zabývající se hodnocením efektů revitalizačních opatření. Popsán je stávající stav Klíšského potoka a na základě získaných údajů jsou shromážděna data jako podklad pro možnou revitalizační studii vybraných úseků toku. Jsou též shrnuty negativní antropogenní vlivy působící na danou lokalitu. Provedený hydromorfologický průzkum a další analýzy jsou podkladovým materiálem pro další přípravu jednotlivých komplexních revitalizačních opatření. klíčová slova: hydromorfologie, fluviálně-morfologické charakteristiky, trasa koryta, příbřežní zóna, údolní niva, revitalizace, revitalizační efekt
|
|
|
Hodnocení erozních procesů s využitím modelů WaTEM / SEDEM a USPED
Vysloužilová, Barbora ; Kliment, Zdeněk (vedoucí práce) ; Kadlec, Václav (oponent)
Vodní eroze patří v České republice k nejzávažnějším faktorům, které poškozují zemědělské půdy. V minulosti bylo vyvinuto mnoho metod hodnocení erozního ohrožení pomocí matematických modelů. Nejpoužívanějším je univerzální rovnice ztráty půdy USLE., která sloužila však ke kalibraci a jako báze pro vznik modelů WaTEM/ SEDEM (Van Rompaey a kol. 2001, Van Oost a kol. 2000, Verstraeten a kol. 2002) a USPED (Mitášová a kol., 1996), které jsou v této diplomové práci aplikovány na experimentálním povodí Černičí. Model WaTEM/ SEDEM je schopen vypočítat i odnos plavenin závěrovým profilem. Během mimořádných srážko-odtokových událostí dochází ke zvýšení intenzity erozních procesů. Diplomová práce se také zabývá jejich příčinami, četností a průběhem, jak z hlediska průběhu odtokové vlny, tak i z pohledu transportu plavenin a látek v povodí. Zároveň je vyhodnocena kvalita povrchových vod. KLÍČOVÁ SLOVA: eroze, mimořádná srážko-odtoková událost USPED, WaTEM/ SEDEM
|
|
|
Průzkum a hodnocení ekologického stavu vodních toků při zohlednění evropských standardů. Aplikace v modelovém povodí Rolavy.
Beranová, Zuzana ; Matoušková, Milada (vedoucí práce) ; Kliment, Zdeněk (oponent)
Tato práce se zabývá implementací požadavků Rámcové směrnice o vodní politice (2000/60/EC) v České republice. V modelovém povodí Rolavy v Krušných horách byl hodnocen ekologický stav hlavního toku a důležitých přítoků. Pro hodnocení byla využita dostupná hydrobiologická a hydrochemická data, doplněná o vlastní hydromorfologický průzkum metodou Hydroekologický monitoring (HEM, Langhammer, 2007). Výsledky terénního mapování byly porovnány s dvěma ekomorfologickými metodami: LAWA-FS (LAWA, 2000) a EcoRivHab (Matoušková, 2003, 2007). Ve výsledném hodnocení bylo zjištěno, že vodní útvar na horním toku Rolavy vyhovuje dobrému ekologickému stavu. Vodní útvar na dolním toku Rolavy a přítok Nejdecký potok byly klasifikovány jako nevyhovující dobrému ekologickému stavu. Povodí Rolavy je velice specifickým územím s vysokým potenciálem dosáhnout dobrého stavu v příštích letech.
|
|
|
Role evapotranspirace v hydrologické bilanci malého povodí
Šereš, Michal ; Kliment, Zdeněk (vedoucí práce) ; Matějíček, Luboš (oponent)
UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE P ÍRODOV DECKÁ FAKULTA Ústav pro ivotní prost edí ROLE EVAPOTRANSPIRACE V HYDROLOGICKÉ BILANCI MALÉHO POVODÍ bakalá ská práce - MICHAL ERE Abstrakt Bakalá ská práce s názvem Role evapotranspirace v hydrologické bilanci malého povodí vyu ívá nam ená data z experimentální základny Zbytiny v pramenné oblasti Blanice na umav . Jejím cílem je najit vhodné zp soby výpo tu a zp esn ní podílu evapotranspirace pro stanovení hydrologické bilance malých povodí s rozdílným vyu itím krajinného pokryvu.
|
|
|
Variabilita hydropedologických charakteristik v modelových povodích v pramenné oblasti Blanice
Kozáková, Jana ; Kliment, Zdeněk (vedoucí práce) ; Královec, Václav (oponent)
V této bakalářské práci jsou na základě odborné literatury definovány vybrané hydropedologické charakteristiky a je popsán jejich vliv na pohyb a množství vody v půdě a též na srážko-odtokový proces. Uvedeny jsou zde metody, kterými lze měřit množství a pohyb vody v půdě. Byla zpracována data, která byla získána na několika předešlých terénních kampaních a kontinuálním měřením půdní vlhkosti přístroji Virrib. Terénní kampaně se uskutečnily v povodích Zbytinského a Tetřívčího potoka, jež jsou experimentální párová srovnávací povodí. Analýza dat byla zaměřena na zhodnocení půdní vlhkosti naměřené Virriby, která byla srovnána s půdní vlhkostí zjištěnou z terénních kampaní. Kontinuální půdní vlhkost byla měřena na třech stanovištích, které se liší svým vegetačním a půdním pokryvem. Z výsledků je patrné, že rozdílnost a podobnost ve vegetačním a půdním prostředí se na půdní vlhkost značně projevuje. Následné porovnání rozdílně získaných vlhkostí půdy mělo ukázat, že hodnoty získané z Virribů jsou reprezentativní. Hodnoty získané z Virribů naopak projevily určité nepřesnosti vzhledem k vlhkosti půdy, která byla zjištěna gravimetrickou metodou. Klíčová slova: hydropedologické charakteristiky, srážko-odtokový proces, Virrib, půdní vlhkost.
|
|
|
Analýza a modelování změn kvality vody v povodí Olšavy
Kaiglová, Jana ; Langhammer, Jakub (vedoucí práce) ; Kliment, Zdeněk (oponent)
Hlavním cílem práce je vytvořit funkční model současného stavu kvality vody v modelovém povodí řeky Olšavy. Povodí, jak bylo zjištěno v rámci bakalářské práce na téma Analýza vývoje kvality vody v povodí Olšavy, je zatíženo velkými koncentracemi celkového fosforu Pcelk. Dalším cílem práce je analyzovat zdroje nutrientů v povodí, jehož podstatná část spadá do zranitelných oblastí vymezených nitrátovou směrnicí Rady 91/676/EHS, o ochraně vod před znečištěním dusičnany ze zemědělských zdrojů. Informace o podílu jednotlivých forem znečištění na celkových koncentracích látek v profilech měření je klíčová pro možnosti plánování a rozhodování v oblastech vodního hospodářství a environmentální politiky. Práce se zabývá i roční variabilitou chodu průměrných koncentrací v podélném profilu toku. Metodická část práce zahrnuje diskuze možností matematického modelování v oblasti kvality vody a o limitech dostupných matematických modelů v podmínkách střední Evropy. Těžištěm práce je sestavení dvou variantních simulací návrhů zlepšení stávající situace a modelování těchto návrhů v prostředí sestaveného modelu. Návrhy by měly být reálné jak z ekonomického, tak z environmentálního hlediska a měly by se zabývat jak bodovými, tak nebodovými zdroji znečištění. Klíčová slova: Hydrologické modelování, Kvalita vody, MIKE...
|
|
|
Analýza a dynamika fluviálního systému Roklanského a Javořího potoka
Skrčená, Lucie ; Kliment, Zdeněk (vedoucí práce) ; Langhammer, Jakub (oponent)
Předkládaná práce se zaměřuje na fluviální dynamiku štěrkových horských toků. Jako modelové území bylo vybráno povodí Roklanského potoka na Šumavě, některé metody byly použity pro část jeho přítoku Javořího potoka. Cílem bylo provést analýzu povodí Roklanského potoka podle charakteristik, průběhu říčního koryta, říční nivy a fluviálních erozních a akumulačních tvarů. Dále hledat vztahy a faktory přirozené a antropogenní ovlivňující charakter a dynamiku fluviálního systému. Byly použity metody založené na terénním mapování koryt a fluviálních tvarů, zrnitostním rozložení, lidarových datech, historických leteckých snímcích od roku 1949 do 2015, plnokapacitním průtoku a studiu starých map a jiných historických dokumentů z archívů. Výsledky ukazují, že fluviální systém Roklanského potoka má velkou dynamiku. Zjistili jsme, že rozmístění erozních a akumulačních tvarů má vztah k podélnému sklonu koryta a geologickým tvarům. Trasa toku se často mění, v minulosti v závislosti na antropogenních zásazích. V nivě Javořího potoka se nachází velké množství potenciálních koryt. Byl vypočítán průtok, který je třeba k významným změnám koryta. Klíčová slova: štěrková koryta, fluviální dynamika, terénní mapování, historické letecké snímky, lidarová data, plnokapacitní průtok, historické mapy, Šumava, Roklanský potok
|
|
|
Dynamika revitalizovaného koryta Sviňovického potoka
Hujslová, Jana ; Kliment, Zdeněk (vedoucí práce) ; Šobr, Miroslav (oponent)
Předmětem zkoumání předkládané diplomové práce bylo sledovat a vyhodnotit vývoj zrevitalizovaného úseku koryta Sviňovického potoka po provedené revitalizaci v roce 2005. Hlavní metody sledování současné dynamiky toku představovaly terénní geodetická měření a snímkování z nízkoletících modelů letadla. Identifikované změny koryta byly porovnány s měřeními vodních stavů. Doplňkovou metodou byla analýza zrnitosti dnových sedimentů. Za použití dostupných historických map a ortofot byly rovněž zjišťovány historické změny polohy koryta v uplynulých 160 letech. Terénní měření odhalila v revitalizovaném korytě intenzivní hloubkovou a břehovou erozi způsobenou zrychleným odtokem vody z opevněného horního toku. Za sledované období se koryto rozšířilo a prohloubilo. K největším změnám došlo při extrémní povodni v létě 2006. V některých místech bylo koryto zahloubeno až o 30 cm, jinde naopak zaneseno třiceticentimetrovou vrstvou sedimentů. Boční eroze rozšířila některé sledované profily až o 1 m. Klenbový propustek na silnici Zbytiny - Volary začal působit jako významná překážka v podélném profilu. Nad propustkem byla zaznamenána výrazná akumulace materiálu, pod ním je koryto naopak modelováno intenzivní erozí. Na konci roku 2007 byly největší nátrže v horní části revitalizovaného úseku zasypány lomovým...
|
|
|
Vliv rozdílného využití krajiny na srážko-odtokový proces v experimentálních povodích Zbytiny
Malý, Antonín ; Kliment, Zdeněk (vedoucí práce) ; Čekal, Radek (oponent)
Diplomová práce se zabývá problematikou vlivu vegetace a umělého odvodnění na hydrologické poměry malého povodí. V práci jsou prezentovány výsledky detailního monitoringu srážko-odtokového procesu prováděného ve dvojici srovnávacích povodí v období let 2006 - 2008. Výzkumná lokalita je situována v oblasti horního povodí šumavské Blanice, jedné z významných zdrojových ploch ničivé povodně z roku 2002. I přes krátkou dobu pozorování byly identifikovány výrazné odlišnosti v hydrologickém režimu obou povodí. Hlavní nalezené rozdíly se vztahují k období zimního půlroku a období nízkých vodních stavů. Kromě obvyklých postupů byly aplikovány i dosud méně známé metody. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
host ::
RSS.